Diskurzivní analýza Kateřina Zábrodská Diskurzivní analýza I l TEORIE l Poststrukturalismus l Henriques et al. (1984). Changing the Subject. Psychology, social regulation and subjectivity. London, Methuen & Co. Ltd. l Diskurzivní analýza l Potter, J., Wetherell, M. (1987). Discourse and Social Psychology. Beyond Attitudes and Behavior. London: Sage. l Obecně: lidský svět je bytostně významový a existence člověka je založena na účasti v těchto významech l Postmodernismus: textová povaha světa, radikální pluralita l Obrat k jazyku Obrat k jazyku l "Staré paradigma": zdrojem jednání je vnitřní mentální substance (mentalismus). Mentální struktury jsou univerzální a historicky neměnné. l "Nové paradigma": psychické je sociální aktivitou založenou na participaci v sociálně konstituovaných významech a praktikách. l Klíčové po porozumění lidskému jednání jsou významy / interpretace. Psychologie je interpretací již interpretovaného (Milgram). Propojení významů, praktik, institucí a mocenských vztahů. l Odklon od modelu přírodních věd, specifičnost sociální reality. K tomu odpovídající metodologie. Problémy l Od jaké hranice lze adjektiva považovat za rodové normy? l Neznamenal by jiný seznam adjektiv také jiný výsledek? l Co přesně slova jako pečující, rozumová, silný, ženská,...označují? Znamenají pro všechny zúčastněné to samé? Označují za všech okolností to samé? l Jak sloučit kontradiktorická slova (zranitelná a soběstačná)? l Jsou získané normy uplatňovány vždy nebo jen za určitých podmínek a určitými lidmi/vůči určitým lidem? l Jakou roli tyto normy pro zúčastněné v jejich životě mají? Jsou pro ně něčím významným či ne? l Co jsme se vlastně z výsledků dozvěděli? Jaký je vztah významů a praktik? l Výzkum je reprodukcí tradičních stereotypů. Diskurzivní analýza II l METODA: studium způsobů, jimiž je určitý jev zvýznamňován l Analýza interpretativních repertoárů: l Zdroje uplatněného významu (např. kultura) l Způsoby a funkce použití těchto zdrojů l Příklad: narace, rétorické strategie Ukázka Diskurzivní analýza III l Analýza diskurzů (PDA: poststrukturalistická diskurzivní analýza) l Významové systémy konstruující daný jev l Pozice subjektu l Implikace umístění v těchto pozicích l Mocenské vztahy l Diskurzivní pozice: B: Je mi líto, že jsem tě obtěžoval s celou touhle cestou, když se necítíš dobře. [nepříjemné překvapení na straně A] A: Ty jsi mě neobtěžoval, chtěla jsem jít sama. [nepříjemné překvapení na straně B] l Smyslem analýzy je rozbor významů: hledání a rozvádění možností v nich ukrytých. Tím se odlišuje od jiných forem kvalitativní analýzy. l Příklad: situační a biologizující diskurz: 0M Vymezování významových systémů (diskurzů), kterými je v konkrétním sociálním a kulturním kontextu vytvářen význam určitého jevu (příklad: gender, etnikum, příroda). 0M Sledování důsledků tvorby a uplatnění specifického významu, především z hlediska mocenských nerovností: privilegovanost určitých významů / skupin. 0M Vymezování možností rezistence, subverze. 0M Důraz na potenciální pluralitu a proměnlivost významových zdrojů. Současně však s poukázáním na jejich stabilitu danou institucionalizací či zvykovostí lidského chování. l Lingvistická diskurzivní analýza l Analýza řečových aktů l Etnografie konverzace l Konverzační analýza Vytváření významu sebe sama: tři možnosti interpretace Relační pojetí významu l Saussure, de F. (1967/1996): Kurs obecné lingvistiky. Praha, Academia. l Jazyk je systém znaků. Význam je funkcí systému, tj. vztahů mezi prvky (vlaky, šachy: identita je zachována místem v systému). l Znak je arbitrárním spojením označujícího a označovaného: Znak je tedy také vztahem, mimo tento vztah jeho složky nemají význam. 0M Spojení zvuku a toho, co zvuk označuje, je výsledkem konvence. Význam je proto produktem sociálního systému a nevyvěrá z označované věci. Význam v poststrukturalismu l Identita znaku je čistě funkcí diferencí v systému. Znak je tedy tím, čím jiné znaky nejsou, není tedy definován pozitivně: svým obsahem, ale negativně: odlišností od jiných (Saussure, 1967). To platí pro každé označující i označované. l Relační pojetí významu znamená opuštění definice jazyka jako transparentního systému komunikace, který referuje o vnější realitě. Jazykový systém se sám stává zdrojem významu. l Studovat člověka a společnost pak znamená studovat různé znakové systémy. To, co je důležité jsou rozdíly a vztahy, které společnost obdařila významem (viz. gender). l Význam jako diference: konkrétní důsledky pro PDA (tanec). Diference Tančíme v kole s nadějí, uprostřed sedí Tajemství, co všechno ví. 0M Úvahy o významu básně jsou založeny na práci s opozicemi a diferencemi, jimž přisuzujeme určitý obsah a vyvozujeme z nich závěry. 