Rozvojová pomoc I. Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Úvod do rozvojových studií MVZ178 na FSS MU. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno. Základní pojmy a koncepty nRozvojová pomoc představuje prostředky k zlepšení podmínek rozvoje a zajištění trvalého růstu nTradiční doména státu nPostupné přibývání dalších aktérů – mezinárodní organizace (EU, WTO, IMF, WB, OECD), nevládních organizací (NGOs), soukromých aktivit njádrem je tzv. ODA – Official Development Assistence: zdroje poskytnuté za účelem podpory hospodářského rozvoje a růstu bohatství v rozvojových zemích nRůzné formy pomoci: nODA a OA (Official Assistence) nRozvojová (zahraniční) a humanitární nCivilní a vojenská nPodle obsahu: finance/granty, technická pomoc, odpouštění dluhů, komodity a jiné zboží nBilaterální – multilaterální Historie rozvojové pomoci nNástup po 2. světové válce – nahrazení domácích úspor, nastartování ekonomického růstu, poskytnutí zahraničních měn pro import, zajištění velkých projektů n70. léta – rozsáhlá kritika pomoci jako nástroje dominance – vznesena otázka, zda může efektivně omezit chudobu a zajistit rozvoj n80. léta – kritika z neoliberálních pozic – deformace trhu a tržních principů, vzestup půjček a grantů na programu strukturálního přizpůsobení (nástup kondicionality) n90. léta – výrazná vazba na šíření demokracie, právní stát, lidská práva – podmínka politické kondicionality (USA, Německo) nZpochybnění výsledků rozvojové pomoci – zároveň se objevují nové hrozby (bezpečnost, klima) a dochází k revitalizaci některých témat (chudoba) Zdroje rozvojové pomoci nPředevším státy a multilaterální instituce nRůzné závazky států k poskytování pomoci n1970 v OSN – 0,7% GNI rozvinutých zemí n1992 Zemský summit v Riu – 1992 závazek zopakován (členové DAC, nesouhlas USA) n2005 závazek EU – 0,51% do 2010 nNaprostá většina jde ze zemí OECD (a hlavně DAC), přibližně třetina z multilaterálních agentur Cíle rozvojové pomoci nMix pragmatických a altruistických zájmů nNěkteré země mají specifické motivy: nHospodářské zájmy – Německo, Japonsko nCivilizační mise – Francie nSpolupráce s bývalými koloniemi – UK nSolidarita a „lidský internacionalismus“ (skupina like-minded zemí) – Švédsko, Nizozemí, Dánsko Kritika rozvojové pomoci nFinanční zdroje jsou dostupné rozvojovým zemím v dostatečné míře nPolitizace pomoci, zneužití pro omezené skupiny obyvatel nOmezený přísun pomoci k těm, kteří ji skutečně potřebují nEkonomicky neefektivní – deformují trh, vládní projekty nejsou motivovány ziskem a náklady, zkreslují tržní situaci nVedou ke sjednocení rozvojových zemí za jediným zájmem – zvýšení pomoci nZvyšování napětí mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi nRozvinuté země si vytvářejí zbytečné problémy doma (např. deformace domácího trhu při podpoře některých zemí angažujících se v rozvoji) nProblémy s dluhy z půjček nNízká efektivita – pomoc by se měla soustředit do oblastí, kde může být efektivnější – projekty zaměřené na chudobu a základní potřeby Politizace rozvojové pomoci nPředevším v průběhu studené války - nástroj uplatňování vlivu nKonflikt v Kongu/Zairu nKonflikt v Angole nEgypt – stavba Asuánské přehrady Rozvojová politika EU nSilná pozice EU – historické vazby, obchodní zájmy – vazby mezi jednotlivými politikami nNejvětší poskytovatel rozvojové pomoci nTradiční politika ES – dohody z Yaoundé, Lomé, Cotonou – soustředění se na ACP nV 90. letech vzestup zájmu i o jiné regiony nZakotvení politické kondicionality nNepřehledná struktura řízení i financování nZaměření na boj proti chudobě, na lidskou bezpečnost, projekty pro nejchudší země (Everything but Arms) Rozvojová politika USA n1949 Truman – pragmatická