Teorie mezinárodního obchodu Frank: rozvoj zaostávání n [development of underdevelopment] n Frank v nejdříve kritizuje tehdejší dominantní teoretický směr teorie rozvoje. Hlavní námitka oprávněné Frankovy kritiky modernizační školy spočívá v užití kategorií a zkušeností západního světa. n Většina teorií a konceptů modernizační školy byla utvářena na základě historické zkušenosti - v současné době - rozvinutých zemí. n A podle Franka právě tento pojmový a kategorický aparát neumožňuje uchopit a pochopit problémy, kterým čelí země Třetího světa. Frank Vysvětlení poskytovaná modernizační školou jsou nedostatečná, protože pracují s ´vnitřními´ proměnnými při vysvětlování chronického selhávání ve snahách o rozvoj Třetího světa. Výčet nedostatků zemí Třetího světa je obsáhlý: Tradiční kultura, achievement motivation n Tím, že modernizační teorie ignorují historii vlastní zemím třetího světa, pracují s předpokladem, že země Třetího světa stojí na úsvitu etapy modernizace, n musí vzhlížet k rozvinutým zemím jako k modelu hodného následování v jejich pouti za dosažením modernity. André Gundar Frank n Model metropole-satelitů n Kritika modernizační školy – soustředění se na interní faktory a bariéry růstu n Kolonialismus – nemožnost následovat západní stezku rozvoje n Vybodování nových měst v koloniích – usnadnění vykořisťování - Kalkata n Vztah center satelitů se neomezuje na mezinárodní dimenzi – existuje i v rámci rozvíjejících se zemí n Řetězová konstelace těchto center a satelitů umožňuje efektivní vysávání satelitů n Historické procesy, které na západě generovaly růst tím stejným procesem generovaly zaostalost v rozvíjejících se Frank n Satelit zažívá největší růst a rozkvět, když je odříznut od metropole n Empiricky podloženo – industrializace a růst ve válečném období n Nejzaostalejší regiony – ty co v nejtěsnějším kontaktu s metropolemi Baranův kolonialismus v Indii n Baranova studie o Indii představuje klasické podání vývoje země, která prošla historickou zkušeností kolonialismu. n Ekonomický dopad - v 18.stol. byla Indie jednou z nejvyspělejších zemí světa. Ekonomické podmínky Indie byly relativně vyspělé, indické metody výroby a průmyslové organizace byly srovnatelné s ostatními částmi vyspělého světa. Avšak Británie měla vojenskou převahu. Poté, co tedy Británie porazila Indii, její zaostalost byla způsobena „propracovaným, bezohledným a systematickým rabováním Indie britským kapitálem od samého počátku britské nadvlády“ (Baran, 1957:144). Baran n Na počátku 20.stol. si přivlastnil 10% indického domácího produktu a toto číslo je ještě podhodnocením odčerpávání indického bohatství, protože se vztahuje pouze na přímé transfery a nezahrnuje indické ztráty kvůli nevýhodným obchodním podmínkám vnucených Británií. Británie aplikovala ještě jinou strategii ničení Indie. Baran n Od pol.18.stol nastal rozmach textilního průmyslu na britském venkově. Ve snaze rozšířit tuto industrializaci a ovládnout světové trhy převládla v Británii představa, že je třeba zničit silnou konkurenci indického textilního průmyslu a najít trvalého dodavatele pro svůj bavlnářský průmysl a rozšířit své zámořské trhy. K těmto cílům Británii posloužily kolonie. Baran n Podle Barana (1957) britská správa systematicky ničila samotné základy indické společnosti, její obchodní politika zničila indická řemesla - chudinská předměstí. n Koloniální nadvláda se opírá o nově vniklé elity, které přísahaly loajalitu velmoci a jejichž zájmy jsou úzce spjaty s dominující velmocí. Baran n Škola závislosti nazývá tuto novou třídu ´klientskou sociální třídou´ a odhaluje, lokální vlastními pozemků jsou nejčastěji nabírání na posty do koloniální správy, protože obávají rolnických protestů a potřebují koloniální vládu, aby je