Nová vlna školy závislosti Problematika dluhů Baranův kolonialismus v Indii ž Baranova studie o Indii představuje klasické podání vývoje země - historickou zkušeností kolonialismu. ž Ekonomický dopad - v 18.stol. byla Indie jednou z nejvyspělejších zemí světa. ž Ekonomické podmínky Indie byly relativně vyspělé, indické metody výroby a průmyslové organizace - srovnatelné s ostatními částmi vyspělého světa. ž Avšak Británie měla vojenskou převahu - Británie porazila Indii, její zaostalost byla způsobena „propracovaným, bezohledným a systematickým rabováním Indie britským kapitálem od samého počátku britské nadvlády“ (Baran, 1957:144). Baran ž Na počátku 20.stol. si přivlastnil 10% indického domácího produktu a toto číslo je ještě podhodnocením odčerpávání indického bohatství, protože se vztahuje pouze na přímé transfery ž nezahrnuje indické ztráty kvůli nevýhodným obchodním podmínkám vnucených Británií. Británie aplikovala ještě jinou strategii ničení Indie. Baran ž Od pol.18.stol nastal rozmach textilního průmyslu na britském venkově. ž Ve snaze rozšířit tuto industrializaci a ovládnout světové trhy ž představa, že je třeba zničit silnou konkurenci indického textilního průmyslu a najít trvalého dodavatele pro svůj bavlnářský průmysl a rozšířit své zámořské trhy. ž K těmto cílům Británii posloužily kolonie. Baran ž Podle Barana (1957) britská správa systematicky ničila samotné základy indické společnosti, její obchodní politika zničila indická řemesla - chudinská předměstí. ž Koloniální nadvláda se opírá o nově vniklé elity, které přísahaly loajalitu velmoci a jejichž zájmy jsou úzce spjaty s dominující velmocí. Baran ž Škola závislosti nazývá tuto novou třídu ´klientskou sociální třídou´ a odhaluje, lokální vlastními pozemků jsou nejčastěji nabírání na posty do koloniální správy, protože obávají rolnických protestů a potřebují koloniální vládu, aby je mocensky podpořila. Kulturní hegemonie ž Pro usnadnění politické nadvlády Britové aplikovali vzdělávací politiku která měla Indy držet v nejhlubší formě barbarismu a nevědomosti. ž „Vzdělávací systém vytvořený a spravovaný Brity byl namířen nikoli na podporu vědecké a průmyslové schopnosti Indů, ale na jejich potlačení. Kulturní hegemonie ž Namísto napomáhání pochopení světa, ….Indové vzděláváni v psaní poznámek k archaickým obratům Angličanů 16. A 17.stol. a učili se nazpaměť osobní příběhy téměř neznámých vládců cizí země“ (Baran, 1957:145). Dos Santos: Struktura závislosti ž Dos Santosův koncept závislosti poukazuje na základní problém, kterému čelí rozvíjející se země. Dos Santosova klasická a stále užívaná definice závislosti (Dos Santos, 1971:226) udáví, že Dos Santos ž vztah mezi dvěma nebo více zeměmi nabývá formy závislosti, pokud některé země (dominantní) mohu expandovat a být aktivními činiteli svého růstu [self-starting], zatímco jiné země (závislé) mohou expanze a růstu dosáhnout pouze jako odrazu této expanze a růstu v zemích dominantních“ . Tři historické podoby závislosti ž Koloniální závislost ž Finančně industriální - ž Technologicko industriální Typy závislosti ž Koloniální závislosti dominantní země monopolizovala kontrolu nad půdou doly, a lidskými zdroji (otroky) stejně jako export surovin či zboží ze závislé země. Typy závislosti ž Na konci 19.stol. se však vynořil historicky nový typ závislosti – finančně-průmyslová závislost. Podobně jako v předcházejícím formě závislosti byla finančně-průmyslová opět zaměřena na vykořišťování surovin a zemědělských produktů ze závislých zemí, avšak kolonizované regiony byly strukturálně specializované na kultivaci určitých monokultur. Dos Santos ž Vedle těchto exportních sektorů byly ještě ekonomické aktivity, které byly závislé na exportu pro odbytiště svých produktů. ž podpůrný sektor, který produkoval lidské zdroje pro exportní sektor v obdobích hospodářského růstu a absorboval nezaměstnanost v obdobích recese. technologicko-průmyslová závislost ž vznikl po druhé světové válce s postupem industrializace v některých rozvíjejících se zemích. ž Dos Santos se domnívá, že existují strukturální omezení průmyslového rozvoje v méně rozvinutých zemích. Průmyslový rozvoj je totiž odvislý od exportního sektoru, protože pouze export může zajistit potřebnou zahraniční měnu na nákup pokročilých technologií pro průmyslový sektor. Dos Santos ž Příčiny deficitu: 1) monopolizovaný mezinárodní trh má sklon tlačit na snížení cen surovin a zvyšovat ceny za průmyslové výrobky. ž Navíc jsou často suroviny nahrazovány syntetickými materiály, čímž se deficit zemí exportujících suroviny nadále zvyšuje. Dos Santos ž 2) Protože zahraniční kapitál kontroluje ekonomiku závislé země, vysoké zisky odplouvají z rozvíjející se země. ž množství kapitálu opouštějící zemi je mnohem vyšší než objem kapitálu vstupující do rozvíjející se země. ž A právě z důvodu zachování úrovně exportu jsou rozvíjející se země nuceni zachovat dosavadní strukturu vztahů a moci zkorumpované oligarchie Dos Santos ž 3) Výsledkem je, že zahraniční financování – ať už ve formě zahraničního kapitálu nebo pomoci – se stává nezbytné k pokrytí současného deficitu a financování dalšího rozvoje. Dos Santos - zahraničních investic je: ž „financovat z větší části severo-americké investice, podporovat import, který konkuruje domácímu zboží a zavést technologie, které nejsou přizpůsobené potřebám rozvíjejících se zemí a investovat do sektorů, které z hlediska potřeb rozvíjející se země nejsou prioritní“ (1971:231). Dos Santos ž Nerovný kapitalistický vývoj na mezinárodní úrovni je reprodukován interně na úrovni těchto států, kdy výrobní struktura méně rozvinutých zemí je rozpolcena mezi ´tradiční´ agrární exportní sektor a ´moderní´ sektor technologické a ekonomicko-finanční koncentrace. Dos Santos ž Kontextu lokálně levné pracovní síly v kombinaci s užíváním investičně náročných technologií vedlo k vytvoření velkých rozdílů v hladinách mezd. ž Z marxistické perspektivy Dos Santos označuje tuto vysokou koncentraci příjmu za ´vysokou míru vykořisťování´(superexploitace) pracovní síly. Dos Santos ž Tato nerovná výroba vytvořila hranice růstu vnitřních trhů v rozvíjejících se zemích. ž Růst trhu spotřebního zboží je omezován nízkou kupní silou obyvatel v produktivním věku a nízkým počtem pracovních míst vytvořených tímto investičně-náročným sektorem. ž Navíc je růst trhů s kapitálovými statky limitován převodem zisků do zahraničí, který tak odčerpává část ekonomického nadbytku vytvářeného domácí ekonomikou. ž Přestože Amin neopomíjí rozdíly mezi periferními zeměmi, trvá na tom, že tyto země konvertují směrem k jednomu typickému modelu, charakterizovanému dominací agrárního kapitálu, kompradorů [obchodních zástupců], komerčního a centrálního kapitálu. ž A s dominací centrálního kapitálu nad systémem jako takovým, tento model značně limituje rozvoj v periferním národním kapitalismu. Dos Santos ž Průmyslový rozvoj se silné závislý na technologickém monopolu center. ž Nadnárodní korporace neprodávají zařízení na zpracování surovin jako obyčejné zboží. Požadují platby za použití licence. ž Proto rozvíjející se země musí vycházet vstříc zahraničním investicím, aby získali potřebné technologie a mohli užívat patentované suroviny. Amin: přechod k perifernímu kapitalismu ž Periferní kapitalismus je charakterizován extroverzí zaměřením směrem na export. ž Amin uvádí, že : „extroverze nevzniká z nedostatečnosti domácích trhů, ale z vyšší produktivity center ve všech oblastech, což nutí periferii