Vývojová psychologie PSY103 PREZENČNÍ STUDIUM Fakulta sociálních studií MU 2010 Vývojová psychologie I Základní charakteristika: Kurz je úvodní částí výuky vývojové psychologie (dále jen VP). Je věnován základním teoretickým a metodologickým otázkám VP, studiu metod VP a některým speciálním tématům VP. Cílem je osvojit si základní pojmy, poznatky a některé teorie VP, porozumět komplexu dynamických procesů psychického vývoje. Pochopit variabilitu, unikátnost, typičnost a všeobecné trendy ve vývoji. Seznámit se s metodami zkoumání intraindividuálních změn a interindividuálních rozdílů v psychickém vývoji. Kurz navazuje na poznatky z biologie a antropologie člověka, navazuje nebo aktuálně koresponduje s poznatky z dalších psychologických disciplín, především z obecné psychologie a sociální psychologie. Kromě nezbytné eklektičnosti bude položen důraz na biodromální přístup (life-span psychology). Určeno: bakalářské studium psychologie (prezenční), 1. rok studia. Vyučující a garant programu: Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. e-mail: lacinova@fss.muni.cz tel. 549495188 konzultační hodiny středa 9:30 – 11:00 kancelář č. 246, IVDMR a katedra psychologie FSS MU Vyučující a konzultanti (v abecedním pořadí): Prof. PhDr. Petr Macek, CSc. e-mail: macek@fss.muni.cz konzultace: pondělí 10:00 – 11:00 Mgr. Zuzana Masopustová e-mail: 52209@mail.muni.cz konzultace: středa 10:00 – 11:00 (též vyhrazeno pro zodpovídání e-mailových dotazů) – pracovna 5.53 PhDr. Radka Michalčáková, Ph.D. e-mail: michalca@fss.muni.cz konzultace: středa 9:30 – 10:30 Mgr. Eva Pavlíková e-mail: epavliko@fss.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem PhDr. Miroslava Štěpánková, Ph.D. e-mail: stepanko@fss.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Konzultace Konzultace: Téma své seminární práce či jakoukoli jinou otázku z vývojové psychologie můžete konzultovat s kterýmkoli z výše uvedených vyučujících či konzultantů. Co nelze konzultovat a o čem nelze diskutovat (neboť konzultace a výuce věnovaný čas vyučujících jsou určeny především pro řešení odborných problémů): - pokyny obsažené v sylabu – tzn. jakákoli pravidla, požadavky, termíny, atd. - hodnocení již opravených seminárních prací - dodržení všech základních pokynů pro psaní seminární práce (obsah, rozsah, forma, literatura) přibližně odpovídá minimálnímu počtu bodů za seminární práci nutných k zápočtu. Sporné seminární práce jsou vždy před udělením bodů konzultovány týmem PSY103, ohrazování se proti dle subjektivního dojmu nízkému počtu bodů je proto bezpředmětné Výše zmíněné problémy nebudou nikým z vyučujících konzultovány a i e-maily s dotazy na ně mohou zůstat bez odpovědi. Obsahové a časové rozvržení kurzu Přednášky se konají v úterý (liché týdny) 1x za 14 dní v posl. 52 od 14.00 – 15.40 Semináře dělené na skupiny A, B, C se konají: Seminární skupina A v úterý (liché týdny) od 16:00 – 17:40 v učebně 33 Seminární skupina B v úterý (sudé týdny) od 14:00 – 15:40 v učebně 23 Seminární skupina C v úterý (sudé týdny) od 16:00 – 17:40 v učebně 33 Semináře je možné si nahrazovat v rámci jiných než zaregistrovaných skupin jen ve výjimečných případech (návštěva lékaře apod.) a po předchozí domluvě s vyučujícím! Registrace do seminárních skupin v ISu probíhá do 1. 3. 2010, přihlášení se ke skupinovému seminárnímu úkolu proběhne na seminárním praktiku S1 (tzn. 2. 3. 2010 či 9. 3. 2010). Jakékoliv výjimky (individuální studijní plán, uznání předmětu apod.) je nutné řešit s garantkou kurzu na počátku semestru, nejpozději do 5. 3. 