Vliv vegetace v městském prostředí. Vizuální účinek přírodních prvků. Obsah • Vizuální účinek zeleně • Zeleň a sociální chování • Zeleň a snížení kriminality • Zeleň a mentální výkonnost • Environmentální estetika • Teoretická vysvětlení Pozitivní vliv zeleně na chování člověka • Přírodní prostředí ovlivňuje chování: Od sociálního chování, individuálního chování a reakcí, stavů, pocitů až po schopnost koncentrovat pozornost  Pozitivní vliv na duševní a tělesné zdraví. • Je to objevný poznatek? Staré zkušenosti. • Úloha výzkumu: – potvrdit platnost starých zkušeností – přinést nové, detailnější a hlubší poznatky Změny životního prostředí Kdy započaly problémy? • Po většinu své existence žil člověk v přírodním prostředí. • Města předindustriální éry: – V městech se člověk obklopoval přírodními prvky. – Do přírody bylo blízko. • Města industriální éry. – Rozrůstání měst – Tržní hodnota pozemků ve městě. – Tlak na ekonomické využití prostoru ve středu měst. – Reakce: Zakládání veřejných parků (od 19.st.). – Jsou parky nezbytné? Luxus? Kácení stromů • Odstraňování stromořadí z „bezpečnostních důvodů.“ Jakým způsobem městská zeleň působí na chování člověka? • Vizuální stránka zeleně. • Zeleň strukturuje prostor. • Zeleň vytváří příjemný prostor. Jsou pozitivní změny chování způsobeny skutečně jen přírodním prostředím? • Na člověka působí více vlivů. • Těžko dělat experimenty. • Přirozené experimenty: – Věznice – Nemocnice ® Pohled z okna do přírodního či nepřírodního prostředí. Pohled z okna: nemocnice • Ti, měli z okna výhled na stromy, měli v nemocnici kratší pooperační pobyt a brali méně utišujících prostředků proti bolesti než ti, kteří měli výhled na cihlovou zeď. – Ulrich (1984); Verderber a Reuman (1987); Ulrich (1992) • Vizuální prožitek přírody podporuje zdravotní stav lidí ve zdravotnických zařízeních (např. jednotka intenzivní péče). – Ulrich (1992) Pohled z okna: věznice • Výzkum ve věznici - vězni, kteří měli ze svých cel pohled na pole a les, byli méně nemocí než ti, kteří měli výhled na dvůr vězení. Moore (1981); West (1986) • Pohled z okna: studentská kolej • Kognitivní prospěch z pohledu do přírody: Středoškolští studenti bydlící v koleji. • Ti, kteří měli pohled z okna do zeleně, měli lepší pozornostní kapacitu ti, kteří měli pohled do zastavěného prostoru. – Tennessen a Cimprich (1995) Výzkumy prováděné na sídlišti Robert Taylor Homes v Chicagu • Sociální bydlení • Vystavěny mezi 1959 a 1963 • 28 výškových budov, 4321 bytů • Úvahy o demolici. Množství problémů s kriminalitou a vandalismem Experiment v Robert Taylor Homes • Vhodné pro přirozený experiment: – Část domů umístěna v zeleni, v části zeleň z úsporných důvodů odstraněna. – Náhodné umístění žadatelů o bydlení v určitém domě. • Výzkum prováděný: Landscape and Human Health Laboratory University of Illinois at Urbana-Champaign http://www.lhhl.uiuc.edu/ Zeleň a sociální kontakty Coley, R.L., Kuo, F.E. a Sullivan, W.C. (1997). Where does community grow? The social context created by nature in urban public housing. Environment and Behavior, 29, 4, 468-492. • Sídliště Robert Taylor Homes v Chicagu. • V zelené části se sousedé více stýkali. • Vztahy mezi sousedy se posilovaly díky zeleni: – prostředí umožňuje příjemný pobyt • pocit identifikace s daným místem (péče o něj) • pozitivní řešení vzniklých konfliktů • více kontaktů děti - dospělí Zeleň a kriminalita • Představy: vegetace - zejména husté stromy a keře - má svůj díl odpovědnosti za násilná přepadení. Výzkumy environmentálních psychologů: Prostředí, z kterého mají lidé strach • Pozorováno, že prostor, v kterém je hustá vegetace, vyvolává pocit strachu – nespecifikovaný, resp. přímo vyjádřený strach z násilného napadení. – Výzkumu: Pokusné osoby měly na základě posuzování fotografií různých scenérii, parků, parkovacích ploch či univerzitních kampusů, hodnotit svůj pocit bezpečí nebo strachu (např. Fisher a Nasar, 1992). Prostředí, z kterého mají lidé strach • Všechny tyto studie, doplněné dlouholetými zkušenostmi policie ukazují: – hustá vegetace slouží jako možné krytí kriminálních aktivit, – hustá vegetace zvyšuje pravděpodobnost pouličního násilí – Proto prostor s hustou vegetací již sám o sobě vyvolává pocit strachu z možného napadení. Výzkumy environmentálních psychologů: opačný pohled • Závěr, že zeleň ve