Sociální deviace v SPSP 8. Deviantní skupiny a jednotlivci I.: OSOBY SE SEBEVRAŽEDNÝM MYŠLENÍM A JEDNÁNÍM FSS MU Brno, 2006 OBSAH SETKÁNÍ nPříčiny zkoumání sebevražedného jednání nHistorie sebevražednosti nVymezení pojmu "sebevražda" a souvisejících pojmů nFormy/typy sebevražd nPříčiny (motivy) sebevražedného jednání a rizikové faktory nIdentifikace sebevražedných úmyslů (presuicidální syndrom) nStatistický výskyt sebevražednost V ČR a ve světě nPrevence sebevražedného jednání 1. Příčiny zkoumání sebevražedného jednání netické zdůvodnění projev zoufalství a neschopnosti dále snášet utrpení života nstatistické zdůvodnění v Evropě u 15-34 letých po dopravních nehodách druhou nejčastější příčinou smrti nkombinované zdůvodnění častá souvislost s depresí - kritický počet sebevražd dětí (v ČR k největším na světe) 2. Historie sebevražednosti nKřesťanství projev odporu proti božímu přikázání -- zbavuje člověka možností pokání - ovlivnění práva (vybíráůní pokuty z majetku sebevrahů do 60.let v UK) nFilozofie zda život stojí za to klíčovým filozofickým problémem nSociologie sociální jev projevem společenského selhání a hrozby jeho narušení - objasnění vztahu mezi četností sebevražd a demografickými, ekonomickými a jinými charakteristikami sociálních systémů -- vztah k anomii a náboženství nPsychiatrie projev psychopatologie, překonání pudu sebezáchovy -- lékaři udržet tělesnou schránku při životě za každou cenu(x euthanasie) Dostupné studie o sebevražednosti n19. století sociologové Émil Durkheim - La Suicide (1897) Tomáš G. Masaryk - Sebevražda hromadným jevem společenským (1881; 1904; 1926) n20. století psychiatři, monitorování statistickými ústavy nSoučastnost lékařské studie J. Koutek, J. Kocourková - Sebevražedné chování (2003) Brian Pollard - Eutanazie - ano či ne? psychologické studie Josef Viewegh - Sebevražda a literatura (1996) James Hillman - Duše a sebevražda (1997). populární literatura Martin Monestier - Dějiny sebevražd Libor Budinský - Sebevraždy slavných. 3. Vymezení pojmu "sebevražda" a souvisejících pojmů nsebevražedný akt s následkem smrti (WHO) nevýhody: nespecifikovaný časový rámec - nejasně definovaný záměr sebevražedného jednání ndobrovolné ukončení života zvolené z různého důvodu (motivu) nextrémní forma autoagresivního aktu afektogenní reakce na tíživou životní situaci - porucha sebezáchovy - doprovodný jev duševních nemocí nevýhoda: splývá se sebezabitím Durkheim, E. (1897; 1968). Suicide, London: Routledge and Kegan Paul, p.44 "každý případ úmrtí, který je přímým nebo nepřímým výsledkem činu nebo opomenutí spáchaného jedincem, o němž věděl, že vede ke smrti. Zahrnuje různé typy předčasné smrti, které jsou vnímány a hodnoceny odlišně, jako je např. ukončení života z nešťastné lásky, válečné hrdinství, sebezabití z nedbalosti nebo smrt při záchraně života jiné osoby". Masaryk, T.G. (1930). Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, Praha: ČIN, s.2 užší definice ("jako sebevražda") "V užším smyslu je jenom ten sebevrahem, kdo učiní svému životu konec úmyslně a vědomě, kdo si smrti, jako takové přeje a je si jist, že svým jednáním, či opomenutím smrt si přivodí." širší definice ("sebevražda jako sebezabití") "...rozumí se jí ten nepřirozený způsob smrti, jenž byl přivozen neúmyslným vsahováním člověka v životní proces, ať kladným, činným vlastním jednáním, nebo záporným, trpným chováním k nebezpečí života. V tomto smyslu je například sebevrahem ten, kdo pro nemravný, nebo nemoudrý život nalezne předčasnou smrt, neboť normální by bylo, kdyby každý člověk dosáhl stařeckého věku - podle Flourense byl by normální člověk sto let stár - a pak teprv opustil tento svět pro slabost stáří a života." Viewegh, J. (1996). "...takový způsob autodestruktivního jednání, který zřetelně vyjadřuje úmysl jedince dobrovolně ukončit vlastní život a cílevědomou snahu zvolit k tomuto účelu prostředky, u nichž možno předpokládat, že k zániku života povedou. Klade důraz na subjektivní postoj k vlastní smrti. Znalost postoje nám teprve umožňuje označit jednání a jeho výsledek (provedený čin) za sebevraždu". Pojmy souvející se sebevraždou ns. chování ns. jednání ns. myšlenky ns. pokus nsebezabití nsebeobětování 4. Formy/typy sebevražd - A. Dle normality osobnosti suicidanta npsychoticky motivované sebevraždy v prvních deseti letech schizofrenie - 9-13% - pravděpodobnost opakování až 60% (Pavlovský 1996) nnepsychoticky motivované sebevraždy 70 - 80 % způsobeno afektivní poruchou - velké deprese, látkové závislosti, poruchy osobnosti - B. Ostatní formy nBilanční (biická) sebevražda - racionálního jednání, únikové reakce nZkratkovité sebevražedné jednání - jednání v afektu -- bez schopnosti najít jiné řešení v danou chvíli nÚčelové