Sociologie pro SPSP téma 8 Sociální organizace společnosti SPP 701 FSS MU Brno, 2006 Povinná literatura BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha SLON 1997, kap.My a oni, s.41-56, kap. Cizinci, s.57-74. CREE, V.E. Sociology for social workers and probation Officers. London and New York, Routledge, 2000, Ch. 5 Community, pp.120-41. WINKLER, J. Ekonomika s společnost. Brno, ESF MU, 2000, kapitola 9 Sociální organizace společnosti Obsah setkání lVymezení sociální organizace a sociálních vztahů lDruhy a typy sociálních vztahů a způsoby jejich rozlišení lTypy společenství lidí + charakteristické rysy davu a sociální skupiny lTypologie sociálních skupin + vymezení primární, sekundární a referenční skupiny 01. Hlavní prvky lidské kultury (Keller 1995) nSymbolická komunikace nInstitucionalizace jednání nOrganizované jednání Symbolická komunikace = nSchopnost přijímat informace od druhých lidí prostřednictvím symbolů Funkce: nKoordinace přítomných aktivit nOrientace vůči vzdálenějšímu, bezprostředně zkušeností ne-dostupnému okolí nOživení minulé zkušenosti nAnticipace a plánování budoucích aktivit Institucionalizace jednání = nInstitucionalizace obecně praktikovaných způsobů/pravidel jednání, nke kterým dochází v rámci interakcí mezi pravidly a očekáváním, a které jsou nuvědomované a racionalizované (x neuvědomovaným zvykům a obyčejům) a nslouží k naplnění potřeb jednotlivce (antropologické p. - jakékoli "jednání") či společnosti jako celku (funkcionální p. - "schválené a sankcionované chování") Skupiny institucí: I. rodiny -- Ekonomické i. -- Politické i. -- Náboženské i. Struktura sociální instituce nCíle, hodnoty, strategické potřeby lidí nNormy a sankce chování (Normy-limity, Role-očekávání druhých, Sankce-odměny či tresty) nPopulace lidí (Sociální organizace a Rozvrstvení lidí) nMateriální vybavení, technologie. (Nástroje, Prostředky, Předměty využívané k uspokojení potřeb či dosažení hodnoty) nAktivita, činnost, jednání. Organizované jednání = nTyp vztahů, které se ustavují mezi lidmi v průběhu řešení problémů jejich přežití (institucí), resp. způsob, jak lidé koordinují svou aktivitu 02. Způsoby zkoumání lidské kultury (jakožto nahlížení na lidské jednání ve společnosti) Makrosociologický pohled - předmětem zkoumání je celá soustava objektivních kulturních pravidel (sociálních institucí), která se vytvořila jako výsledek vyjednávání a vzájemných interakcí jedinců a skupin lidí v průběhu historického vývoje; Mikrosociologický pohled - předmětem studia je sociální jednání člověka jako cílevědomá aktivita, která má pro aktéra subjektivní význam a je orientována na druhé lidi ve snaze vysvětlit lidské jednání podle jeho subjektivních příčin a motivů. Sociologický realismus Kubátová (2003) nSpolečnost jako uspořádaný systém, který v sobě obsahuje řád; nSnaha objevit teorii, která takovou skutečnost popíše a vysvětlí jako sled příčin a důsledků; nTakto chápaná sociální realita nedává jednotlivci příliš prostoru ke svobodě, volbě, tvořivosti, protože sociální fakta existují nezávisle na subjektu; nVe vztahu jedinec-společnost hraje společnost klíčovou roli. Sociologický nominalismus Kubátová (2003) nSociální realita je vnímána jako chaos; nZ něj je vytvářen jednotlivci proměnlivý řád, který realitě dává smysl; nSnahou je společnosti porozumět; nJe nutné vykonstruovat teorii, která bude sloužit jako dalekohled, kterým je možné se zaměřit na zkoumanou část sociální reality. Různé úrovně sociální reality dle Ritzera (In Jandourek 2003) - dle velikosti jedinci vs. celosvětový systém -dle objektivity materiální události vs. říše idejí (problém s událostmi mezi kontinui ovlivněnými subj.normami a hodnotami) I. a II.