městech zvyšuje pravděpodobnost pouličního násilí, je nesprávný – značné zjednodušení. • Typy zeleně: – Vegetace, která blokuje výhled a vytváří nepřehledný prostor. – Otevřené prostory se zelení a stromy s vysokou korunou. Ty omezují přehlednost prostoru minimálně – Květiny či nízké udržované keře rovněž neumožňují úkryt pro pachatele pouličního násilí. • Pravidlo, že vegetace usnadňuje kriminální chování, platí zeleň, která omezuje přehlednost prostoru. Určité uspořádání zeleně snižuje kriminalitu • Uspořádání prostoru ovlivňuje chování lidí, kteří se v něm nachází. • Určité uspořádání prostoru může snížit kriminalitu, jiné třeba i zvýšit. • Tímto způsobem působí i zeleň. • Kuo, F.E. a Sullivan W.C. (2001). Environment and Crime in the Inner City: Does Vegetation Reduce Crime? Environment and Behavior, 33, 3, 343-367. – Vnímaný pocit bezpečí. – Méně trestných činů a přestupků. Robert Taylor Homes: Subjektivně vnímaný pocit bezpečí • Dotazníkové šetření: lidé žijící v “zelených” domech více souhlasili s výrokem “Když zde bydlím, cítím se bezpečný“. • Počítačové simulace: subjektivní pocit bezpečí - při použití počítačových simulací - domy obklopené hustým stromovím působí bezpečněji. – Platí pravidlo – čím více vegetace, tím větší je pocit bezpečí. Robert Taylor Homes: Trestné činy a vandalismus • Trestné činy a vandalismus – Analýzy vandalismu a trestné činnosti prováděné na základě policejních záznamů – V “nezelených“ sídlištních domech se sociálně patologické chování objevuje častěji než v “zelených“. • Domy obklopené zelení a stromy jsou bezpečnější (nižší kriminalita vůči lidem či majetku). • Menší počet tísňových volání na policii. Vysvětlení: Zeleň vytváří přirozené hranice teritoria • Zeleň definuje teritorium komunity. – Člení prostor a tak vyznačuje hranice soukromého prostoru (resp. prostoru komunity). • Existence znaků, které definují teritorium (teritoriální markery), je spojována s nižším stupněm asociálního chování a kriminality (např. Brown a Altman,1983). Teritorium komunity • Obyvatelé se ztotožňují s místem jako svým domovem. • Starají se o ně, chrání je. • Rovněž udržované květiny, keře a stromy před domem působí jako znak teritoria. – Informují vetřelce, že obyvatelé se o své teritorium starají a že jej budou v případě narušení také chránit. Vysvětlení: veřejný dozor • Veřejný dozor je známý faktor, který se podílí na omezení kriminální aktivity (Jeffery, 1971 a Newman, 1972). Pouhá přítomnost „očí na ulici“ může snížit kriminalitu. – Pachatelé se vyhýbají obydleným oblastem s větším dozorem, kde je značná pravděpodobnost zásahu pořádkových složek nebo i samotných občanů. • Vegetace činí veřejná prostranství příjemnější a přitažlivější a tím i podporuje jejich intenzivnější využívání. • V prostorách s vegetací tedy pohybuje a zdržuje více lidí, čímž se i zvyšuje pravděpodobnost veřejného dohledu. Vysvětlení: Zeleň a dojem „pořádku“ • Další důležitý faktor – předpokládaný dozor. • Chování potencionálních pachatelů může být ovlivněno určitými znaky prostředí: – Takové,které napovídají, že v daném místě je velmi pravděpodobná existence veřejného dozoru, i když v daný okamžik není žádný pozorovatel přímo přítomen. • Udržované prostředí s kultivovanou zelení pocit předpokládaného dozoru podporuje. Související vysvětlení: teorie sociálního učení • Zeleň vzbuzuje dojem prosperity a pořádku. – modifikace chování, omezení asociálního chování • asociální chování se spíše vyskytuje tam, kam „zapadá“ • obava, že asociální chování nebude tolerováno Zeleň a agresivní chování - další důkazy Natural Learning Initiative http://www.naturalearning.org • Ozeleňování dětských hřišť • Robin Moore, North Carolina State University, USA • Po „ozelenění“ se zmenší počet konfliktů mezi dětmi Vegetace působí na zmírňování psychologických předchůdců násilí • Psychologický předchůdce násilí – mentální únava. • Podle Kaplanové (1987) je jedním z projevů mentální únavy větší náchylnost k výbuchům hněvu, které mohou pokračovat násilným chováním. – Tři hlavní symptomy mentální únavy: • podrážděnost • nepozornost • snížená kontrola impulsivního chování. • Mnoho studií ukázalo, že tyto tři symptomy mentální únavy jsou psychologickými předchůdci agresivního chování (např. Hollander, 1995). Zeleň a kreativita • Hra dětí, které tráví více času v