Hodnotící kritéria eseje z předmětu SOCIÁLNÍ DEVIACE Co splněno (+) Co nesplněno (-) Formální náležitosti k celému textu Název práce (typ dilemat a místo zjišťování). úplný X J neúplný nebo chybí Citace v textu (např. Vacek 1997: 192) přítomny X Plynulost vět dostačující nedostačující X Cást„Uvod" Název podkapitoly správný chybný nebo chybí 0 Cíl práce konkretizovaný^ nedostatečně specifikovaný 3 4 5 Zdůvodnění volby tématu je přítomné X chybí Způsob naplnění cíle uveden X neuveden Část „Charakteristika konkrétního pracoviště organizace v dané lokalitě/regionu Název podkapitoly úplný X neúplný/jakého a kde? 0 Pracovníci, u kterých bude dilema zkoumáno specifikováni QQl nespecifikováni X Charakteristiky klientů dostatečné 3Ě--Tlt!doM,Lalecne Charakteristiky pracovníků dostatečné nedostatečné & Část „Teoretické vymezení konkrétního dilematu" Název podkapitoly úplný neúplný/konkrétně jakého? Q Charakteristiky vybraného dilematu podle literatury dostatečné Tabulka shrnující informace o dilematu přítomna 3 -^nedostatečné ■ Ä . nepřítomna Část „Otázky indikující přítomnost zvoleného dilematu na vybraném pracovišti a způsobu jeho řešení" Název podkapitoly Oba typy otázek (indikující přítomnost d. vs. způsoby jeho řešení) úplný neúplný © přítomny nepřítomny f Formulace otázek ve standardizované podoby (s využitím formy „Vy") & dostatečná 1 • dvouhlavňové ót nezacílené/obecné ot. neprovázané s konceptem dilematu nedostatečná 4 5 Část „Řešení zvoleného dilematu a jeho význam' Název podkapitoly uplny neúplný Ô Způsob reálného řešení a jeho zdůvodnění dostatečné 1 nedostatečné 5 Písemná práce [Esej] na téma „Dilema mezi procedurálním a situačním přístupem v kultuře Celního úřadu Brno" Bc. Aleš Florián, UČO 40897, 2.5.2009 Obsah: 1. Cil práce 2. Popis náplně práce a charakteristik pracoviště 3. Teoretická charakteristika vybraného dilematu 4. Otázky, které umožní indikovat přítomnost vybraného dilematu a jeho řešení na daném pracovišti 5. Řešeni vybraného dilematu a jeho významu pro pracovníky na vyhraném pracovišti, C(Vos> 1. Cíl práce Vzhledem ke skutečnosti, že pracuji na Celním úřadu Brno, kde se zabývám řízením, při kterém jsou klientům přiznávána práva a stanovovány povinnosti, vybral jsem za cil práce odpovědět na otázku: „Jak jsou pracovníci Celního úřadu Brno zvyklí řešit dilema mezi £ fjrfífíf-tfurálnim a situačním ôfístiľľxm ve své rozhodovací praxi a jaký to má pro ně význam? " 2. Popis náplně práce a charakteristik pracoviště Celní správa České republiky produkuje čistě veřejné statky a řadí se do veřejného sektoru. Zařazujeme-li sledované odvětvi podie kritéria potřeb, patři celní úřad do bloku 1.: ODVĚTVI SPOLEČENSKÝCH POTŘEB. Podle kritéria sektoru se zařazuje do kvartárního sektoru- služby ncmatcriálniho charakteru převážně působící ve veřejném sektoru. 1 Členěni podle: Rcktořík, J. a kol.: Ekonomika veřejného sektora. Masarykova univcrziio v Bmč, 2001. Česká celní správa, stejně jako celní správy ostatních států, má dva základni úkoly, kterými jsou ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováženého zboží a dohled nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví lidi, zvířat či rostlin. V I Celní správu České republiky tvoří Generální ředitelství cel s pozicí správního úřadu s celostátní působnosti, dále osm celních ředitelství a jim podřízených 54 celních úřadů s vymezenou územní působnosti. Celni správa České republiky je bezpečnostním sborem. Činnost Celního úřadu Brno zapadá do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Celní úřad Brno je v rámci své působnosti také výhradním správcem spotřebních dani. Tlm se rozumi vyměřování a vybírání spotřebních dani z vybraných výrobků podléhajících spotřební daní bez ohledu na skutečnost, zda jsou předmětem dovozu nebo vývozu v rámci obchodu se zeměmi mimo EU nebo v rámci obchodu s členskými státy EU, nebo jsou předmětem tuzemské výroby nebo spotřeby. Celnímu úřadu Brno byla také zvláštními zákony svěřena správa ekologických daní a kontrolní oprávnění v oblasti nákladní silniční dopravy, jako jsou např. vážení nákladních vozidel, dodržováni povinných přestávek řidičů, splnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů nebo plněni povinnosti úhrady poplatku za užívání stanovených úseků dálnic a rychlostních komunikací. Je také pověřena kontrolou v oblastech zahraničního obchodu s vojenským materiálem, prováděni společné zemědělské politiky Společenství, nakládání s odpady, obchodu s chráněnými druhy fauny a flóry, a nelegální zaměstnanosti cizinců. V neposlední řadě byl Celní úřad Brno zařazen do Integrovaného záchranného sysiéma země jako složka spolupůsobící s ostatními bezpečnostními a záchrannými sbory při mimořádných a krizových situacích, (zpracováno s použitím intemetového zdroje http://vAVW.celnispruva.cz/CmsGrc/Celni-sprava-CRyO-ceske-C5/> [cit. 2009-04-07]) Náplní nráce iedpotlivvch pracovníků je mj. posuzování, zda byl spáchán přestupek nebo delikt, ukládání sankcí a stanovování jejich výše za porušeni právních předpisů, řízení o posečkání daně a povoleni splátek, řízeni o prominutí daně nebo jeho příslušenství, stanovování výše daňové povinnosti podle pomůcek nebo dohodou, stanovování výše zajištění, vydáváni zajíšťo vacích příkazů, posuzováni splnění podmínek pro vydáváni povolení a další činnosti, při kterých mohou dilematické situace nastat. zbozi a a 3. Teoretická charakteristika vybraného dilematu ienftí ^ \ Dilema mezi procedurálním a situačním přístupem se týká způsobu každodenní, běžné práce (interakce) s klienty. Toto dilema je Musilem (Musil, 2004: 45) zařazeno mezi dilemata „vsedni" spolu s dilematy mezi: Komplexními a zjednodušenýmú množstvím klientů a kvjjlďfou služeb, rovným přístupBBflíe všem a upřednostňováním některých kliéíl jednostrannými a symetrickými vztahy s klienty, poílřytovánim materiálni a nemateriálni pomoci, snahou zasáhnout včas a obavou, že zásah bude unáhlený. Pomocí dilematu mezi procedurálním a situačním přístupem pracovníci řeší, jakým způsobem máji vykonávat svou práci, plnit své úkoly a jakým způsobem máji nakládat se svou pravomocí a odpovědnosti. Vzniká v případech, když v daných konkrétních pracovních případech mohou uplatnit odlišné, stejně přijatelné, ale těžko slučitelné postupy. Tyto postupy vyplývají z volby mezi dvěma řešeními, a to mezi řešením striktního lpěni na standardizovaných procedurách (procedurální nebo také administrativní přistup) a mezi zohledněním individuální situace klienta (přístup situační). (Musil, 2004) Znaky dilematu Dilema - přístupy Procedurální přístup Situační přístup Pracovní postupy Formalizovane, rutinní, předem dané procedury, bez ohledu na individuální situaci klienta, stejné pro všechny klienty. Předem daná kritéria a pravidla pro rozdělování klientů do kategorií a způsoby reakce na jejich problémy na základe iDhoto rozděleni. Nejsou předem dané, více individualizované, s ohledem na konkrétni situaci a problém každého klienta. Vlastni iniciativa Není, řídí se danými předpisy při řešení problému klienta. Nepočítají s tim, že by měli rozhodoval o samotné povaze intervence. Důležitá, promýšlí a vytváří individuální řešení pro každého klienta Vnímání situace klienta Nevnímají ji v souvislostech, pouze jako izolovaný problém, se kterým klient přišel a který spadá do jejich pravomoci. Očekávají' Považuji problém klienta za součást jeho životní situace, která zahrnuje i další okolnosti jeho života a kterou je potřeba zkoumat a dopředu, s jakým i požadavky klienti přijdou. posuzovat jako celek Vnímání vlastní povinnosti, práce jejich úkolem je posuzovat oprávnění klientů, ízn. zda je podle zákona a předpisů možné poskytnout klientovi to, o co žádá. Zabývají se tedy jen tím, co jim podle předepsaných procedur přísluší. Jejich úkolem je zkoumat potíže klienta, jeho možnosti a souvislosti mezi nimi a na základě vlastního posouzeni určit postup řešeni problému. Řelení situace klienta Řešeni je předem dané, připravené, předvídatelné. Všem příjemcům je předem známý „produkt" poskytován jasným a shodným způsobem. Nepředpokládají, že existuje předem připravené řešeni, ale považuji problémy každého klienta za jedinečné, individuálni, tzn. že pro každého je třeba vytvořit individuálni řešeni. ZáToy. [cil. 2009-04-24] 4. Otázky, které umožní indikovat přítomnost vybraného dilematu a jeho řešení na daném pracovišti Znaky dilematu Pracovní postupy Vlastni iniciativa Vnímáni situace klienta f indikující znaky dilematu Na kterěit^adčlení pracujete? Když je Vám přidělen případ kvvií&u. víte přesně, jakým způsobem budete v řízeni polýfíčovat? Je postup přj^jjzjjjj^j^ějakym způsobem standardizován? ľokuaje postup^vnzeni "/aílíTí!lr'iíl?