Washingtonský konsensus ž Termín - 1989 – Williamson ž Popis ekonomických politik pro krizemi zmítaných rozvojových zemí ž - podle institucí SB, MMF, ministerstva financí USA ž Deset doporučení ž 1) fiskální disciplnínu (rozpočtovou) ž 2) přesměrování veřejných výdajů od dotací (zejména od nedistriminovaných dotací) k zajištění klíčových prorůstových služeb Washingtonský konsensus ž 3) reforma daňové soustavy – rozšíření zdanění na větší skupinu obyvatelstva ž 4) třžně určované úrokové míry ž 5) tržní směnné kurzy ž 6) liberalizace obchodu – dovozu, zejména s důrazem na eliminaci kvantitativních restrikcí, protekcionismus pouze marginálně pomocí tarifů Washingtonský konsensus ž Liberalizace podmínek pro příliv FDI ž Privatizace státem vlastněných podniků ž Deregulace – zrušení ž Právní zajištění vlatnických práv ž Termín je také používán jako označení tržního fundamentalismu Anti-globalizační hnutí ž Kritikové liberalizace – Noam Chomsky, Susan George, W. Belo, Naomi Klein ž Kritika strategií nadnárodích korporací ž Otevírání trhů, volný pohyb služeb, zboží a kapitálu, avšak restrikce volného pohybu osob ž Situace – zboží produkované levnou pracovní silou exportováno do rozvinutých – zisky TNCs. Neoliberalismus ž Rozšířní neoliberalismu – experimentální programy v 70. letch, prvky neoliberalismu implementovány v Chile, Bolivii a Mexiku, Afrika – Ghana, Indie, Pakiastan, Thajsko ž Velmi málo rozvíjejících zemí nedotčeno neoliberalismem ž Odstranění potravinových dotací, zrušení odborů , odstranění institutu minimální mzdy ž Neoliberalismus ž Redukce veřejných výádajů,privatizace státem vlastněných sppolečností, omezení státní byrokracie ž Redukce veřejných výdajůp na sociální a ekonomickou ingrastrukturu (vzdělání, zdravotnická péče, sociální politika, doprava a komunikace SAPs ž Původ SAPs – 1974 Extended Fund Facility ž 1979 – Sectoral Adjustment Loans (SECALs), 1980 Structural Adjustment Loans – WB ž 1985 Structural Adjustment Facility ž MMF – krátkodobé stabilizační opatření ž SB – dlouhodobé přizpůsobení a programy ž SAPs ž 1983 – ݯA zemí pod dohledem SAPs MMF ž (upper credit tranche, conditionality, Stand-By Arrangement – Extend Fund Facility) ž Farmáři – vytlačeni z produkce – neschopni konkurovat nadnárodním korporacím v oblasti zemědělství SAPs ž Efektivita liberalizace a dalších pro-exportních politik závisí na atruktuře exportu a celkové úrovni ekonomického rozvoje ž Teprve pokud je dosaženo relativně vysoké míry ekonomického rozvoje jsou politiky liberalizace uskutečnitelné ž Zkučenost NICs – ELI nemusí být nutně doprovázeno polarizací společností, ke kterých došlo za SAPs ž Vyvarovat se politik, které stimulují růst v určitých sektorech na úkor jiných SAPs ž Politiky SAPs – zaměřeny na redukci veřejných výdajů a nikoli na makroekonomickou stabilitu ž Vliv multiplikátorů – redukce výdajů dopad na spotřebu a ekonomický růst ž Deflační spirála SAPs ž SAPs tak mohou způsobit opačný efekt – nárůst deficitu rozpočtů, kontrakce ekonomiky, nárůst výdajů na sociální potřeby – proto razantní restriktivní opatření na snížení sociálních výdajů ž Vzhledem k heterogenosti zemí třetího světa – programy závislé na podporu administrativ a implementátorů SAPs ž Trh nevede k automatickému naplění širších rozvojových cílů ž Snaha zefektivnit fungování státu ž Privatizace státem vlastněných podniků, snaha demontovat parastátní úrtavy (dozorčí rady) ž Strategie funguje při existenci dokonalých trhů, avšak tato podmínka nesplněna u mnoha zemí. SAPs ž Vzrůstající nestabilita pod tlakem programů přizpůsobení, otázky politické a sociální udržitelnsoti ž Vzrůastající sociální náklady , zhoršení sociální situace – otázka implemetace nepopulárních programů demokraticky zvolených vlád bez uchýlení se k represivním opatřením SAPs ž SAPs – zaměřeny na makroekonomickou stabilizace a liberalizaci obchodu k zefektivnění alokace zdrojů ž Pozornost ociálním nákladům a politické průchodnosti SAPs byla zanedbávána Ideologická zkreslení ž Ideologická zkreslení SAPs a otázka institucí zaštiťující programy ž Přilišná posedlost ´ctnostmi trhu´ ž „Fond žije v neexitující zemi dokonalé konkurence a dokonalých ochodních příležitostí, kde nejsou