Případová studie (Chile×Brazílie) Vladan Hodulák Osnova n Případová studie obecně n Chile n Základní vymezení n Vnitřní podmínky rozvoje n Vnější podmínky rozvoje n Hospodářský rozvoj n Dosažené výsledky n Brazílie n Základní vymezení n Vnitřní podmínky rozvoje n Vnější podmínky rozvoje n Hospodářský rozvoj n Dosažené výsledky n Srovnání Případová studie obecně n Dvě pojetí n detailní analýzou lze získat spolehlivé informace o širší kategorii fenoménů n detailní a často praktické znalosti mají vědeckou hodnotu samy o sobě n Definiční znaky n dostatečně ohraničená historická epizoda n uzavřený systém n Jedinečná×instrumentální případová studie n Postup n Stanovení cíle n Zhodnocení teorií n Specifikace proměnných n Výběr případu n Analýza proměnných n Analýza kauzálních vztahů n Zhodnocení Chile n Nezávislost od 1810 (španělská kolonie) n Republika n 16,6 mil. obyvatel ^n 756 tis. km^2 Chile – vnitřní podmínky n Poloha n nevýhodný tvar území státu, nedostupné horské oblasti, obtížné spojení, výhoda blízkosti pobřeží (obchod), poměrně izolovaná poloha n Zdroje n velká rozmanitost podnebí a krajiny, převážně hornatá země, rozmanité zemědělství n značné zdroje mědi (1. na světě), železná ruda n dlouhé pobřeží – rybolov n Společnost n poměrně homogenní populace, převážně míšenci Španělů a místních obyvatel, jisté problémy s Indiány Mapuche na jihu země (10%), málo cizinců n drtivá většina křesťanů, asi 70 % katolíci n celkově ne příliš výrazné třecí linie n Politika n relativně prostá převratů, politická stabilita, v hospodářské oblasti vláda práva n výjimka – vláda A. Pinocheta 1973-1990, volební porážka, odstoupil, přes 3000 mrtvých či pohřešovaných, výrazný vliv na další směřování země n od 1990 neustálé zlepšování v dodržování lidských práv, vláda práva, bezpečnost Chile – vnější podmínky n Zahraničně-politická orientace n územní spory s Peru a Bolívií (válka koncem 19. stol.), nicméně všechny země udržují vzájemné diplomatické zastoupení (i když s Bolívií ne plné) n od Pinochetova převratu spojenec USA n podpora volného trhu, bilaterální smlouvy s několika státy (Kanada, Mexiko aj.), člen G20 (kolo jednání z Doha) n Mezinárodní organizace n od 90. let velmi aktivní člen mezinárodního společenství, člen všech hlavních celosvětových organizací (OSN, WTO, IMF, WB) n člen APEC, OAS, přidružený člen MERCOSUR, jednání o vstupu do OECD Chile n Hospodářský rozvoj n od 40. let v návaznosti na velkou krizi strategie nahrazování dovozu n protekcionismus, silná státní regulace, neschopnost tvorby kapitálových statků, kontroly cen (zemědělství), nízké růsty HDP, vysoká inflace (kolem 30%) n reformy S. Allendeho – zestátňování, agrární reformy, ekonomická krize, inflace přes 100% n A. Pinochet – aplikace tržních reforem, zapojení se do světového hospodářství, exportně zaměřená strategie rozvoje (liberalizace, privatizace) n 1982-83 finanční krize (špatné půjčky bank) n Chile vzorem pro provádění strukturálních reforem (IMF, WB) n po Pinochetovi – v podstatě pokračování v nastaveném kurzu, větší důraz na sociální oblast, trh práce n Zahraniční pomoc n asi 50 mil. USD, hlavně bilaterální, klesá Vývoj HDP Chile oproti zbytku JA Míra chudoby v Chile oproti zbytku LA Chile - výsledky n HDP na obyvatele – 14 510 (PPP, IMF, 2008), 2. místo v LA n HDI – 40. místo na světě (OSN, 