~^&)\Lfic FU$£JXßC Hodnotící kritéria eseje z předmětu SOCIÁLNÍ DEVIACE «.-£ Co splněno (+) Co nesplněno (-) Formální náležitosti k celému textu Název práce (typ dilemat a místo zjišťování) úplný neúplný nebo chybí Citace v textu Cnapř. Vacek 1997: 192) přítomny Plynulost vět dostačuj ící nedostačující Část „Úvod" ISř Název podkapitoly správný chybný nebo chybí X Cíl práce konkretizovaný a nedostatečně specifikovaný 3 4 5 Zdůvodnění volby tématu je přítomné chybí Způsob naplnění cíle uveden neuveden Část „Charakteristika konkrétního pracoviště organizace v dané lokalitě/regionu" w Název podkapitoly úplný neúplný/jakého a kde? Pracovníci, u kterých bude dilema zkoumáno specifikován i fá nespecifikováni Charakteristiky klientů dostatečné nedostatečné CD Charakteristiky pracovníků dostatečné nedostatečné O Část „Teoretické vymezení konkrétního dilematu" Název podkapitoly úplný neúplný/konkrétně jakého? eúplný Způsob reálného řešení a jeho zdůvodnění dostatečné 1 4Dl nedostatečné 5 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studii Katedra Sociálni politiky a sociálni práce Písemná práce (esej) SPP803 Přistup k práci s klientem a kultura organi-ace jaro 2009 Vyučující: PhDr. Pavel Horák, Ph.D. Zpracovatel: Be. Zdeňka Fládrová, DiS. UČO: 231112 lÄjJKtöüa» Dilema mezi materiální n nemateriálni pomocí v projektu Sociální poradenství Znojmo Úvod V této práci se pokusím popsat, jak je zvládáno dilema mezi materiálni a nemateriálni pomocí v projektu Sociální poradenství Znojmo neziskové organizace DCHB - Oblastní charita Znojmo se sídlem ve Znojmě, ve které pracuji již šestým rokem. Cílem práce je iedy zjistil „Jak je pracovnice projektu Sociální poradenství ojmo Oblastní charity Znojmo zvyklá řešit diletnaCjnateriální a nematěTílrrm». pomoci a jaký to má pro ní význam?". Postupem dosaženi výše zmíněného čile bude studium odborné literatury a zodpovězení relevantních otázek k tomuto tématu. Oblastní charita Znojmo byla založena v roce 1993. „Posláním Oblastní charity Znojmo je profesionální i dobrovolná pomoc všem potřebným lidem v oblasti sociální, zdravotní a humanitami. Na základě křesťanských a morálnícb hodnot usiluje o dobro a zachováni lidské důstojnosti". (Oblastní charita Znojmo, 2008, s. 3.) Oblastni charita Znojmo se po patnácti letech své činnosti stala významnou organizací a institucí v oblasti zdravotní, sociální a humanitární činnosti. Působí na územi okresu Znojmo, V současné době zaměstnává přes 100 pracovníků, provozuje 15 profesionálních sociálních služeb, l registrovanou zdravotnickou službu, stará se přibližně o SO0O klientů ročně, její roční rozpočet čini přibližně 28 mil. Kč (Oblastní charita Znojmo, 2008). Oblastni charita Znojmo provozuje následující sociální služby (projekty): Charitni ošetřovatelská služba, Charítnl pečovatelská služba, Denní stacionář sv. Damiána, Domov pro matky v tisni. Sociální poradenství, Chráněná dilna sv. Kláry, Denní centrum - klub „Pohoda", Osobni asistence, Magdala, Rodinný sociálni asistent, Sociálni rehabilitace - Ateliér Samuel, Poradna pro oběti domácího násilí Tereza, DobrovoSnické centrum. Krizová pomoc, Kurzy znakové řeči. Pomoc Ukrajině - adopce na dálku (Oblastni charitu Znojmo, 2008), Charakteristiku pracoviště a náplne práce Pro účely této práce jsem zvalila projekt Sociálni poradenství, ve