Zamyšlení se nad komunikováním statistiky v médiích STATISTICKÁ ANALÝZA DAT, PSY717 Hana GERLOVÁ 333140, Genderová studia - Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 27. 4. 2010 Fakulta sociálních studií MU, 2009/2010 Statistika je bezpochyby vědou přesnou a velmi náročnou na zpracování. Pokud tedy [sj1] někdo realizuje celý svůj výzkum a dá veřejnosti k dispozici veškeré poklady a závěry, ke kterým se dopracoval, bylo by u dalších komentátorů a autorů článku nanejvýš vhodné, aby k jednotlivým datům a zjištěním přistupovali zodpovědně a nepřekrucovali výsledky ve prospěch své vlastní senzace. Pro svou práci jsem zvolila článek „Rakovina ohrožuje podle výzkumů více muže než ženy“, který vychází ze studie provedené organizacemi Cancer Research UK a National Cancer Intelligence Network (NCIN) ve spolupráci s Men´s Health Forum ve Velké Británii. Veškerá vstupní data poskytla CancerStats – statistické oddělení Cancer Research UK. Tato statistická skupina pečlivě shromažďovala data o lidech, kterým byla diagnostikována rakovina. Tato čísla přezvala z celonárodních statistik. Nutno říci, že mluvíme o nemocných mužích a ženách, kteří jsou občany Velké Británie. Výzkum se týkal zhodnocené výsledků v období let 2006 a 2007. Komunikování statistiky: Při počátcích vypracovávání práce mě překvapilo, jak obtížné může být najít původní výzkum. Zabralo mi spoustu času, než jsem se dopracovala k plné originální verzi. I proto mě napadla hned první sporná myšlenka. Pokud novináři prezentují nějaký výzkum, dohledávají si skutečně originální informace nebo spoléhají na již jednou zpracovaný výpis faktů[sj2] ? V případě mého článku lze pochybovat o obou variantách. Našla jsem totiž ještě další článek na stránkách BBC, který byl publikován o den dříve, než na stránkách serveru Aktuálně.cz. Když jsem je oba blíže porovnala, zjistila jsem, že česká verze je v podstatě ještě o něco stručnější výtah z původního výzkumu. Snad i díky předávání informací z ruky do ruky a jejich neustálému zkracování došlo k několika změnám v původně prezentovaných výsledcích. Už v samotném tématu výzkumu a názvu článku lze najít rozdíly. Zatímco výzkum hovoří o nadměrném [sj3] riziku rakoviny, které platí u mužů, autorka článku posouvá téma o kousek a dál a konstatuje, že muži jsou zhoubným onemocněním ohroženi více než ženy. To zdaleka nemusí být pravda, především proto, že sám výzkum je zaměřen poměrně jednostranně a nejsou do něj zahrnuta všechna fakta. Dalším problémem je fakt, že výzkum byl proveden na obyvatelích Velké Británie. Vztahovat tedy výsledky na českou či dokonce obecně světovou populaci je poněkud zkreslující. Sám autor článku nemá dostatečné podklady k tomu, aby mohl výsledky přenést paralelně na český případ[sj4] . Rozhodně nelze na základ analýzy jedné země usuzovat, že to platí všude, byť by to mohla být do jisté míry pravda. Přestože jsou v článku hodnocena konečná zjištění, zapomíná autorka také posoudit dílčí poznatky. Například z výzkumu jasně vyplývá, že zatímco úmrtnost mužů na rakovinu plic sice výrazně klesá, u žen nepatrně stoupá. Tedy existuje příklad, respektive výjimka, která nabourává vyřčenou teorii o tom, že muži jsou rakovinou ohroženi více[sj5] . Jako jeden z největších nedostatků shledávám skutečnost, že z výzkumu byly vypuštěny specifické druhy rakoviny (rakovina prsu, prostaty či dělohy). Ačkoli