omezit se do role doplňkového dodavatele výrobků na výrobu produktů, ve kterých má periferie přirozenou výhodu: exotická zemědělská výroba a minerály“ (Amin, 1976:200). Amin ž Další formou zkreslení [distortion] je hypertrofie terciálního sektoru centra. ž V centru hypertrofie terciálního sektoru odráží obtíže spojené s využitím přidané hodnoty v monopolním kapitalismu, takže více zdrojů musí být použito na marketing a účtování komodit. Samir Amin ž Avšak hypertrofie terciálního sektoru na periferii je převážně výsledkem kontradikcí inherentním perifernímu kapitalismu, jmenovitě stagnující industrializaci, narůstající nezaměstnanosti, zoufalé migrace z venkovských do městských oblastí apod. ž Podle Amina, tato hypertrofie neproduktivních aktivit brzdí kumulaci kapitálu periferních zemí Amin ž Keynesova teorie multiplikátoru investic nemůže být automaticky aplikována na periferní země. V centru multiplikátor pracuje v monopolním kapitalismu, ale na periferii, export výnosu/zisku zahraničního kapitálu ruší tento multiplikační efekt. Samir Amin ž Místo, aby z toho těžila periferie, export zahraničního zisku přesouvá multiplikační efekt z periferie do centra a slouží ke zrychlení rozvoje centra. ž Amin varuje, že by výzkumníci neměly zaměňovat a hledat analogie rozvoje rozvíjejících se zemí v současnosti s nyní rozvinutými zeměmi na jejich tehdejší cestě k vyspělosti. Znaky perifere ž 1) extrémní nerovnoměrnost rozložení produktivity na periferii, 2) rozdělení vlivem přizpůsobení orientace výroby na periferii potřebám centra, 3) ekonomická dominace centra, ž Periferní kapitalismus není schopen dosáhnout autonomního ekonomického růstu bez zpochybnění dominace zahraničních monopolů a centrálního kapitalismu. ž Zvláštní forma zaostalosti, kterou nabývají periferní formace závisí na ž 1) povaze předkapitalistických formací, které předcházely současné, ž 2) formu a období, ve kterých byly periferní země integrovány do světového kapitalistického systému. Srovnání Modernizační školy a Školy ekonomické závislosti ž Obě perspektivy mají stejný ž 1) předmět vypovídání: třetí svět a jeho rozvoj a snaží se najít strategie jeho rozvoje ž způsob vypovídání: vysoká míra abstrakce, velké teorie zaměřené na nomologické vysvětlení trajektorie rozvoje ž dichotomické kódování vyprávění: modernizační škola pracuje na principu třídění náhledu – tradiční versus moderní; škola ekonomické závislosti pracuje s kódováním centrum versus periferie. Rozdíly MS x DS ž 1) vychází z odlišných dynamizující konfigurací: modernizační škola evolucionismus + funkcionalismus; změna možná postupnou ameliorací spíše než revolucí; ž rozvoj nápodobou – limity na vynalezení převratně nové cesty modernizace – stačí jít cestou prošlapanou evropskou zkušeností, výhodou je možnost zrychleného přesunu po této stezce – je možné se vyvarovat chyb, které kvůli metodě pokusu-omylu evropský prostor nebyl ušetřen. Rozdíly MS x DS ž Modernizace je přechodný stav, který předpokládá rychlou proměnu ze stavu tradičnosti do stavu modernity. ž obě perspektivy čerpají ze zcela odlišných intelektuálních kořenů. Klasická modernizační perspektiva je silně ovlivněna evropskou evoluční teorií a americkou funkcionalistickou, perspektiva závislosti je silně ovlivněna radikálními neo-marxistickými teoriemi. Rozdíly MS x DS ž klasická modernizační teorie ž zaostalosti pomocí interních faktorů a (tradiční kultura, nedostatek produktivního kapitálu a absence motivace k výkonu v zemích 3S). ž Škola ekonomické závislosti nabízí externí vysvětlení: zdůrazňuje roli kolonialismu a neokolonialismu v utváření zaostalosti v zemích 3S. ž Klasická modernizační škola spatřuje spojení a kontakty mezi třetím a Západním světem za prospěšné pro rozvíjející se země. Škola ekonomické závislosti však v nich spatřuje způsob vykořisťování rozvíjejích se zemí ve prospěch zemí rozvinutých. ž Vzhledem k budoucímu vývoji je modernizační teorie optimistická. ž S trochou trpělivosti, země Třetího světa dohoní Západní země a dojde k jejich modernizaci. ž Vyhlídky školy ekonomické závislosti jsou pochmurné: pokud vykořisťovatelské vztahy zůstanou nezměněny, Třetí svět se stane více a více závislý na Západních zemích, umocňující jejich zaostalost. ž K řešení problémů zaostalosti tedy Modernizační škola vybízí k užším kontaktům ž zatímco Škola ekonomické závislosti vybízí k možná co největší redukci vztahů periferie a centra, ž země 3S mohly dosáhnout autonomního a nezávislého rozvoje a domnívají se, že socialistická revoluce bude nutná k realizování tohoto cíle. Autoři MONTHLY REVIEW : ž Past dluhů Latinské Ameriky ž Chinwiezu (1985), MacEwans (1986), Magdoff (1986), Pool a Stamos (1985), Sweezy a Magdoff (1984) všichni přispívali články o pasti dluhů v Latinské Americe do časopisu Školy závislosti Monthly Review v 80.letech. Past dluhů ž Behem 80.let Latinsko-americké zem jako Brazílie, Mexiko, Venezuela, Chile uvízli v pasti dluhů. Dluh Brazílie, v 70.letech 4 miliardy US$ narostl na astronomických 121 miliard dolarů v 1989. ž Z perspektivy Školy závislosti představuje problém zadluženosti rozvojových zemí intensifikace finanční závislosti. Tento proces hrál hlavní roli ve vývoji Latinské Ameriky v 80.letech. Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii ž Sledováním industrializace tažené vývozem Jižní Koreje, Tchajwan či Singaporu Landsberga (1979) napadlo, zda by bylo možné považovat tento způsob industrializace za vzorový pro třetí svět. Historický kontext Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii ž Jeho závěr je však opačný: poté, co prozkoumal historický kontext, povahu a původ této nové vlny industrializace, došel Landsberg k závěru, ž že industrializace tažená vývozem představuje pouze nový formu imperialistické dominace a že tato cesta vede pouze k závislé industrializace namísto rozvoje hnaného vnitřními faktory. ž Nedostatek zahraniční měny byl také příčinou velkého zahraničního dluhu, což v důsledku jen prodlužuje zahraniční nadvládu. Následně tedy byla rozvíjejícím se zemím doporučována strategie industrializace vedená náhradou dovozů [import-substituted industrialization (ISI)]. Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii ž Náhradou za dovoz průmyslového zboží měla být jeho produkce v dané zemi a tímto způsobem také docíleno růstu domácí ekonomické produkce. ž .Deficit obchodní bilance narůstal a ke konci 60.let bylo zjevné, že strategie ISI byla neúspěšným pokusem o vymanění se ze zaostalosti a místo prosperity přinesla nárůst příjmových nerovností, omezenou industrializaci, cizí nadvládu, velký deficit a dluhy. ž Nově navrženou strategií byla industrializace tažená vývozem [export-led industiralization, (ELI)], jejímž cílem byl vývoz zboží na světové trhy. Povaha ELI ž Při zkoumání povahy a dopadů ELI Landsberg vypozoroval jisté podobnosti a proto země rozčlenil do dvou skupin. ž Země skupiny A – Mexiko, Argentina, Brazílie, Indie – disponovaly rozsáhlým přírodním bohatství, poměrně rozsáhlou domácí průmyslovou základnou a zavedenou infrastrukturou. ELI ž Země skupiny B – Singapur, Jižní Korea, Tchajwan – měly malé domácí trhy, málo přírodního bohatství a na počátku 60.let nerozvinutou infrastrukturu. ž Avšak tyto země se specializovaly na výrobu netradičního zboží – elektroniku, strojírenství, oblečení. Navíc se tyto země staly velmi úspěšnými exportéry, kteří předčily více rozvinuté země na světových trzích. Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii ž Úspěch zemí skupiny B Landsberg vysvětluje povahou výroby v těchto zemích: mezinárodní sub-dodavatelství. ž ELI tak představuje novou fázi v mezinárodní dělbě práce, ve které výrobní aktivity jsou před¨sunuty z rozvinutých do rozvojových zemí. ž Landsberg: výrobní imperialismus ve Východní Asii ž rozmach spotřebního trhu v rozvinutých zemích, kdy nadnárodní korporace soutěžily o získání co největšího podílu z těchto expandujících trhů. ž Získání sociálních jistot a výhod dělníků v rozvinutých zemích zdražilo pracovní sílu natolik, že firmy přesouvaly výrobu do jiných oblastí. Snaha o efektivní národní státnost: díla institucionalistů ž Díla institucionálních ekonomů nabízí osobitý způsob uchopení otázek rozvoje. Vymezují se oproti myšlenkovému proudu, který pracuje s předpokladem, že trhy jsou výslednicí mnoha individuálních jednání. Snaha o efektivní národní státnost: díla institucionalistů ž Institucionalisté pracují s premisou, že trhy jsou usazeny ve společnosti. Tento sociologizující ekonomický směr zdůrazňuje roli elit, které usilují o národní rozvoj. Původem americký směr však záhy přesunul své intelektuální těžiště do Evropy, zejména zásluhou švédského ekonoma Gunnara Mardala. institucionalismus ž Myrdal upozorňuje, že země Třetího světa se snaží vyřešit ekonomické, sociální, politické a kulturní problémy zároveň. ž Zavedl také pojem kruhové kumulativní kauzality, která naznačuje, kterým směrem se budou změny ubírat. Institucionalisté ž Historická situace, která napomohla rozvoji institucionální teorie nastala ke konci 50. A počátku 60.let s rozpadem koloniálních mocností. ž Na rozdíl od Modernizační školy nebyly institucionalisté hnáni strašákem rozšíření komunismu. institucionalisté ž Jejich úsilím bylo vypracovat projekt přetavení dlouho vžitého koloniálního vztahu do podoby, kdy domácí elity oddané myšlence národního rozvoje dostanou k moci. Tento projekt pracoval s premisami: Institucionalisté ž 1) reflexivní sociální vědy praktikované experty ´prvního světa´ ž 2) nahrazení exekutivních elit domácími zástupci, kteří budou orientováni na sledování dohodnutých cílů ž 3) zachování poměrně vysoké miry pomoci ze strany bývalého koloniálního státu Nová vlna školy závislosti ž Cardoso- metodologické otázky – ž Tenze idiografický vs. Nomologický ž Jak může výzkumník odhalit historickou jedinečnost určité situace závislosti? ž V čem se určitý druh závislosti odlišuje od předchozích druhů závislosti? ž Jaké jsou historické kořeny určitého typu závislosti? Cardoso ž Jak existující struktury závislost vytvářejí možnosti budoucího vývoje a transformace? ž Zaostalost nikoli pouze výsledkem ekonomické závislosti ž Cardoso – důraz na vnitřní strukturu závislosti – třídní boj, skupinový konflikt, politická hnutí. Cardoso ž Současný problém rozvoje se neomezuje na diskusi o náhradě dovozů (import substituted industrialization ), dokonce ani na debatu o různých strategiích růstu ve smyslu importních-exportních politik, vnitřních –vnějších trhů či orientace ekonomiky. ž Hlavní otázkou je lidové hnutí (people´s movement) a uvědomění si jejich zájmů. Cardoso ž Důležité je toto hnutí, třídní boj, redefinovaní zájmů a politických aliancí, které udržují tyto struktury a zároveň otevírají možnosti její transformace. Cardoso ž Zdůrazňuje roli domácích konfliktů – vnitřních důvodů závislosti ž Spolupůsobení vnitřních a vnějších faktorů – komplexní celek, jehož propojení je zakořeněno v souhře zájmů mezi lokální elitou a globální Cardoso ž Externí dominance je jeví jako vnitřní faktor skrze sociální praktiky lokálních skupin a tříd ž Prosazují zahraniční (foreign) zájmy protože jsou v souladu s hodnotami a zájmy lokálních elit ž Internalizace externích zájmů cardoso ž Klasická škola