kterém pracuji jako vedoucí projektu i sociální pracovnice současně. Posláním tohoto projektu je poskytovat klientům/uživatelům služby bezplatné, nestranné u důvěrné informace a pomoc v nepříznivé sociální/životni situaci. Cílem služby je, aby její uživatelé netrpěli neznalosti svých práv a povinnosti, neznalosti dostupných služeb nebo neschopnosti vyjádřit své potřeby či hájit své oprávněné zájmy. Služby poradny jsou určeny všem lidem, kteří si z důvodu svého sociálního znevýhodněni nemohou jinak zajistit řešeni své nepříznivé sociální/životni situace a případná jiná pomoc je pro ně nedostupná, Cilovou skupinou jsou osoby bez přístřeší, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, rodiny s dítětem/dětmi a senioři (Oblastni charita Znojmo, 2009). Obsahem této sociální služby (Oblastní charita Znojmo, 2009) je základni sociálni poradenství (vyhledání kontaktů, telefonních čísel, adres, sdělováni obecných (základních) informací o systému sociálních služeb, státní sociální podpoře apod.) a odborné sociální poradenství (zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálni poradenství, právní poradenství, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitosti). Dále fakultativní služby: poskytování materiální pomoci osobám bez přístřeší (poskytnuti základních potravin, hygienických potřeb a ošaceni) o prodej časopisu Nový Prostor (rozšíření nabídky služeb o službu „trénink klíčových kompetencí a pracovní zkušenost"). Kromě výše uvedeného, je obsahem služby i krí-ová pomoc, jenž zahrnuje následující činnosti: poskytnuti stravy nebo pomoc při zajištěni stravy, sociálněterapeutické činnosti, pomoc při uplatňováni práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Náplni mé práce jsou povinnosti vyplývajíc! z obecně platných pracovněprávních předpisů a navazujících právních norem. Kromě těchto všeobecných povinností se jedná napřiklad o zajišťování sociálního poradenství a pomoci osobám v obtížných životních situacích, spolupráci s ostatními středisky Oblastní charity Znojmo, organizacemi, institucemi a úřady působícími v dané oblasíi, prováděni sociálních šetřeni v terénu či v domácnostech uživatelů a vedeni záznamů o výsledcích šetření, průběžné seznamováni se s novými předpisy v oblasti sociální práce, vedení záznamů o všech osobách, které žádají pomoc při řešeni svých problémů a o způsobu vyřízení. 3 zachovávání mlčenlivosti o veškerých informacích o uživatelích služeb a o způsobu, obsahu evidence a dokumentace, předkládáni návrhu žádosti na dotace na projekt, jednáni v zájmu projektu s úřady, institucemi a firmami, oprávnění za projekt Sociální poradenství Znojmo poskytovat informace hromadným sdělovacím prostředkům atd. Ve své práci tedy usiluji o to, aby klienti dostali komplexní informace, na základě kterých budou moci vyřešil svoji nepříznivou sociální/životni situaci a budou schopni opět „normálně" fungovat. Tohoto cíle je dosaženo díky poradenskému procesu, kdy těžištěm poradenství jsou vztahy pomoci, ve kterých má jeden aktér snahu pomáhat (poradce, pracovník) a druhý aktér pomoc očekává a je ochoten ji přijmout (klient). Ve vztahu pomoci jsou klientům poskytovány „klíče" k řešení jejich problémů, jenž nahrazuji zdlouhavý a nejistý postup řešení cestou pokusu a omyiu (Klimentová, 2002). Cílem poradenského procesu v sociální