přírodním prostředí, je kreativnější - důležité pro osobní rozvoj – Švédsko - školky „venku za každého počasí“ Dahlgren, L. a Szczepanski, S. (1998). Outdoor education: Literary education and sensory experience. Kinda Education Center, Linköping University. – Sídliště Robert Taylor Homes v Chicagu Taylor, A.F., Wiley, A., Kuo, F.E. a Sullivan, W.C. (1998) Growing up in the Inner City: Green Spaces as Places to Grow. Environment and Behavior, 30, 1 3-27. Využití poznatků v praxi Environmentální estetika • Jak komplexní má být městská zeleň? – Upravené parky. – Autentická, neupravovaná vegetace. Hodnocení krajiny: Koncept užitečnosti • Gibson, (1979) • Jeho koncept užitečnosti je klíčový v mnoha teoriích preference krajiny – Prostředí je oceňováno podle své potencionální užitečnosti a podle toho, co stromy nabízí. • Funkčně založená reakce na prostředí. Pohledy z hlediska hlubinné psychologie: Symbolická kvalita a fyzická forma • Davies (1988) - atraktivnost stromů dána jak s jejich fyzickou formou, tak symbolickou kvalitou. • Altman (1993) představa stromu vyjadřuje určité hodnoty: – trvalost, stálost, spolehlivost, úrodnost, ušlechtilost. • V mýtech mnoha kultur se používají stromy metaforicky, jako trojdílné symbolické rozdělení stromu na kořeny, kmen a větve. • Stromy často figurují v dětských pohádkách a bájích západní kultury. – Les není místo pro procházky nebo hry, ale spíše se jeví jako nebezpečné místo v kontrastu s bezpečím domova. – Negativní pohledy na les, jako místo nechráněné zákonem (loupežníci), s divokými zvířaty, čarodějnicemi. • Moderní doba (19.st.-romantismus) – změna pohledu. Evoluční teorie estetiky krajiny • Evoluční teorie estetiky krajiny – zaměření na tvary stromů, hledá se původ environmentální preference ve vývojových stádiích lidského druhu v interakci s prostředím. • Appleton (1990) identifikuje dva atributy podnětu krajiny, které přispěly k přežití lidstva – Výhled do okolí (perspektiva) – Úkryt Evoluční teorie: Hypotéza – preference savany • Lidská evoluce proběhla především ve východoafrických savanách. – Balling a Falk (1982) preference dětí – preferují krajiny savan před ostatními. – Sommer a Summit (1995) - zjištěna preference pro stromy s širokou korunou, relativně krátkým a úzký kmenem. Summit, J. a Sommer,R. (1999). Further Studies of Preferred Tree Shapes . Environment and Behavior, Vol. 31, No. 4, 550-576 N=277 studentů University of California at Davis Některé otázky • Jak působí neupravená zeleň? • Jak působí zeleň mimo vegetační období? • Nejsou zjištěné výsledky kulturně specifické? Výzkumy rychlosti chůze prováděné v Hradci Králové • Do jaké míry prvky městského prostředí ovlivňují rychlost chůze? • Vliv přírodních prvků. Co ovlivňuje rychlost chůze obyvatel města? • Bornstein a Bornstein (1976) - rychlost chůze pozitivně koreluje s velikostí města. • Levine a Norenzayan (1999) - srovnávání životního tempa městského člověka v 31 zemích. – Měřeny 3 proměnné: rychlost chůze v centrech měst, rychlost vyřízení objednávky na poště a přesnost městských veřejných hodin. – Tempo městského života bylo signifikantně vyšší v zemích s chladnějším klimatem, s výkonnější ekonomikou a s individualistickou kulturou. Negativní dopady zvýšeného životního tempa městských obyvatel • Levine a Norenzayan (1999) – souvislost tempa a koronárních onemocnění. – Tam, kde existuje vyšší rychlost chůze a rychlejší životní tempo, se častěji vyskytují srdeční infarkty. • Levine, Lynch, Miyake a Lucia (1989) - srovnávali životní tempo ve 36 oblastech Spojených států. – 4 kritéria - rychlost chůze, rychlost řeči, rychlost provedení určitého úkonu v bance a množství osob, které na ulici nosí hodinky. – Zjistili silný pozitivní vztah mezi rychlostí životního tempa a množstvím úmrtí na srdeční infarkt. Které faktory ovlivňují rychlost chůze? • Množství přírodních prvků – Je zde hodně přírodních prvků • Intenzita dopravního provozu – Je zda velký dopravní provoz. • Hlučnost prostředí – Je zde hluk. • Otevřenost – uzavřenost prostoru – Prostor je spíše otevřený • Ochota setrvat – Nejraději bych odtud co nejdříve odešel/a. Zdůvodnění • Členění prostoru • Dojem pořádku Hlubší zdůvodnění? • Zelená barva? • Estetické prostředí (vizuální působení) • Pozitivní emoce • Asociace (vlastní paměť, paměť rodu) • Evoluce • Další faktory