výzkumníci obhajují, že díky tomuto kroku hodnotí skutečně jen pozici mužů, musím podotknout, že opětovné zapojení specifických druhů rakoviny do výzkumu by mohlo čísla poněkud pozměnit. Této reality si nevšímá ani autorka článku a neupozorňuje, že dalším příkladem výjimky, kdy jsou ženy postihnuty nepoměrně více, je rakovina prsu. Fakta spíše dovádí do extrému i sama. Měla jsem totiž z jejího textu pocit, že primárně z něj mají vyjít jako chudáčci muži. [sj6] Zavádějící byla také konkrétní čísla uvedená v textu. Zatímco původní výzkum odhaluje, že totální úmrtnost na rakovinu je 87%, autorka se spokojila s číslem 70%. [sj7] Pozapomíná také uvést, že totální úmrtnost žen je 73%, což v poměru k neskutečným a zdrcujícím rozdílům, které představuje článek, není až zas tak ohromující rozdíl. Sám výzkum také uvádí, že bez ohledu na fakta úmrtnosti či rychlosti rozvíjení nemoci jsou to právě ženy, kterých je registrováno více jako osob s nádorovým onemocněním. Tento fakt autorka také pozapomněla, což lze snadno pochopit, jelikož se jí lidově řečeno “nehodil do krámu“. Obecně nelze říci, že by si autorka čísla nějak extrémně poupravovala nebo dokonce zmiňovala jiné výsledky, než které odhalil výzkum. Spíše z něj jej vybrala potřebné informace, tak, aby jí zapadly do konceptu fantastického nadpisu[sj8] . Protože jsem se nikdy přesně nezaměřovala na to, jak dalece jsou data v článcích a zajímavostech důvěryhodná, překvapilo mě, že si seriózní výzkum lze poněkud poupravit ke svému účelu. Určitě mě ale tento úkol přiměl k tomu, abych nevěřila všemu, co zjistili fiktivní [sj9] američtí a australští vědci a raději si informace ověřovala, než je sama někde použiju. Zdroje: Výzkum: http://info.cancerresearchuk.org/prod_consump/groups/cr_common/@nre/@sta/documents/generalcontent/c rukmig_1000ast-2748.pdf Článek: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=640013 Myslím, že jste si trochu zapřeháněla. Článek je sice slátanina, ale do vyložené senzacechtivosti má daleko. Mohla jste se více zaměřit na tu hromadu nejasných číselných tvrzení, která tam byla. Např. „se nemoc pravděpodobněji rozvine u 60 procent mužů“ je celkem perlou obskurity. Takže až budete příště kritizovat, zkuste to střízlivěji, věcněji. I přesto seminárku přijímám. SJ 10b ________________________________ [sj1]Přesnost a náročnost neimplikují nutnost nepřekrucování. Nepřekrucování je morálním imperativem, který platí i bez těchto podmínek. Pozor na „rozjezdové“ věty. Vím, že jste to nemyslela tak exaktně, jak jsem to vzal, ale v odborném psaní není místo pro „polopravdy na zahřátí“. [sj2]Bohužel často vychází z popularizačních článků v zahr. médiích. Zdá se, že tomu tak bylo i v tomto případě. [sj3]Tady jste se mohla pozastavit nad čísly. Co činí ten konkrétní číselný údaj „nadměrným“? Je to nadměrnost, oproti nějaké normě, oproti ženám, oproti žádoucímu stavu…? [sj4]Z čeho to usuzujete? Nemožnost zobecnění by měla být podložena argumenty. Zahazovat výsledky bez snahy o jejich uplatnění je marnotratné. [sj5]Tady se do toho nějak zamotáváte. Prevalence přeci nesouvisí se změnou. [sj6]Metodologická výtka výzkumu sem nepatří. [sj7]To je velký rozdíl na pouhé zaokrouhlování. Jak myslíte, že to mohlo vzniknout? [sj8]Rakovina ohrožuje podle výzkumu více muže než ženy To mi přijde docela střízlivé. [sj9]Ta původní studie byla fiktivní?