práci je „dospět k poskytnutí bohatšího života a směřovat k větší klientově pohodě, jedná se ledy o proces vedoucí k rozvinuti stávajícího stavu nebo též k jeho nápravě, jinými slovy k znovunastolení jistého stavu, který byl považován za vyhovující samotnou osobou nebo jeho sociálním okolím". (K-liment in Klimentová, 2002, s. 18.) Poradenství v sociální práci je primárné zaměřeno na sociální situaci jedince a jeho kolizního fungování v prostoru, na zjištěni rozsahu a charakteru obtížné situace a na poskytnuti informaci o možnostech jejího řešeni. V poradenském procesu musí dojít ke konstrukci sociálního světa z pohledu klienta. „Cilem poradce v sociální práci není odstranění poruchy, patologie tkvící primárně v osobnosti jedince, konečným cilem společného úsilí poradce a klienta je snaha o znovunastolení rovnováhy klienta a jeho sociálního okolí". (Kliment in Klimentová, 2002, s. 18-19.) Výše zmíněnými komplexními informacemi chápu prolínání a poskytování informaci jak ze sociální, tak právní, aSe i psychologické oblasti. Je však pravdou, že ne všechny informace mohu poskytnout já. V případě právního poradenství zprostředkovávám kontakt s právníkem, v případě psychologického poradenství zprostředkovávám kontakt s psycholožkou. Stává se ovsem i to, že klienty odkazuji na jiné organizace, ať již z důvodu nemožnosti uspokojit jejích potřeby (nabídka 4 poskytovaných služeb nestačí) či z důvodu antipatii vůči pracovníkům v jednotlivých oblastech. /" Teoretická charakteristika dilematu <■" Klimeš in Musil (2004) charakterizuje dilema jako nutnou (někdy obtížnou) volbu mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi. / J Tato vzájemně se vylučujíc! dilemata jsou buď neslučitelná, nebo s jejich výběrem / bývá obtiž. V organizaci mají dilemata podobu/výzvy, jenž se neřeší naléhavým rozhodnutím, ale snahou nalézt způsob, jak obtížnou volbu oddálit nebo seji vyhnout zcela. Pokud se to pracovníkům organizace^daři, postup rutinne opakuji. V připadč, že postup seize, je nutné volbu učinit. Síájrí-li se to však výjimečně nebo v přijatelné míře, nalezené řešeni je pracovníky orgatýíiáce přijato jako znávanó pravidlo jednaní. Dilema následně ustoupí do pozadi a lze je rozlišil na „zjevné" a „latentní" (Musil, 2004). „Zjevné" dilema se týká wfacovniků, jejichž pracovní podmínky je nutí volit mezi dvěma, z pohledu pracovníků, neslučitelnými možnoslmi. Důvody jsou dva a to „konflikt s okolím" ne^o „boj motivů", které pracovníci zažívají. „Latentní" dilema se r lýka pracovníků, jenžnaleznou pro své dilema oslabující řešení. Okoínosti volby mezi neslučitelnými rnožnostmi pomine a naléhavost dilematu lak usloupí do pozadí. V případě, že se' způsob obcházení dilematu osvědčí, stane se účinným, tak nikdo nemá problém (Musil, 2004). V případě, kdy se nedá vyhnout volbě neslučitelných možnosti, si pracovníci hledají nějaképřijatelné vysvětlení. Tomuto způsobu tlumeni dilemat se dle Goflmana in Musil (2004) říká „racionalizace". Diky ní pracovnici sami sobě i druhým zdůvodňují, že to, cp se může zdál nesprávné, je vlastne z nijakého racionálního důvodu žádoucí. / ^Pracovnici, kteři racionalizacím věří, nepochybuji o jejich smyslu v průběhu jednáni sil ,,. ŕ s kl lenty. Teoretická charakteristika dilematu mezi materiální a nemateriálni pomoci Dilema mezi materiálni a