VZDĚLÁVACÍ POLITIKA POJMOSLOVÍ O/ VZDĚLÁVÁNÍ O/ VÝCHOVA O/ VZDĚLÁNÍ O/ EDUKACE (edukátor, exulant) Role vzdělání v současné společnosti O/ Znalostní společnost (knowledge-based society) produkce, distribuce, sdílení a využívání poznatků a informací X produkce a distribuce materiálních statků O/ Strategický význam vzdělání FUNKCE VZDĚLÁNÍ O/ Preventivní O/ Nápravná O/ Socializační (event. socializačně kulturní), Integrační O/ Kvalifikační (event. profesionalizační, resp. ekonomická) Definice vzdělávací politiky I Principy, priority a metody rozhodování vztahující se ke vzdělávání. Zahrnuje: (a) tvorbu strategických záměrů rozvoje vzdělávání, (b) legislativní rámec činnosti vzdělávacích a vzdělávaných subjektů, (c) způsob financování, (d) vymezování vzdělávacích cílů a obsahů, (e) stimulování a ovlivňování činnosti vzdělávacích subjektů a (f) způsob jejich kontroly Definice vzdělávací politiky II O/ Vzdělávací politika širší pojetí, jde o řízení vzdělávací soustavy v celé její šíři X O/ Školská politika užší termín, znamená řízení školského systému Principy vzdělávací politiky O/ Princip celoživotního vzdělávání O/ Princip rovných šancí v přístupu ke vzdělání O/ Princip individualizace a diferenciace ve vzdělávání O/ Princip internacionalizace ve vzdělávání Cíle vzdělávací politiky O/ Zabezpečit rozvoj poznávací a duchovní kapacity populace, jejího poznatkového a dovednostního fondu a zabezpečit i rozvíjet morálně hodnotové orientace lidí. O/ Zabezpečit, aby vzdělávací systémy vyhovovaly požadavkům společnosti založené na znalostech. Subjekty vzdělávací politiky O/ Stát (politici, ministerstva) O/ Školská administrativa O/ Učitelé a jejich organizace O/ Rodiče a jejich asociace O/ Studenti O/ Církve O/ Zaměstnavatelé O/ Vzdělávací experti Vazba „vzdělávací - sociální politika“ O/ Vzdělávací politika je orientována k rozvoji jedince O/ Vzdělání je prvek sociálního rozvoje, spoludeterminuje sociální strukturu a životní podmínky lidí. O/ Zmírnění rizika chudoby a etnických konfliktů a další. O/ Vazba na trh práce (kvalifikační a profesní struktury, riziko nezaměstnanosti apod.) Vazba “vzdělávací - hospodářská politika“ O/ Ekonomická prosperita a efektivnost O/ Finanční náročnost vzdělávacího systému O/ Chudoba jedince, společnosti O/ Vzdělání jako netržní zboží, kladná externalita trhu Financování vzdělávacích systémů O/ Výše investovaných finančních prostředků a způsob jejich alokace (ukazatel: celkový objem výdajů vynaložených na vzdělávání, výdaje na školství jako podíl HDP) O/ Investice do budoucnosti (pozitivní externalita, multiplikační efekt) O/ Subjekty financující vzdělání (stát, vícezdrojové financování) O/ Normativní financování škol (platba dle výkonu školu – většinou se měří počtem žáků/studentů, problém kvalita X kvantita) O/ Mechanismy způsobu financování na základě vstupů X výstupů Hodnocení vzdělávacích systémů O/ Kvalita (2 pojetí kvality) O/ Efektivita (přínosy X náklady) O/ Efektivnost - Účinnost (dosahování cílů) O/ Úroveň celospolečenská (agregovaná) O/ Úroveň individuální Aktuální problémy vzdělávacího systému v ČR Přechod k pluralitnímu systému vzdělávání po roce 1989 je dynamický, což však nese také nerovnováhy: O/ Mezi stupni a typy škol O/ Míra specializace a všeobecnosti O/ Centralizace vs. decentralizace (kompetence, pravomoci, autonomie škol) O/ Zájem mladých lidí o studium na VŠ vs. kapacita VŠ O/ Financování škol (také platy učitelů) O/ Spolupráce a spoluúčast zaměstnavatelských subjektů Postoj veřejnosti k cílům vzdělávání - SŠ a ZŠ - Zdroj „Naše společnost 2006“ Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění Postoj české veřejnosti k přístupu na VŠ