politika (zajištění bezpečnosti, rozvoj obchodu, Marshallův plán) n1961 Foreign Assistance Act – vytvoření USAID nVyšší soustředění na Latinskou Ameriku nOd 70. let soustředění na zajišťování základních lidských potřeb nReagan – vazba na demokracii a tržní ekonomiku nClinton – podpora rozvoje demokracie (ekonomický rozvoj ji zajistí nejlépe) nProměna po 11. září – vazba na bezpečnostní témata a boj proti terorismu nPřijetí Millenium Challenge Act (2003) – další pomoc pro země, které splní vybrané ukazatele (spravedlivá vláda, podpora tržní ekonomiky, investice do lidského kapitálu) – kritika za podporu výhod pro americký soukromý sektor Rozvojová pomoc II. OSN a rozvoj nOSN je předurčena být nejvýznamnější multilaterální aktér rozvojové politiky – má za úkol podporovat zvyšování životních standardů, hospodářský a sociální rozvoj (preambule, čl. 1, čl. 55 Charty) nJediná univerzální organizace s globálním členstvím a globálními tématy – členové jsou si přitom de iure rovni nVlivné faktory: a)Politická povaha organizace b)Politická povaha rozvoje c)Nejednotnost OSN jako aktéra – různé programy a témata d)Proměna témat a pokles pomoci po skončení studené války e)Kritika operačních nedostatků – schopnost dosáhnout na místo nNěkteré úspěchy OSN jsou zřejmé – základní potřeby, peacekeeping, Všeobecná deklarace lidských práv aj. Struktura rozvojové politiky OSN nTradičně vlivná role Generálního tajemníka a Valného shromáždění nPřes Valné shromáždění dochází k iniciaci nových témat (Rio, summit Milénia) – pravomoc ve všech tématech, rozvoj vždy součástí zasedání nHospodářská a sociální rada (ECOSOC) – koordinuje ekonomickou a sociální práci OSN – má klíčovou roli pro mezinárodní spolupráci nDo její činnosti se zapojují NGOs (konzultační status), poradní výbor Výbor pro rozvojovou politiku (experti nominováni SG, jmenovaní ECOSOC) nDohled nad závazky dárců k podpoře rozvoje Programy a agentury OSN nVelké množství různých programů a agentur zapojených do rozvojové politiky a pomoci nUnited Nations Development Group (cílem efektivnější plnění rozvojových cílů OSN) UNDP nUnited Nations Development Programme nVytvořen v roce 1966 na základě rozhodnutí Valného shromáždění – zvláštní program zaměřený na rozvoj nNejvětší poskytovatel grantů v rámci OSN nSoustředí se na 5 hlavních témat (všemi se prolínají lidská práva a posílení pozic žen): a)Demokratická vláda b)Boj proti chudobě c)Prevence krizí a rekonstrukce d)Životní prostředí a energetika e)Boj proti HIV/AIDS nPodporuje MDGs, vydává HDR nAdministrátor UNDP předsedá UNDG – Kemal Dervis Výkonná rada UNDP nDohlíží a podporuje jeho aktivit nSložená podle regionů a vyspělosti Další programy, agentury a organizace spadající/spolupracující s OSN nUNICEF – UN Children' s Fund nWFP – World Food Programme nUNEP – UN Enviromental Programme nUNFPA – UN Population Fund nUNCDF : UN Capital Development Fund nUNIFEM – UN Fund For Women nUN Volunteers nUN Habitat (Human Settlement) nUNCTAD – UN Conference on Trade and Development nWHO nFAO Rozvojové cíle Milénia (MDGs) n2000 Millenium Declaration – tvoří rámec pro rozvojové aktivity OSN, pod dohledem UNDP nOmezení extrémní chudoby nVšeobecné základní vzdělání nPodpora genderové rovnosti a posílení pozic žen nSnížení dětské úmrtnosti nZlepšení zdraví matek nBoj proti HIV/AIDS, malárii a dalším nemocem nZajištění udržitelného životního prostředí nRozvoj globálního partnerství pro rozvoj nPotřeba obrovských finančních prostředků – přes 100 mld dolarů nBritský návrh International Finance Facility (IFF) – zajištění rychlejšího přísunu financí Světová obchodní organizace nVelká provázanost rozvoje a obchodu n70. léta Tokijské kolo GATT – obchod v