P eUOAl^ T Hodnotící kritéria eseje z předmětu SOCIÁLNÍ DEVIACE Co splněno (+) Co nesplněno (-) Formálni náležitosti k celému textu Název práce (typ dilemat a místo zjišťování) úplný / Xj neúplný nebo chybí X Citace v textu (např. Vacek 1997: 192) přítomny ( X )chybí X Plynulost vět dostačující pX ) nedostačující X Část „Úvod" Název podkapitoly správný X chybný nebo chybí / X Cíl práce konkretizovaný nedostatečně^specifikovaný 1 2 3 (J ) 5 Zdůvodnění volby tématu je přítomné X chybí QO Způsob naplnění cíle uveden X neuveden (X Část „Charakteristika konkrétního pracoviště orga tnizace v dané lokalitě/regionu" Název podkapitoly úplný X neúplný/jakého a kde? / X) Pracovníci, u kterých bude dilema zkoumáno specifikováni ■ (x ) nespecifikováni '"^rSizl Charakteristiky klientů dostatečné^.—----X— -nedostatečné X Charakteristiky pracovníků dostatečné X nedostatečné f X J Část „Teoretické vymezení konkrétního dilematu" Název podkapitoly úplný X neúplný/konkrétně jakého? (j0 Charakteristiky vybraného dilematu podle literatury dostatečné __ nedostatečné 1 2 ß') 4 5 Tabulka shrnující informace o dilematu přítomna ÍX nepřítomna X Část „Otázky indikující přítomnost zvoleného dilen natu na vybraném pracovišti a způsobu jeho řešení" Název podkapitoly úplný X neúplný (X Oba typy otázek (indikující přítomnost d. vs. způsoby jeho řešení) přítomny X nepřítomny X Formulace otázek ve standardizované podoby ^s-vyttŽTtrnríormy-^V^—, dostatečná ^_^^ nedostatečná 1 Qj 3 4 5 dvouhlavňové ot. X nezacílené/obecné ot. X neprovázané s konceptem dilematu X Část „Řešení zvoleného dilematu a jeho význam" Název podkapitoly úplný X neúplný (Xj Způsob reálného řešení a jeho zdůvodnění dostatečné (—*. nedostatečné 1 2 3 ß) 5. Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Předmět: FSS:SPP803 Prístup k práci s klientem a kulturu organizace Vypracoval: Be Pavel Rimavský UCO: 132192 ESEJ NA TÉMA Vybrané dilema v kultuře vybraného pracoviště: Dilema učitele na střední škole, zda neustále slevovat ze svých nároku, a nebo se přizpůsobit součastnému trendu a nedělat problémy. 1 OBSAH 1. Cil práce......................................................í....-).....................................................................3 2. Základní charakteristika pracoviště..........Tľľ~.....................................................................3 3. Teoretická vymezení vybraného dijematu dle literatury........................................................4 4. Otázky umožňujici indíkovatjifitomnosLvybrarjího dilematu..............................................5 5. Řešeni vybraného dijematitajeho význam pro pracovníky na vybraném pracovišti............6 Závér..........."................................................................................................................................7 Seznum literatury........................................................................................................................8 i 1. Cíl práce Cílem této práce je nalezení odpovědi na otázku: Jak jsou učitelé středních Skol zvyklí řeiil dilema, mezi snížením svých nároku ( dači zájem), a nebo byt stále stejní nároční a soustředit se spíle na kvalitu i za cenu neoblíbcnosti u studentu a vedení Skoty f veřejný zájem) ? ,—-- -^ ___ 2. Základní charakteristika pracoviště Již sedm let učim na střední škole výpočetní Sechniku a programování CNC strojů. Jako každý učitel i já mám téměř stejné probíémy, ale jedna systémová věc (pokud pominu finanční ohodnoceni a pár dalších drobností), mě trápí vice než astatni. Školství v ČR bylo připraveno na daleko větši počet studentů, než je diky menší porodnosti, v současnosti dostupný, Školy jsou odměňovány za studenta, takže zde dochází k soupeření mezi školami. To by nebylo zase tok špatné, jenže nový studcnli jsou vice nároční a i ti s nižšimi intelektovými schopnostmi chtějí mít alespoň maturitu. Přesto se své nižší schopnosti nesnaží vyvážit vyššim výkonem či aktivitou, ale vědomi si své ceny pro střední školu, raději přestoupí na jinou školu, která na ně klade nižší požadavky, nikoli však co se intelektu týče, ale nároků. Střední školy mají strach o svou existenci a