mocensky podpořila. Kulturní hegemonie n Pro usnadnění politické nadvlády Britové aplikovali vzdělávací politiku která měla Indy držet v nejhlubší formě barbarismu a nevědomosti. n „Vzdělávací systém vtvořený a spravovaný Brity byl namířen nikoli na podporu vědecké a průmyslové schopnosti Indů, ale na jejich potlačení. Kulturní hegemonie n Namísto napomáhání pochopení světa, ….Indové vzděláváni v psaní poznámek k archaickým obratům Angličanů 16. A 17.stol. a učili se nazpaměť osobní příběhy téměř neznámých vládců cizí země“ (Baran, 1957:145). Dos Santos: Struktura závislosti n Dos Santosův koncept závislosti poukazuje na základní problém, kterému čelí rozvíjející se země. Dos Santosova klasická a stále užívaná definice závislosti (Dos Santos, 1971:226) udáví, že n „ Dos Santos n vztah mezi dvěma nebo více zeměmi nabývá formy závislosti, pokud některé země (dominantní) mohu expandovat a být aktivními činiteli svého růstu [self-starting], zatímco jiné země (závislé) mohou expanze a růstu dosáhnout pouze jako odrazu této expanze a růstu v zemích dominantních“ . Tři historické podoby závislosti n Koloniální závislost n Finančně industriální - n Technologicko industriální Typy závislosti n Koloniální závislosti dominantní země monopolizovala kontrolu nad půdou doly, a lidskými zdroji (otroky) stejně jako export surovin či zboží ze závislé země. Typy závislosti n Na konci 19.stol. se však vynořil historicky nový typ závislosti – finančně-průmyslová závislost. Podobně jako v předcházejícím formě závislosti byla finančně-průmyslová opět zaměřena na vykořišťování surovin a zemědělských produktů ze závislých zemí, avšak kolonizované regiony byly strukturálně specializované na kultivaci určitých monokultur. Dos Santos n Vedle těchto exportních sektorů byly ještě ekonomické aktivity, které byly závislé na exportu pro odbytiště svých produktů. n podpůrný sektor, který produkoval lidské zdroje pro exportní sektor v obdobích hospodářského růstu a absorboval nezaměstnanost v obdobích recese. technologicko-průmyslová závislost n vznikl po druhé světové válce s postupem industrializace v některých rozvíjejících se zemích. n Dos Santos se domnívá, že existují strukturální omezení průmyslového rozvoje v méně rozvinutých zemích. Průmyslový rozvoj je totiž odvislý od exportního sektoru, protože pouze export může zajistit potřebnou zahraniční měnu na nákup pokročilých technologií pro průmyslový sektor. Dos Santos n Příčiny deficitu: 1) monopolizovaný mezinárodní trh má sklon tlačit na snížení cen surovin a zvyšovat ceny za průmyslové výrobky. n Navíc jsou často suroviny nahrazovány syntetickými materiály, čímž se deficit zemí exportujících suroviny nadále zvyšuje. Dos Santos n 2) Protože zahraniční kapitál kontroluje ekonomiku závislé země, vysoké zisky odplouvají z rozvíjející se země. n množství kapitálu opouštějící zemi je mnohem vyšší než objem kapitálu vstupující do rozvíjející se země. n A právě z důvodu zachování úrovně exportu jsou rozvíjející se země nuceni zachovat dosavadní strukturu vztahů a moci zkorumpované oligarchie Dos Santos n 3) Výsledkem je, že zahraniční financování – ať už ve formě zahraničního kapitálu nebo pomoci – se stává nezbytné k pokrytí současného deficitu a financování dalšího rozvoje. Dos Santos - zahraničních investic je: n „financovat z větší části severo-americké investice, podporovat import, který konkuruje domácímu zboží a zavést technologie, které nejsou přizpůsobené potřebám rozvíjejících se zemí a investovat do sektorů, které z hlediska potřeb rozvíjející se země nejsou prioritní“ (1971:231). Dos Santos n Nerovný kapitalistický vývoj na mezinárodní úrovni je reprodukován interně na úrovni těchto států, kdy výrobní struktura méně rozvinutých zemí je rozpolcena