Syllabus pro předmět: Obrazivost a interpretace

Ukončení: kolokvium

Počet kreditů: 3

Vyučující: Mgr. Jan Krása

E-mail: honoh@email.cz

Základní informace o předmětu: Předmět bude vyučován jako jedna hodina přednášky a jedna hodina
cvičení pro studenty bakalářského cyklu oboru psychologie (i pro studenty blízkých oborů).

Cíl a obsah předmětu: Cílem tohoto předmětu je seznámit studenta s rolí vlastní obrazivosti
(imaginace) při interpretaci.

Po absolvování kurzu student: bude znát několik teorií obrazivosti; se seznámí s problematikou
konformity a nekonformity řeči; bude seznámen s problematikou imaginární a verbální vrstvy lidského
vědomí; bude seznámen s rozdílem mezi preimaginárním řádem věcí a kolektivním obrazem světa; se
seznámí s rozdílem mezi psychoanalytickým a analytickým (archetypovým) výkladem pohádek;  seznámí
se s několika postupy práce s obrazivostí; bude schopen klást si otázky spojené s interpretací;

Podmínky pro absolvování předmětu: Podmínkou absolvování kurzu je:

·         Účast na seminářích (v běžně uznávaném rozsahu)

·         Odevzdání písemné práce (v rozsahu minimálně 5 normostran) na konci semestru nebo krátký
referát na semináři na téma odpovídající zaměření tohoto předmětu – více na první hodině.

Rozpis přednášených okruhů:

1. Úvod – základní termíny, interpretace jako problém

2. Obrazivost (imaginace) v kontextu ostatních psychických funkcí

3. Napětí obrazivosti způsobené životem ve městě bez kontaktu s přírodou: kolektivní a individuální
pól

4. Proměna jako nutný požadavek interpretační práce, problematika typu díla a rozdílnosti
smyslových kanálů

5. Napětí obrazivosti dle G. Duranda: denní a noční řád obrazivosti

6. Problematika konformity a nekonformity lidských napodobivých děl a její dopad na interpretaci

7. Hermeneutická filosofie – vznik, vývoj a hlavní představitelé

8. Psychoanalýza a její výklad lidské tvorby

9. Analytická psychologie – její vznik, vývoj a hlavní představitelé

10. Analytická psychologie – její přístup k interpretaci lidských děl, archetyp jako ústřední pojem
analytického výkladu, archetyp a vztah k nevědomí, archetyp a kolektivní nápodoba světa

11. Nejznámější archetypy: stín, anima a animus, Bytostné Já, Velká Matka

12. Prostor výtvarného díla podle analytické psychologie

13. Prostor k prezentaci prací studentů, praktická práce s obrazivostí (aktivní imaginace)


Doporučená literatura:

Bateson, G. (2006). Mysl a příroda – nezbytná jednota. Praha: Malvern.

Borecký, V. (2003). Porozumění symbolu. Praha: Triton.

von Franz, M. L. (1999). Mýtus a psychologie. Praha: Portál.

von Franz, M. L. (1998). Psychologický výklad pohádek. Praha: Portál.

Hawkes, T. (1999). Strukturalismus a sémiotika. Brno: Host.

Hillman, J. (1999). Sny a podsvětí. Praha: Portál.

Hroch, J. (2000). Ke vztahu hlubinné hermeneutiky a metodologie humanitních věd. in: Sborník prací
FF brněnské univerzity, 2000.

Jung, C. G. (2003). Sebrané spisy 9/II: AION. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.

Jung, C. G. (2001). Výbor z díla IV.: Obraz člověka a obraz Boha. Brno: Nakladatelství Tomáše
Janečka.

Kerényi, K., Jung, C. G. (1993). Věda o mytologii. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.

Kyloušek, P.: Znak, struktura, vyprávění – výbor z prací francouzského strukturalismu. Host, Brno
2002.

Neubauer, Z. (1997). Esse obiectivum – esse intentionale. Scientia & Philosophia 8: 114–160.

Neubauer, Z. (2001). Země jako filosofický archetyp. Vhled, 3, www.vhled.cz.

Neubauer, Z. (2001). O Sněhurce aneb o přírodě. Vhled, 3, www.vhled.cz.

Neubauer, Z. (2001). Kolik se vejde andělů na špičku jehly. Vhled, 3, www.vhled.cz.

Neubauer, Z. (2002). Mozek – evoluce – stvoření II. Psyche et natura 2002/1, s. 43-70.

Starý, R. (2000). Cheirón, asklépiovská medicína a jungovská  psychologie. Praha: Sagittarius.

Starý, R. (1994). Medúsa v novější době kamenné. Praha: Prostor.

Starý, R. (1999). Filmová hermeneutika. Sagittarius: Praha.