monopoly, neexistuje protekcionismus“ Ideologická zkreslení ž Skrytá agendy MMF a SB – neoliberální kontrarevoluce – snaha depolitizovat politiky a striktní odmítutí jiných politik ž Podobně jako neoklasická ekon. je neoliberalismus prezentován jako pozitivní, bezhodnotová a ideologie zbavená věda Ideologická zkreslení ž Technický jazyk a matematické modelování neoliberálního přístupu - údajně prostý ideologického obsahu ž Neoliberální jazyk obzvášť svůdný protože kombinuje zdálnivě objektivní jazyk neoliberální ekonomie s návrhy na politiky, které slouží zájmům dominantním globálním mocenským strukturám Ideologická zkreslení ž Ekonomie slouží jako nástroj sociální kontroly ž Instituce sociální kontroly organizují, předepisují, strukturují, kanalizují a integrují chování a volby ž Utváření a implementace ekonomické teorie je součástí utváření a manipulace veřejného mínění ž Všechny tyto manifestace ekonomie jako sociální kontroly představují důležité aspekty studia sociologie ekonomie jako instituce Thorboecke Development doctrine Rozvojová doktrina 50. léta 50.léta 50. léta ž Jednosektorové analytické nástroje ž Agregované indikátory a jednoduché produkční funkce ž Jednosektorové a jednofaktorové modely ž Spoléhání se na agregované modely – ovlivněno tehdejším konceptuálním aparátem a dostupnými daty ž - téměř výhradně agregovaná národní data ž Struktura dat – objevily se až v 60. letech 50. léta ž Industriálnímu sektoru byla přisouzena dynamická role ž Zemědělství zanedbáváno a diskriminováno ž Průmysl byl vedoucím sektorem ž Měl poskytovat alternativní zaměstnání pro zěmědělské obyvatelstvo 60. léta ž Ekonomický dualismus ž Vysvětlení vzájameného vztahu dvou sektorů ž Lewis – naivní dvousektorový model ž Pasivní role podpůrného sektoru zemědělství ž - nelimitované pracovní síly(umlimited labour) a zemědělského přebytku 60.léta 60. léta 60. léta ž Postupné opouštění naivního modelu ´nejdřive industrializace´ ž Vyrovnaný versus nevyrovnaný růst ž Nurske – vyrovnaný růst – sektorový růst – poptávka po rozdílném zboží jako vzrůstá přijem ž Hirshmann – nevyrovnaný růst – nedostatech schopnosti rozvojování jak v privátním tak ve státním sektoru – zablokování růstu 60. léta ž Oba přístupy (vyrovnaný a nevyrovaný růst) – důležitost propojení mezi jednotlivými sektory při rozvojovém procesu ž Mechanická aplikace dvousektorového modelu na multisektorový bez patřičné pozornosti rozdílům v technologiím a způsobem organizace mezi moderními a tradičními aktivitami 60. léta ž Teorie efektivní ochrany ž Podpora import substitution ž Mezisektorová struktura a ekonomický růst ž Kuznets – historické studie ž Chenery – mezinárodní mezisektorové komparace 60. léta ž Snaha integrovat do ekonomických modelů role zahraniční pomoci ž Dvě nezávislé překážky růstu – dovednosti (skills) a úspory – investment limited growth, platební bilance překážkou . Trade limited growth ž Nerovnovážné modely , limitovaná strukturální flexibilita rozvojejících se zemí = investment-saving gap (mezera) nebo balance-of-payment gap 60.léta ž Druhý typ analýz – všeobecné rozvovány ž Snaha objastnit intersektorální propojení a zachytit vliv alternativních sektorálních investic na ekonomický růst 70. léta ž Selhání politik orientovaných na HDP ž Nezaměstnanost a podzaměstnanost ž Rostoucí přijmová nerovnost, nebo repredukce poválečných nerovností ž Častý nárůst chudoby ž Zintenzivnění migrace do měst - problémy ve městech 70. léta ž Negativní platební bilance ž Narůstající zahraniční zadluženost ž - snaha redukce chudoby a narovnání přijmové nerovnosti skrze zaměstnanost v tradičnícdh sektorech ž Explicitní snaha o růst a zároveň a redukci chudoby 70. léta 70. léta 70. léta ž Nové empirické studie zabývající se vztahem makro-mikro ž Vysvělení dynamiky transformace tradičního zemědělství ž Neformální sektor, role zaměstnanosti v napomáhání ekonomickému růstu 70. léta ž Gandiho důraz na tradiční průmysl ž ILO – studie neformálního sektoru, relativně efektivní, dynamický, často diskriminován jako důsledek tržních nedokonalostí a nevhodných národnícn nebo lokálních regulací ž Neformální sektor – důležitý zdroj potenciálního růstu a zaměstnanosti 70. léta 70. léta 80. léta 80. léta