=sociální fakta; III.=sociální chování; IV.=sociální definice 1. Sociální organizace společnosti = nlidská společenství utvářená více či méně stabilními shluky a nseskupeními interakcí, nke kterým dochází na základě více či méně sdílených hodnot a norem lidského chování npři uspokojování lidských potřeb 2. Sociální vztahy (interakce) = nstabilní interakce lidí, které představují základní prvky společenské organizace a vyznačují se stabilními očekáváními aktérů k sobě samým, k ostatním lidem a k situaci, v níž se vztah utváří nstabilita sociálních vztahů závisí na míře regulace společenství kulturou ---- nve společnosti se setkáváme s řadou kultur, přičemž každé společenství lidí má více či méně rozvinuté kulturní prvky Druhy sociálních vztahů (interakcí) nKooperace (spolupráce) společné dosahování jedincem těžko dosažitelných cílů - spontánně -- z kulturní tradice -- dohoda (smlouva) nKonflikt dosahování společně ceněného cíle a přitom zničit či potlačit protivníka -- strukturální/spojený s pozicí -- komunikační/nedorozumění -- osobnostní nSoutěžení kooperativní konflikt jedince či skupiny lidí k dosažení cíle při dodržování společných pravidel chování nNásilí násilné vynucování své vůle jednotlivcem či skupinou lidí jiným lidem - fyzické -- psychologické nSměna působení jednotlivce či skupiny osob na jiné lidi k získání žádoucích reakcí - ekonomická -- psychologická - sociální Typy sociálních vztahů nPrimární vztahy cílem sami o sobě -- pozitivní i negativní emoce - názorová a morální podobnost a blízkost nSekundární vztahy prostředky k dosažení jiných cílů a hodnot -- racionalita - vědomí užitečnosti vztahů pro dosažení společného nebo individuálního cíle Způsoby rozlišení sociálních vztahů *přesnost vymezení vztahu nespecifikované variabilní p. vs. specifické s. *důvěrnost a intimita vztahu vyšší p. vs. méně důvěrné s. *partikularismus a individuálnost vztahu jedinečné vlastnosti druhých u p. vs. hodnocení podle obecných měřítek s. *emocionalita vztahu vysoká míra emocionality p. vs. nezúčastněnost s. 3. Typy společenství lidí (dle míry stability sociálních vztahů) *Sociální kategorie soubor lidí, kterým je společný nějaký znak (pohlaví, zaměstnání, víra) *Sociální agregát společenství lidí spojených prostorovou či fyzickou blízkostí (lidé v jednom paneláku, náhodně seskupení lidí v autobuse) *Dav agregované množství lidí shromážděných na stejném místě na základě stejného podnětu -- sociálně strukturované -- náhodné -- nezákonné *Sociální skupina dva nebo více lidí, kteří na sebe vzájemně působí a dosahují společných cílů Společné rysy davu npotlačování osobnostních rysů nreakce na společné podněty npřevaha emocí nad racionalitou nztráta racionální kontroly a morální odpovědnosti za své činy nanonymita jednání a pocity bezpečí před sankcemi njednoduchá struktura vztahů - vyděluje se sociální role vůdce davu Charakteristické rysy sociální skupiny nSpolečná činnost nInterakce ve formě komunikace (síť komunikačních vztahů) nInterakce a dělba společné činnosti ustavující vzájemná očekávání a společná pravidla chování nVznikají pozice a role nUstalují se skupinové vztahy (vertikální a horizontální) nVznikají společná pravidla soužití, tj. skupinová kultura (cíle, hodnoty a normy) nTvorba vlastního systému sankcí a "vědomí my" upevňovaného rituály nSoučástí skupinové kultury "vědomí oni" nPevně zafixovaná a emocionálně podbarvená očekávání a představy o idealizaci vlastní skupiny a odsouzení ostatních skupin (autosttereotypy a heterostereotypy) 4. Typologie sociálních skupin Typologie sociálních skupin Primární skupina Sekundární skupina Sekundární skupiny Referenční skupina