nemateriálni pomoci Laan in Musil (2004) přirovnává metaforou k „základnímu ošetřeni" a k „léčbě", kdy tato slova mají v sociálni práci jiný význam než v medicine. Cílem materiální pomoci (poradenství, informace, zastupováni aj.) je uspokojení aktuálních potřeb klienta, zatímco cílem nemateriálni pomoci (psychosociální pomoc, pedagogické působení aj.) je „učení" se klienta zvládat či zlepšovat svou životni situaci vlastními silami, Laan zdůrazňuje, že pokud sociální pracovnici nevidí souvislost mezi materiálni a nemateriálni pomoci, nemohou svým klientům pomoci účinně. Stává se však také, že k řešení dochází na základě souvislosti mezi materiální a nemateriálni pomoci, avšak tyto souvislosti zůstávají pro pracovníky intuitivními, nevědomými (Musil, 2004), Důležitá jsou tvrzeni (Laan in Musil, 2004): 1. účinná pomoc je závislá na propojeni materiálni a nemateriálni pomočia 2. nástroje materiální i nemateriálni pomocí mohou přispívat jak k uspokojení potřeb, tak k učení se klienta. Podle Laana je možné usilovat o „optimálni směs" jednoho tvrzení s druhým nebo se dopouštět dvou chyb kdy se pracovník: 1. příliš soustředí na materiální problémy klienta, přestože má klient i nemateriálni problémy a tím se dopustí přílišné „ekonomizace" pomoci nebo 2. nesprávně soustředí jen na nemateriálni problémy klienta a tím se dopustí přílišné „psychologizace" pomoci. Sociální pracovnici mohou dilema řešit v podstatě třemi způsoby a to (Laan in Musil, 2004): 1. rezignací na nemateriálni pomoc, 2. ztotožněním rysů materiálni pomoci s kritérii kvality veškeré pomoci nebo 3. radikálním odmítnutím přílišné ekonomizace pomoci. Tabulka: Rozdíl v dilematu mezi materiální a nemateriálni pomoci Materiální pomoc Nemateriálni pomoc Cíle pomoci Cílem materiální pomoci je poskytnutí momentální péče klientovi a zajištěni jeho aktuálních potřeb. Cílem nemateriálni pomoci je zlepšeni schopností klienta zvládal nebo zlepšovat životni situaci vlastními silami. Nástroje pnmnci Nástroji materiální pomoci jsou finanční pomoc, sociálně právní poradenství, poskytování informací. Nástroji nemateriálni pomoci jsou různé formy psychosociální pomocí, od emocionálního provázení. 6 poradenství pro dlužníky, rady pro vedeni domácnosti, pomoc při využíváni dalších služeb, pomoc při vyplňování formulářů, přímluva nebo zastupováni u jiných organizaci aj. přes psychologickou podporu sociálního fungování, pomoc při posilováni schopnosti zvládat úkoly, role a problémy a pedagogické působeni, až po komunitní práci a sociálni akci. Podstata postupu Podstatou postupů materiální pomoci je momentální saturace potřeb klienta. Podstatou postupů nemateriálni pom ne i je „učení", diky kterému klient získá nové schopnosti. Chyby v postupu Přílišné soustředění se na materiálni problémy klienta vede k přílišné „ekonomízací" pomoci. Přilišné soustředěni se na nemateriálni problémy klienta vede k neúměrné „psychologizaci" pomoci. Zdroj; Musil, 2004, s, 128 - 130, upraveno Z údajů uvedených výše si lze udělat představu o tom, jaký je rozdíl mezi poskytováním materiálni a nemateriálni pomoci a rovněž jaký je rozdíl v postupech sociálních pracovníků, kteři neumí propojit souvislosti mezi materiálními o nemateriálnimi okolnostmi/životními situacemi klientů. Otázky umožňující rozpoznat přítomnost dilematu a jeho řešení v organizaci