Environmentální aspekty zemědělského hospodaření Radim Lokoč • vyjmenujte rizika spojená se zemědělstvím, příčiny i důsledky ► v minulosti a v současnosti, v globálním i lokálním (českém) měřítku intenzifikace zemědělství ► průmyslová zemědělská výroba ò zvýšení výnosu scelení ploch orientace na rozsáhlé monokultury vysoké zornění značná chemizace ò znehodnocení podzemní a povrchové vody snížení produktivity zemědělské půdy (méně humusu) snížení biodiverzity úbytek ptactva a polní zvěře vyšší náchylnost půdy k vodní a větrné erozi zhoršení dostupnosti krajiny venkovská krajina pouze jako prostor pro výrobu potravin ztráta charakteru a typického vzhledu ð monotónní krajina prohloubení rozdílů mezi vysoce úrodnými a méně úrodnými oblastmi Intenzifikace na západě • po 2. sv. válce zvýšení intenzity zemědělské výroby, množství používané chemické ochrany rostlin a umělých hnojiv • zánik řady malých farem, rozvoj velkých průmyslově hospodařících farem • „zemědělská politika redukovala zemědělství v pouhou ekonomii a techniku, což vedlo k poškození přirozených životních podmínek a k sociální erozi�g (Nolywaika 2001: 52). • tržní ekonomika s důrazem na konkurenceschopnost a modernizace. Byť tyto změny nebyly tak drastické a neprobíhaly tak násilně jako v socialistickém bloku, směřovaly stejným směrem. • „[průmyslové zemědělství] vedlo také k opuštění myšlení v přirozených souvislostech. Celistvý přístup k věcem se vytratil, citlivá výměna (sensibles Wechselspiel) mezi přírodními zákony a lidským působením byla zničena�g (Nolywaika 2001: 55). • specializace a racionalizace byly podporovány dotacemi, i přes negativní vlivy na životní prostředí, neustálé zvětšování zemědělských podniků a snižujícím se počtu rolníků. České zemědělství v období kolektivizace • pozemkové úpravy – rozoráno 450 000 ha luk, 240 ha mezí, 50 000 ha remízků – ve prospěch orné půdy (někde i 100 % zornění) ð v průměru bylo zorněno 75 % zemědělské půdy • průměrná velikost pozemků – z 28 arů v r. 1948 téměř stokrát na 20 ha v r. 1990 • vysušení převážné části mokřadů, napřímení a technické upravení toků, meliorace, které postihly 1,5 milionů ha Chemizace zemědělství • poprvé byla umělá hnojiva používána v Holandsku již v 17. stol. • u nás od 19. stol., nárůst na poč. 20. stol., největší rozšíření v 2. pol. 20. stol. Vývoj spotřeby průmyslových hnojiv v ČR • v ČR na více než 40 % ploch jsou vody znečištěny dusičnany Orná půda x trvalé travní porosty Tab. – Vývoj zemědělského půdního fondu v ČR v mil. ha (upraveno dle Kender (2004) * ve zdroji nebylo evidováno Eroze • v celosvětovém měřítku je z 15 mil. km² všech půd 9 mil. km² ohrožených vodní erozí ve stupni plošné eroze, 2 mil. km² z toho jsou vážně degradované – eroze přirozená – eroze zrychlená – eroze vyrovnaná (kompenzační) • jaké jsou hlavní faktory způsobující erozi? • odlesnění, • klimatické poměry • morfologické poměry (sklon a délka svahů) • vegetační poměry • geologické a půdní poměry • způsob využívání krajiny • znehodnocení míst erodovaných i těch, kde sedimentují částice ►snížení produkčního potenciálu půdy, zvýšení rizika povodní… • podle charakteru faktoru: – vodní – větrná – mechanická – ledovcová – sněhová Potenciální ohrožení půd erozí v ČR • k erozi na zemědělské půdě dochází z důvodů: – nerespektování zásad protierozní ochrany – příliš velké bloky – dlouhé dráhy povrchového odtoku – orná půda na svazích – orba po spádu – zhutňování půd – odstranění prvků rozptýlené zeleně – nevhodné kultury – širokořádkové plodiny • scelení ploch, značná chemizace, snížení biodiverzity ► úbytek ptáků a polní zvěře • celosvětové snížení diverzity pěstovaných plodin a chovaných plemen – u nás ohrožená plemena české červinky nebo ovce valašky • intenzivní zemědělství je velmi náročné na spotřebu fosilních paliv – při práci na poli, při výrobě hnojiv a postřiků a při přepravě • X u nás v 90. letech vzrostl podíl půdy, na niž se přestalo hospodařit – 7 % - hlavně v méně úrodných podhorských a horských oblastech ► extenzifikace zemědělství Hlavní vlivy zemědělství na ekologickou hodnotu krajiny (Sklenička) • o zmírnění negativních vlivů zemědělství na ž. p. se v II. pilíři (Rozvoj venkova) snaží Společná zemědělská politika zemí EU ð strategické cíle Horizontálního plánu rozvoje venkova pro ČR (HRDP): – zachovat zemědělství ve znevýhodněných oblastech, zlepšit příjmovou situaci zemědělců zejména v méně příznivých oblastech a působit proti odlivu ze znevýhodněných oblastí, – udržovat a chránit životní prostředí (s důrazem na vodní složku) a kulturní krajinu, – zlepšit strukturu pracovníků v zemědělství, – alternativní využití zemědělské půdy zejména vysazováním lesa, – sdružovat producenty při uplatňování produktů na trhu, – podpora obnovitelných energetických zdrojů šetrných k životnímu prostředí. ò k těmto cílům jsou vždy připojeny operační cíle a nabízené dotační tituly • některé z dotačních programů (LFA + AEO): – méně příznivé oblasti (LFA) – ekologické zemědělství (travní porosty, orná půda, zelenina a speciální byliny, trvalé kultury) – ošetřování travních porostů (základní ošetřování luk a pastvin) – zatravňování orné půdy – tvorba travnatých pásů na svažitých půdách – pěstování meziplodin – trvale podmáčené louky a rašelinné louky – ptačí lokality na travních porostech – biopásy – zalesňování zemědělské půdy – založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití