Sociální deviace v SPSP 4. Sociologické teorie II.: Teorie napětí., Teorie sociální kontroly a Teorie sociálního učení FSS MU Brno, 2006 OBSAH SETKÁNÍ I. TEORIE NAPĚTÍ U KULTUR A SUBKULTUR II. TEORIE SOCIÁLNÍ KONTROLY III. SOCIÁLNÍ UČENÍ: UČENÍ SE BÝT DELIKVENTEM I. TEORIE NAPĚTÍ U KULTUR A SUBKULTUR lAnalýza subkultury gangu (A. Cohen) lTeorie nelegitimních příležitostí (R.Cloward a L.Ohlin) Ad1) Analýza subkultury gangu (A. Cohen) lVychází z Mertonovy teorie napětí lReferenčním rámcem nižších tříd kultura střední třídy lSrovnání hodnot chlapců z městských gangů a hodnot střední třídy Původ a význam subkultury gangu lZablokováním cíle dosažení středostavovského statusu (úspěch a respekt ostatních) lNastavení nového statusového systému nahrazujícího hodnoty střední třídy opačnými hodnotami (soukromé vlastnictví-destrukce a krádeže; respektování jedince-agrese) Zjištění lZdroj vandalismu a agrese lKoncept skupinového jednání lVýznam vstupu do školy lFunkce delikvence (alternativní status a pomsta systému) Ad2) Teorie nelegitimních příležitostí -- 3 odlišné typy subkultur (R.Cloward a L.Ohlin) l"kriminální" orientované na krádeže l"konfliktní" orientované na násilí/fighting l"retreatistické"/ústupové orientované na zneužívání drog Výsledná tvrzení lpeněžní neúspěch utváří delikvenci a za určitých podmínek může vést k vytvoření či připojení se k delikventní subkultuře lsubkultury racionalizují či ospravedlňují delikvenci svých členů jako přirozenou reakcí na nepříjemnou situaci lpeněžní neúspěch nedeterminuje specifické vzorce delikvence či typu subkultury (každý jedinci reagují na tlak odlišně) II. TEORIE SOCIÁLNÍ KONTROLY uTeorie sociálních vazeb (T. Hirschi) uDůležitost rodiny jako instituce sociální kontroly (I.Nye) uVliv způsobu výchovy a kumulace sociálních handicapů (H.Wilsonová) uNutnost situační prevence kriminality (R Clark) Ad1) Teorie sociálních vazeb (T. Hirschi) 4 typy sociálních vazeb: l"attachement"- (emocionální) připoutání ke společnosti l"commitment" -- (racionální) vazba na společnost l"involvement" - angažovanost v konvenčních aktivitách l"belief" - víra ve společenské hodnoty a normy Ad2) Rodina jako instituce sociální kontroly (I.Nye) lkonformita není člověku dána, ale musí mu být vštěpována rodiči a zajišťována sociální kontrolou lnedůležité složení členů rodiny, důležité postoje a citové vazby vs. konflitky lani slabá ani silná "přímá" či "nepřímá" "vnitřní" sociální kontrola Ad3) Vliv způsobu výchovy a kumulace sociálních handicapů (H.Wilsonová) Laxní výchova a kumulované handicapy (chudoba, dušení nemoc, stres z nezaměstnanosti) neovlivnitelné výchovnými či sankčními mechanismy Ad4) Nutnost situační prevence kriminality (R. CLARK) u důležitost rozboru příležitosti pro páchání kriminality a rizik spojených s kriminální činností u racionalita volby delikventa u kriminální událost je páchána vzájemně odlišnými jedinci za určitých okolností a rysů jejich situace u snižování příležitostí a zvyšování dopadení III. SOCIÁLNÍ UČENÍ: UČENÍ SE BÝT DELIKVENTEM §Teorie diferencované asociace (E. Sutherland) §Subkulturní teorie (A.Cohen -- viz teorie napětí) §Koncept neukotvenosti a techniky neutralizace (D. Matza) Ad1). Teorie diferencované asociace (E. Sutherland) všichni se v rámci malých intimních skupin typu rodina a vrstevníci setkáváme už od dětství s určitými "definicemi" a "interpretacemi" zákonů, které jsou přenášeny v procesu sociálního učení, aby bylo dosaženo týchž hodnot a uspokojení Dvě složky vzorců naučeného (kriminálního) chování §Behaviroální složka (učení se technikám páchání trestných činů) §Kulturní složka (přejímání motivů, racionalizací a postojů) Důležité okolnosti naučeného (kriminálního) chování lčetnost výskytu nebo trvání jevů v čase lobdobí života, ve kterém k působení dochází lprestiž nositelů kriminálního chování a emocionální vazby individua k nositeli Přepoklady naučeného (kriminálního) chování §je naučeno v interakci s jinými, obzvláště s intimními jinými jako přáteli a rodinou §prostřednictvím této interakce se učí technikám spojování zločinu a "definic" (motivů, pohnutek, racionalizace, postojů), které jsou příznivé či nepříznivé vůči porušení zákona Přepoklady naučeného (kriminálního) chování §jedinec se stává kriminálníkem díky převaze definic příznivých k porušení zákona oproti definicím nepříznivým vůči tomuto porušení §jedinci nejčastěji participují na zločinu jsou-li vystaveni definicím příznivým k porušení zákona (časné období života, častost, trvání, zdroje respektu a lásky) 2 typy empirických studií testujících Teorii diferencované asociace §hlavním zdrojem kriminálního učení jsou delikventní přátelé, které vedou k přijetí jejich "víry" (Agnew, 2000; Akers, 1998, 2000; Warr, 2001) §účinky delikventních přátel jsou částečně vysvětlitelné postoji delikventů, posílením delikvence a předváděním delikvence Teorie diferencované "identifikace" "Osoba podniká deviantní chování v rozsahu, v jakém se identifikuje s reálným nebo imaginárními osobami, z jejichž pohledu se mu zdá jeho kriminální chování akceptovatelné." (R. Glaser, 1965, in Pontell, 2002) Kritika diferencované asociace §dvě individua nemusí za stejných podmínek nastoupit kriminální kariéru §neprezentuje dobrý popis "definic" (hodnoty schvalující vs. neschvalující vs. v určitých situacích neschavlujících zločin?) §nepopisuje plně proces, ve kterém je zločin učen Ad3a) Koncept neukotvenosti (D.Matza) ndelikvence je chtěné chování, kterému předchází stav neukotvenosti či sociální nezakořeněnosti (flákání se) nta má za následek určitou ztrátu kontroly nad svým chováním ntento proces je usnadňován existencí delikventních subkultur, které udávají pravidla chování osvobozující jedince od tlaku práva a zvyků dodržovaných společností namorálnost procesu delikvence pomáhají jedincům zdolat techniky neutralizace, společně uznávaná ospravedlnění pro své delikventní chování Ad3b) Techniky neutralizace (D.Matza) = ospravedelnění před samotným provedením činu, která neutralizují obecnou představu ("víru"), že zločin je špatný §popření zodpovědnosti §popření bezpráví §popření oběti §odsouzení těch, kteří delikventy odsuzují §odvolávání se na vyšší loajalitu