V souvislosti se svojí praxi se nyní pokúsim navrhnout otázky, jenž umožni rozpoznat přítomnost dilematu mezi materiální a nemateriálni pomocí v projektu Sociálni poradenství Znojmo Oblastní charity Znojmo. J Rozhodujete o cílech intervence společně s klientem? Do jaké míry může klient ovlivnit výběr cílů? \^m. Daří se Vám naplňovat všechny cíle klientů? ^f Řešíte spíše jen momentálni/aktuálni potřeby klient] vyvstat následně? Daří se Vám poskytovat klientům služby, které očekávají' Jaký druh pomoci (poradenství) poskytujete převážně? » / s9 :Wnebo/r pc J potenciálni, jenž mohou Jsou problémy/potřeby/životni situace Vašich klientů složité? ' Cítíte se být dostatečně kompetentní k jejich řešení? Nabízíte klientům více možnosti řešení jejich problémů/potřeb? «yy 7 Jakým způsobem zapojujete do řešeni potřeb/životni situace klientů klienty samotnej Maji Vaší klienti, během poskytovaných intervenci, možnost získat nové schopnosti, jenž by jim mohly pomoci při řešení dalších obtiži? Propojujete sociálni a psychosociální pomoc klientům? ^86 V případě, že se zaměřujete spíše jen na jednu z těchto dvou oblasti, na kterou a proč? sve senopr y Závěr Cííem této práce bylo zjistit „Juk je pracovnice projektu Sociální poradenství Znojmo Oblastní charity Znojmo zvyklá řešit dilema materiální a nemateriálni pomoci a jaký to má pro ni význam?" Vzhledem k výše uvedenému textu usuzuji, že v projektu Sociálni porudenstvi Znojmo, v němž pracuji, lze pozoroval známky dilematu mezí poskytováním materiální a nemateriálni pomoci. Mojí snahou je poskytnout klientům komplexní pomoc/poradenství. Rovněž, se snažím, aby se klienti z naši společné spolupráce „učili" a získávali tak nové kompetence, které by mohli využit v případě opakujících se nebo podobných událostí ve svém životě. Ovšem v případě některých klientů (v drtivé většině u klientů, jimiž jsou osoby bez přístřeší) volím spíše postup materiální pomoci, kterou Laan přirovnává k „základnímu ošetřeni", při kterém uspokojím jejich aktuální životni potřeby a proces „učení" ponechávám „stranou". To proto, že tito klienti nemají potřebu řešit něco více, než je nutné. Ne ve všech případech je však pro mě lehkese rozliodnout, jakou pomoc nabídnout a poskytnout; zda jen materiální, jen nemateriálni či obě současně. """"^^ Z přečtených materiálů tedy usuzuji, že dilema mezi materiální a nemateriálni f\^/ pomoci řešftLrezignaci na nemateriálni pomoc, kdy význam tohoto dilematu pro mě osobně spočíva především v tom, že si ho uvědomuji. Po přečtení knihy Libora Musila „Ráda bych Vám pomohla, ale..." jsem si rovněž uvědomila, že v poslání projektu jsou uvedené pouze čile, jenž jsou charakteristické pra nemateriálni pomoc (tedy pomoci klientům tak, aby si dokázali pomoci vlastními sílami). Domnívám se tedy, že při snaze poskytovat klientům komplexní pomoc (poradenství), bude vhodné upravit posláni projektu a dopsat i cíle materiální pomoci (tj. uspokojeni aktuálních potřeb klientů). Literatura 1. KLIMENTOVÁ, Eva. 2002. Teorie a metody sociální práce III. Studijní texty. Olomouc: Univerzita Palackého v OSomouci. 2. MUSIL, Libor. 2004. „Ráda bych Vám pomohla, ale..." Dilemata prače 5 klienty v organizacích. Brno: Marek Zeman. 3. OBLASTNÍ CHARITA ZNOJMO. 2008. Strategický plán2009-2011. 4. OBLASTNÍ CHARITA ZNOJMO. 2009. Výroční zpráva. 9