Sociologie pro SPSP téma 10 Formální organizace, byrokracie a totální insituce SPP 701 FSS MU Brno, 2006 Povinná literatura KELLER, J. Sociologie byrokracie a organizace, Praha, SLON, 1996, s.93 -- 113. WINKLER, J. Ekonomika s společnost. Brno, ESF MU, 2000, kapitola 10 Formální organizace a byrokracie. Obsah setkání lNeformální organizace a existující pojetí sociální regulace organizačního chování lByrokracie, byrokratizace a jejich důsledky (včetně kritiky Weberova konceptu) lTotální instituce a základní vztahy uvnitř nich 1. Dva směry vývoje sociologie organizace (Keller 1995) ntechnický směr (manažerismus) nteoretický směr (struktura mocenských vztahů a jednání členů organizace) Sedm fází vývoje zkoumání (formálních) organizací (Keller 1995) nklasické období (WEBER, FAYOL, TAYLOR) nstudium human relations (MAYO, ROETHLISBERGER, DICKSON) norganizační psychologie (ARGYRIS, LIKERT) nparadigma omezené racionality (MARCH, SIMON, MERTON) nekonomické paradigma (TULLOCK, DOWNS) nparadigma strukturálně funkcionální (PARSONS, SELZNICK) nkontingenční přístup (CROZIÉR) Základní pojmy k neformálním organizacím nFormální vztahy nNeformální vztahy nFormální skupiny 3. Charakteristiky formálních organizací nOficialita a předepsanost způsobů chování (tradice či racionalita?) nRacionalizace formálních vztahů v podrobování kalkulaci nCíle a způsoby jejich dosažení kritérii permanentní racionální kalkulace a hodnocení nSledování kalkulace a hodnocení vybranými členy organizace nVelké množství lidí s odlišnými a konfliktními zájmy a cíli a velikost organizací nSpolupráce členů, jejich koordinace a kontrola řídícími pracovníky Struktura neformálních vztahů, na jejichž základě se vytváří primární nebo sekundární vazby mezi členy, tvoří neoficiální, sociální kontrolní a regulační aparát chování jedince v organizaci Neformální vztahy v organizaci npřirozené reakce pracovníků na oficiální příkazy manažerů, jejich podpora nebo odmítání nneformální vztahy mezi jednotlivými odděleními nstrategie budování kariéry jednotlivých pracovníků nexistenci a působení neformálních skupin v organizaci (kliky a kabaly) nčinnost odborů v organizaci atd. Formální a neformální vztahy v organizaci se vzájemně doplňují, ovlivňují a spoluurčují dosažené cíle a výsledky a společně tak tvoří celkovou organizační strukturu Funkce neformálních struktur n"podpůrná komunikace" vedoucí k nosobní integraci jednotlivých členů (zvýšení organizační soudržnosti a pracovního výkonu), a tím nke sdílení formálně stanovených cílů, hodnot a norem organizačního chování všemi členy Čtyři pojetí sociální regulace chování v organizaci nVědecké teorie managementu nTeorie sociálních systémů nMarxistický pohled na rozložení moci a konfliktů v organizaci nTeorie moci a konfliktu organizačních rolí (profesionálové, manažeři a linioví zaměstnanci) 2. Byrokracie, byrokratizace a jejich důsledky Základní pojmy k byrokracii nByrokratismus nByrokratizace nFunkcionální (Weber) vs. konfliktologické (Tullock, Downs, Niskanen) pojetí byrokracie Důsledky byrokratizace správní činnosti v moderní společnosti (1) růst osobní svobody jednotlivce (2) tlak formálně racionálních, neosobních norem (3) vliv na rozvoj trhu organizovaného kapitalistickým způsobem a demokratizace hospodářského i společenského života (4) rozšíření a univerzalizace tržních vztahů a propojení dílčích lokálních trhů (5) vliv na osobnost moderního člověka (podobnost byrokrata a podnikatele) (6) omezené pozitivní důsledky byrokratické organizace Dvojí kritika byrokracie nDochází k rozvoji neformálních mezilidských kontaktů a vazeb (teorie HR: Mayo-Hawtharnské efekty, Homans-vnější a vnitřní systém skupiny) nTeorie dysfunkce (Merton-ritualismus a neamýšlené důsledky jednání, Selznick-nezamýlšené důsledky jednání, Gouldner-nezamýšlené důsledky neosobní kontroly) Negativní důsledky byrokracie (1) ritualismus pracovní činnosti (Veblen: "trénovaná neschopnost") (2) neschopnost efektivně reagovat na změny pracovních podmínek (neflexibilita, zkostnatělost) (3) destruktivní chování pracovníka vůči formálním pravidlům (Selznick: "fenomén individuálního vůdcovství") (4) odosobnění činnosti byrokrata (Blau: absence soutěživosti a konkurence) (5) ekonomická závislost byrokrata na své organizaci a snaha o dosažení vyšší pracovní pozice, a tím i vyššího příjmu (Downs: nezcizitelné ekonomické zájmy) (6) nepřiměřený růst byrokratické organizace (Parkinson: "fenomén hledání si asistenta") (7) vytváření nových problémů řešených zavedenými byrokratickými postupy (Mayer: "chybný cyklus byrokracie") 3. Totální insittuce (Goffman;1963) norganizace, které vytvářejí pro své členy prostředí, jež se v zásadním ohledu liší od životního světa tak, jak je znám běžným občanům moderní společnosti nmísto, které slouží současně jako bydliště i pracoviště a v němž větší počet podobně situovaných jedinců odříznutých na delší dobu od vnější společnosti vede společně navenek uzavřený a formálně spravovaný způsob života Charakteristiky totálích institucí nspojují pod jedou střechou aktivity běžně provozované odděleně a na různých místech (spánek, práce a volný čas) nčinnosti provozovány pod dozorem téže autority, v témže prostoru a za přítomnosti druhých osob nvšechny aktivity podle přesného a předem stanoveného rozpisu k naplnění oficiálního cíle organizace (trest-náprava-bojeschopnost armády-léčba strádajících) nprávo každého příslušníka aparátu disciplinovat každého jedince nsankce lze udělovat za široké spektrum projevů (nevhodné oblečení, stravovací způsoby) nnevhodné chování v jedné oblasti může být penalizováno v jakékoliv jiné oblasti Cílem totální instituce je (Keller, 1996) nORGANIZOVANĚ NAPLŇOVAT VELKÉ MNOŽSTVÍ ODLIŠNÝCH POTŘEB VELKÉHO POČTU LIDÍ nV RÁMCI A POMOCÍ PROSTŘEDKŮ BYROKRATICKÉ ORGANIZACE Adaptační strategie chovanců nRegrese nRebelie nKolonizace nKonverze