Téma – „Popperův a Tichého spor o přiblížení se pravdě (verisimilitude)“ {obtížnost T}


1. Zadání:


Karl R. Popper ve svém (pro dějiny teorie vědy významném) díle navrhl mimo jiné razit hodnotící
kritérium „blízkosti /či přiblížení se/ teorií pravdě“. Protože podle Poppera neexistují
„využitelné“ a zároveň 100% pravdivé teorie, je nutné mezi jednotlivými teoriemi rozlišovat v míře
jejich „blízkosti pravdě“ a vždy se rozhodovat pro tu z teorií, která kritérium „blízkosti pravdě“
splňuje nejlépe.

K. R. Popper navrhl několik způsobů toho, jak „blízkost pravdě“ mezi konkurenčními teoriemi
porovnávat.

Jeho návrhy však velmi ostře napadl vynikající novozélandsko-český logik Pavel Tichý.


Vaším úkolem v tomto tématu je:

I. Přečíst a) Popperovy návrhy určování „blízkosti pravdě“, b) Tichého kritiku a c) Popperovu
reakci na tuto kritiku a v kompilativní části vaší práce tyto tři texty čtenáři přiblížit.

II. Převést Tichého velmi kompaktní kritiku v určené části článku (viz níže) do názorné,
pochopitelné podoby, tzn. převést jeho formálně logickou kritiku do podoby argumentu popisem a
příkladem. (Možné pojmout jako část pasáže I., ovšem v práci tento převod (a tím i důkaz, že
formálně logické pasáži Tichého rozumíte!) musí být přítomen.)

III. Rozhodnout, zda Popperova reakce na Tichého (a Millerovu) kritiku je skutečnou a platnou
obranou Popperovy koncepce „verisimilitude“ (blízkosti pravdě), a své rozhodnutí argumentovat.


2. Primární prameny:


Popper, K., R. Conjectures and Refutations: The Growth of Scientific Knowledge.  8. vyd. London :
Routledge, 2002. ISBN 0-415-28594-1

(Soustředit se zejména na pasáž na str. 315-320 zmíněného vydání a dále na pasáž na str. 527-535,
možné též využít vynikajícím způsobem zpracovaného indexu. Zde Popper charakterizuje svoji koncepci
„přiblížení se pravdě“ včetně příkladů. Kniha je u mne k dispozici k ofocení pasáží.)


Popper, K., R. Logika vědeckého zkoumání (bádání).  1. vyd. Praha : Oikoymenh, 1997. ISBN
80-86005-45-3

(Soustředit se zejména na dodatek XV. „O verisimilitude“, kde se Popper snaží vyrovnat s kritikou
Tichého a Millera – viz pasáž citovaného vydání na str. 557-563. Tuto knihu, resp. její pasáž
z logiky zadání máte číst jako poslední. Kniha je u mne k dispozici k ofocení pasáží.)


Popper, K., R. Objektive Knowledge: An Evolutionary Approach. London : Oxford University Press,
1979.

(na tuto knihu odkazuje v prvním vydání (z roku 1972) právě Tichý, je nutné najít kapitolu věnující
se „verisimilitude“ a prozkoumat, zda se neliší od konceptu „Conjectures and Refutations“ //lišit
se podle všeho nebude!/, kniha je v České republice k dispozici, odkazy lze nalézt na internetu.)




Tichý, P. O čem mluvíme?: Vybrané stati k logice a sémantice.  1. vyd. Praha : Nakladatelství
Filosofického ústavu AV ČR, 1996. ISBN 80-7007-087-0

(Soustředit se na kapitolu „O Popperových definicích verisimilitude“ str. 27-35, cit. díla. POZOR –
zde od konce strany 28 až po stranu 30 je nutný „převod“ formálního logického jazyka do názorného
příkladu – vytvořte konkrétní naplnění Tichého formálního důkazu.)


3. Doporučené sekundární prameny s poznámkami:


(Sekundární prameny (pramen J) vám pomohou pochopit Tichého formálně logický zápis a způsob jeho
argumentace.)


Štěpán, j. Klasická logika. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-244-0254-8

(Srozumitelná učebnice klasické logiky (výroková logika, predikátová logika), přečíst nejlépe celou
knihu, soustředit se na pasáž „Úsudky“, str. 33-38, „Logika tříd“, str. 106-118.)


Skripta profesora Pavla Materny, ke kterým vám pomohou studenti, kteří studují jeho kurzy.


Sekundární literatura týkající se Pavla Tichého – je jí v českém jazyce již docela dost.


A dál už musíte pracovat sami.


Upozornění! Pokud ovládáte jazyk, kterým byla do češtiny přeložená kniha napsána, je vhodné (ne-li
nutné) knihu, či alespoň ty zásadní pasáže přečíst v originále (i ten nejlepší překlad je vždy
výkladem a je proto nebezpečný).


4. Formální a obsahové požadavky:


Termín: 22. 5. 2009


Rozsah: do 14400 znaků s mezerami, včetně poznámek pod čarou, bez literatury. To je 8 normostran
(normostrana = 1800 znaků) a také přibližně 8 stran ve wordu řádkováním 1,5, velikost písma 12b. a
typ písma Times New Roman. Samozřejmě nemusíte napsat 8 stran, pouze nesmíte tento limit
přesáhnout.


Literatura citovaná dle normy – viz soubory k citacím na ISu v materiálech pro studenty!


Forma: odborný text (viz. seminář č. 3), včetně stanovení cíle, určení obsahu a rozsahu práce,
určení použitých metod, ověření jednotlivých hypotéz a jejich prokázání v závěru práce.