Sociální deviace v SPSP 3. Sociologické teorie I.: Chicagská škola a Strukturní funkcionalismus FSS MU Brno, 2006 OBSAH SETKÁNÍ *CHICAGSKÁ ŠKOLA: Teorie sociální ekologie a Teorie sociální dezorganizace; *STRUKTURNÍ FUNKCIONALISMUS: Teorie anomie; Teorie napětí. *Kritici individuálních teorií zločinu upozorňují na společenskou transformaci, ke které došlo ve Spojených státech v souvislosti s masovým osídlením amerických měst různými rasovými a etnickými skupinami (Afroameričany z jihu a a imigranty z Evropy); *K snad nejdramatičtěšjím změnám došlo v Chicagu: *1833 -- 4.000 obyv. *1890 -- 1 milión obyv. *1910 -- 2 miliony obyv. I. CHICAGSKÁ ŠKOLA - "Kdy vznikla a čím se zabývá ?" *založena v roce 1892 na Chicagské univerzitě na katedře sociologie; *centrem zájmu sociologie rodiny, rasové problémy, zkoumání sociální změny, sociologie organizace, sociologie města a sociálních deviací; *jako první detailně zmapovala výskyt sociálních deviací v teritoriích a nabídla řadu výkladů vztahu mezi tímto chováním a sociálními a nesociálními procesy v prostředí města; I. CHICAGSKÁ ŠKOLA - "Kdy vznikla a čím se zabývá ?" *tvrzení: skutečný svět je světem sociální změny, soutěže a konfliktů (podpora symbolického interakconismu); *nové metody zkoumání (biografické metody, analýza dokumentů, pozorování); *propojila výzkumné postupy s formulováním teoretických závěrů (teorie výsledkem zobecnění empirických výsledků); I. CHICAGSKÁ ŠKOLA - Zdroje myšlenkových úvah *Pragmatická filozofie Johna Deweye a Williama Jamese (subjektivní pravdy na základě zkušeností); *Formalismus Georga Simmela (formy sociálních vztahů); *Neo-Darwinismus (soutěžení o prostor) *Émile Durkheim (kriminalita jako ukazatel sociální dezintegrace) *Představitelé Chicagské školy se nezabývají studiem individuálních drah jednotlivců, ale studiem drah městských čtvrtí a sousedství: "Existuje rozdíl v tom, vyroste-li dítě v komunitě v centru města, která je charakterizována chudobou, smíchána různými lidmi a lidmi trvale se stěhujícími, jsou-li schopni se vystěhovat - a následně tedy - není možné spatřovat řešení zločinu spíše v měnících se čtvrtích/sousedstvích než v měnících se lidech ?" (Culen, Agnew, 2003:96) I. CHICAGSKÁ ŠKOLA - Teorie a představitelé * TEORIE SOCIÁLNÍ EKOLOGIE (město jako koncentrické zóny E.W. Burgesse); *TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE (v přechodové zóně města -- R.E.Park, E.W. Burgess, R.D. McKenzie, L. Wirth, C.R. Shaw, H.McKay aj.); *TEORIE DIFERENCOVANÉ ASOCIACE / sdružování se s jedinci s určitými vzory chování (E. Sutherland) Ad1) Teorie sociální ekologie - Centrum zájmu *vzorce chování a sociální změny (odvozené z ekologického řádu); *růst a vnitřní diferenciace města (vnímaného jako organismu). Koncentrická zonální struktura města (E.W. BURGESS 1925; 1967) Ad2) Teorie sociální dezorganizace (R.E.PARK, E.W. BURGESS, R.D. MCKENZIE, L. WIRTH, C.R. SHAW, H.MCKAY AJ.) *reaguje na zjištění masivní koncentrace deviantních fenoménů v přechodné zóně města (kriminalita, prostituce, sebevražednost, alkoholismus, duševní choroby, dětská úmrtnost a chudoba); SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE = výsledek procesu rozkladu sociálního řádu a zároveň stádium procesu organizace a reorganizace města, který se projevuje rozbitím sociálního konsenzu a tvorbou nového "alternativního řádu" *sociálně dezorganizované prostředí vytváří odlišné definice morálnosti, konformního a nekonformního chování; *deviace není fenoménem, který se týká výhradně patologických jedinců, ale jde o obecný rys života lidí v určitých oblastech -- problémem je "způsob organizace" světa v těchto oblastech. SHAW, C.R., MCKAY, H.D. (1942) JUVENILIE DELINQUENCY AND URBAN AREAS *Využívají Burgessův model koncentrických zón na zjištění distribuce míry juvenilní delikvence v jednotlivých zónách města; *Předpoklad: míry delikvence by měli být vyšší ve vnitřních oblastech města, kde se protíná přetrvávající chudoba, rapidně roste počet obyvatel, a jejich kombinace s hetorogenitou a pomíjivostí narušuje klíčové sociální instituce společnosti jako je rodina; *Zjištění: Viz článek z Readeru. SHAW, C.R., MCKAY, H.D. (1942) JUVENILIE DELINQUENCY AND URBAN AREAS - Zkušební otázky k článku Jaká byla zjištěna proměnlivost měr