Sociologie pro SPSP téma 9: Rodina a socializace: (Rodina, proces socializace a problematika sociálních deviací) SPP 701 FSS MU Brno, 2006 Povinná literatura CREE, V.E. Sociology for social workers and probation officers. London and New York, Routledge, 2000, Ch. 3. Childhood, pp.57-86. GIDDENS, A. Sociologie. Praha, Argo, 2001, kap.Socializace, s.39-58, kap.Rodina, manželství a osobní život, s.155-81. KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha, SLON, 1993, 1996, s.31-34. WINKLER, J. Ekonomika s společnost. Brno, ESF MU, 2000, kapitola 12a Socializace slidy a 12b Rodina a manželství jako sociální instituce Obsah setkání I. ZÁKLADNÍ POJMY TÝKAJÍCÍ SE RODINY A SOCIALIZACE Role primární skupiny - Sociální kontrola - její formy a - systémy kontroly II. RODINA JAKOŽTO PRIMÁRNÍ SKUPINA KONTROLUJÍCÍ A OVLIVŇUJÍCÍ SVÉ ČLENY Vymezení rodiny a - její základní funkce III. PROCES SOCIALIZACE Vymezení socializace a její cíl - sféry socializace - etapy socializace - mechanismy socializace - koncepty procesu socializace IV. PROBLÉMY SOCIALIZACE A SOCIÁLNÍ DEVIACE Typy teorií vysvětlující sociální deviace - resocializace a reedukace I. Primární skupina SOCIÁLNÍ KONTROLA (Berger, P.L., 2001) = různé prostředky, které společnost používá k tomu, aby udržela na uzdě své neposlušné členy Formy *fyzické násilí *politická kontrola *právní formy *ekonomický nátlak *přesvědčování *výsměch *pomluvy *potupa SYSTÉMY SOCIÁLNÍ KONTROLY (Berger, P.L., 2001: 80-82) *právo a politika *morálka, zvyky a obyčeje *konzultační, poradenské a terapeutické programy *zaměstnání *kodexy řídící členství v klubech a zájmových organizacích *lidské skupiny, v nichž se odehrává soukromý život (kruh rodiny a osobních přátel) II. Jak lze vymezit rodinu ? *nejpůvodnější, nejpřirozenější a nejdůležitější lidská skupina a instituce, ekonomická jednotka i základní stavební prvek sociálních struktur (Rajchl, 2004) *skupina osob přímo spojená pouty pokrevního příbuzenství nebo právních svazků (sňatek, adopce), jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí. (Možný, 2001) *sociálně sankcionované, relativně stálé seskupení lidí, kteří jsou vzájemně spojeni pokrevně, manželstvím či adopcí a kteří spolu žijí a ekonomicky kooperují (Hebding, Glick 1992) *jakákoli skupina lidí, která se jako rodina deklaruje na základě vzájemné náklonnosti Základní funkce rodiny (RAJCHL 2004) *sociálně reprodukční funkce *kulturně-reprodukční funkce *biologicko-reprodukční funkce *ekonomická funkce *terapeuticko-pečovatelská funkce *výchovně-vzdělávací *obranná TYPY RODIN III. "SOCIALIZACE" (lat. socialis = družný, společenský, manželský, spojenecký) = postupná přeměna člověka jako biologického tvora ve společenskou bytost (Nakonečný, 1970), neboť člověk se nerodí lidským,ale lidským se stává (R.E. Park) = proces internalizace mnohých sociálně akceptovaných vědení, hodnot, norem a měřítek vlastní kultury (Keller 1995) CÍL (VÝZNAM) PROCESU SOCIALIZACE *zformovat lidskou bytost tak, aby byla schopna samostatně se chovat tak, jako by byla pod stálým dohledem (kontrolou) ostatních členů skupiny (Keller, 1997) a aby se tak vytvořila: *Osobnost (vlastní Já) (organizaci postojů, očekávání, zvyků a chování) a *Sociální Já (uvědomění si osobní či sociální identity) FUNKCE (DŮLEŽITOST) PROCESU SOCIALIZACE PRO SPOLEČNOST JAKO CELEK *Přenos lidské kultury z generace na generaci *Integrace mladých osob do organizované společnosti *Učení se různým sociálním rolím a dovednostem nutným k přežití a uspokojení vlastních potřeb FUNKCE (DŮLEŽITOST) PROCESU SOCIALIZACE PRO JEDNOTLIVCE *Osvojení specificky lidských způsobů chování a jednání, informací, hodnot a norem, jazyka a další kulturních fenoménů, a tím *Chápání sociální reality a vstupování do sociokulturního kontextu společnosti a *Schopnosti reagovat v různých sociálních situacích očekávaným způsobem a být tak chopen vstupovat s ostatními členy skupiny, společnosti do sociálních interakcí, a tedy sociálně žít Poznámky k procesu socializace *osobnost a Já výsledkem sociálního prostředí i zděděných charakteristik (samo učení ani samotná dědičnost neurčují lidský vývoj) *socializace je díky novým sociálním situacím celoživotním procesem (etapy socializace) K čemu dochází v průběhu socializace ? (Sféry socializace: rozvoj rolí, hodnot, sociálního já a kompetencí) --Socializace v užším slova smyslu --Enkulturace /kulturace/akulturace --Personalizace --Profesionalizace Kdy a kde k socializaci dochází ? (etapy socializace) PRIMÁRNÍ SOCIALIZACE *nejužší rodina a další členové