Nápověda k administraci Severu Při psaní textů je třeba dodržovat řadu pravidel, přičemž některá jsou takříkajíc univerzální a jiná jsou specifická pro to které médium. V tomto autorském manuálu shrnujeme – pro přehlednost i pro to, abychom nemuseli řadu věcí stále dokola opakovat – některá základní pravidla univerzální a především pravidla související s redakčními postupy. Přečtěte si tedy tento manuál a dodržujte pravidla, která stanovuje – přinejmenším proto, že ulehčíte práci editorům (mezi něž ostatně sami můžete patřit). o Dbejte na to, aby vámi odevzdaný text měl vše, co mít má (tedy titulek a perex, případně další informace, jako v případě rozhovorů či recenzí) a „odpovídal zadání“ (tedy aby měl patřičný rozsah i odpovídající strukturu atd.) – většinu toho, co v tomto ohledu potřebujete vědět, naleznete v oddílu Struktura a rozsah textů. o Pečlivě formátujte napsané texty podle pravidel uvedených v oddílu Formátování textu – administrace Severu využívá vlastních formátovacích značek a částečně pravidel HTML. Pokud se s podobným způsobem formátování setkáváte vůbec poprvé, neděste se – je to jednodušší, než se zdá. A vzhledem k tomu, že se budeme řídit pravidlem o neplavcích a skoku do bazénu, naučíte se jej chápat a používat velmi rychle. (Detailní znalost formátování bude nicméně nutná pouze u redakčních technologů, pochopitelně.) Struktura a rozsah textů Titulek a perex Každý text obsahuje titulek a perex (krátké uvedení článku, zobrazující se na vstupní straně Severu a v archivu pod titulkem; rozsah max. cca 200 znaků) o uvědomte si, že prodávají vaši práci (jsou tím, podle čeho se čtenář rozhoduje, zda si článek vůbec otevře) o současně váš text nějakým způsobem stylově a žánrově charakterizují (bulvárně laděné „narativní“ či jinak přiostřené titulky a perexy se jen málo hodí k argumentativnímu eseje – už jen proto, že působí jen velmi málo důvěryhodně...) Struktura Při psaní jakéhokoli textu nezapomínejte, že každý text byste měli záměrně obdařit jistou strukturou – jen začátečníci, géniové a naprostí idioti píší zcela intuitivně a bez reflexe toho, že jakýkoli text má přinejmenším úvod, tělo a závěr. Struktura jednotlivých žánrů (nepočítáme-li rozhovor, který je zcela specifický) pochopitelně není většinou nijak rigidně ustálená – jistá pravidla a jisté modely struktury lze nicméně vysledovat. Pokud nepatříte mezi suverénně vypsané autory (což je ostatně málokdo), nestyďte se využít některý z nabízených návrhů (některé jsou naznačené jsou níže, u základních severských publ. žánrů; k dalším se snad dopracujeme v praxi). Vcelku praktické je rovněž uvědomit si, v případě argumentativního psaní (a názorová publicistika – tedy prakticky vše krom rozhovoru, reportáže a některých literárnějších fejetonů a glos – je vlastně vždy argumentativní) je struktura textu pevně spjatá právě s argumentací a její přehledností, s předkládáním názorů a protinázorů (tezí a antitezí). A v neposlední řadě mějte na paměti to, že jedním z dobrých nástrojů strukturace textu je odstavec, který text nejenže rytmizuje, ale především logicky člení. Styl Stejně tak mějte na paměti, že ke každému žánru a každému ladění (od seriózního po pastišovitě rozhopsané) přísluší jistý jazykový styl – a každý jazykový styl vyžaduje určitou dávku autorské zkušenosti. Zvolit dobrý (záměru i zvyku odpovídající) styl je vedle volby vhodné struktury klíčem k dobře napsanému textu. K tomu doplňme, že vizitkou dobrého profesionála je (v každém oboru) především určitá dávka sebekritičnosti a odhadu hranic vlastních schopností – chcete-li tedy blbnout, blbněte, ale vězte, že cennější (pro čtenáře, který vidí víc, než bychom si někdy přáli, ale nakonec i pro vás) jsou uměřené, ale řemeslně zvládnuté texty, spíše než nezvládnuté, ale „originální“ či „vtipné“ splodiny. Obrázky Obrázek oživuje text – a i když se ne vždy hodí jej zařadit (např. k úvodníku či některým fejetonům atd.), ve většině případů je text s obrázkem čtenářsky přijatelnější (někdy je dokonce „nelogické“ obrázky zcela vynechat – u rozhovorů, recenzí filmů a divadelních her apod.). Hledejte tedy ke svým textům obrázky – a to nejlépe nikoli jeden, ale rovnou povícero (je férové dát editorům možnost výběru). Jaký formát by obrázky měly mít? o JPG nebo GIF o rozlišení 72 dpi (tedy bodů na palec) o vhodně zvolené jméno (takové, aby editoři a technici věděli, oč jde) o vhodnou velikost (s velkými obrázky si poradí malé dítě, ale s prťavými shluky pixelů se štěstí nenadělá) Odkazy Sever je internetové médium – a proto linkujte, co linkovat lze (tzn. vkládejte odkazy na to, nač odkazy vkládat lze – na zdroje, z nichž vycházíte, na instituce, o nichž píšete, na osobní stránky lidí, kterými se zabýváte atd.). Linkování je o je férové vůči zdrojům, ze kterých vycházíte a které vytěžujete; při nelinkování se snadno můžete dostat do podezření z „informační krádeže“, což je nepěkné; o je férové vůči čtenářům – a navíc dává textům textuálně „prostorovou“ dimenzi; o je vedle přímého zapojení čtenářů do tvorby média jednou z jedinečných charakteristik internetového média. Za odevzdávané texty navíc, prosím, připojujte seznam všech odkazů, které jste do článku vložili. Články Shrňme klíčové charakteristiky některých typů článků: o Úvodník – cca 1500–3500 znaků, fejeton/sloupek s případným informačním přesahem o Komentář o Politický o Společenský o ...apod. o Recenze – rozsah 2500–4500 znaků + Ke struktuře: Struktura recenze je vždy spojená s tím, co je má recenze sdělit; recenze by měla o (pragmaticky) vtáhnout do textu o informovat o autorovi/autorech díla o informovat o žánru a obsahu díla o identifikovat čtenáře/diváka/posluchače/konzumenta o zhodnotit, nakolik dílo naplňuje standardy (dané žánrem i zvoleným publikem), příp. nakolik je překonává o zasadit do širšího, obecnějšího kontextu o sdělit cosi o osobním postoji a vkusu autora recenze o Divadelní recenze – v závěru obsahuje tyto informace: | Režie: xxx; scénář: xxx; hrají: xxx, xxx, xxx, ...; Divadlo XXX, datum | o Filmová r. – v závěru obsahuje tyto informace: | Režie: xxx; scénář: xxx; hrají: xxx, xxx, xxx, ...; země rok, stopáž | o Knižní r. – v závěru obsahuje tyto informace: | Autor(ka): Název knihy, město: vydavatelství, rok | Další informace budou postupně doplňovány – bude-li potřeba či bude-li zájem... Mgr. Jakub Macek, vyučující jmacek@fss.muni.cz Formátování textu 1. Odstavec je souvislý text, ukončený jednou prázdnou řádkou. 2. Pokud je první znak "#", odstavec se umístí do rámečku. 3. Pokud obklopíte nějaký text složenými závorkami, předřadí se před něj "http://" a vygeneruje se internetový odkaz. Tj. zápis "{www.sever.cz}" vygeneruje "http://www.sever.cz" Pokud do závorek napíšete znak "#", pak slovo "clanek", dvojtečku a pak číslo článku, vygeneruje se odkaz na daný článek a do textu se umístí datum a název článku. Tj. zápis "{#clanek:20}" vygeneruje "25.2.1998: Kontakt: kniha a film". 4. Další formátování se provádí pomocí tzv. prefixů odstavce. Následuje seznam prefixů. 5. $image left|right img.gif prefix "image" vloží do textu obrázek a zarovná ho na horní okraj následujícího odstavce buď doleva nebo doprava, podle toho, jestli je uvedeno "left" nebo "right" - pokud není uvedeno nic, předpokládá se automaticky "left". Pokud za obrázkem následuje prázdná řádka, obrázek se umístí doprostřed ve zvláštním odstavci - bez ohledu na parametr "left" nebo "right". 6. $style xxxxx; prefix aplikuje na text odstavce tzv. kaskádní styly. 7. $format BTICnX do prefixu "format" se může uvést libovolná kombinace písmen "B" (jako bold - tučně), "I" (jako italic - kurzívou), "T" (jako type-writer - psací stroj) nebo "C" (jako centered - tj. vystředit). Následující odstavec je pak zformátován podle uvedeného nastavení. "n" znamená číslo a s jeho pomocí se dá nastavit velikost písma odstavce - povolené hodnoty jsou 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, přičemž 1 je nejmenší, 3 standardní a 7 největší písmo (pro srovnání: odstavec typu H1 vyrobíte nyní formátem B6). Formátovací vlastnost "X" má speciální chování: vloží na konec odstavce nikoliv značku
, ale