LatAm v mezinárodním systému Latinská Amerika n Státy amerického kontinentu jižně od USA – název se odvozuje od románských jazyků, kterými se zde hovoří n Mimo ni stojí Belize, Guyana a Surinam n Lze se také setkat s názvem Iberoamerika – ještě užší vymezení – pouze portugalsky a španělsky mluvící Současné světové uspořádání n Joseph Nye – vrstvený koláč n Vojenská vrstva – dominance USA n Ekonomická vrstva – tripolární – USA, EU, Japonsko n Vrstva vzájemné závislosti – difúze moci, absence pevných pravidel, těžké produkovat stabilitu, vysoká míra nejistoty Mezinárodní systém n Pearson: "obecný vzorec politických, ekonomických, sociálních, geografických a technologických vztahů, které určují světové dění." n Holsti: " Mezinárodní systém může být definován jako jakýkoliv souhrn nezávislých politických entit - kmenů, městských států, národů či impérií - které jsou ve vzájemných interakcích se značnou frekvencí a řízených určitými pravidly." Regionální subsystém n Mezinárodní systém v malém n Společné geografické, etnické, historické, kulturní či sociální charakteristiky n Geografické určení n Chápání sama sebe jako regionu n Chápání jako regionu z vnějšku n Dostatečný počet interakcí (dlouhodobost, ne nahodilost) n Počet aktérů není nutně omezen Základní proměnné v subsystému n Regionální systémy lze zkoumat pomocí čtyř charakteristických proměnných: n povaha a míra soudržnosti systému (míra podobnosti aktérů a stupeň či intenzita vzájemných interakcí) n povaha komunikačních kanálů v rámci regionu n velikost a distribuce moci v subsystému n struktura vztahů v regionu Části regionálního subsystému LatAm n Dle Atkinse: n Mexiko n Karibská oblast (Centrální Amerika, Karibik, Kolumbie, Venezuela) n Zbytek jižní Ameriky n Brazílie n Alternativně – Karibik, Centrální Amerika, jižní Amerika, Andský region, Jižní cíp (roh) Začleňování LatAm do mezinárodního systému n V době objevení Ameriky roztříštěné říše n Následně součástí evropských impérií n V 19. století – zisk samostatnosti – evropský vliv X vliv USA n V ekonomické oblasti v té době stále dominance Evropy – odbytiště n Další posilování USA n Studená válka – prostor mocenského soupeření Teoretické uchopení rozvoje zevnitř LatAm n Po druhé světové válce – nespokojenost s hospodářským vývojem n Koncept „podvyvinutosti“ (underdevelopment) – rozvinuté státy v ní udržují rozvojové n Za špatné výsledky rozvojové části světa mohou externí vlivy – bohaté státy Strukturalismus n Výrazně spojen s ECLA n Nejznámější Raúl Prebisch n Strukturální nedostatky brání těmto zemím zapojit se do světového obchodu n Další podmínky – geografické, klimatické n „země je chudá, protože je chudá, bohatství plodí bohatství“ n Myrdal – začarovaný kruh chudoby n Singer – Prebisch teorie – jádro versus periferie n Řešení – strategie náhrady importu Teorie závislosti n Reakce na neúspěch strukturalismu, radikálnější n Dos Santos, Cardoso n Rozvoj jedné země je podmíněn rozvojem jiné země, které je první země ekonomicky podřízena n Dependence vs. Dependency n Kombinace marxismu a ekonomického nacionalismu n Různé podoby TZ – teorie vykořisťování, imperiálního zanedbání a koncept závislého rozvoje LatAm od 80. let n Výrazná demokratizace v celém regionu, nové otázky – lidská práva, lidská bezpečnost… n Snaha o provádění neoliberálních ekonomických reforem n Z hlediska mezinárodních vztahů ale čelí marginalizaci (afrikanizace) n Z politického hlediska stále „ruletakers“ n V současné době hospodářský růst (většina států okolo 5%), nicméně politicky často příklon spíše k levici n Ženy v politice Ekonomické prostředí n Všechny státy regionu dnes zažívají období hospodářského růstu n Nejbohatší (dle HDP na hlavu) státy Mercosuru a Mexico n Nejchudší je region Střední Ameriky (vyjma Panamy) n Problémem je nerovnoměrné rozdělení prostředků ve společnosti Strategické alternativy n Jaké jsou současné možnosti Latinské Ameriky? n Pohled především z ekonomického hlediska n Nutnost dlouhodobé a konzistentní politiky n Tzv. „velké strategie“ Plurilaterální strategie n Hledání partnerů po celém světě, především však triáda n Liberální přístup, založení na uvolnění obchodních bariér n Příkladem může být Chile již od dob Pinocheta (HDP na hlavu 13,000 USD) – výkladní skříň LA n Volný obchod integrální součástí chilského modelu n Obchod rozložen rovnoměrně mezi jednotlivá centra n FTA jak s Evropskou unií, tak s USA n K ekonomické výkonnosti i funkční demokracie n Zkapitalizovalo všechny výhody – surovinové bohatství, paradoxně i malou velikost Spojení se s USA n Ve formě alespoň zóny volného obchodu n Nejlépe se to podařilo Mexiku a státům střední Ameriky n V případě Mexika pochopitelné, obchodně jako partner USA zcela dominují n Vytvoření NAFTA – nejen FTA, některé další oblasti, na druhou stranu striktně intergovernmentální charakter n Mexiko získalo privilegované postavení, mělo být „mostem mezi USA a LatAm) Celohemisferická FTA n Prostor volného obchodu od Anchorage po Ohňovou zemi n Snaha vybudovat již od poloviny 90. let n Dnes leží „u ledu“, USA raději přibírají bilaterální partnery Subregionální integrace n Bolívarský sen – již od 19. století n Vlastní procesy od 60. let, nicméně jak ekonomicky, tak politicky byly paralizovány n Dnes mnoho integračních seskupení, pohledně nepřehledné – nejdůležitější Mercosur a NAFTA n Brazílie – snaha vytvořit Jihoamerickou FTA – upevnila by tím postavení regionální mocnosti n Oslabení představují ekonomické krize – Brazílie 1999, Argentina 2002 Partněři mimo hemisféru n V zásadě možní tři – EU, Japonsko, nově Čína n EU je největším investorem v LA (přesto LA tvoří jen zlomek celkových investic EU), ta je zajímavým trhem – soupeření s USA n Vytváření FTA – Mexiko, Chile, ale obavy z Mercosuru n Asijská karta – APEC – plánuje se FTA do roku 2020, nicméně stále spíše fórum – navíc je tam jen několik zemí z LA n Čína – nový aktér, nicméně velmi dynamický Asymetrická důležitost n Stav, kdy jeden aktér je pro druhého výrazně více důležitý, nežli je tomu naopak n Stav, ve kterém se nachází LatAm vzhledem ke svým obchodním partnerům, výrazně se týká například Mercosuru n Velmi složité řešit