příbuzenské skupiny *v prvních letech života (základní kulturní návyky, tvorba vlastního světa) *závislost na socializátorovi (silné emocionální vazby) *důležitost prožitku sociální blízkosti (mateřská láska, pocity jistoty a bezpečí) SEKUNDÁRNÍ SOCIALIZACE *speciální, často odborná povaha předkládaných informací *možnost kritických, hodnotících stanovisek vůči hodnotám a normám ETAPY SOCIALIZACE (Rajchl 2004:179) Jakým způsobem dochází k socializaci? (mechanismy socializace) * formou sociálního učení * podmínkou je sociální vliv v důsledku sociální závislosti (pro význam událostem a pro možnost odměňovat a trestat) * pocit jistoty při odměňování vs. pocit nejistoty či zavržení při trestání * učení se sankcím formálních a neformálních skupiny (vnitřní a vnější sankcionování) základem sociálního učení a celého socializačního procesu je sociální sankcionování, udělování sociálních odměn a trestů na základě sociální moci a závislosti ZÁKLADNÍ MECHANISMY SOCIÁLNÍHO UČENÍ --Sociální zpevňování (posilování, podmiňování) --Imitace (nápodoba, zástupné zpevňování) --Identifikace --Verbální vedení Se sociálním já souvisí učení se sociálním rolím na základě genderu *Role -- status -- gender jako rozdíl mezi pohlavími utvářený kulturou - pohlaví jakožto biologické kategorie odlišující muže a ženu *socializace genderu začíná narozením (od děvčat se očekává plachost a závislost, od chlapců nápaditost a nezávislost) KONCEPTY PROCESU SOCIALIZACE *konfrontace, boj vnitřních tužeb dítěte se společností (Sigmund Freud) *spolupráce mezi dítětem a společností (Charles Horton Cooly a Georgie Herbert Mead) *sled etap, z nichž každá má své typické problémy, které je třeba v průběhu vývoje od dětství až po stáří zvládnout (Erik Hamburger Erikson) *vývoj kognitivních struktur a inteligence a později morální vlastnosti dítěte (Jean Piaget a Lawrence Kohlberg) Sigmund Freud = boj mezi vrozenými biologickými (sexuálními a agresivními) pudy dítěte a společností reprezentovanou rodiči *způsoby uspokojování svých pudových potřeb *změna změření zájmů a psychologická orientace s věkem *ID - sexuální a agresivní pudy/touhy *SUPEREGO (SVĚDOMÍ) - sociální normy a hodnoty předávané rodiči *EGO - racionální složka osobnosti zaměřující se na vnější svět a usměrňující impulsy z id a SUPEREGA CHARLES HORTON COOLEY Human nature and social order (1902) *Self je výsledkem "zrcadleného já" (a looking-glass self): *jak si představujeme, že nás druzí vidí -- *jak si představujeme, co soudí o tom, co vidí -- *jak pociťujeme jejich reakce a jak je prožíváme (sebeprožívání) *důležitost řeči ve vývoji Já umožňující přemýšlet o sobě samém jako o vydělené a celistvé bytosti *rodina výrazný vliv na náš smysl pro sebe sama, na vývoj sebepojetí *Já se neustále vyvíjí v průběhu života (pokračujeme v kontrole, hledáme nové výrazy a revidujeme své pocity pomocí reakcí druhých) GEORGIE HERBERT MEAD Mind, Self and Society (1936) *proces neustále se utvářeného Self začíná v preverbálním stadiu vývoje a akceleruje když se dítě učí mluvit *Self složené ze dvou vzájemně spolupracujících komponent VLASTNÍ JÁ /THE I (Freudovo ID) -- egocentrická část Self SOCIÁLNÍ JÁ/THE ME (Freudovo EGO a SUPEREGO) -- intenalizované hodnoty a normy, reflexe očekávání rodičů a blízkých vztah mezi I a Me je kooperativní, není konfliktní - socializace nemá utlumit a potlačovat protispolečenské impulsy, ale vytvořit instrukce chování, bez nichž by byl vývoj osobnosti omezený Fáze vynořování se Self (dle Meada) 1. Fáze hraní (-10) *dítě předstírá, že je jinou osobou ("jiným bytím") a získává tak zástupné zkušenosti náhledu na hraní rolí z rozličných perspektiv *později "zaujímá roli druhých" a učí se pohlížet na sebe sama očima těchto osob Sociální Já/Me se formuje tím, že dítě činí sebe samo společenským subjektem tím, že chápe samo sebe ve třetí osobě a chová se tak k sobě jako k druhému, vstupuje do jednání, které Mead nazval "hraní rolí" -- v jednání, ve kterém hrajeme role, jednáme podle očekávání druhých, resp. jednáme podle toho, co si představujeme, že od nás druzí v našem jednání očekávají 2. Fáze hry *aktivní participace na recipročních vztazích s druhými, porozumění pravidlům hry *chápání sebe sama jako součásti uspořádané struktury, která utváří role a je ovládána obecnými pravidly - uvědomění si vnější struktury a vnitřní struktury vědění ve formě "zobecnělého druhého") PROBLÉMY SOCIALIZACE (Keller, 1997) Sociální deviace Čeho či koho se sociální deviace týkají ? Typy teorií vysvětlující sociální deviace Resocializace a reedukace