2010. Další výjimky v průběhu semestru lze udělovat pouze v odůvodněných případech na základě oficiální omluvenky v IS. Organizace a ukončení kurzu Termíny a podmínky uvedené v tomto dokumentu (tedy v sylabu kurzu) jsou pro studenty PSY103 závazné. Na jakoukoliv případnou změnu či doplnění sylabu budou studenti upozorněni e-mailem. Doporučujeme proto, aby studenti pravidelně četli svou e-mailovou poštu v IS. Kurz je ukončen zápočtem a zkouškou – více viz. Požadavky pro získání zápočtu; Zkouška; Hodnocení. Harmonogram Datum P-přednáška S-seminář Vyučující Téma: 2. 3. P1 Lacinová Metody vývojové psychologie 2. 3. S1A Masopustová Praktikum – úvod do psaní odborných textů, zdroje, citační normy; přihlášení se ke skupinovému seminárnímu úkolu 9. 3. S1B, S1C 16. 3. P2 Pavlíková Obecná vývojová psychologie 16. 3. S2A Pavlíková Vývojově psychologické názory v čase (pohledy do historie) 23. 3. S2B S2C 30. 3. P3 Štěpánková Vývojové teorie a modely I. 30. 3. S3A Masopustová Výzkumný design, vývojově-psychologický problém; prezentace a odevzdání skupinového seminárního úkolu 6. 4. S3B S3C 13. 4. P4 Lacinová Emocionalita v průběhu života 13. 4. S4A Lacinová Problematika citové vazby 20. 4. S4B, S4C 27. 4. P5 Macek Vývojové teorie a modely II. 27. 4. S5A Masopustová Psychická deprivace 4. 5. S5B, S5C 11. 5. P6 Štěpánková Dědičnost vs prostředí 11. 5. S6A Michalčáková Výzkumy: dědičnost vs. prostředí 18. 5. S6B, S6C 1. 3. 2010 Ukončení registrace do seminárních skupin 5. 3. 2010 Ukončení udělování výjimek, uznávání předmětu, domluvy o individuálního studijním plánu 25. 4. 2010 Odevzdávání závěrečných prácí Tematické okruhy - přednášky PŘEDNÁŠKA – P1 – Metody vývojové psychologie 2. 3. 2010 Přednášející: L. Lacinová Metodologické možnosti a meze výzkumů ve vývojové psychologii. Klasifikace metodologických přístupů: prospektivní (longitudinální, transverzální) a retrospektivní přístup. Základní metodologické nástroje ve vývojové psychologii: pozorování, experiment, rozhovor, dotazník, analýza činnosti. Efekt kohorty, mezikulturní srovnání. Povinná literatura k tématům P1 a P2: Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. - prostudujte str. 11 – 18 (7 stran) Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte str. 11 – 12, 21, 30 – 35, 56 – 61 (13 stran) Studijní texty v IS Doporučená literatura: Břicháček, V. (1979). Výzkumné projekty ve vývojové psychologii. Československá psychologie, 23(6), 519 – 529. Papalia, D. E., & Olds, S. W. (1992). Human Development. New York: McGraw Hill. Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum. Švancara, J. (1981). Kompendium vývojové psychologie. Praha: SPN. Švancara, J., & Smékal, V. (1966). Metodologické problémy ontogenetických výzkumů v psychologii. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 1(1), 16 – 41. PŘEDNÁŠKA – P2 – Obecná vývojová psychologie – základní pojmový aparát 16. 3. 2010 Přednášející: E. Pavlíková Postavení vývojové psychologie v systému psychologických nauk. Historické zdroje vývojové psychologie – např. Komenský, Rousseau, Darwin, „století dítěte“, u nás Čáda, Rostohar, Kratina, Příhoda. Předmět vývojové psychologie. Tematické okruhy vývojové psychologie. Fylogeneze, antropogeneze, ontogeneze, aktuální geneze, vývojová změna, vývoj, vývojové stadium, vývojové krize, hlavní vývojové procesy, činitelé duševního vývoje, kritická senzitivní období. PŘEDNÁŠKA – P3 – Vývojové teorie a vývojové modely – I. 30. 3. 2010 Přednášející: M. Štěpánková Stadiálnost, rozdílné koncepce, rozdílné členění. Biogenetické (endogenní, nativismus, A .L. Gesell, S. Freud), sociální a behaviorální (exogenní, empirismus, J. B. Watson. B. F. Skinner), teorie respektující obě hlediska. Psychodynamické teorie vývoje, psychosexuální stupně vývoje (S. Freud), psychosociální stupně vývoje (E. H. Erikson). Behaviorální teorie (B. F. Skinner), teorie sociálního učení (A. Bandura, W. Mischel), kognitivní teorie vývoje (J. Piaget), interakční teorie (L. Vygotskij), humanistické teorie (K. a Ch. Bühlerovi). Teorie zpracování informací (N. Chomsky). Povinná literatura k tématům P3 a P5: Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. – prostudujte str. 205 - 232 (27 stran) Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte str. 36 – 55 (19 stran) Studijní texty v IS Doporučená literatura: Baltes, P. B. (1986). Theoretical positions of life-span developmental psychology: On the dynamicc between growth and decline. Developmental Psychology, 23, 611- 626. Bronfenbrenner, U. (1979). The Ecology of Human Development. Camgridge: Harvard University Press. Erikson, E. H. (2002). Dětství a společnost. Praha: Argo. Flammer, A. (1996). Entwicklungstheorien. Bern: Hans Huber. Koščo, J. (1982). Problémy vývinu a životnej cesty v epigenetickej teórii Erika H. Eriksona. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 4. Koščo, J., Rapo, I., & Rybárová, E. (1974). Súčasná vývinová psychológia a psychológia "životnej cesty". Psychologógia a patopsychológia dieťaťa, 3. Piaget, J., & Inhelderová, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál. Vygotskij, L. S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN. PŘEDNÁŠKA – P4 – Emocionalita v průběhu života 13. 4. 2010 Přednášející: L. Lacinová Základní pojmy vztahující se k emocionalitě, k projevům emocí a k citům. Ontogeneze emocí a její souvislosti s růstem a zráním. Emočně bohatá životní období – stadium batolecího vzdoru, puberta. Teorie citové vazby (attachment), úloha rané citové vazby, vazba v blízkých vztazích. Sociální souvislosti emocí. Jak naučit děti chápat a kontrolovat své emoce. Povinná literatura k tématu P4: Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál. - prostudujte str. 95 – 103 (8 stran) Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. - prostudujte pasáže o emočním vývoji Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. - prostudujte pasáže o emočním vývoji Ainsworth, M. D. S., & Bowlby, J. (1991). An Ethological Approach to Personality development. American Psychologist, 46(4), 333 – 341. Uloženo ve Studijních materiálech (12 stran). Studijní texty ve Studijních materiálech IS Doporučená literatura: Goleman, D. (1997). Emoční inteligence. Praha: Columbus. Michalčáková, R. (2007). Strachy v období rané adolescence. Brno: Barrister&Principal. - prostudujte str. 37 – 48 Shapiro, L. (1998). Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha: Portál. Švancara, J. (1979). Emoce, city a motivace. Praha: SPN. Švancara, J. (1962). Kriteria dětského citového vývoje. Čs. Pediatrie, 7-8, 607–614. PŘEDNÁŠKA – P5 – Vývojové teorie a vývojové modely – II. 27. 4. 2010 Přednášející: P. Macek Sociobiologie, ekologický model vývoje (U. Bronfenbrenner). Kultura a ontogenetický vývoj, historická dimenze ontogeneze (W. Koops). Situační a kontextuální aspekty v ontogenezi (D. Magnusson, R. M. Lerner), vývojová psychologie osobnosti, vývojová sociální psychologie (K. Durkin). Psychologie celoživotního utváření, pojem "životní cesty", biodromální přístup, life-span psychology (P. Baltes), socializace osobnosti vers. ontogenetický vývoj. Povinná literatura k tématům P3 a P5: Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. – prostudujte str. 205 - 232 (27 stran) Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte str. 36 – 55 (19 stran) Studijní texty v IS Doporučená literatura: Baltes, P. B. (1986). Theoretical positions of life-span developmental psychology: On the dynamicc between growth and decline. Developmental Psychology, 23, 611- 626. Bronfenbrenner, U. (1979). The Ecology of Human Development. Camgridge: Harvard University Press. Erikson, E. H. (2002). Dětství a společnost. Praha: Argo. Flammer, A. (1996). Entwicklungstheorien. Bern: Hans Huber. Koščo, J. (1982). Problémy vývinu a životnej cesty v epigenetickej teórii Erika H. Eriksona. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 4. Koščo, J., Rapo, I., & Rybárová, E. (1974). Súčasná vývinová psychológia a psychológia "životnej cesty". Psychologógia a patopsychológia dieťaťa, 3. Piaget, J., & Inhelderová, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál. Vygotskij, L. S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN. PŘEDNÁŠKA – P6 – Dědičnost versus prostředí 11. 5. 2010 Přednášející: M. Štěpánková Bio-psycho-sociální determinace vývoje. Pojmy: heredita, dědičné vs. vrozené, socializace jako součást vývoje osobnosti. Extrémní sociální izolace a její vliv na vývoj, separace, deprivace, subdeprivace (Z. Matějček, J. Bowlby, R. Spitz). Vlčí děti. Studie dvojčat, nature vs. nurture, kultura a prostředí. Povinná literatura k tématu P6: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte str. 12 - 30 (18 stran) Studijní texty ve Studijních materiálech IS Doporučená literatura: Langmeier, J., & Matějček, Z. (1974). Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum. Matějček, Z. (1996). Teoretická úvaha nad pozdními následky psychické deprivace a subdeprivace. Československá psychologie, 40, 369-375. Matějček, Z., Bubleová, V., & Kovařík, J. (1995). Pozdní následky psychické deprivace I. Československá psychologie, 39, 481-496. Matějček, Z., Bubleová, V., & Kovařík, J. (1996a). Pozdní následky psychické deprivace II. Československá psychologie, 40, 14-28. Matějček, Z., Bubleová, V., & Kovařík, J. (1996b). Pozdní následky psychické deprivace III. Československá psychologie, 40, 81-94. Piaget, J., & Inhelderová, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál. Tematické okruhy – semináře; příprava na semináře Studenti se na každý seminář připravují dle pokynů vyučujícího, který seminář vede (pokyny studenti obdrží e-mailem nejpozději 14 dní před svým seminářem), a též nastudováním povinné literatury k danému tématu. Pokud nebudou pokyny zaslány, připravují se studenti pouze dle pokynů uvedených v sylabu. Povinnou literaturu k příslušnému tématu je nutné prostudovat před seminářem. Témata probíraná na seminářích jsou nedílnou součástí zkoušky, průběžným studiem si tedy i usnadníte přípravu na průběžný a závěrečný písemný test. SEMINÁŘ – S1 (A, B, C) – Praktikum – úvod do psaní odborných textů, zdroje, citační normy, zadání skupinového seminárního úkolu Vyučující: Z. Masopustová Povinná literatura: citační standardy APA – dokument ve Studijních materiálech http://www.lib.sfu.ca/researchhelp/writing/citing_guides/apa.htm SEMINÁŘ - S2 (A, B, C) – Vývojově psychologické názory v čase (pohledy do historie) Vyučující: E. Pavlíková Povinná literatura: Hunt, M. (2000). Dějiny psychologie. Praha: Portál. - prostudujte str. 335 – 371. Studijní texty v IS SEMINÁŘ – S3 (A, B, C) – Výzkumný design, vývojově psychologický problém Vyučující: Z. Masopustová Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. - prostudujte str. 11 – 18 (7 stran) Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte str. 11 – 12, 21, 30 – 35, 56 – 61 (13 stran) Studijní texty v IS SEMINÁŘ – S4 (A, B, C) - Problematika rané citové vazby (attachmentu) Vyučující: L. Lacinová Ainsworth, M. D. S., & Bowlby, J. (1991). An Ethological Approach to Personality development. American Psychologist, 46(4), 333 – 341. Uloženo ve Studijních materiálech (12 stran). Studijní texty v IS SEMINÁŘ – S5 (A, B, C) - Psychická deprivace Vyučující: Z. Masopustová Matějček, Z. (1996). Teoretická úvaha nad pozdními následky psychické deprivace a subdeprivace. Československá psychologie, 40, 369-375. Matějček, Z., Bubleová, V., & Kovařík, J. (1995). Pozdní následky psychické deprivace I. Československá psychologie, 39, 481-496. Matějček, Z., Bubleová, V., & Kovařík, J. (1996a). Pozdní následky psychické deprivace II. Československá psychologie, 40, 