2006) n vysoká příjmová nerovnost Gini koeficient 54,9 (OSN, 2007) n Index konkurenceschopnosti – 26. místo n Dluh k HDP 4,1% n Chile je v současnosti vyspělý stát (pozvání do OECD), plně zapojený do světové ekonomiky sledující neoliberální cestu rozvoje. n Problémem jsou závislost na exportu mědi a velká příjmová nerovnost. Brazílie n Nezávislost 1822 (portugalská kolonie) n Federativní republika n 186,7 mil. obyvatel n 8 514 tis. km^2 Brazílie – vnitřní podmínky n Poloha n rozsáhlé území, poměrně výhodný tvar území státu, spojení (říční síť), značná délka pobřeží (obchod) n Zdroje n velká rozmanitost podnebí a krajiny, velká část pokryta neprostupnými tropickými pralesy (dřevo), rozmanité zemědělství, v současnosti především zaměřeno na výrobu biopaliv (dále káva, cukr), rozsáhlá říční sítˇ(vodní energetika 2. na světě) n zdroje ropy a zemního plynu, železná ruda, diamanty (rozsáhlé přírodní bohatství) n Společnost n etnicky značně heterogenní populace (50% běloši, 47% Pardo, 7% černoši) n značně nerovnoměrné rozložení populace (pobřeží×vnitrozemí) n drtivá většina křesťanů, přes 70 % katolíci n slabá úroveň vzdělávacího systému a veřejných služeb n celkově ne příliš výrazné třecí linie (extrémní promíšenost populace) n Politika n politicky nestabilní země, vlády vojenských junt (30. léta, 1964-1985), větší stabilita až v 90. letech Brazílie – vnější podmínky rozvoje n Zahraničně-politická orientace n trvalé úsilí o samostatnou aktivní zahraniční politiku, snaha o dosažení velmocenského statutu (G4) n podpora mírového soužití v LA (přerušení vývoje jaderných zbraní) n jedna z vůdčích zemí Jihu (G24, G77) n nejprve agresivní industriální politika, od druhé pol. 90. let politika volného trhu (G-20, kolo jednání z Doha, zemědělství) n Mezinárodní organizace n aktivní člen mezinárodního společenství, člen všech hlavních celosvětových organizací (OSN, WTO, IMF, WB) n člen OAS, MERCOSUR Brazílie n Hospodářský rozvoj n vynálezce teorie závislosti, obhajoba strategie nahrazování dovozu n od druhé poloviny 30. let v návaznosti na velkou krizi strategie nahrazování dovozu, zesílení po roce 1945 n 1945-73 – strategie nahrazování dovozu, spotřební zboží, růst n 1975-93 – strategie nahrazování dovozu, kapitálové statky, zadlužování, inflace, stagnace n od 1994 (plán Real) přijetí tržních reforem, liberalizace zahraničního obchodu, 1999 finanční krize, od 2000 růst n Zahraniční pomoc n asi 300 mil. USD, hlavně bilaterální, klesá Brazílie - výsledky n HDP na obyvatele – 10 326 (PPP, IMF, 2008) n HDI – 70. místo na světě (OSN, 2007) n Vysoká příjmová nerovnost Gini koeficient 57 (OSN, 2004) n Index konkurenceschopnosti – 72. místo n Dluh k HDP 45,1% n Brazílie je státem s vyššími průměrnými příjmy, který se postupně přiklání k neoliberální cestě rozvoje. n Hlavními problémy jsou bezpečnost a enviromentální hrozby (odlesňování). Srovnání n V průběhu rozvoje se oba státy potýkaly s podobnými problémy (finanční krize) n Hlavním rozdílem v případě vnitřních podmínek rozvoje byly politická stabilita, bezpečnost a vláda práva. n Hlavním rozdílem v případě vnějších podmínek byla míra prosazování volného obchodu a investic. n Chile se dalo na neoliberální cestu rozvoje o dekádu dříve, z dosavadních dat se vyplývá, že tím získalo před Brazílií náskok. Srovnání HDP dle PPP (tis. USD)