mezi ´tradiční´ agrární exportní sektor a ´moderní´ sektor technologické a ekonomicko-finanční koncentrace. Dos Santos n Kontextu lokálně levné pracovní síly v kombinaci s užíváním investičně náročných technologií vedlo k vytvoření velkých rozdílů v hladinách mezd. n Z marxistické perspektivy Dos Santos označuje tuto vysokou koncentraci příjmu za ´vysokou míru vykořisťování´(superexploitace) pracovní síly. Dos Santos n Tato nerovná výroba vytvořila hranice růstu vnitřních trhů v rozvíjejících se zemích. n Růst trhu spotřebního zboží je omezován nízkou kupní silou obyvatel v produktivním věku a nízkým počtem pracovních míst vytvořených tímto investičně-náročným sektorem. n Navíc je růst trhů s kapitálovými statky limitován převodem zisků do zahraničí, který tak odčerpává část ekonomického nadbytku vytvářeného domácí ekonomikou. n Přestože Amin neopomíjí rozdíly mezi periferními zeměmi, trvá na tom, že tyto země konvertují směrem k jednomu typickému modelu, charakterizovanému dominací agrárního kapitálu, kompradorů [obchodních zástupců], komerčního a centrálního kapitálu. n A s dominací centrálního kapitálu nad systémem jako takovým, tento model značně limituje rozvoj v periferním národním kapitalismu. Dos Santos n Průmyslový rozvoj se silné závislý na technologickém monopolu center. n Nadnárodní korporace neprodávají zařízení na zpracování surovin jako obyčejné zboží. Požadují platby za použití licence. n Proto rozvíjející se země musí vycházet vstříc zahraničním investicím, aby získali potřebné technologie a mohli užívat patentované suroviny. Amin: přechod k perifernímu kapitalismu n Periferní kapitalismus je charakterizován extroverzí zaměřením směrem na export. n Amin uvádí, že : „extroverze nevzniká z nedostatečnosti domácích trhů, ale z vyšší produktivity center ve všech oblastech, což nutí periferii omezit se do role doplňkového dodavatele výrobků na výrobu produktů, ve kterých má periferie přirozenou výhodu: exotická zemědělská výroba a minerály“ (Amin, 1976:200). Amin n Další formou zkreslení [distortion] je hypertrofie terciálního sektoru centra. n V centru hypertrofie terciálního sektoru odráží obtíže spojené s využitím přidané hodnoty v monopolním kapitalismu, takže více zdrojů musí být použito na marketing a účtování komodit. Samir Amin n Avšak hypertrofie terciálního sektoru na periferii je převážně výsledkem kontradikcí inherentním perifernímu kapitalismu, jmenovitě stagnující industrializaci, narůstající nezaměstnanosti, zoufalé migrace z venkovských do městských oblastí apod. n Podle Amina, tato hypertrofie neproduktivních aktivit brzdí kumulaci kapitálu periferních zemí Amin n Keynesova teorie multiplikátoru investic nemůže být automaticky aplikována na periferní země. V centru multiplikátor pracuje v monopolním kapitalismu, ale na periferii, export výnosu/zisku zahraničního kapitálu ruší tento multiplikační efekt. Samir Amin n Místo, aby z toho těžila periferie, export zahraničního zisku přesouvá multiplikační efekt z periferie do centra a slouží ke zrychlení rozvoje centra. n Amin varuje, že by výzkumníci neměly zaměňovat a hledat analogie rozvoje rozvíjejících se zemí v současnosti s nyní rozvinutými zeměmi na jejich tehdejší cestě k vyspělosti. Znaky perifere n 1) extrémní nerovnoměrnost rozložení produktivity na periferii, 2) rozdělení vlivem přizpůsobení orientace výroby na periferii potřebám centra, 3) ekonomická dominace centra, n Periferní kapitalismus není schopen dosáhnout autonomního ekonomického růstu bez zpochybnění dominace zahraničních monopolů a centrálního kapitalismu. n Zvláštní forma zaostalosti, kterou nabývají periferní formace závisí na 1) povaze předkapitalistických formací, které předcházely současné, 2) formu a období, ve kterých byly