Tim Allen, Alan Thomas: Oxford 2000. Hladomor ž Jaké procesy vedou k hladomoru? ž Můžeme hladomoru zabránit? ž Kolik lidí trpí hladem? ž Můžeme snížit počet hladovějících? Hladomor, podvýživa ž Hladomor je krize způsobená nedostatečným přísunem potravy v kombinaci s vysokou incidencí nemocí a prudkým nárůstem mortality. ž Chronický hlad > podvýživa Potíže se měřením podvýživy ž 1) neexistuje medicínský test, který by nezpochybnitelně stanovil kvalitu výživy či podvýživy ž 2) je velmi obtížné stanovit minimální kalorický příjem pod který mohou být aktivity nebo život v nebezpečí Měření výživy/podvýživy 1) měření nutričního přijmu – příjem potravy = přiměřenost kvantity a příjmu energie ve skutečnosti nákladně a obtížné měřit, co lidé jedí Intrusivní metoda – lidé mění stravovací návyky měření ž 2) odhad pomocí tělesných charakteristik ž Výška/ robustnost vzhledem k věku ž Objem paže - krátkodobě ž Výška dlouhodobý odhad Absolutní hodnoty Hladomor – nikoli ´technická záležitost´ Stádia vedoucí ke krizi ž nouze – bezprostřední příčina, které vede k nedostatku ž strádání a ´coping strategies´ - dočasná migrace za prací a za obstaráním potravin ž prodávání zbytku majetku i zdroje obživy (dobytek) ž sociální kolaps, vyčerpání, rozptýlení obyvatel, masová migrace ž příchod do uprchlických táborů nebo center rozdávání pomoci Zkreslená žurnalistická optika ž Mediální pokrytí hladomoru se soustřeďuje zejména do finálního stádia – tj. kdy už ob+ěti opustily své domovy v zoufalé snaze najít potravu ž Pokud vláda a NGO ustavily uprchlické tábory ¨ ž Oběti opouštějí své domovy, pole, sociální sítě a další statky ž Navíc problematika bezpečí – aféra OSN Úmrtnost spojená s hladomorem a tábory ž Spalničky byli hlavní příčinnou smrti v Somálsku a Sudánu, v Thajsku včasné imunizační programy pravděpodobně zabránily vysokou úmrtnost na spalničky ž 80% úmrtí v Súdánu - průjmovými onemocněními a spalničkami ž Cholera, TBS, tyfus, meningitida a žloutenka Vzájemná propojenost ž Nemoci a podvýživa – se vzájemně posilují proto je nemožné ustavit směr kauzality mezi příčinnou a následkem ž Dietní nedostatky sníží efektivnost imunitního systému,k větší náchylnost k infekcím a horší průběh Druhá fáze – horečná aktivita ž Tváří v tvář nedostatku potravy a dalších nezbytností, lidé migrují za prací, ž Tato migrace může uspíšit zdůvodní krizi, např. přeplněná obydlí v nevyhovujících bytových podmínkách s nedostatečným hygienickým zázemím. Dopady na hostitelskou komunitu Dopady na hostitelskou komunitu ž Migrace – podkopává potravinovou bezpečnost hostitelské komunity ž Snižuje mzdy v hostitelské komunity Ztráty pří migrantů spojené s migrací ž Opuštění domů, půdy a nemovitého majetku – nemožno zpěněžení, vystaveno riziku odcizení nebo poškození ž ´pohyblivý´může zemřít při migraci – např. dobytek Sociální kolaps ž Nasátává, pokud selhají strategie zvládání situace ž Pociťují, že není možné zachovat svůj způsob života Crude mortality rate hrubá míra úmrtnosti ž Počet úmrtí na 10 000 lidí denně ž V mírových, nekrizových obdobích : 0,5; tj. 1 člověk za dva dny ž Masová migrace genocidy Rwanda – hrubá míra úmrtnosti - ž Kongo/Zair – 60 denně CMR – forced repatriation to Congo ž nucené přemístění uprchlíků z Rwandy z Konga – pronásledování vojáky ž CMR – 300 denně Pooling of resources ž Příbuzní a sousedé sdílejí vzácné zdroje ž Střídají se v poskytování základní prostředků (prodávají své statky postupně, střídají se) Důvody hladomoru ž stagnující způsob výroby, který nepodporuje inovace a je nepružný vzhledem k nárokům rostoucí populace a zhoršující se kvality půdy ž zemědelství ve Wollo – zejména pro přímou spotřebu (nikoli pro trh) ž Polanyi ž Malá propojenost mezi zemědělstvím a městskou ekonomickou aktivitou ž Malá zemědělská směna Příčiny hladomoru ž 2) nárůst vnějších závazků – v podobě potravin, peněz a práce (povinné dodávky potravin do měst za státem určenou cenu, hladomorová daň, a v podstatě robota ž Každá domácnost musela dodat určité množství obilovin ž Cena stanovená vládou významně nižší než tržní cena Famine levy – hladomorová daň ž Příčiny hladomoru ve Wollo a dalších částech Etiopie ž rolníci museli platit zvláštní ´hladomorovou daň´ ž museli jeden den v týdnu pracovat na komunálních a státních projektech ž neplacená práce Od soběstačnosti k tržní ekonomice ž Snaha vymanit se ze samozásobitelského ekonomického systému (subsistence economy) ž tj. příklon k monetárních směnám (Simmel) ž trh v dobách krize je významnější ž rolníci si uvědomují, že jejich přežití záleží na získání dostatku peněz na nákup potravin ž avšak za této situace jsou rolníci v nevýhodě Endowments, subsistence eco., barter trade, market Súdan 1983-89 Efektivnost aktérů