Emoční působení
hluku
PSY212 Psychologie zvuku
Dělení podle Havránka
 zvuky habituované
 nevyvolávají emoční reakci
 zvuky běžné, známé, obvyklé
 hladiny, na nichž je habituace možná, jsou
podmíněny situačně, kulturně, sociálně
 zvuky emoční
 orientační reakce, pocit ohrožení, citový prožitek
 signalizuje či asociuje nebezpečí, ohrožení
 nezáleží na zdroji, ale na postoji recipienta
 může se habituovat
Dvě zvláštní kategorie zvuků
podle R.M. Schafera
 sound phobias
 výrazně nepříjemné zvuky, budící nelibé
asociace či pocity
 sound romances
 zvuky s výrazně pozitivními asociacemi,
vyvolávající příjemné představy či pocity
Emoční reakce
(Havránek)
 rozmrzelost (annoyance)
 negativně prožívaný pocit nepohody
 rušení (disturbance)
 interference s činnostmi
 obtěžování (nuisance)
 společensky nepřípustné ovlivňování živoního
prostředí
Rozmrzelost
(Lindvall a Radford)
 = pocit nelibosti spojený s jakýmkoli
činitelem nebo podmínkou, o níž jedinec
nebo skupina vědí či předpokládají, že je
nepříznivě ovlivňuje
 obecný pojem, zastřešující i další negativní
emoční reakce (úzkost, zlost apod.)
 brána jako nejvýznamnější z nepříznivých
účinků komunitního hluku
 primárně emoční reakce, druhotně vzniká v
důsledku rušení činností nebo nepříjemných
tělesných prožitků
Rozmrzelost z hluku
(Guski, Felscher-Suhr a Schuemer, 1999)
 Rozmrzelost jako emoce
 hodnotící kvalita libosti nebo nelibosti vztažená k podnětu
 Rozmrzelost jako důsledek rušení
 sekundární reakcí v důsledku rušení zamýšlených činností, např.
komunikace
 Rozmrzelost jako postoj
 postoj jako systém poznatků o zdroji / provozovateli, jeho
hodnocení (,,dobrý/špatný")
 Rozmrzelost jako znalost
 znalost o působení hluku ovlivní reakci (osvěta může zvyšovat
rozmrzelost)
 Rozmrzelost jako výsledek racionálního rozhodnutí
 zvažování okolností ovlivní emoční reakci; např. zvažování, zda
blízké letiště přináší lokalitě něco pozitivního (turistický ruch 
lepší finanční situace města  oprava dětského hřiště)
Rozmrzelost
jako funkce intenzity hluku (Kryter)
Kritizováno, protože
nerozlišuje zdroj
hluku
Rozmrzelost
podle zdroje (Miedema a Oudshoorn)
letecká
DOPRAVA
silniční železniční
Fyzikální prediktory
 hladina intenzity (resp. hlasitost)
 LAeq, LAmax, L5, Ldn, Lden
 počet hlukových událostí
 frekvence přejezdů/přeletů (noise event)
 relativní hladina intenzity hlukových událostí
oproti pozadí
 rozmrzelost s počtem hlukových událostí
nejprevé strmě stoupá, po překročení určité
hranice zůstává konstantní
Fyzikální prediktory
 frekvenční složení
 vysoké a hluboké frekvence vnímány jako
nepříjemnější
 nízké frekvence často spojeny s vibracemi ­ ty
ovlivňují hodnocení hluku
 db(A) podhodnocuje nízké frekvence ­ ty
nevnímáme jen sluchem,ale celým tělem
(rezonance tělesných dutin a dlouhých kostí)
Fyzikální prediktory
 časový průběh (modulace, rytmus)
 rozmrzelost vyšší při proměnlivém průběhu, při
nepravidelném hluku nebo při rytmickém hluku, jehož
rytmu interferuje s činností
 prostorové umístění zdroje
 vzdálenost ­ blízké zdroje jsou potenciálně nebezpečnější
 viditelnost ­ oddělení dopravy živým plotem snížilo
rozmrzelost
 neznámost umístění zdroje může zvýšit rozmrzelost
Fyzikální prediktory
 vizuální scenérie
 čím více je vizuální prostředí urbanizováno, tím negativnější je
hodnocení hluku
 pokud vizuální prostředí ovlivnilo hodnocení, vždy jen
negativním směrem
 jindy naopak ­ zvýšení vizuálního pokrytí vegetací zvýšilo
rozmrzelost z hluku
 denní doba, den v týdnu, roční období