periferní země integrovány do světového kapitalistického systému. Srovnání Modernizační školy a Školy ekonomické závislosti n Obě perspektivy mají stejný n 1) předmět vypovídání: třetí svět a jeho rozvoj a snaží se najít strategie jeho rozvoje n způsob vypovídání: vysoká míra abstrakce, velké teorie zaměřené na nomologické vysvětlení trajektorie rozvoje n dichotomické kódování vyprávění: modernizační škola pracuje na principu třídění náhledu – tradiční versus moderní; škola ekonomické závislosti pracuje s kódováním centrum versus periferie. Rozdíly MS x DS n 1) vychází z odlišných dynamizující konfigurací: modernizační škola evolucionismus + funkcionalismus; změna možná postupnou ameliorací spíše než revolucí; n rozvoj nápodobou – limity na vynalezení převratně nové cesty modernizace – stačí jít cestou prošlapanou evropskou zkušeností, výhodou je možnost zrychleného přesunu po této stezce – je možné se vyvarovat chyb, které kvůli metodě pokusu-omylu evropský prostor nebyl ušetřen. Rozdíly MS x DS n Modernizace je přechodný stav, který předpokládá rychlou proměnu ze stavu tradičnosti do stavu modernity. n obě perspektivy čerpají ze zcela odlišných intelektuálních kořenů. Klasická modernizační perspektiva je silně ovlivněna evropskou evoluční teorií a americkou funkcionalistickou, perspektiva závislosti je silně ovlivněna radikálními neo-marxistickými teoriemi. Rozdíly MS x DS n klasická modernizační teorie poskytuje vysvětlení zaostalosti pomocí interních faktorů a poukazuje na takové rysy jako tradiční kultura, nedostatek produktivního kapitálu a absence motivace k výkonu v zemích Třetího světa. Škola ekonomické závislosti nabízí externí vysvětlení: zdůrazňuje roli kolonialismu a neokolonialismu v utváření zaostalosti v zemích Třetího světa. n Klasická modernizační škola spatřuje spojení a kontakty mezi třetím a Západním světem za prospěšné pro rozvíjející se země. Škola ekonomické závislosti však v nich spatřuje způsob vykořisťování rozvíjejích se zemí ve prospěch zemí rozvinutých. n Vzhledem k budoucímu vývoji je modernizační teorie optimistická. S trochou trpělivosti, země Třetího světa dohoní Západní země a dojde k jejich modernizaci. Vyhlídky školy ekonomické závislosti jsou pochmurné: pokud vykořisťovatelské vztahy zůstanou nezměněny, Třetí svět se stane více a více závislý na Západních zemích, umocňující jejich zaostalost. n K řešení problémů zaostalosti tedy Modernizační škola vybízí k užším kontaktů Třetího a Západního světa., n zatímco Škola ekonomické závislosti vybízí k možná co největší redukci vztahů periferie a centra, aby země Třetího světa mohly dosáhnout autonomního a nezávislého rozvoje a domnívají se, že socialistická revoluce bude nutná k realizování tohoto cíle. Autoři MONTHLY REVIEW : n Past dluhů Latinské Ameriky n Chinwiezu (1985), MacEwans (1986), Magdoff (1986), Pool a Stamos (1985), Sweezy a Magdoff (1984) všichni přispívali články o pasti dluhů v Latinské Americe do časopisu Školy závislosti Monthly Review v 80.letech. Past dluhů n Behem 80.let Latinsko-americké zem jako Brazílie, Mexiko, Venezuela, Chile uvízli v pasti dluhů. Dluh Brazílie, v 70.letech 4 miliardy US$ narostl na astronomických 121 miliard dolarů v 1989. n Z perspektivy Školy závislosti představuje problém zadluženosti rozvojových zemí intensifikace finanční závislosti. Tento proces hrál hlavní roli ve vývoji Latinské Ameriky v 80.letech. Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii n Sledováním industrializace tažené vývozem Jižní Koreje, Tchajwan či Singaporu Landsberga (1979) napadlo, zda by bylo možné považovat tento způsob industrializace za vzorový pro třetí svět. Jeho závěr je však opačný: poté, co prozkoumal historický kontext, povahu a původ této nové vlny industrializace, došel Landsberg k závěru, že industrializace tažená vývozem představuje pouze nový formu imperialistické dominace a že tato cesta vede pouze k závislé industrializace namísto rozvoje hnaného vnitřními faktory. n Historický kontext n Nedostatek zahraniční měny byl také příčinou velkého zahraničního dluhu, což v důsledku jen prodlužuje zahraniční nadvládu. Následně tedy byla rozvíjejícím se zemím doporučována strategie industrializace vedená náhradou dovozů [import-substituted industrialization (ISI)]. Náhradou za dovoz průmyslového zboží měla být jeho produkce v dané zemi a tímto způsobem také docíleno růstu domácí ekonomické produkce. n .Deficit obchodní bilance narůstal a ke konci 60.let bylo zjevné, že strategie ISI byla neúspěšným pokusem o vymanění se ze zaostalosti a místo prosperity přinesla nárůst příjmových nerovností, omezenou industrializaci, cizí nadvládu, velký deficit a dluhy. n Nově navrženou strategií byla industrializace tažená vývozem [export-led industiralization, (ELI)], jejímž cílem byl vývoz zboží na světové trhy. Povaha ELI n Při zkoumání povahy a dopadů ELI Landsberg vypozoroval jisté podobnosti a proto země rozčlenil do dvou skupin. n Země skupiny A – Mexiko, Argentina, Brazílie, Indie – disponovaly rozsáhlým přírodním bohatství, poměrně rozsáhlou domácí průmyslovou základnou a zavedenou infrastrukturou. ELI n Země skupiny B – Singapur, Jižní Korea, Tchajwan – měly malé domácí trhy, málo přírodního bohatství a na počátku 60.let nerozvinutou infrastrukturu. n Avšak tyto země se specializovaly na výrobu netradičního zboží – elektroniku, strojírenství, oblečení. Navíc se tyto země staly velmi úspěšnými exportéry, kteří předčily více rozvinuté země na světových trzích. n Úspěch zemí skupiny B Landsberg vysvětluje povahou výroby v těchto zemích: mezinárodní sub-dodavatelství. n ELI tak představuje novou fázi v mezinárodní dělbě práce, ve které výrobní aktivity jsou před¨sunuty z rozvinutých do rozvojových zemí. n rozmach spotřebního trhu v rozvinutých zemích, kdy nadnárodní korporace soutěžily o získání co největšího podílu z těchto expandujících trhů. n Získání sociálních jistot a výhod dělníků v rozvinutých zemích zdražilo pracovní sílu natolik, že firmy přesouvaly výrobu do jiných oblastí. Snaha o efektivní národní státnost: díla institucionalistů n Díla institucionálních ekonomů nabízí osobitý způsob uchopení otázek rozvoje. Vymezují se oproti myšlenkovému proudu, který pracuje s předpokladem, že trhy jsou výslednicí mnoha individuálních jednání. Snaha o efektivní národní státnost: díla institucionalistů n Institucionalisté pracují s premisou, že trhy jsou usazeny ve společnosti. Tento sociologizující ekonomický směr zdůrazňuje roli elit, které usilují o národní rozvoj. Původem americký směr však záhy přesunul své intelektuální těžiště do Evropy, zejména zásluhou švédského ekonoma Gunnara Mardala. institucionalismus n Myrdal upozorňuje, že země Třetího světa se snaží vyřešit ekonomické, sociální, politické a kulturní problémy zároveň. n Zavedl také pojem kruhové kumulativní kauzality, která naznačuje, kterým směrem se budou změny ubírat. Institucionalisté n Historická situace, která napomohla rozvoji institucionální teorie nastala ke konci 50. A počátku 60.let s rozpadem koloniálních mocností. n Na rozdíl od Modernizační školy nebyly institucionalisté hnáni strašákem rozšíření komunismu. institucionalisté n Jejich úsilím bylo vypracovat projekt přetavení dlouho vžitého koloniálního vztahu do podoby, kdy domácí elity oddané myšlence národního rozvoje dostanou k moci. Tento projekt pracoval s premisami: Institucionalisté n 1) reflexivní sociální vědy praktikované experty ´prvního světa´ n 2) nahrazení exekutivních elit domácími zástupci, kteří