tak se snaži si své studenty udržet, ale také nechtějí špatnou reklamu, kdy se fiká „to je těžká škola", bohužel nikdo již neslyší na to, že tato škola toho hodně naučí. Tento negativní trend se bohužel projevuje také v mnoha dalších oblastech, Nastavený systém má za následek především to, že si nejlepší studenty přijmou gymnázia {ovšem i těch je v dnešní době spousta, takže se sem dnes běžné dostanou i trojkaři, což bylo ještě před pár lety nemyslitelné). Dále jsou zde ostatní střední školy (bojující o každého žáka). A nakonec učiliště, které svůj boj o žáky téměř prohráli a jsou slučovány nebo uzavírány. Tento problém se projevuje kromě vzděláváni i v oblasti chování (studenty v podstatě nejde vyloučit a snižená známka z chování téměř nikomu z nich nevadí). 3. Teoretická vymezení vybraného dilematu dle literatury Za veřejný zájem, jak říká Musil (2004), lze považovat zájem na udrženi určitého stavu věcí ve společnosti, jehož uskutečněni vyžaduje přizpůsobení dílčích zájmů některých účastníků. Podminkou ovšem je, že jejich ústupek a dosažený kompromis umožni, aby všichni zúčastnění dlouhodobě získávali přesto, že na dosaženi něčeho rezignovali nebo něco obětovali (Musil,2004:158). Veřejným zájmem ve školství by tedy mělo být především získáni budoucích kvalitních pracovníků, kteří budou schopni se uplatnit na trhu práce. Dilčí zájmy Musil (2004) charakterizuje třemi způsoby. Za prvé můžeme za „dilči" považovat zájem na udrženi nebo změnu stavu věcí ve společnosti, jehož realizace je překážkou dosažení veřejného zájmu. Za druhé můžeme za dilčí označit zájem, ze kterého je třeba podle přesvědčeni zainteresovaných slevit, aby bylo možné dosáhnout obecného prospěchu. Za třetí je možné jako „dílčí" chápat zájem toho, kdo považuje uskutečnění obecné prospěšného zájmu za prostředek uskutečněni svých vlastních cilů. Přes rozdíly mezi těmito typy zájmů budou za „dilčí" považovány všechny tři (Musíl,2004:159). Jak již z výše citovaného vyplivá, za dilčí zájem lze považovat snahu škol o umožněni získání patřičného osvědčeni, které je předurčuje k určité pracovní způsobilosti. Toto výstupní osvědčeni ovšem častokrát neodpovídá dříve běžnému standartu požadovaných vědomostí a dovedností pro daný typ studia. Hledisko Veřejný zájem Dílčí zájem I. Kritéria výběru školy. Uplatnilelnosl na trhu práce, využití potenciálu studenta. Frestiž školy, jednoduchost studia, výhody. 2. Důvody financován! středních škol. Mil vzdělané a práce schopně občany. Naplnit stavy třidy a mít dostatečně dotace na žáka. 3. Způsob práce učitelů. Co nejvíce naučit studenty. Zatraktivnit obory. 4. Přistup k volbě programů a stáži. Rozvíjeni pracovních kompetenci, zisk nových poznatků, možnost srovnáni a ověřeni si svých znalosti. Zpestření si vlastního studia. 5. Výstupní hodnoty, které je možno po dostudováni SS pozorovat. Zhodnocení investice do vzdělám. Kvalitní odbornici. Vysoké počty úspěšných absolventu. &~1&\ 4. Otázky umožňující indikovat přítomnost vybraného dilematu Indikátory dilematu: 1. Kritéria výběru školy. • Při volbě školy se rozhodujeme podle prestiže školy mezi lidmi nebo dobře znějícího názvu, • Při volbě školy se snažíme svůj výběr omezit na potřebně profese, kde mánie určitou jistotu budoucího zaměstnáni, a nebo se zaměňme na obor, který nás baví oje zde předpoklad, že v něm vynikneme. 2. Důvody Financováni středních škol. • Investice do středních škol nám zajisti zaměstnanost pro učitele, • Toto financováni nám přinese budoucí kvalifikované odborník}: • Kvalitním školstvím je možno formovat naše děti pro jejich budoucí samostatný život. • Financovane aktivity při vzdělávání vedou k rozvoji potenciálu studenta. 3. Způsob práce učitelů. • Snaha učitelů co nejvíce naučit i za cenu neoblibenosti u studentů, kteří chtějí školou jen „projit". • Učitelé se snaží studentům všemožně zavděčit i za cenu toho, že proberou měně učiva nebo sníží své nárok}'. A. Přistup k volbé programů a stáží. • Stáž je zaměřena s ohledem na co nejvyšší praktický zisk a ostatní faktor}'jsou spíše doplňkově, • Stáž je zaměřená na návštěvu zajímavého místa, ale praktický přinos pro daný obor je spíše malý. 5. Výstupní hodnoty, které je možno po dostudování SS pozorovat. • A bsolventi jsou lehce zaměstnavatelni ihned po dostudováni. • Velký počet středoškolsk)' vzdělaně populace, • Každý absolvent střední školy je dobře připraven na svoji profesi a doba na jeho zaučováni v reálném provozuje snížena na minimum. 