suicidální jednání (demonstrativní s., sebevražedný tentamen) - pokus, který má funkci apelu - volání o pomoc nSebevražedná dohoda -- dohoda dvou či více lidí - hromadné sebevraždy náboženských sekt n Drasticky provedené sebevraždy -- často psychotická forma n Inspirovaná sebevražda -- ovlivněna medializací -- Goethův Werther n Kumulované sebevraždy -- v relativně krátkém časovém období v jedné komunitě: kasárny, internáty, koleje, psychyatrické léčebny, vězení n Rozšířená sebevražda -- spojení se sebevraždou blízké osoby, o níž se domnívá, že také trpí - C. TYPY SEBEVRAŽD PODLE E. DURKHEIMA (dle síly sociální regulace a síly skupinové koheze) 5. Příčiny (motivy) sebevražedného jednání a rizikové faktory u dětí (v ČR nejvyšší na světě) nrodinné problémy (osamělé děti. laxní výchova) nnemoc a tělesná vada nškolní problémy (obava před špatnými známkami či šikana) nerotické důvody nvynucení pozornosti rodičů (i materiální, i nemateirální povahy) d- Sociální izolace d- deprese, "špatná nálada" d- drogová a alkoholová závislost u mladistvých (po úrazech 2-3 nejčastější úmrtí studentů) nnové problémy (daleko od domova) nsnaha vyniknout ve studiu a zaměstnání nosamocení, strach z navazování nových vztahů nNerozhodnot ve volbě kariéry nzdravotní problémy d-Sociální izolace d- deprese, "špatná nálada" d- drogová a alkoholová závislost u dopělých nkonflikty v povolání nekonomické problémy nstrach před trestem nmezilidské vztahy, přátelství, láska, manželství (u žen) "Dnes převládá názor, že se člověk nezabíjí proto, aby nežil, ale proto, že chce žít jinak a nemůže. To, co zabíjí člověka je spíš náhlá ztráta životní perspektivy než ztráta zaměstnání, spíš nedostatek optimismu a víry v budoucnost než nedostatek hmotných prostředků, spíš bankrot celoživotních plánů než bankrot v obchodě a podnikání. Tedy ve stručnosti ztráta hodnot. V dobách silných kolektivních hodnot byl takový stav neznámý. Dnes se stále více lidí hroutí a uchyluje k sebevraždě, neboť v hodnotovém vakuu jsou masy konfrontovány s vlastní bezradností." (Rollo: 1993, 175) Rizikové faktory (Knopová, D. a kol. 1997; Pavlů 1998). nmužské pohlaví, osamělý život, nezaměstnanost, nčasté užívání drog a alkoholu, npředchozí sebevražedné pokusy nebo suicidium v rodinné historii a dokonaná sebevražda přítele, nlidé s rodinnými problémy, ndepresivní, nebo maniodepresivní stav, ndiagnostikovaná psychóza schizofrenního okruhu. Jaké osoby jsou ohrožené? nmladé těhotné dívky, nděti které utekly z domova, nopuštění staří lidé 6. Identifikace sebevražedných úmyslů - "presuicidální syndrom" (E. Ringel) nZúžení subjektivního prostoru - snížení schopnosti nacházet nové možnosti řešení nPotlačovaná, proti sobě zaměřená agresivita - sebeobviňování a hledání příčiny nezdaru v sobě samém nSebevražedné fantazie - představování si konce života v myšlenkách, snech 7. Statistický výskyt sebevražednost v ČR a ve světě -- zdroje dat nČeský statistický úřad (ČSÚ) st.výkaz 40 -- Demografie, sekce 4012-01 "Sebevraždy 1996-2000" - vyplňují matriky ("List o prohlídce mrtvého") nÚstav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) zdr. statistika "Sebevraždy", - zaznamenány pouze případy sebevražd hlášené příslušným psychiatrickým pracovištěm nKapesní ročenka kriminalistiky (KRK) - Policii nahlášené případy Sebevražednost ve světě nv Evropě v rozmezí 15-20 na 100 000 obyvatel (WHO) (v ČR do 20 osob na 100 000 obyvatel (Hoeschel, 2002)) nzemě s vysokou sebevražedností 25+ (Maďarsko, Rakousko, skandinávské země a Švýcarsko) nzemě s nízkou sebevražedností -10 (Itálie, Irsko, Egypt a Španělsko) Sebevražednost v ČR -ČR patří -- i přes trvalý pokles od 70. let - mezi země s nejvyšším výskytem sebevražd na světě Zkoumané faktory v ČR npohlaví nzpůsob provedení nmotiv nvěk nvzdělání nrodinný stav npostavení v zaměstnání nčasové a geografické rozvrstvení 8. Prevence sebevraždeného jednní první pomoc (blízký, spolupracovník, přivolaný lékař) krizová intervence (psychiatr, psycholog či proškolený sociální pracovník) systematická léčba (z rozhodnutí psychiatra ambulantní, lůžková péče či v krizovém centru) Alternativní řešení -- holotropní dýchání (Grof 1993) nModifikovaná technika využívaná archaickými kulturami a primitivními národy (kombinují dýchání s používáním psychedelik) nTechniky: práce s tělem, poslouchání speciální hudby a řízené hyperventilace umožňující dosáhnout stavu, kdy jsou ventilovány negativní prožitky, které se mohly stát zdrojem psychických či somatických problémů nNehodná pro osoby s diagnostikovanou psychózou nPodstata: dostat se k rigidním myšlenkovým strukturám na úrovni nevědomí, zabraňujícím člověku vidět věci pozitivně a vidět více možností, než je pouze smrt jako jediné řešení