budou orientováni na sledování dohodnutých cílů n 3) zachování poměrně vysoké miry pomoci ze strany bývalého koloniálního státu Povaha teorie mezinárodního obchodu n TMO představuje aparát logického uvažování n Vyžaduje znalost předpokladů daného modelu n Odvození závěrů je více technickým řešením než popisem reálného fungování světa Povaha teorie mezinárodního obchodu n K pochopení reálného světa se pomocí této logické zkratky musíme dobrat n Hodnota modelového aparátu, jehož hypotézy nelze přímo verifikovat s reálnými daty a ekonomickými procedurami – n hodnota prostředek komunikace mezi odbornou veřejností a nástroj objevování nových hypotéz (Kubišta, 1999) Poměr dovozů a vývozů jako podíl HDP Vývoj mezinárodního obchodního systému Oblasti zkoumání MO Oblasti výzkumu MO Oblasti zkoumání TMO Klasický model komparativní výhody n Země mohou obchodovat ze tří důvodů: n 1) odlišnost úrovně ekonomické efektivnosti n 2) odlišnost na základě rozdílné vybavenosti výrobními zdroji n 3) MO umožňuje rozšířit výrobcům trhy a získat úspory z rozsahu (economies of scale) Indiferenční křivky Hranice výrobních možností n Představuje zevšeobecněnou funkci maximalizující produkci dvou alternativních komodit přičemž výroba je omezena domácími zdroji n HVM v podmínkách klesajících výnosů Hranice výrobních možností n Terms of trade – směnné relace n Tečna – optimální alokace výroby obou komodit n Sklon tečny – relativní barterové ceny n Tečna T – kvantifikované směnné relace Hranice výrobních možností (production possibility frontiers) Předpoklady teorie komparativní výhody Člověk společensko-ekonomický n Morawski navrhuje následující schéma chování člověka společensko-ekonomického: n institucionální pravidla-vzorce. Vůči jedinci mají vnější povahu a člověk je v nich zakotven (embedded), zkoumali ho Granovetter, Polany, n individuální volby – uspokojující rozhodnutí, učiněná na základě informací, jež jsou k dispozici a odrážejí úroveň aspirací daného člověka. n Tyto aspirace vymezují rychlost, intenzitu a připravenost, s nimiž jedinec vyhledává nebo přestává vyhledávat informace. Člověk společensko-ekonomický n Mentální modely – kognitivní interpretace prostředí, které provádí jedinec na základě vlastních zkušenosti a pozorování vnějších vzorců. Tyto modely mají niternou povahu a jsou jakýmsi podkladem- matricí, který pomáhá jedinci v individuálních rozhodnutích n Chování jedince – reálné jednání a zkušenosti člověka v ekonomice“ (Morawski, 2005:29). Předpoklady teorie mezinárodního obchodu Ochrana domácího trhu - protekcionismus Netarifní opatření Netarifní opatření Teorie vybavenosti výrobními faktory Teorie vybavenosti výrobními faktory Teorie vybavenosti výrobními faktory Heckscherův-Ohlinův teorém Stolperův-Samuelsonův teorém Dobrovolné omezení exportu Infant industry argument n Argument nezletilých odvětví n Dočasná ochrana domácího průmyslu za ochrannou bariérou cel a tarifů n Po dosažení ´dospělosti´tedy schopnosti konkurovat na globálních trzích – zrušení opatření GATT Principy WTO Metoda TMO n Hlavní metodou jsou logické modely a dedukce a jejich myšlenkové experimenty n Snaha o zabudování „institucionálních okolností“ (Kubišta, 1999:14) n Dunkley, G. (2004): n Tree Trade, Myth, Realit and, Alternatives. London: Zed Books. Kritika neoliberálního modelu rozvoje Nové rozvojové strategie Volný obchod n Absence umělých překážek volnému pohybu n Existuje pět typů překážek: Volný obchod Překázky volnému obchodu Volný obchod Kritika mainstreamové teorie Kritika mainstreamové teorie Problematika předpokladů Homo economicus Eco-rat Eco-rat Market interventionists Market interventionists Human development Human development Human development Human development Human development Community sovereignity