rozvojových zemích n2/3 členů WTO jsou rozvojové země – tzv. Rozvojová agenda z Dohá (11/2001) nSnaha brát v úvahu zájmy rozvojových a chudých zemí v mezinárodním obchodním systému nDebata jak nejlépe zapojit rozvojové země do mezinárodního obchodu – akceptování faktu, že mohou být liberalizací vzhledem k horším vstupním podmínkám poškozeny n2005 Hongkong – Aid for Trade projekt – monitoring zemí, kde je možnost zisků z liberalizace omezená OECD nNástupce Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci nKlub bohatých vyspělých zemí nV oblasti pomoci postupná změna orientace na rozvojové země nDAC (Development Assistance Committee) – klíčové fórum pro bohaté státní dárce a jejich spolupráci, má dvě hlavní oblasti zájmu: a)Jak mezinárodní spolupráce přispívá ke zvýšení kapacit rozvojových zemí k zapojení do globálního systému b)Jaká je kapacita lidí překonat chudobu a začlenit se do běžné společnosti Světová banka a Mezinárodní měnový fond nSkupina Světové banky – IBRD, IDA, IFC, ICSID, MIGA nIFC financuje soukromý sektor nIDA podporuje nejchudší rozvojové země nIBRD vytvořena pro poválečnou rekonstrukci – později koncentrace na rozvojové země (typicky velké infrastrukturní projevy) nPříjmy z vydávání dluhopisů, jištěné členy nMezinárodní měnový fond – založen po WWII, původním cílem zajistit měnovou stabilitu a vyrovnanou platební bilanci nTransformace směrem k podpoře dlouhodobé reformy a řešení kořenů nevyrovnané bilance – půjčky podmíněné programy strukturálního přizpůsobení Nevládní organizace nŠiroké spektrum organizací – teritoriálně i obsahově diverzifikované nRysy: autonomní, většinou bez členství, organizované/stálé, neziskové nOd 50. let roste význam NGOs v rozvojové politice a spolupráce se státy a mezivládními organizacemi – představa možnosti alternativního rozvoje nVýhody: flexibilní, otevřené inovacím, lokální dosah, levnější nHlavní role: poskytování služeb, obhajoba politik nTypy činností: okamžité problémy x dlouhodobý rozvoj, vzdělávání a vytváření expertních týmů, podpora kapacit NGOs v rozvojových zemích, fund-raising nOd 80. let růst vazby mezi NGOs a občanskou společností – nicméně jejich reálná role není empiricky důkladně prozkoumána (nedemokratické členství) nVytváření sítí a aliancí – vazba na politické aktéry, vytváření partnerství s NGOs z rozvojových zemí nBudoucnost – problematické cíle (základní služby vs. sociální mobilizace), otázka vlivu dárců, problémy: přílišná očekávání, příliš velký rozsah aktivit, příliš vágní cíle (obtížně potvrditelný úspěch) Česká republika a rozvojová pomoc nHistorická zkušenost s rozvojovou pomocí n1996 obnoven vládní program rozvojové pomoci nPůvodně poměrně nízká efektivnost, transparentnost a systémovost nČlenský stát OECD nNosné pilíře: Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky a Zásady zahraniční rozvojové spolupráce České republiky po vstupu do EU nPřihlášení se k MDGs, vymezení prioritních zemí nPozdější vymezení prioritních zemí v souvislosti se vstupem do EU: Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldávie, Mongolsko, Srbsko a Černá Hora, Vietnam a Zambii (po zúžení omezení v subsaharské Africe, Latinské Americe, Blízkém východě a zemích bývalého SSSR), plus střednědobé prioritní země Irák a Afghánistán nvymezení prioritních sektorů: tam, kde je ČR tradičně silná – průmyslová podpora, vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, migrace aj. nKoordinační role Ministerstva zahraničních věcí – plus zapojení dalších resortů nporadní a expertní role Rozvojového střediska při Ústavu mezinárodních vztahů nZpráva OECD navrhuje institucionální reformu českého systému rozvojové pomoci nZapojení se do rozvojové pomoci EU ¨