Služby, projekty a práce s nezaměstnanými Téma: Nezaměstnanost FSS MU Brno, 2007 Struktura tématu 1. Vymezení nezaměstnanosti a způsoby jejího měření 2. Míry nezaměstnanosti a další míry na TP 3. Typy nezaměstnanosti 4. Vývoj a struktura nezaměstnanosti v ČR a v zemích EU 5. Důsledky nezaměstnanosti 6. Další formy vyloučení na TP AD1) Vymezení nezaměstnanosti a způsoby jejího měření - Definice Nezaměstnanosti dle ILO nSchopnost pracovat nMotivace pracovat nBez placeného zaměstnání Způsoby zjišťování počtu nezaměstnaných v ČR nVýběrové šetření pracovních sil (ČSÚ) nRegistrovaná nezaměstnanost (ÚP) Rozdíl: skrytá nezaměstnanost nepravá nezaměstnanost AD2) Míry nezaměstnanosti a další míry na TP - Míra nezaměstnanosti u = U/L * 100 kde u … míra nezaměstnanosti U … počet nezaměstnaných L … počet pracovních sil, tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo Způsoby měření míry nezaměstnanosti VŠPS npočet nezaměstnaných zjištěný na základě šetření npočet pracovních sil = počet zaměstnaných zjištěný na základě šetření (placené zaměstnání, OSVČ, dočasně nemocní či na školení) + počet nezaměstnaných zjištěný na základě šetření MPSV npočet nezaměstnaných = počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání npracovní síla = počet zaměstnaných z VŠPS + počet pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti podle různých metodik VŠPS n7,0 % (3. čtvrtletí 2006) MPSV n7,8 % (září 2006) Skupiny s vyšším rizikem nezaměstnanosti (k měření specifické míry) nženy po mateřské dovolené nmladiství a absolventi škol nzdravotně postižení nlidé s nízkou kvalifikací nstarší pracovníci Specifická míra nezaměstnanosti absolventů počet nezaměstnaných absolventů ________________________________ x 100 počet všech absolventů na pracovním trhu (zaměstnaných i nezaměstnaných) AD3) Typy nezaměstnanosti nFrikční nezaměstnanost nStrukturální nezaměstnanost nCyklická nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost nrelativně krátká doba (kvalita a dostupnost informací o TP, motivace, lidský kapitál, bariéry) núroveň nezaměstnanosti relativně nízká B U = 0 přírůstek nezaměstnanosti se rovná nule Up = Uf frikční nezaměstnanost se blíží přirozené míře nezaměstnanosti iu = ou přírůstek pracovních sil se rovná úbytku pracovních sil, přičemž není podstatné, zda míra přítoku a odtoku je vysoká či nízká Strukturální nezaměstnanost ndoba nezaměstnanosti relativně dlouhá nsoučasně existují nezaměstnaní i volná pracovní místa Beveridgeova křivka V U Zdroje strukturálních poruch nprostorová imobilita pracovní síly ntechnologická změna nzměna poptávky po pracovní síle v určité kvalifikaci npokles agregované poptávky npříliv zahraniční pracovní síly nzměna v orientacích trhu Cyklická nezaměstnanost nkvantitativní rozpor mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst ntok trhem práce je nižší a spíše se dále snižuje, délka nezaměstnanosti se prodlužuje AD4) Vývoj a struktura nezaměstnanosti v ČR a v zemích EU – Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v evropských zemích v letech 1994-2005 Míra nezaměstnanosti v evropských zemích v letech 1994-2005 (2) Dlouhodobá nezaměstnanost nnezaměstnanost překračující délku 12 měsíců (EU) nnezaměstnanosti překračující délku 6 měsíců (ČR) nvelmi dlouhá nezaměstnanost nad 2 roky (zjišťována míra + podíl na celkové nezaměstnanosti) Kdo je nezaměstnaný – rizikové faktory dlouhodobé nezaměstnanosti ntělesně a mentálně postižení; nnárodnostní a etnické menšiny, imigranti; nnízká kvalifikace; nabsence pracovní zkušenosti. AD5) Důsledky nezaměstnanosti AD6) Další formy vyloučení na pracovním trhu Zkrácené pracovní úvazky Dočasná zaměstnání