SKUPINOVÉ ROZHODNUTÍ: JSOU DVĚ (NEBO VÍC) HLAV LEPŠÍ NEŽ JEDNA? Pro kurz PSY 708 zpracovali: n Lubica Kečkešová, 181889 n Peter Kuračka, 182122 n Marie Krejčí, 182660 JS 2007 n většina důležitých rozhodnutí je v současnosti přijímána ve skupinách n v obecné rovině se předpokládá, že skupinová rozhodnutí jsou lepší, než kdyby rozhodoval každý samostatně n členové skupiny si mohou vyměňovat informace, lépe odhalit chyby v uvažování a dosáhnout správnějšího rozhodnutí n v některých situacích to ovšem neplatí, nastávají procesní ztráty PROCESNÍ ZTRÁTA („PROCESS LOSS“) nastává, když skupinová interakce zabraňuje správnému řešení problémů. Může se objevit z několika důvodů: n skupina nenajde nejtalentovanějšího jednotlivce a místo toho spoléhá na méně kompetentního člena n nejkompetentnější člen se neodváží nesouhlasit s ostatními členy skupiny n problémy s komunikací ve skupině, např. lidé se navzájemneposlouchají, nebo jediná osoba dominuje diskusi n neschopnost podělit se o unikátní, společně nesdílené informace NESCHOPNOST PODĚLIT SE O UNIKÁTNÍ INFORMACE n skupina se může zaměřovat na informace, které všichni vědí a ignoruje údaje, které znají pouze někteří členové n proto někdy důležité informace zůstávají nepovšimnuty n jestli se tomu chceme vyhnout, měli bychom: - najít časový prostor na prodiskutování nesdílených informací - rozdělit zodpovědnost za určité oblasti problému n souvisí to s tzv. transaktivní pamětí („transactive memory“) – každý ze skupiny je zodpovědný za zapamatování jiných informací SKUPINOVÁ MYSL („GROUPTHINK“) n brání správnému rozhodování n důležitější soudržnost a solidarita ve skupině, než reálné zhodnocení faktů n podmínky, za nichž se objevuje groupthink: - skupina je vysoce soudržná - izolace od opozičních názorů - vedení direktivním lídrem n výsledkem jsou chyby v rozhodovacím procesu n příkladem je chybné rozhodnutí Kennedyho týmu při invazi na Kubu v Zátoce sviní SKUPINOVÁ POLARIZACE n tendence přijímat extrémnější rozhodnutí, než je počáteční postoj jednotlivých členů n pokud členové inklinují k riskování, skupina přijímá ještě riskantnější rozhodnutí, než byl počáteční postoj jednotlivců n naopak jsouli členové opatrní, rozhodnutí skupiny je z opatrnosti ještě extrémnější n 2 důvody polarizace: 1. interpretace přesvědčivých argumentů („persuasive arguments interpretation“) každý člen přinese své vlastní argumenty, které se pak sčítají.. 2. interpretace sociálního porovnávání („social comparison interpretation“) podle názorů ostatních členů zaujmeme postoj jako oni a ještě trochu extrémnější n teorie kulturních hodnot v Americe se upřednostňuje riskování, zatímco v jiných kulturách opatrnější přístup VŮDCOVSTVÍ VE SKUPINĚ Co dělá člověka velkým a úspěšným vůdcem? n podle teorie velké osobnosti („great person theory“) - jisté osobnostní vlastnosti dělají člověka dobrým lídrem, nezávisle na situaci n důležité mohou být inteligence, touha po moci, sociální dovednosti, adaptabilita a pružnost, charizma, důvěra ve vlastní vůdčí schopnosti n nebyly však nalezeny silné vztahy mezi vlastnostmi a vůdcovstvím, jen mírné spojení VŮDCOVSTVÍ VE SKUPINĚ n další teorie berou v potaz i situační faktory, nejenom vlastnosti lídra Kontingenční teorie vůdcovství Freda Fiedlera: n efektivita vůdce závisí na jeho orientaci na úkol nebo na lidi, a na vlivu a kontrole, jakou má nad skupinou n vedoucí orientovaný na úkol - zaměřený na to, aby byla práce nebo úkol udělaný n vedoucí orientovaný na vztahy -zaměřený na pocity zaměstnanců a interpersonální vztahy n záleží na situaci, který typ je lepší n ve velmi dobře a velmi slabě