í)T8n jWaSyÍM™fflBfft»n pokyitcnt^tmx tento pokyn závazný citarakter 77ť&P porušen&Mybylo možno kvalifikovat jako zneužiti pravomoci verejného činitele)? QgUjjl^jjg^JEJgůi případu klientovi prostor ^ťľ/(jfej|j'| .PWfdně i k doplněpi spTSnShT^hmenahtY" Pokud se klient Kvyiiiu\uVß vect vyjádři nebo doplní důkazy, zohledňujete to v řízeni?_______I Po přiděleni případu k vyřízeni hledáte způsob řešeni ve vnitřních předpisech Ě^ premyslite o nejlepším řešeni samostatně? Pokud srVám řešeni předepsané vnitřním předpisem z nějakého důvodu nezamlouvá, hledáte řešeni jiné? Kde, u koho?____________________________ Při řešení případu (např. výše ukládané sankce, zda sankci vůbec uložit, řízeni o posečkání dané, povolení splátek, řízení o prominuli daně nebo jeho příslušenství, stanoveni dařtovX povinností podle pomůcek nebo dohodou) zkoumáte celkovou ekonomickou situaci klienta? ZnUaJuiiígfľ v fr^kta-rami»rt připadne klientovi pi&klěmv (ekonom zi ■ti M \J ITI mlr Vnímáni vlastní povinnosti, práce Řešení situace klienta Znale vize Celní správy Česká republiky? Myslíte si, že znáte dostatečně dobře legislativu oblasti, kterou se zabýváte? Rgsuzujete řešený případ padle zákonů neDohahledmuete i irávítt* mu PIJ1 vysst ptŮVIÍV "iff^způsobem právM* i iimiDIJ vyšit piůVlil' "Sfľ^^^Jffl^ffl postupujete, když právní normy umožňuji dvojí výklad? Řešil jste ve mé praxi případ formou tzv. „na klič", který je založen na přímém odborném poradenství a na podpoří klientskej přístupu? Je pro řešení případu pro Vás důležitější hledisko „ zákonnosti" (striktně dodržet znění zákonných norem) nebo hledisko „jedince" (osobni a ekonomická situace jedince)? Je výsledek obdobných případů (posuzováni stejné skutkové podstaty) vždy stejný nebo při řízeni přihlížíte k okolnostem daného případu? Které okolnosti Vám komplikuji utvářeni nezávislého iisitdku v projednávané věci? 5. Řešení vybraného dilematu a jeho významu pro pracovníky na vybraném pracovišti Pracovníci CeSního úřadu Brno jsou při řešeni dilematu mezi procedurálním a situačním přístupem postaveni před problém rozporuplnosti deklarované vize Celní správy České republiky. Tato vize deklaruje usnadňováni obchodu, zjednodušování postupů, snižováni administrativní zátěže subjektu při současném zkvalitňováni zákonných postupů, efektivním a účinnějším využíváni kontrolních nástrojů, zajištění očekávaných výnosů a omezování daňových úniků. Tuto situace pracovníkům řešeni vybraného diíemalu neusnadňuje. Při uplatňování postupů je, v duchu přísloví „bližší košile nežli kabát", postupováno dle postoje vrcholového managementu úřadu. Zde se však dostávají pracovníci opět do konfliktu, a to podstatného. Před nedávném došlo ke změně na postu ředitele úřadu. Bývaíý ředitel byl zastáncem stylu „selského rozumu", který můžeme typologický podřadit pod přístup situační. Současný ředitel se výrazněji neprojevil, nicméně lze zjeho jednáni vytušit přikloň spíše k přístupu procedurálnímu, tzn. „nedělat si problémy". Na tuto situace pracovnici reaguji formulaci „vlastního pojetí cílů práce" (Lipsky, 1980), dle kterého upřednostňuji takový přístup, který jsou schopni odůvodnit svým nadřízeným. Tyto cíle jsou individuální, celým kolektivem celního úřadu nesdílené. Z titulu výzkumu reakci na vybrané dilema lze jen vypozorovat tendence k vytvářeni subkuítur, v rámci kterých je upřednostňován určitý přistup. V rámci této „perspektivy diferenciace" (Martin, 1992) dochází k homogenitě způsobu rozhodování uvnitř dané subkultury, kterou je *$§ vždy konkrétní odděleni celního úřadu. Konkrétní způsob rozhodováni určuje osoba jVedouciho odděleni, který je za výslupy daného oddělení zodpovědná. Knždý vedoucí odděleni deklaruje navenek svůj postoj, který se snaží pracovnici respektovat. Postoj vedoucího i jednotlivých pracovníků vychází zejména zjejich vlastnosti, znalosti