 informační obsah
 sonoforma (př. start letadla, výstřel z pušky)
 více než 50% variability lze přičíst psychologickým
proměnným ­ lépe vysvětlují reakci než fyzikální
vlastnosti hluku
Sociální a situační proměnné
 postoj ke zdroji hluku
 hodnocení, asociace, např.:
 železnice = starý, spolehlivý, víceméně bezpečný způsob
dopravy pod kontrolou veřejné instituce
 silniční doprava = relativně nebezpečná, pod kontrolou
jednotlivců
 letecká doprava = nejvíce spojena se strachem z havárie a
pocitem ohreožení
Sociální a situační proměnné
 důvěra v pravomocné orgány
 uznání problému, ochota ke spolupráci, jasná komunikace,
vynaložené úsilí k redukci hluku
 historie hlukové expozice
 srovnání s dřívějším stavem ­ zhoršení hlukové situace
může vyvolat silnější negativní reakci, zlepšení zase
silnější kladnou reakci než bychom očekávali (efekt změny
- evidence je ale nejednoznačná)
 očekávání
 očekávání nárůstu samo zvýší rozmrzelost a naopak
 vnímaná možnost ovlivnit situaci, předvídat
 význam a důležitost hluku
Osobní charakteristiky
 věk, pohlaví, socioekonomický status
 aktuální psychický a tělesný stav
 citlivost k hluku jako osobnostní vlastnost
Citlivost k hluku
Čísla otázek Zcela
souhlasím
Spíše
souhlasím
Spíše
nesouhlasím
Zcela
nesouhlasím
1, 3, 5, 7, 8, 9, 10, 12, 13,
15, 17, 19, 20, 21, 24, 25,
28, 29, 30, 31, 32, 33, 37,
39, 41, 43, 45, 47, 48, 49,
52
3 2 1 0
2, 4, 6, 11, 14, 16, 18, 22,
23, 26, 27, 34, 35, 36, 38,
40, 42, 44, 46, 50, 51
0 1 2 3
Citlivost k hluku
 Weinstein Noise Sensitivity Scale
(WNSS)
 21 položek, studentská populace,
jednodimenzionální
 Lärmempfindlichkeitsfragebogen (LEF)
 52 položek, pro celou populaci
 7 oblastí: každodenní život, volný čas, zdraví,
spánek, komunikace, pracovní výkon a hluk
obecně
 4 faktory: (1) výkon a všeobecné postoje, (2)
spánek, (3) sociálníá kontext a veřejnost, (4)
hudba
Citlivost k hluku
 ... nesouvisí s ostrostí sluchu (lidé citliví
k hluku nemají odlišné absolutní a
relativní prahy ani jednoduché reakční
časy)
 ... je odrazem posuzování a hodnocení
vnímaných zvuků, je postojem
 ... koreluje s neuroticismem (.19) a s
extraverzí (-.21)
Citlivost k hluku
 senzitivní jedinci častěji vykazují symptomy hněvu,
napětí, nervozity, méněcennosti a úzkosti, reagují na
hluk větší aktivací a poplašnou reakcí, silnější
vazokonstrikcí a rychlejším tepem; častěji udávají
zdravotní problémy a depresi, vyšší subjektivní
stresovou reakci a pomalejší habituaci
 ... je vyšší u žen
 ... nezávisí na demografických charakteristikách
(výjimka: vzrůstá s věkem)
 ... nesouvisí s výkonem
 ... není totéž jako negativní afektivita (NS znamená
vyšší citlivost v kladném i záporném směru; citliví
lidé např. reagují pozitivněji na snížení hluku)
Citlivost k hluku
 10-20% populace je vysoce senzitivní (tj.
reagují silnou rozmrzelostí i na slabé
hluky)
 10-20% populace je velmi tolerantní (tj.
ani intenzivní hluk jim nevadí)
 u 60-80% populace kvantita reakce
odpovídá kvantitě podnětu
Citlivost k hluku
výzkum R. Šohajové
 souvislost mezi citlivostí k hluku a
hodnocením různých environmentálních
zvuků
 přírodní zvuky (zpěv ptáků, potok)
 zvuky lidského původu (restaurace, obchodní
dům)
 technické zvuky (doprava, sbíječka)
Citlivost k hluku
výzkum R. Šohajové
Histogram: ns: Citlivost k hluku
K-S d=,08832, p> .20; Lilliefors p> .20
Expected Normal
30 40 50 60 70 80 90 100 110 120
X <= Category Boundary
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
No.ofobs.