14-28. Matějček, Z., Bubleová, V., & Kovařík, J. (1996b). Pozdní následky psychické deprivace III. Československá psychologie, 40, 81-94. Studijní texty v IS S6 (A, B, C) - Dědičnost vs. prostředí Vyučující: R. Michalčáková Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte str. 12 – 21 (10 stran) Švancara, J. (1981). Kompendium vývojové psychologie. Praha: SPN. – prostudujte str. 19 – 67 (69 stran) Studijní texty v IS Skupinový seminární úkol Přihlášení se k seminárnímu úkolu (tzn. vytvoření pracovní skupiny, zapsání se k tématu), jeho vypracování, prezentace a odevzdání jsou nedílnou součástí podmínek k získání zápočtu. Zadání: Předmětem skupinového seminárního úkolu bude hodnocení textů z oblasti vývojové psychologie. Zadání skupinového seminárního úkolu bude upřesněno na seminárním praktiku S1. Účast na tomto praktiku je proto doporučena. V případě, že se student nemůže tohoto praktika zúčastnit, je povinen se předem (tzn. před konáním praktika příslušné seminární skupiny) domluvit s vyučující praktika, do které pracovní skupiny bude zařazen. Členové každé pracovní skupiny obdrží nejpozději den po seminárním praktiku S1 texty k zhodnocení a formulář k hodnocení prostřednictvím své úschovny v IS. Přesné instrukce ke zpracování úkolu budou sděleny ústně na seminárním praktiku S1. Odevzdání: Každá pracovní skupina odprezentuje splnění skupinového seminárního úkolu na semináři S3 (příslušné seminární skupiny). Je tedy nezbytně nutné, aby se tohoto semináře zúčastnil alespoň jeden člen každé pracovní skupiny. Vypracovaný seminární úkol též každá pracovní skupina vloží do odevzdávárny v IS nejpozději v den konání semináře S3 (příslušné seminární skupiny). Hodnocení: Hodnoceno bude celkové splnění skupinového seminárního úkolu, nikoliv podíl jednotlivců na něm. Všichni členové jedné pracovní skupiny tedy obdrží stejné hodnocení. Za způsob, jakým si členové pracovní skupiny mezi sebou rozdělí práci, nese odpovědnost každý z členů skupiny. Za splnění skupinového seminárního úkolu je možné získat 0 – 10 bodů. U tohoto úkolu není stanoveno minimum bodů nutných pro získání zápočtu. Pro získání zápočtu je ale nutné být včas (viz. výše) přihlášen k pracovní skupině, vypracovat, odevzdat a odprezentovat seminární úkol. Za odevzdání seminárního úkolu se nepovažuje odevzdání prázdného dokumentu nebo nedostatečně či zjevně nesmyslně vyplněného dokumentu. Závěrečná seminární práce Téma závěrečné seminární práce: Rodinné prostředí jako jeden z faktorů vývoje osobnosti (v rámci tohoto tématu si vymyslete vlastní podtéma). Hlavní téma seminární práce je formulováno obecně, očekává se proto, že si pro účely své práce téma zúžíte na specifický problém. Název tématu i název Vámi zvoleného podtématu jsou nedílnou součástí seminární práce. Př. Téma: Rodinné prostředí jako jeden z faktorů vývoje osobnosti. Název práce: Vliv rodičovského konfliktu na sebehodnocení dítěte. Způspb zpracování, práce s odbornými zdroji: Předpokládá se, že student vystaví (= zdroje jsou využity jako nosný podklad textu, nikoliv použity jako samoúčelná citace) svou práci na nejméně 3 odborných zdrojích z oblasti vývojové psychologie, přičemž využije kromě monografií i empirické studie uveřejněné v odborném tisku (český – např. Československá psychologie, Psychológia a patopsychológia dieťaťa – a zahraniční – např. Developmental Psychology, Child Development aj.– využívejte fulltextových databází MU). Za využití empirické studie není považován případ, kdy se student v seminární práci odkazuje pouze na nevýzkumnou část textu (typicky teoretický úvod, diskuzi). Jako odborný zdroj nebude uznávána učebnice – odkazování se na učebnice v seminární práci bude bodově sankcionováno. Student se může v odůvodněných případech v textu odkazovat i na odborné zdroje z jiných vědeckých disciplín (fyziologie, neurologie, apod.) či na psychologické popularizační knihy, ale s vědomím toho, že při hodnocení práce mu nebudou za tyto zdroje započítávány body za použitou literaturu. Odevzdání seminární práce: Seminární práci je nutné odevzdat nejpozději 25. 