a zkušeností. Pokud má daný pracovník dostatek znalostí a zkušeností (jedná se především o oblast právni a oblast vnitřních aktů řízení), může přizpůsobit rozhodnutí ve věci svému svědomí a hledá způsob pro případné odůvodněni svého rozhodnuti svému nadřízenému. Lze tedy tvrdit, že specialista má možnost volby v přístupu ke klientovi z pohledu vybraného dilematu. K uplatnění situačního přístupu je však potřeba také určité dávky odvahy, smyslu pro spravedlnost a pracovitosti, protože „nejet ve vyjetých kolejích" znamená větší časovou náročnost a psychickou zátěž. Ve zkoumané organizaci nebylo mnoho pracovníků, kteří by oplývaly těmito vlastnostmi a schopnostmi. Navíc lze v případě orgánů státní správy využívat situační přístup pouze v případě řešeni, které neodporuje legislativě1. 7. uvedeného vyplývá, že možnost „libovůle" pracovníka správního orgánu je možná pouze na základě tzv. správního uvážení, které lze použít v případě: 1. Provedeni výkladu neurčitých právních pojmů, které můžeme zjednodušeně definovat jako pojmy víceznačné, jejichž definici neobsahuje žádný právni předpis a 2. v případě zákonného zmocněni správního orgánu k rozhodnutí na základě svého uváženi. Oprávněni k tomuto uváženi je založeno např. vložením slova „může" do právního předpisu. Pracovníci Celního úřadu Bmo jsou při rozhodováni vedeni snahou uplatnit subjektívni názor založený na volném uváženi pouze v připadě naplněni zásady materiálni pravdy, které vyplývá z komplexního hodnocení důkazů. Tyto důkazy získávají pracovnici celního úřadu ex offo, ale také dávají možnost subjektům se před vydáním rozhodnutí k těmto důkazům vyjádřit připadne je o další důkazy doplnit. Teprve poté si pracovnici celního úřadu vytvoří vlastní úsudek o projednávané věci, naleznou právní odůvodněni svého rozhodnutí a rozhodnou. 3 ČI. 4 odsl. t a 2 Listiny základních práv a svobod: ,.1'avinnasli mohou hýl ukládány toliko nu základu zákona a v jeho mezích o jen při zachováni základních prav a svobod. Meze základních prňv a svobod mohou být za podmínek stanovaných Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zakončiti." V případě, na který dopadá užití správního uvážení (viz výše bod 1.) prozkoumají i právní normy vyšší právní sily, jako jsou Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, mezinárodni dohody, soudní judikaturu, ale laké závazné interní akty řízení. Pokud ani na základě těchto dokumentů nelze vydat rozhodnutí, postupují pracovníci celního úřadu na základě premisy „in dubio mitius" (v pochybnostech mime), tzn. ve prospěch subjektu. Je třeba uvést, že naprostá většina rozhodnuli pracovníků zkoumané organizace podléhají možnosti přezkumu nadřízeného celního orgánu - subjekt může proti rozhodnuti podal opravný prostředek, Stale vice subjektů svého práva na odvoláni do rozhodnuti celního úřadu využívá pravě s odůvodněním na údajné nedostatečné zhodnoceni důkazů celním úřadem. Toto jsou důvody, proč se pracovnici Celního úřadu Bmo při své rozhodovací praxi přiklánějí spise k přístupu situačnímu, ale nutně v mezích zákonných předpisů. Při postupu mimo rámec zákonných norem by byli pracovnici zkoumané organizace ohroženi žalobou za vydáni nezákonného rozhodnutí čí za nesprávný úřední postup, které je řešeno náhradou škody, nebo žalobou pro trestný čin zneužíti pravomoci veřejného činitele. 6. Seznam literatury Generální ředitelství cel. Vize a strategické cíle Celní správy České republiky na roky 2008 -2009, Praha 25,2.2008 [cit. 2009-04-07] [cit. 2009-04-24] JURČÍK., R.: Soudní přezkum správních rozhodnuti založených na správním uvážení, Buletin advokácie, 1999, číslo 10, slrana 31. LIPSKY, M: Street-level Bureaucracy. Dilemmas of the Individual in Public Services. Russell Sage Foundation, New York 1980. MARTIN, J.: Cultures in Organizations. Three Perspectives. Oxford University Press, New York 1992. MUSIL, L.: Ráda bych Vám pomohla, ale ... Dilemata práce s klienty v organizacích. Marek Zeman, Brno 2004. Rektořík, J. a kal.: Ekonomika veřejného sektoru. Masarykova univerzita v Brně, 2001. Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášeni LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky