KRIZOVÁ INTERVENCE Sylabus kurzu PST 439 („B“) Obor „Psychoterapeutická studia“ – magisterské studium Katedra psychologie FSS MU Brno Garant předmětu a vyučující: Mgr. Zbyšek Mohaupt Rozsah výuky: 24 hodin (ve 3 celodenních blocích po 8 hodinách), jarní semestr 2010 Rozvrh výuky: 3 pátky únor/březen/duben 2010, 8:30 – 16:00 hodin (pravděp. 26.2., 26.3., 23.4.) Cílová skupina: Studenti magisterského studia oboru „psychoterapeutická studia“ (v případě volné kapacity i studenti magisterského studia oboru „psychologie“) – max. 15 studentů Forma výuky: seminář (0/2) Ukončeno: zápočtem (2 kredity) Rozsah textů doporučeného studia: minimálně 100 stran 3 podmínky získání zápočtu: 1) Účast v seminářích minimálně 80%, tj. 20 hodin (prezence) 2) Aktivní zapojení během programu (sebezkušenost) 3) Výběr tématu z nabídky, jeho zpracování a prezentace během semináře; bližší informace při prvním setkání (studium). Cíle výuky: Seznámení s oblastí psychosociálních krizí, bližší kontakt s metodou krizové intervence, osobní prožitek práce krizového interventa, posouzení vlastních zdrojů, motivů, obav a bariér pro práci krizového interventa. Klíčová slova: Krize, trauma, PTSD, krizová intervence, ABC model, intervent, burn-out syndrom, zdroje. Klíčové otázky: 1) Co to je psychosociální krize, jak je definovaná, její hlavní znaky a příčiny? 2) Jaké jsou hlavní projevy krizového prožívání? 3) Co to je krizová intervence, jaké jsou její hlavní formy a techniky? 4) Jaké jsou základní kroky ABC modelu krizové intervence? 5) Jaké jsou nároky a úskalí role krizového interventa? 6) Jaké zdroje podpory a péče o sebe má intervent k dispozici? Tématická struktura seminářů: I. celodenní blok 1) Zahájení programu, seznámení se, pravidla a principy společné práce, výběr témat pro samostatnou práci studentů. Krize v životě člověka. 2) Kontext a situace krizové intervence. ABC model krizové intervence. 3) KI – setkání a navázání kontaktu (praktický trénink). 4) KI – práce s emocemi klienta (praktický trénink). II. celodenní blok 5) Prezentace studentů (téma: STAV KRIZE) 6) KI – mapování situace, spouštěče a zdrojů (praktický trénink). 7) Prezentace studentů (téma: METODA KRIZOVÉ INTERVENCE) 8) KI – krizový plán (praktický trénink). III. celodenní blok 9) Prezentace studentů (téma: NÁROKY NA KRIZOVÉHO INTERVENTA) 10) Pracovník krizové intervence. 11) Prezentace studentů (téma: ZDROJE INTERVENTA) 12) Vztah klient – krizový intervent. Ukončení programu, zpětné vazby. Nabídka témat pro samostatnou práci studentů: Volba 1 tématu při prvním setkání, jeho zpracování ve skupince studentů v mezidobí (za použití vlastních zkušeností a literatury) a prezentace během výuky - dle rozvrhu, pro ostatní účastníky semináře: délka prezentace 30 min, k tomu 15 min diskuze. II. blok – dopoledne: STAV KRIZE Krize (pojem, znaky, příčiny, spouštěče) – Typologie krizových situací (situační, traumatické, vývojové, tranzitorní, psychopatologické, psychospirituální) - Reakce na krizi (projevy krizového prožívání, trauma, PTSD) II. blok – odpoledne: METODA KRIZOVÉ INTERVENCE Metoda krizové intervence (cíl, znaky, techniky) – Formy krizové intervence (+/-) – ABC model krizové intervence (základní kroky, obsah) III. blok – dopoledne: NÁROKY NA KRIZOVÉHO INTERVENTA Osobnost krizového interventa (dovednosti a schopnosti) – Specifika vztahu klient-intervent (práce s emocemi, hranicemi, mocí, časem) – Úskalí práce krizového interventa (motivace, etika, právní řád, kontakt s bezmocí) III. blok – odpoledne: ZDROJE INTERVENTA Příprava (coping strategie, sociální síť, sebezkušenost) – Podpora (pracovní tým, národní/regionální síť pomoci) – Následná péče (očištění, intervize, supervize, prevence burn-out) Doporučená literatura – základní (minimálně cca 100 stran textu) Kastová, V. (2000). Krize a tvořivý přístup k ní. Praha: Portál (minimálně kapitola I. – Krize jako šance, s. 13-26). Špatenková, N. a kol. (2004). Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada (minimálně část A – Krizová intervence, s. 13-52). Vodáčková, D. a kol. (2002). Krizová intervence. Praha: Portál (minimálně kapitoly 2-4 - Čemu říkáme krize, Řešení krize, Krizová intervence, s. 27-73). Další doporučená literatura: Baštecká, B. a kol. (2005). Psychosociální intervenční týmy: Terénní krizová práce. Praha: Grada. Vizinová, D., Preiss, M. (1999). Psychické trauma a jeho terapie. Praha: Portál. Doplňující literatura. Brečka, T. (2009). Psychologie katastrof. Praha: Triton. Cleveová, E. (2004). Drž tátu za ruku: Krizová psychoterapie malého dítěte. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Colorosová, B. (2008). Krizové situace v rodině: Jak pomoci dětem překonat smrt blízkého člověka, nemoc, rozvod a traumata adopce. Praha: Ikar. Cungi, Ch. (2001). Jak zvládat stres. Praha: Portál. Eis, Z. (1994). Krize všedního dne: Poznání, řešení, prevence. Praha: Grada. Goldmanová, J. (2000). Jak si nenechat ublížit. Praha: Portál. Honzák, R. (1995). Strach, tréma, úzkost a jak je zvládat. Praha: Maxford. Křivohlavý, J. (2004). Jak přežít vztek, zlost a agresi. Praha: Grada. Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada. Kubíčková, N. (2001). Zármutek a pomoc pozůstalým. Praha: ISV. Kubler-Rossová, E. (1993). O smrti a umírání. Kúbler-Rossová, E. (1992). Odpovědi na otázky o smrti a umírání. Turnov: Arica. Levine, P. A., Fredericková, A. (2002). Prebúdzanie tigra: Léčenie traumy. Humenné: Občanské sdruženie Pro Familia. Mojžíšová, A. (2007). Metody sociální práce. Kapitola: Krizová intervence. České Budějovice: Jihočeská Univerzita. Mrkvička, J. (1984). Knížka o radosti. Praha: Avicenum. Porterfieldová, K. M. (1998). Jak se vyrovnat s následky traumatu. Praha: NLN. Praško, J. a kol. (1998). PTSD. Praha. Servan-Schreiber, D. (2005). Uzdravení bez léků: Cesta ze stresu, úzkosti a deprese. Praha: Portál. Schmidbauer, W. (2008). Syndrom pomocníka. Praha: Portál. Smithová, L. (1993). Smrt, konečná stanice? Praha: Portál. Špatenková, N. a kol. (2004). Krize jako psychologický a sociologický fenomén. Praha: Grada. Špatenková, N. (2008). Poradenství pro pozůstalé. Praha: Grada. Štětina, J. a kol. (2000). Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: Grada. Zpracoval: Mgr. Zbyšek Mohaupt, leden 2010