kontrolovatelných a strukturovaných situacích je lepší úkolově zaměřený vůdce n vůdci zaměření na vztahy jsou efektivnější ve středně kontrolovatelných situacích KONFLIKT A SPOLUPRÁCE Konflikty jsou nutnou součástí sociální interakce, protože lidé často sledují odlišné cíle. Jak mohou lidé sladit své odlišné zájmy, aby byl konflikt vyřešen smírnou cestou? SOCIÁLNÍ DILEMA n konflikt, v němž bude mít chování prospěšné pro jednotlivce škodlivé následky pro všechny zúčastněné, pokud si toto chování zvolí většina lidí SOCIÁLNÍ DILEMATA VĚZEŇSKÉ DILEMA („Prisoner’s dilemma“) n jeden ze způsobů, který sociální psychologie užívá ke studiu sociálního dilematu v laboratoři n má mnoho společného s konflikty v každodenním životě n hra, ve které se dva lidé rozhodují, zda sledovat jen vlastní zájem, nebo také zájem svého partnera n rozhodnutí, zda lidé zvolí spolupracující nebo konfliktní chování, je často podmíněno důvěrou v partnera n nedostatek důvěry vede ke stupňování konfliktního jednání, kdy nakonec ani jedna strana nevyhrává Vězeňské dilema – Jak hra funguje? n dva lidé si vybírají možnost X nebo Y, aniž by věděli, kterou možnost si vybere druhá strana n to, kolik vyhrají, nebo prohrají, závisí na kombinaci výběru obou partnerů n když si oba vyberou možnost X, oba vyhrají €3 n když naopak vyberou oba možnost Y, oba prohrají €1 n když však vyberou jeden možnost Y a druhý X, jeden vyhraje €6 a druhý pohraje €6 n možnost X znamená kooperující jednání, možnost Y konkurenční jednání n kterou možnost byste vybrali vy? Jak zvýšit spolupráci ve „vězeňském dilematu“? TITFORTAT STRATEGIE: n 1.krok: sdělujeme druhému ochotu ke spolupráci n 2.krok : jednáme podle reakce partnera –zrcadlíme jeho spolupráci nebo nepřátelství Ukazujeme tak, že jsme ochotni spolupracovat, nejsme ale ochotni dát se zneužívat v případě, že partner nespolupracuje. Tato strategie obvykle přiměje partnera ke spolupracujícímu jednání. KONFLIKT VYŘEŠÍ SNÁZE DVA JEDNOTLIVCI, NEŽ DVĚ SKUPINY. Předpokládáme, že: n jednotlivec je přirozeně náchylnější ke spolupráci a zaslouží si naši důvěru n seskupení více lidí nás naopak napadne zezadu (když má tu možnost) příklad: schůzka Reagan versus Gorbačov v roce 1985 k otázce odzbrojení n formální mítink týmů poradců v čele s presidenty nevedl k žádné dohodě n na neformální procházce obou prezidentů byli oba nakloněni dohodě, i když jejich poradci posléze jejich ochotu k odzbrojení zmařili DILEMA VEŘEJNÉHO PROSPĚCHU („PUBLIC GOODS DILEMA“) n jednotlivci musí přispívat do společně využívané rezervy, aby se zachoval veřejný prospěch n příklad: placení daní DILEMA SPOLEČNÉ REZERVY („COMMONS DILEMA“) (Garret Hardin, 1986) n každý využívá společnou rezervu produktů n pokud se užívá s mírou, vždy se znovu naplní n pokud se využívá nadměrně, vyčerpá se n jednotlivec profituje, když užívá zdroje neomezeně, když to udělají všichni, výsledkem je nedostatek n příklad: zásoby vody a energie na zemi VYJEDNÁVÁNÍ A SMLOUVÁNÍ VYJEDNÁVÁNÍ („Negotiation“) n forma komunikace mezi stranami stojícími proti sobě v konfliktu n navzájem odporující si strany pracují na konečném řešení sérií návrhů a protinávrhů INTEGRUJÍCÍ ŘEŠENÍ(„Integrative solution“) n řešení konfliktu, kdy obě strany „vyhrávají“ n každá strana konfliktu se vzdá požadavků, které jsou pro ni nejméně důležité, zato nejvíce důležité pro druhoustranu n úskalí - lidé v konfliktu nejsou nestranní a často jim chybí ochotaporozumět oprávněným argumentům druhé strany. Použitá literatura: Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2004). Social psychology. New Jersey, Prentice-Hall: Chapter 9 (314-334).