5. Řešení vybraného dilematu a jebo význam pro pracovníky na vybraném pracovišti Součastná situace na středních školách se liší prakticky škola od školy. Učitelé se musejí většinou přizpůsobit situaci na jejich střední škole. V dnešní době zatím v podstatě neexistuje jednotné srovnaní středních škoí např. v podobě státních maturit, takže je možno libovolně měnit kvalitu výchozího vzděláni studentů. Učitelé ani ředitelé střednich škol nemohou úplně zvrátit součastnou situaci na středních školách. Z jejich pozice nejde například změnit financováni ani kvalitu studentů, kteří na střední školy přicházejí. Popisované dilema je však možno částečné odstranit. Přechod od dílčího zajmu v zájmu veřejnému musi být ovlivněn dlouhodobější koncepcí -střední škola musí vidět spokojeného absolventa a vše tomuto podřídit. Nesmi se nechat zviklat tlm, že udělala pouze líbivé obory, které jí přinesou dostatek finančních prostředků na jeji provoz, t když toto zatím nikdo odpovědný na středních školách nesleduje, je nutné volil odpovědný přistup. Již akreditace nového oboru by měla vycházet z požadavků trhu s výhledem minimálně na 5 let dopředu. Mělo by se také sledovat, jestli podobný obor neučí příliš mnoho střednich škol a nebo zda neni trh již těmito absolventy zaplaven, Střední škola může také při náborech více využívat statistiky z MPSV, které méně informovaným rodičům mohou poskytnout dostatek informaci o procentu úspěšných absolventů dané školy. Dále je zde možno výuku obohatit o nové výukové metody, na které lze v součastné době čerpat dotace z ESF a výuku jednotlivých předmětů udělat pro studenty zajímavější. Při takto dobrém vytvoření středoškolských oborů s moderním vybavením může vedeni školy zajistit pro své obory dostatek studentů. Na zváženi jednotlivých učiteluje poté již jen to, k jakému stylu výuky se přikloní. S pedagogické praxe také vim, zeje velmi těžké stanovit vhodnou úroveň požadovaných znalosti. Neni možné si stanovil úroveň, při které bude většina studentů propadat (tento stav by byl velmi demotivujíci a většina studentů by odcházela z této školy pryč). Otázkou ovšem je, jestli se nesnižuje úroveň z předcházejících let-například při testech, kde bylo stanoveno nějaké hodnocení a S let plně vyhovovalo, se v současnosti 6 uvažuje o úprave, aby měl alespoň někdo jedničku. Každý učitel si musí zvážit, jestli je jeho výuka modem! a studenti ji chápou - musi jít nejprve do sebe a snažit se studenty pozitivní motivovat, zaujmout pro svůj předmět. Až pnté je možné upravovat úroveň výuky a snižovat své nároky. Učitel je pouze malé kolečko ve velkém mechanizmu. Sám za sebe se musi snažit, aby „nedrhl", musí si být také vědom, že snižování požadavků neni jediným krokem a veřejný zájem v podobě kvalitních absolventů by měl být prioritní. Závěr Jak jsem již výše psal, při řešeni tohoto diiemaíumůžc učitel rozhodovat pouze o tom, jestli sniži své nároky a nebo bude snášet tlaky od vedeni, kterému se jistě nebudou líbit odchody studentů. Přijatelným řešením by zde mohl být kompromis v podobě zatraktivněni výuky, klcrá by se takto stala pro studenty přijatelnější, zajímavější a tim pádem by se i jejich výsledky v tomto předmětu zlepšili. Tyto možnosti má v dnešní době již většina pedagogů nastudované a i na pedagogických fakultách jsou tyto nové moderní formy vyučovány. Samotný učitel by však měl mít k těmto změnám vytvořené dostatečné podmínky od vedení školy, ale také by zde mělo zasáhnout i ministerstvo školství. Nebylo by přece nic jednoduššího než garantovat určité minimálni požadavky na výslupu ze základních a středních škol. Pokud někdo odpovědný nezpracuje konečné celkovou koncepci Školství, bude asi čím dál složitější sehnal požadovaného odborníka, popř. si ho budeme muset nechat rekvalifíkovat, i když právě vyšel ze střední školy, kde jeho vzdělání stálo veiké finanční prostředky.