zločinu v jednotlivých lokalitách u jednotlivých skupin v čase ? Co ovlivňuje ("reguluje") úroveň delikvence v jednotlivých oblastech ? Kde se projevily vyšší míry zločinu a za jakých podmínek poklesly? Jaká byla identifikována hlavní příčina delikvence a jak se projevovala? SHAW, C.R., MCKAY, H.D. (1942) JUVENILIE DELINQUENCY AND URBAN AREAS - využití zjištěných poznatků a jejich doplnění Poznatky: *jsou výchozí pro teorii diferenicální asociace/teorie sociálního učení a kontrolní teorie; *jsou použitelné na komunity s odlišnými mírami zločinu i mimo USA; Doplnění: *vyšší zločinnost v centru města lze vysvětlit ztrátou kapacity vykonávat neformální sociální kontrolu (Sampson 1995); *variace v dezorganizaci mezi komunitami jsou svázány s rasovou nerovností Samspon a Wilson (1995) Ad3) Teorie diferencované asociace (E.SUTHERLAND) Viz teorie učení II. STRUKTURNÍ FUNKCIONALISMUS - základní principy (Keller 1995:89) *sociální systémy jsou integrované, *společnosti jsou soudržné, *společenský život závisí na solidaritě, *společenský život je založen na reciprocitě a kooperaci, *společnost uznává legitimní autoritu, *základní prvky společenského života jsou normy a hodnoty, *sociální život zahrnuje závazky, *společenské systémy závisí na konsensu, *sociální systémy mají tendenci přetrvávat. II. STRUKTURNÍ FUNKCIONALISMUS - Teorie a představitelé 1. TEORIE ANOMIE Teorie anomie (É. Durkheim; R.K.Merton); Typy individuální adaptace (R.K. Merton); 2. TEORIE NAPĚTÍ (STRAIN THEORY) - (V RÁMCI TEORIE KULTUR A SUBKULTUR) Analýza gangové subkultury (A. Cohen); Teorie nelegitimních příležitostí (R. Cloward a L. Ohlin) Ad1) Teorie anomie - Co je to anomie? 1. = stav společnosti (jako celku), kdy přestávají platit závazné normy jednání/zákony v důsledku: *náhlých a hlubokých společenských změn, při kterých dochází k slabení kontroly společnosti nad jedincem (Durkheim, 1895), NEBO *nesouladu mezi cíly jednání a normami, kterými se jedinec, jehož záměrem je cílů dosáhnout, řídí (Merton, 1957). Ad1) Teorie anomie - Co je to anomie? *= kontinuum určitého psychického stavu, psychické izolace nebo sociální malintegrace, v němž na jeho jednom pólu má jedinec pocit sounáležitosti s jinými, na pólu opačném pocit vzdálenosti od jiných, pocit odcizení (Srole 1956, dle Rabušic a Mareš 1996:177). Komponenty indexu anomie: [a] vnímání politického, [b] kulturního a [c] ekonomického systému, [d] vnímání internalizovaných sociálních norem a hodnot, [e] vnímání primárních skupin Ad1) Teorie anomie - TEORIE ANOMIE É. DURKHEIMA (1858-1917) *univerzálně platný normativní řád je zajišťován sociálním konsenzem; *kolektivního vědomí (a ukazatelem sociální solidarity) obsahuje individuální identifikaci jednotlivců s těmito nadindividuálními hodnotami; *větší soulad mezi individuálními a společenskými hodnotami a zájmy zaručuje silněnjší sociální kohezi a naopak (anomii); anomie = lidé mají pocit, že jejich chování není regulováno společností a dávají proto přednost vlastním sobeckým cílům Ad1) Teorie anomie - TEORIE ANOMIE R.K.Mertona (1910-) *anomii vnímá stejně jako Durkheim; *zabývá se výhradně příčinami vzniku anomie v USA na konci 30. let (ekonomická prosperita vs. ekonomická nerovnost); *příčinou deviantního jednání nejsou biologické sklony či psychologická nenormalita, ale rozpor mezi sociální strukturou společnosti a jejími kulturními cíli. "Americká kultura přikazuje přijmout následující kulturní axiomy: --všichni by měli usilovat o stejné vznosné cíle, protože cesta k nim je otevřena všem..., 2. domnělý neúspěch není ničím jiným než zastávkou na cestě k budoucímu úspěchu ..., 3. neúspěchem je slevit ze své ambice anebo se jí vzdát..." (Merton, 2000:144) Ad1) Teorie anomie - Souhrn *zodpovídá otázku "Proč některé společnosti, jako např. Spojené státy, mají vyšší míry zločinu nežli jiné společnosti?" *Vysvětlení: *důraz americké společnosti na cíl dosáhnout bohatství je doprovázen slabým důrazem na legitimní normy (dostatečné vzdělání a tvrdá práce); *jedinci jsou nuceni využívat jakýchkoli dostupných prostředků k jejich dosažení (včetně zločinu); *společnosti, které neregulují dostatečně chování jednotlivců jsou charakterizované jako společnosti ve stavu anomie či beznormovosti. Typy individuální adaptace R.K.Merton (1938)