Normativní sociální vlivy
                                    (normative social influence)

Vliv ostatních lidí, jenž nás vede k podřízení se sociálním normám skupiny proto, abychom do ní byli
přijati a oblíbení mezi jejími členy. Tento typ konformity ústí ve veřejné uskutečňování názorů a
chování dané skupiny, ale osobní přijetí skupinových norem není nezbytnou podmínkou.



Např. v Brazílii dospívající chlapci a děvčata surfují na střechách jedoucích vlaků, přestože při
těchto aktivitách ročně zahyne 150 teenagerů a 400 se jich vážně zraní.

                                        Skupinová  očekávání



!      skupiny mají jistá očekávání toho, jak by se jejich členové měli chovat, a členové, kteří se
těmto očekáváním (pravidlům) podřizují, mají dobré postavení. Odlišní členové mohou být ostatními
členy zesměšňováni, trestáni či dokonce odmítnuti (……..), někdy i s tragickými následky



!      např. v Japonsku, kde je vysoce soudržná a skupinově orientovaná kultura, se během roku
zabilo dvanáct „náctiletých“ následkem šikany (Jordan, 1996)

                                      Aschova studie zkoumání
                                         skupinového tlaku

!      Asch (1951, 1956) zkoumal sílu normativních sociálních vlivů



!      účastníkům testu bylo řečeno, že se jedná o test úsudku a vnímání, kterého se zúčastní
společně s dalšími sedmi osobami (ve skutečnosti pomocníci experimentátora) . Testované osoby
odpovídaly jako předposlední. Experimentátor každému ukázal dvě karty – jednu s jednou čárou, druhou
se třemi různě dlouhými čárami. Každého účastníka požádal, aby posoudil a nahlas řekl, která ze tří
čar na druhé kartě se svou délkou nejvíce blíží délce čáry na první kartě



!      pomocníci experimentátora odpověděli správně v osmi otázkách ze dvanácti, po třetí sérii
začali záměrně uvádět špatnou odpověď. Účastník testu musel řešit dilema zda se má podřídit skupině
nebo odpovědět správně

                                      Výsledky Aschovy studie

!      Asch pozoroval navzdory svým očekáváním vysokou úroveň konformity – 76% účastníků se
podřídilo alespoň v jedné otázce (nejčastěji se podřídili v jedné až třech odpovědích), jen 24%
účastníků se nepodřídilo vůbec



!      kontrolní skupina, která úkol řešila samostatně, odpověděla správně v 98% otázek



!      i přesto, že se účastníci navzájem neznali, byl strach z toho, že budou jediným člověkem
v opozici, tak silný, že se probandi – alespoň občas - podřizovali

                                    Důsledky normativních tlaků:

!      lidé se přizpůsobují, dělají i věci, které nepovažují za správné, protože si nechtějí
připadat divně nebo vypadat jako blázni



!      ochota přizpůsobit se na veřejnosti (public compliance) neznamená, že jsme v soukromí
přesvědčeni o správnosti (private acceptance)



!      přizpůsobujeme se, protože nechceme riskovat, že by naše okolí neschvalovalo naše chování
(social disapproval)



!      Asch (1957): pokud probandi věděli, že se ostatní nedozví, co odpověděli, jejich ochota 
přizpůsobit se skupině výrazně poklesla

                      Potřeba odpovídat správně (importance of being accurate)

!      čím důležitější je pro člověka rozhodnutí, které musí udělat, tím víc se v nejednoznačných
situacích řídí důvody obsahujícími informace (informational reasons) 



!      v případě, že je pro člověka důležité, aby odpověděl správně, je méně ochoten podřídit se
normativním tlakům skupiny (Baron a kol., 1996)



!      přesto je pro lidi obtížné riskovat, že okolí nebude s jejich chováním souhlasit a to i
v situaci, kdy se nacházíme mezi neznámými lidmi



!      normativní sociální vlivy velmi těsně souvisejí s negativními stereotypy přizpůsobování se
(negative stereotype of conformity)



!      pro člověka je obtížné odolávat normativním sociálním tlakům až do té míry, že je ochoten se
přizpůsobovat i v nebezpečných situacích



!      touha být přijímán (desire to be accepted)je součástí lidské povahy a může mít i tragické
následky

                          Následky odolávání normativním sociálním tlakům

!      pokud člověk odmítne zachovat se tak, jak to od něj skupina očekává, poruší skupinové normy



!      skupina se nejprve pokusí zařadit vzdorovitého člena zpět, obvykle přesvědčováním a
přemlouváním



!      pokud přesvědčování nezabere, přeruší skupina s nepřizpůsobivým členem komunikaci, případně
jej potrestá nebo vyloučí



!      Stanley Schachter (1951): pokusy s diskusní skupinou



!      soudní řízení v Los Angeles, kdy byl vyloučen jeden z porotců



!      případ Shannon Faulknerové: sám to člověk nezvládne, potřebujeme jeden druhého.

                                          Živý experiment

!     vyzkoušejte si porušení skupinových norem v diskusi s kamarádem, např. neverbální formy
chování



!     porušte např. vzdálenost běžnou při konverzaci



!     pokusí se kamarád ustoupit nebo naopak přiblížit?



!     pokud budete v podivném chování pokračovat, přeruší konverzaci předčasně?



!     nezapomeňte mu situaci následně vysvětlit (debriefeing), případně ho vyzvat k výměně rolí

                                  Normativní vlivy v běžném životě



!     oblékáme se podle stylu doby a módy (šířka mužských kravat v 60., 70. a 80. letech)



!     lidi z určité skupiny dokážeme zařadit podle toho jak vypadají (studenti, „skejťáci“,
„punkáči“, bankovní úředníci…)



!     oblíbené předměty a zábava, módní koníčky (žiletky v 70. letech, céčka v 80. letech, pokémoni
kolem roku 2000… )

                   Sociální vlivy a představy o ženském těle (women´s body image)

!     ženy se pokoušejí vyhovět definicím přitažlivého ženského těla dané kultury



!     mnoho společností považuje boubelaté ženy za atraktivní



!     euroamerická kultura si cení hubených žen

                         Výzkum Judith Andersonové (1992) – kulturní vlivy

!     ve společnostech, kde byl častý nedostatek potravy se velké tělo považuje za nejkrásnější,
protože se jedná o ženu, která má dostatek potravy a proto bude zdravá a plodná



!     tělnaté ženy jsou považovány za krásnější než štíhlé nebo ženy střední postavy v kulturách s
nepravidelným nebo částečně pravidelným přísunem potravy

!     jen v kulturách s pravidelným přísunem potravy je vysoce ceněna štíhlá postava

                                 Brett Silverstein a kol. (1986) –
                                      vliv historického období

!     analýza fotografií z časopisu Ladies´ Home Journal a Vogue od roku 1901 do roku 1981, měření
poměru objemu prsou a pasu

!     změny v definici tělesné přitažlivosti žen během dvacátého století jsou neuvěřitelné



!     20. léta hubená postava, 40. léta plná ženská postava, 50. léta ideál typu Marylin Monroe, 60.
léta Twiggy, …

                                      Informační sociální vliv
                                  (informational social influence)



!     ženy se učí, jaké tělo je považováno za přitažlivé (a jak jsou na tom ony) od rodiny, přátel a
z médií

!     výsledkem je často negativní sebepojetí a nerealistický sebeobraz žen a dívek (Cohn + Adler,
1992), tento jev se výrazněji projevuje v situacích po shlédnutí obrázků v časopisech nebo médiích

                                     Normativní sociální  vliv

!     ženy se snaží splnit předpokládané očekávání okolí a získat a udržet si štíhlou postavu, což
se může projevit jako život ohrožující forma normativního sociálního vlivu



!     vysvětluje pokusy vytvořit  si ideální tělo pomocí diet a následně jídelních zlozvyků či
onemocnění jako anorexie nebo bulimie (Gimlin 1994,Jackson 1993)



!     žena se přizpůsobuje zvykům skupiny a přátel. Pokud se nezapojí nebo se chová odlišně, ztrácí
popularitu nebo je dokonce vyloučena (ostracism)



!     informační vliv okolí (vyměňování si diet s kamarádkami) přechází v normativní vliv (žena se
neustále pokouší zhubnout, stydí se s chutí najíst na veřejnosti)



                 Sociální vlivy co se týče mužského ideálu krásy (men´s body image)



!     studie naznačují, že muži podléhají normativním tlakům týkajícím se požadavků na postavu
jedince stejně jako ženy



!     výzkum, týkající se hraček-panáčků pro chlapce (Pope a kol., 1999): „vývoj ideálu: od Jamese
Bonda k Rambovi“ 



!      vliv ideálu na sebeobraz a chování mužů – sami uveďte příklady



!     (např. obliba fitness center a proteinových nápojů, obleky s vycpávkami v oblasti ramen)