Průměr = 78,37
Min. = 43
Max. = 113
SD = 15,25
Citlivost k hluku
výzkum R. Šohajové
 8 dimenzí hodnocení
Emoční hodnocení (Russelův dvojdimenzionální prostor emocí)
vzrušující
radostný zúskostňující
příjemný nepříjemný
uvoňující skleslý
uspávající Rozmrzelost
vadí ­ nevadí
Estetické hodnocení
krásný ­ škaredý Pohybová tendence
zajímavý ­ nezajímavý přitažlivý ­ odpuzující
Citlivost k hluku
výzkum R. Šohajové
N = 60
vadí
nevadí
nepříjemný
příjemný
uspávající
vzrušující
zúzkostňují
cí
uvolňující
skleslý
radostný
odpuzující
přitažlivý
škaredý
krásný
nezajímavý
zajímavý
přírodní -0,221 -0,215 -0,297
lidské -0,265 -0,293
technické 0,220 0,269 0,229 0,367 0,235 0,234
Korelace mezi citlivostí k hluku a jednotlivými hodnotícími proměnnými
Spearman, p < 0,05
- ,,přírodní" a ,,technické" testovány jednostranně (one-tailed)
- ,,lidské" testovány oboustranně (two-tailed)
HLUK
Hlasitost
-Leq
-Lmax (špičky)
-Lmin (pozadí)
-hladina zvuku nad pozadím
Frekvenční spektrum a
mikrotemporální vlastnosti
-vysoké/nízké frekvence
-tonální spektrum
-modulace
-drsnost, pronikavost
Makrotemporální vlastnosti
-délka trvání
-rytmus
-počet/vzorec výskytu hlukových
událostí
Zdroj
-typ dopravního hluku
Informační obsah
ZPROSTŘEDKUJÍCÍ
MECHANISMY
Pocit bezprostředně doprovázející vjem
Vnímaná somatická reakce
-stresová reakce
-zahlušení, bolestivý vjem, rezonance kostí a
tělesných dutin,...
Maskování
-hluk jako masa
Atrakce pozornosti
-hluk jako rušivá informace
Kognitivně-emoční hodnocení
-hodnocení informačního obsahu
-hodnocení zdroje, provozovatele, institucí,...
-vnímaná ovlivnitelnost/
předvídatelnost
-historie expozice, srovnání s očekávaným
stavem, vnímaná změna, anticipace vývoje
-...
R
O
Z
M
R
Z
E
L
O
S
T
VNĚJŠÍ KONTEXT
Fyzikální
-viditelnost zdroje
-vizuální scenérie
-přístup k tiché straně obydlí
-vývoj hlukové expozice
Sociální
-původce hluku
-zákony, limity
- denní/roční doba, den v týdnu
-aktivity zastupitelstva, občanských sdružení,...
Kulturní
-kulturní a historický význam daného zvuku
JEDINEC
Citlivost k hluku
Kapacita zvládání
Aktuální nálada
Interakce s činností
-distribuce pozornosti
-osobní projekty
Coping
(podle V. Marka, 1995)
 ,,otevřít se" v představě okolním zvukům a
nechat je ,,procházet" svým tělem bez
nutnosti bránit se jim
 ,,ztotožnění se" s nepříjemným podnětem,
které vyústí v prosté vědomí jeho existence,
aniž by člověk na něj emočně reagoval
 aktivní vydávání tichého ,,mručivého" zvuku
a ve sledování interference tohoto zvuku
s původním nepříjemným podnětem; tím lze
opět dosáhnout pozice emočně
nezúčastněného pozorovatele
ŘEŠENÍ
Tradiční cesta
 eliminace hluku
 zdroj (odhlučnění)
 šíření (izolace)
 příjemce (ochranné pomůcky)
 maskování (,,akustický parfém")
ŘEŠENÍ
Nové trendy
 příznivá zvuková prostředí
 od ,,ještě přijatelných" k pozitivně působícím
 důraz na plánování
 celostní a kvalitativní pohled
 od měření hlučnosti k diferencovanému pohledu
 kulturní a historická hodnota zvuků, pestré a
vyvážené zvukové prostředí, informační bohatost
 přijetí odpovědnosti za zvukové prostředí
 rozvoj citlivosti vůči zvukům
Na ,,Den uvědomování si hluku" (Noise Awareness Day)
1999 vyšlo do ulic 200 studentů, kteří nedělali nic víc, než
že poslouchali...
Příznivé zvukové prostředí
(International Commission on Biological Effects of Noise)
 zdraví a rehabilitace
 bezpečí
 sociální interakce, stejně jako soukromí
 spánek, odpočinek, rekreace a psychické
zotavení
 učení a kreativita
 výkonnost a produktivita
 vnímání a estetické hodnocení
 orientace a sebedůvěra