4. 2010 (práce odevzdané po tomto datu nebudou přijaty). Práce se odevzdává ve formátu .doc do složky Závěrečné seminární práce v odevzdávárně PSY 103. Za odevzdání seminární práce se nepovažuje odevzdání prázdného dokumentu či zjevně poškozeného, nesmyslného či nesprávného dokumentu, ani dokumentu v jiném než zadaném rozsahu či formátu. Zkontrolujte si proto, jaký dokument jste do odevzdávárny vložili a zda ho lze bezproblémově otevřít pomocí programu Word. Rozsah: Rozsah seminární práce je nejméně 9 000 znaků s mezerami (5 normostran) a maximálně 10 800 znaků s mezerami (6 normostran). Do rozsahu se nezapočítává titulní strana práce a seznam literatury. Forma: Nutností je důsledné odkazování se na zdroje dle citačních standardů APA a dodržování zásad psaní odborného textu (viz. seminární praktikum PSY 103). Seminární práce do vývojové psychologie má být odborným textem přibližně odpovídajícím přehledové studii. Co je smyslem seminární práce a co je též součástí jejího hodnocení? V seminární práci prokazujete, že jste schopni si v rámci zvoleného tématu najít dostatečně zúžené podtéma a náležitě ho zpracovat. Svou seminární prací dále prokazujete, že jste schopni dohledat si ke zvolenému tématu relevantní odborné zdroje a dovedete s odbornými zdroji dobře pracovat - tzn. spojovat závěry jednotlivých studií do nových souvislostí, vyvozovat na jejich základě vlastní výzkumné otázky, hypotézy apod. Rovněž prokazujete, že jste schopni kritického psychologického myšlení. Odbornými zdroji jsou monografie a články z odborných periodik (dostupné např. v knihovně FSS či v elektronické podobě prostřednictvím fulltextových databází) apod., nikoliv učebnice (např. učebnice autorů – Čačka; Vágnerová; Langmeier, Krejčířová; Nakonečný; Atkinsonová; Plháková apod.). Prací prokazujete znalost a dovednost citačních standardů APA viz.: dokument ve Studijních materiálech nebo na: http://www.lib.sfu.ca/researchhelp/writing/citing_guides/apa.htm Hodnocení seminární práce: Bodově se hodnotí míra vyhovění výše uvedeným kritériím i dodržení základních pokynů k psaní seminární práce (viz. seminární praktikum S1). Studenti obvykle v kurzech vývojové psychologie dostávají nejen bodové ohodnocení seminární práce, ale též ohodnocení slovní. Povinností vyučujících není studentům tato slovní hodnocení seminárních prací poskytovat v případě, že student nedodržel základní pokyny pro psaní práce. Slovní hodnocení zejména v případě, že je kritické, má sloužit k tomu, aby student(ka) pochopil(a), v čem má v psaní odborného textu rezervy a z čeho se může při psaní dalšího textu poučit. Schopnost přijmout zpětnou vazbu a poučit se z ní patří k základním dovednostem budoucího psychologa. Vrácení seminární práce: Seminární práce může být vrácena v případě, že celkový součet bodů nedosáhne požadovaného minima, či v případě, že nedodržíte kterýkoli ze základních pokynů k psaní seminární práce (viz. výše). Práce, které nedosáhnou minimálního počtu bodů, budou vráceny k přepracování. Seminární práci lze přepracovat pouze jednou. Oprava seminární práce: Pokud bude studentovi text vrácen k přepracování, je nezbytné, aby text přepracoval nejen s ohledem na přímo zmíněné komentáře, ale i s ohledem na dosažené body v jednotlivých sekcích. Ve slovním hodnocení lze obvykle postihnout jen některé (obvykle ty nejvýraznější) nedostatky či kvality práce, předpokládá se proto, že student je schopen si tyto komentáře „generalizovat“ a propojit je s požadavky uvedenými v sylabu. Přepracované práce odevzdejte nejpozději týden (7 dní) před termínem zkoušky, na který jste přihlášeni, do Odevzdávány Přepracované seminární práce PSY 103. Z celkového hodnocení přepracované práce se automaticky odečítá 5 bodů jako sankce za předchozí nezdařený pokus. Upozornění: Seminární práce vypracovávejte samostatně s použitím relevantní literatury. Dbejte na důsledné odkazování se na zdroje a dodržování citačních pravidel. Práce jiných autorů vydávané za vlastní jsou považovány za plagiát. Za plagiát je považována i seminární práce, v níž bez odkazu na zdroj prezentujete myšlenky jiného autora (a to i v případě, že věty nejsou kopírovány doslovně). Výše uvedené počiny jsou automaticky postupovány k řešení disciplinární komisi. Požadavky pro získání zápočtu Zápočet je udělován za aktivní účast na seminářích (viz. níže), vypracování a odevzdání skupinového seminárního úkolu a získání alespoň minimálního počtu bodů za závěrečnou seminární práci. za aktivní účast na seminářích se považuje: - účast na seminářích ve své seminární skupině (povolena je maximálně jedna absence) - aktivní příprava na seminář (viz. Tematické okruhy – semináře; příprava na semináře) - aktivní plnění zadaných úkolů v průběhu semináře skupinový seminární úkol: - přihlášení se k vybranému tématu proběhne na semináři S1 příslušné seminární skupiny - zpracovaný seminární úkol bude vložen v odevzdávárně IS PSY103 nejpozději do půlnoci dne předcházejícího semináři S3 (příslušné seminární skupiny) - alespoň jeden z členů splnění úkolu odprezentuje na semináři S3 (příslušné seminární skupiny) závěrečná seminární práce: - odevzdání seminární práce v řádném termínu (viz. Závěrečná seminární práce) - splnění požadavků na seminární práci (viz. Závěrečná seminární práce) - získání alespoň minimálního počtu bodů (viz. Závěrečná seminární práce; viz. Hodnocení) Zkouška Zkoušky je možné se zúčastnit pouze po splnění všech podmínek nutných k získání zápočtu. Zkouška probíhá formou písemného testu. Hodnocení Studenti mohou získat celkem 100 bodů, minimální počet bodů je 50. maximum bodů minimum bodů skupinový seminární úkol 10 0 (přihlášení se do některé z pracovních skupin, vypracování, odprezentování a odevzdání úkolu je ale nedílnou podmínkou získání zápočtu) závěrečná seminární práce kritéria pro hodnocení: · odborné zpracování tématu (výběr tématu, schopnost identifikace klíčových otázek, kvalita práce s odbornými zdroji, přínos, nový pohled) 20b. · rozsah, struktura, forma (citace) 10b. · literatura (výběr relevantní odborné literatury) 10b. 40 17 závěrečný písemný test 50 33 Celkové hodnocení: UPOZORNĚNÍ – výsledné známky jsou v PSY103 vždy zadávány do IS až na konci zkouškového období hromadně (body z testů a seminárních úkolů jsou zadávány ihned po vyhodnocení). 90 – 100 A – vysoce nadstandardní výkon; student(ka) perfektně zvládl(a) obsah kurzu a prokázal(a) vysoce nadprůměrné znalostí a dovedností ve všech oblastech PSY103 80 – 89 B – nadprůměrný výkon; student(ka) zvládl(a) obsah kurzu a prokázal(a), že je schopen/schopna v některých oblastech v rámci PSY103 podávat výborné výkony 70 – 79 C – adekvátní splnění podmínek kurzu; prokázání zcela přijatelné úrovně znalostí a dovedností v rámci oblastí PSY103 60 – 69 D – mírně podprůměrné vyhovění požadavkům kurzu, student(ka) má v některých znalostech a dovednostech v rámci oblastí PSY103 více „slabých míst“, kterým by se ještě měl(a) věnovat 50 – 59 E – splnění požadavků kurzu na nejnižší přijatelné úrovni; student(ka) by se měl(a) snažit své znalosti a dovednosti v rámci oblastí PSY103 značně zlepšit a rozšířit 49 či nesplnění minimálního počtu bodů v jednotlivých požadavcích (závěrečná sem. práce; závěrečný písemný test; více než 1 absence) F – nevyhovění podmínkám kurzu, prokázání nepřijatelně nízké úrovně znalostí a dovedností v rámci oblastí PSY103