závislosti – zdůrazňování strukturální podmínění závislosti ž Cardoso – dependency je proces s otevřeným koncem ž Pokud jsou dány podobné struktury závislosti – existuje množství možností vývoje v závislosti na vnitřních politických aliancích a hnutích Cardoso ž Pokud struktury závislosti určují rozsah oscilací, potom politický boj tříd, skupin a státu může tyto struktury obnovit nebo nahradit jinými, předem neurčenými ž Cardoso ž Na rozdíl od klasické školy závislosti, která předpovídá jednosměrná trend zaostalosti se Cardoso domnívá, že je možné mít ž Dependent associated development ž Mohou existovat více dynamické formy závislosti charakterizované kvazi-koloniální zaostalosti Cardoso ž Mnoho výchozích předpokladů klasické školy závislosti bylo modifikováno ž Redukce investic do městských center na úkor venkovských oblastí CARDOSO -ASSOCIATED DEPENDENT DEVELOPMENT ž 1964 – analýza situace po vojenském převratu ž Otázka interpertace – jedná se pouze o ´reakcionářský´vojenský úřevrat nebo o nový politicko-ekonomický řád? ž FURTADO – klasická škola závislosti – sociální stabilita – hlavní cíl vojenského režimu FURTADO ž Veškeré prostředky směřovaly k udržení sociální stability ž Ekonomický model – redukce urbanisticko-industriální investicí ž Investice přesměrovány do venkovských oblastí ž Politická strategie stagnace Furtado ž Z perspektiva klasické školy závislosti – nový režim nástroj agrární oligarchie ž Bez ohledu na zájmy vojenského režimu. ž Kritika této interpretace ze strany Cardosa CARDOSO ž MODEL PŘIDRUŽENĚ ZÁVISLÉHO ROZVOJE ž Associated-dependent development ž Nové aktivity vojenského režimu ž - mezinárodní kapitalismus se začal více zajímat o možnost investování ve zpracovatelském průmyslu Cardoso ž Otevření se FDI ž Národní buržoazie už nehraje hlavní roli v investicích ž FDI – 73% kapitálového zboží ž 78% zboží dlouhodobé spotřeby, 53% krátkodobé Cardoso ž Anti-populistické složky vojenského režimu – vojensko-technokratického sektoru ž Modernizace, ale represivní v politické oblasti – ústup odborářského hnutí Cardoso ž Neztotožňuje se s názorem, že nadvláda zahraničního kapitálu automaticky vylučuje možnost rozvoje ž Model přidruženě závislého rozvoje ž Nová fáze – nástup nadnárodních korporací ž Zájmy nadnárodních korporací jsou kompatibilní s vnitřní prosperitou závislých zemí Associated dependent development ž Tedy nepostrádá dynamismu ž Regresivní profil příjmové distribuce – z ekonomického rozmachu neprofitují široké vrstvy obyvatelstva ž Založen na spotřebě luxusního zboží a nikoli základních potřeb ž Zahraniční zadluženost ž Marginalizace širokých vrstev obyvatelstva Cardoso ž Studoval jak zaostalost tak rozvoj ž Studium zahraniční dominance a domácí politické scény ž Cíl: historicky specifické interakce mezi těmito aktéry – vytvořily dynamický rozvoj uvnitř strukturních omezení závislosti Politická dynamika ž 3 typy aktérů – ž 1) byrokraticky-technokratický stát – vojenská ž 2) nadnárodní korporace ž 3) lokální buržoazie ž - politická aliance O´DONNELL - byrokraticko-autoritativní stát (BA) ž Charakteristika BA státu ž - dominance byrokratů – na pozice ve vládě se rekrutují z úspěšných byrokratických organizací ž - politická exkluze – kontrola odborových hnutí ž - ekonomická exkluze O´DONNELL - BA stát ž - depolitizace ž - prohlubování závislého kapitalismu O´DONNNELL ž Dynamika byrokraticko autoritativního státu ž 1) počáteční fáze ž Eliminace hrozby masových protestů ž Vytvoření příznivého investičního prostředí k nalákání investorů ž Boj proti lokální elitě – protesty proti elimizaci dotací a zrušení importních tarifů 2) Stádium konsolidace ž Znovunastolení ekonomického růstu ž Politika selektivního znovu-otevírání se národní buržoazii (lokálním elitám) ž Triáda – BA stát, mezinárodní kapitál, lokální kapitál ž BA může nárokovat zdání reprezentace obecných zájmů národa ž Vzájemná nezbytnost – mezi BA státem a mezinárodním kapitálem ž Proto role BA a národních elit je odlišná od role, kterou ji přisuzuje klasická škola závislosti ž Cesty kolapsu BA? O´Donnell ž I. Kolaps- Argentina – 1968 opouštění peronismu – populistické strategie ž Nepokoje, občanská společnost zaplavila a zničila stát ž Postupné ztráta znaků BA státu ž II. Renacionalizace BA státu ž Kapacita přetavit se na demokratický stát Peter Evans ž Trojdohoda v Brazílii v 80.letech ž 60.-70.léta – ekonomický růst 10% ročně ž 1981 – ekonomická nejistota, propouštění, masové protesty ž Důvody: vnější ekonomické prostředí ´vnitřní kontradikce´ model trojdohody ´triple alliance´ Evans ž Development – def. ž Kontra dependence ž Trojdohoda – nadnárodní kapitál, lokální kapitál a podnikatelská frakce státního kapitalismu. ž Tyto tři aktéři – výhodné participovat na dohodě. NEOLIBERÁLNÍ PARADIGMA ž Znovuoživení neoklasická ekonomie, neoliberalismus, monetarismus ž USA, UK ž Rakousko Problematika dluhů Prezentace zpracována na základě příspěvku Marika Hildebrandová, M.:Limited Achievements of the Debt Relief Process in. Daněk, P,(ED) Approaching the Other: The Four Projects of Western Domination. Olomouc : Palacký University, 2008. 176 s. Monographs. ISBN 978-80-244-2046-2. info Problematika dluhů ž Tři nejdůležitější iniciativy spojené s odpouštěním dluhů ž Structural Adjustment Programs SAPs – 8O. léta ž HIPCI – Heavily Indebted Poor Countries Initiatives 90.léta NEOLIBERÁLNÍ PARADIGMA ž MDRI – Multilateral Debt Relief Initiatives – Summit v Gleneagles Problematika dluhů ž 1982 – Mexiko vyhlásilo neschopnost splácet dluhy ž 70. léta – Pearson Report upozorňovala na problematiku ž Problematika získala pozornost až při hrozbě západním bankám v 80. let Vývoj problematiky dluhů ž 60.léta- relativně dynamický růst 6,6% - 1967-73 ž WW Rostow všechny země mají potenciál k růstu ž K udržení ekonomického růstu – zadlužování ž Značné půjčky se tedy nezdály problémem ž Peníze dostupné – proto nedostatečné monitorování plánů rozvoje ž 70.let vysoké ceny komodit ž Komerční půjčování . Nechtěli si půjčovat u MMF, SB – spojeno s podmínkami ž 1975_79 – dluhová služba se ztrojnásobila ž S nárůstem cen ropy – striktní monetární politiky na stabilizaci politiky ž 80.léta –nová vlna protekcionalismu ž Klesající ceny komodit ž 1980 – zisky z vývozu klesly o 47%, káva o 64%, cukru 77% Problematika dluhů ž 1982 Mexiko ž Postižené Arabské státy, Sýrie, Jordán ž LA – 80.léta – Brazílie $120miliard, $100miliard, $70miliard, Venezuela $50miliard Vývoj v 80. a 90.letech ž Problém likvidity - otázka monetární – vláda nemá dostatek zahraniční měny na splácení dluhů; možnost restrukturalizace dluhů ž Problém solventnosti – vláda nemá prostředky na splácení dluhů; jediné řešení – odpuštění dluhů Problematika dluhů ž Komerční banky interpretovaly problém jako problém likvidity ž SB – poskytování financí pro konkrétní plány, MMF – pouze prostředky pro policy reforms, nikoli pro jednotlivé programy ž SB limitována svým imperativem AAA ratingu, MMF neměl dostatek prostředků 1983-84 ž $126 miliard 25 zemí -jiný splátkový kalendář ž Programme for Sustained Growth ž US Secretary of Treasury ž Capital flow $36 miliard na Jih $22.5 miliard na Sever (1986) ž 1986 Enhanced Adjustment Facility ž 1987 přejmenována na Enhanced Structural Adjustment Facility SAF a ESAF ž Oprávnění čerpat z těchto programů – nutnost implementace reforem – SAPs ž SAPs- redukce vládních výdajů na zdraví, ž vzdělání, ž zaměstnanost, ž dotace potravin, SAF, ESAF ž devalvace měny, ž podpora vývozu, ž liberalizace