EU a Latinská Amerika 23.3.2009 Historické kořeny n Smlouva z Tordesillas – rozdělení kontinentu mezi Španělsko a Portugalsko n Dobytí indiánských říší – Cortéz v Mexiku, Pizzaro v Peru n Kolonizace a získávání surovin, vytváření správních jednotek Boj za nezávislost n Sílící touha po nezávislosti, napomáhá tomu situace ve Španělsku n Simón Bolívar – „Osvododitel“ n Snaha o vytvoření Velké Kolumbie Rozdílnost Jižní a Severní Ameriky n I po získání nezávislosti zůstávají hodnoty vnesené Španěly a Portugalci do značné míry zachovány n Rozdílnost hodnot kolonizátorů v Jižní a Severní Americe – souvisí do značné míry také s obdobím, kdy bylo kolonizováno Konkrétní projevy n Feudalismus, absolutismus, centralismus X liberálnější pojetí a nákrok k „demokracii“ n Katolictví X náboženský pluralismus a protestantství n Feudalismus a merkantilismus X rodící se kapitalismus Konkrétní projevy 2 n Hierarchismus, dvoutřídní rigidní společnost X mobilní vícetřídní společnost n Scholastický přístup k poznání X empirický a vědecký přístup Caudillismo n Jev typický po boji za nezávislost, „muži na koních“ – kult osobnosti, oblíbenost u lidí n Pramení ze slabosti centrálních vlád, ty neschopny kontrolovat rozsáhlá území n Do jisté míry vysvětluje podporu „byrokratickému autoritarismu“ ve 20. století n Například Antonio Lopez de Santa Anna Ústup Evropy n Má postupnou podobu, až do 20. století stále dominantní, především Velká Británie n V meziválečném období stále silná přítomnost, ale ústup n Franco a jeho „Hispanidad“ n Po WW II Latinská Amerika vzdálená a mají jiné problémy EHS – nový aktér n Konec 50. let a dále n Ekonomická organizace, ale cíle se postupně rozvíjejí, navíc např. společná obchodní politika n Snaha o dialog, „latinskoamerická politika“ však zpočátku prakticky neexistující n Model pro latinskoamerické země v otázce integrace 70. léta n Snaha o vytváření politiky směrem k různým regionům – zahájení „Bruselského dialogu“ n Nedostatek demokratických režimů – nejsou protistrany, se kterými by se dalo jednat n Nedostatek ve funkčnosti subregionálních integrací + snaha o SIS, která dále podkopává možnost spolupráce n Dohoda z Lomé – 1974 – pevninská LA nezahrnuta n LA je v „mezipozici“ ne dosti rozvinutá, aby byla partnerem, ne dosti zaostalá, aby se kvalifikovala pro rozvojovou pomoc 80. léta n Špatná ekonomická situace – LA nezajímavá pro investory n Diskutován přechod k demokracii n V roce 1982 Falklandská válka – nepříliš velká podpora zemí ES Británii, výrazná podpora zemí LA Argentině n Založení IRELA n 1986 – Vstup Španělska a Portugalska – nový impuls vzájemným vztahům Španělsko a LA n Snaha o užší vazby už za Franka n Historické vazby – koloniální minulost n Nedávná tranzice, snaha předávat zkušenosti n Ekonomické zájmy n Snaha hrát roli „mostu“ mezi LA a EU – ze strany LA nevnímána příliš pozitivně Summit EU – Rio Group n Nejstarší platforma n Poprvé v roce 1986 n Koná se s dvouletou frekvencí n Rio Group se postupně rozšiřuje, dnes přes dvacet členů n V roce 2009 se summit bude konat v Praze Summity EU-LAC n Diskuze na úrovni region-region n První 1999 v Rio de Janeiru n V roce 2002 Madrid n 2004 Guadalajara n 2006 ve Vídni – první neiberská země n Poslední v roce 2008 v Limě Summit EU-Brazílie n Historicky první v červenci 2007 (jako poslední člen BRIC) n Přispělo k tomu portugalské předsednictví n Brazílie největší obchodní partner n Probírána problematika biopaliv Priority spolupráce n Snaha o změnu z privilegovaného partnerství na strategické n 1. Demokracie a lidská práva, good governance n 2. Zásady multilateralismu na mezinárodní scéně a respektování mezinárodního práva n 3. Terorismus n 4. Drogy n 5. Migrace Nejdůležitější partneři n MERCOSUR – jednání o FTA n Andské společenství – prochází určitou krizí n Mexiko – FTA již funkční n Chile – FTA funkční n Se střední Amerikou tzv. dialog ze San José Otázka Kuby n Demokracie na ostrově – jak jí dosáhnout n Střet zájmů s USA n Postoj velmi závislý na Španělsku, ČR se snaží