0M Culler, J. (2002). Krátký úvod do literární teorie. Brno: Host. Gender, subjektivita a touha: Wendy Hollway l Analýza konstrukce subjektivity v oblasti heterosexuálních vztahů l Diskurzy, pozice, implikace l Zvýznamňování, produkce, každodenní praktiky (i řeč-akty) l Mocenské vztahy a systematická reprodukce genderové dichotomie l Historie umísťování a "investment" l Otázka 1: Jak je konstituována subjektivita, tj. prožívání, vnímání, zážitek sebe sama, v oblasti heterosexuálních vztahů? Jaké jsou zvýznamňující praktiky (akty nesoucí význam) a významy, jež re-produkují genderovost v oblasti heterosexuálních vztahů? l Odpověď 1: V této oblasti je konstituována třemi diskurzy: l Diskurz "male sexual drive" l Diskurz "have and hold" l Diskurz "permissiveness" Vymezení diskurzů I l DMSP: mužská sexualita je biologicky zakódovaná, a proto obtížně ovladatelná. l Příklad: "Certainly in adolescence I felt that there was a very impersonal sexuality. But it was not anything particular that women did. It was my need that did it to me". l Implikace? l Muž za není za své chování spojené se sexualitou zodpovědný. l Žena je objektem (je ohrožená, ale zároveň musí být žádoucí). l Žena nese zodpovědnost za mužovu sexualitu (viz Gavey). l Žena je/má být /může být pasivní (biologie vyžaduje, sociálnost ne) l Implikace pro partnerské vztahy: mužova vs. ženina nevěra Vymezení diskurzů II l DMaU: základními hodnotami vztahu jsou blízkost, partnerství, věrnost a rodinný život. l Příklad kontradikce: "The majority of men are decent, of reasonable high principles and respect women as equal partners, and only a small proportion are grossly anti-social. But man being the animal he is, do you really think that answer to rape is well-ordered brothels..." l Implikace? l Všichni nesou odpovědnost za svou sexualitu l Ve vztahu jsou důležité vzájemné city, respekt, otevřenost (oproti sexualitě) l Genderová neutralita (?!) l Rozpor s DMSP pro pozici muže je vyřešen projekcí rozporu na představu žen, které jsou rozštěpeny (splitting) na "dobré" a "špatné". Postup analýzy l Zdroj: Parker, I. (2002). Discourse analysis. In: Banister et al. Qualitative methods in psychology. A research guide. Buckingham: Open University Press. l Foucaultovský přístup k diskurzu: text na zubní pastě jako součást kulturních regulačních praktik (disciplinační moci). l Postup: l Přepis textu do psané podoby l Volné asociace na text (Punch&Judy jako výstraha před rodičovskou nedbalostí?) l Systematické vymezení všech objektů (příp. pouze relevantních vzhledem k výzkumné otázce) vytvářených textem. Jako počátek je vhodné hledání podstatných jmen. Umožňuje "poskládat" svět, který text při každé čtení evokuje. l Jak je o těchto objektech hovořeno se stává předmětem analýzy (namísto "skutečných" objektů). Jak je v textu definován "směr", "dítě", "rada", apod. l Systematická identifikace subjektů (kategorie lidí), které se v textu objevují. l Vymezit, co každá osoba v rámci pravidel navozených textem může či nemůže říci. Slouží pro pozdější vymezení odlišných práv a povinností hovořit v rámci specifického diskurzu (diskurzivní pozice). Zahrnuje otázku, jaké jsou vztahy mezi osobami? l Popis odlišných verzí světa, které v textu koexistují, což je cesta k tomu, jaké odlišné způsoby hovoření v textu fungují. l Jaká má každý s těchto světů pravidla pro jednání s těmi, kdo se od daných verzí odchylují? Pomůcka: jak by imaginární autor/ka odpověděl/a těm, kdo s verzí nesouhlasí? l Identifikace rozdílů mezi jednotlivými způsoby hovoření l Identifikace shod mezi jednotlivými způsoby hovoření: vzájemné překrývání se verzí světa. l Srovnání daného textu s jinými. Jak je oslovováno jiné publikum v jiném kontextu? Jiná zubní pasta, ale především jiné kontexty, např. volební mítink. Uplatňují se zde stejné verze světa, tj. stejné způsoby hovoření o něm? l Volba terminologie k pojmenování diskurzů. Racionalistický ("množství velikosti hrášku", návod k požití", "zvolte kartáček"), rodinný ("vaše dítě", "každé ráno a večer", obrázek Punch and Judy), vývojově-vzdělávací ("do věku 8 let", "dohlížejte", "aby se vaše dítě naučilo"), lékařský ("léčba fluoridem", "denní dávka"). Rozšíření analýzy l Kdy, kde a jak se vymezené diskurzy rozvinuly? l Popis způsobu, jímž diskurzy konstruují své verze jako reálné a nezpochybnitelné. l Jak vymezené diskurzy reprodukují relevantní instituce a ideologie. l Jak vymezené diskurzy podvracejí relevantní instituce a ideologie. Příklad nejednoznačnosti Punch&Judy. l Kdo je zvýhodněn a kdo znevýhodněn danými diskurzy? l Kdo bude chtít reprodukovat, potvrzovat dané diskurzy a kdo je bude chtít zpochybnit, diskreditovat? l S jakými dalšími diskurzy jsou diskurzy námi vymezené spjaty? l Jak tyto diskurzy společně podporují či narušují dominantní představy o budoucnosti a o možnostech změny.