obchodu, ž privatizace, ž deregulace Washington Consensus ž 1989 Williamson ž Popis podmínek SAPs ž Management dluhů neúspěšný ž Podařilo se zabránit kolapsu mezinárodního finančního systéme ž Počátek 90.let optimismus – do poloviny dekády krize překonána Pol 90. let ž Zaměření na sub-Saharskou Afriku ž LA se zdála více méně stabilizovaná ž Celkové zadlužení odpovídalo ročnímu HDP celého regionu - $320miliard ž LA zadluženost 60% HDP HIPCI ž HIPCI – Heavily Indebted Poor Countries Initiatives 1996, MMF+SB ž Kondicionality ž - decision point; completion point ž Implemetnace reforem, poté odpuštění části nebo celého dluhu ž HIPC Trust – $500 miliónů – 0,5 miliardy pomoci překrýt dluhovou službu, když země nesplácela HIPCI II ž ESAF změněno Poverty Reduction and Growth Facility ž Země musela předložit ž Poverty Reduction Strategy Papers ž (podívat se na country strategy papers) ž Decision point po třech letech stability, národního vlastníctví, a zapojení občanské společnosti 2008 ž 33 zemí dostávalo pomoc za základě HIPCI ž 23 dosáhlo completion point ž 10 benefitovalo z různé míry redukce zadluženosti 2005 ž Celkový externí dluh rozvíjejících se zemí ž $2,500 miliard = $2,5 triliónů ž Dluhová služba roční $511 miliard ž Sub-Saharian $84 miliard 1980 na $231 miliard 2003 ž Ústup jako priorita mezinárodní komunity – ž Boj proti teroru ž Summit v Gleneagles ž MDRI Multilateral Debt Relief Initiative SVETOVÁ BANKA 1 VZNIK ž MMF ž SB - Medzinárodná banka pre obnovu a rozvoj /IRBD/ - Medzinárodná asociácia pre rozvoj /IDA/ - Medzinárodná finančná korporácia /IFC/ - Multilaterálna agentúra pre investičné záruky /MIGA/ - Medzinárodné centrum pre riešenie investičných sporov /ICSID/ 27. 12. 1945 Důvody vzniku . . . ž Jednotné pravidlá v medzinárodných menových vzťahoch –MMF ž Zabrániť ďalším svetovým hospodárskym krízam /20-30 roky 20 stor./ ž Znižovať chudobu /pôžičky vládam chudobných štátov a v období ekonomickej transformácie/ + AKTUÁLNE CIELE: Oddlženie chudobných krajín, Zlepšiť ekonomickú, sociálnu, zdravotnú úroveň a úroveň ŽP ... Ekonomika vs. Zdravie Nigéria Infikovaný komár – malária 300krát/rok Boston Ani jeden infikovaný komár AFRIKA: 500 mil. prípadov malárie ROČNE 2 000 000 mŕtvych 23 mil. nositeľov HIV + vojny, korupcia, ekonomické bezvládie ZAHRANIČNÉ INVESTÍCIE Robert Picciotto Význam reštrukturalizácie SB: 1 miliarda rok 1990 TRŽNÁ EKONOMIKA viac ako 5 miliárd rok 1995 Zmeny v SB ü Dozorná rada ü Obnovenie oddelenia pre hodnotenie operácií ü Výborová komisia pre rozvoj efektívnosti ü Skupina pre zisťovanie kvality ü Anti-korupčná jednotka ü Skupina pre služby krajinám Vytvorenie systematického spojenia dohľadu nad postupmi: ž Úroveň projektov, ž Stratégie pomoci krajinám Výsledky zmien Uspokojivé výsledky 66 % 75 % Sú skutočne uspokojivé ??? 34 % 25 % 20 % zo všetkých projektov je NEUDRŽATEĽNÝCH!!! Bruce Rich Kritika reforiem James D. Wolfensohn /prezident SB/ * Kultúra schvaľovania pôžičiek * Oslabenie kontroly kvality * Ignorovanie neefektívnosti * Kultúra korupcie * Zlyhanie získavania výsledkov * Bez osobnej zodpovednosti Odklonenie prísunu peňazí pre porcie jedla najchudobnejším na tradičné bankové pôžičky ... „Nezávislá“ Inšpekcia a jej Achilová päta Kontrola implementácie projektov Investigácie inšpekcie musí schváliť VÝKONNÁ RADA BANKY (rozvinuté a rozvojové krajiny) Tvrdý lobbing Príklady „pomoci“ banky ž Manažovanie prírodných zdrojov Randónie – Brazília ž Vyradenie Inšpekcie – kontrola po 18 mesiacoch - Odlesňovanie pokračuje - Legálne vytínanie dreva - Usídľovanie v chránených oblastiach - Malý rast v realizáciu udržateľného plánu zdravia ž Presídlenie obydlí – priehrada Itaparica – India - $ 63 000 / rodina INDIA a BRAZÍLIA – lobbing – proti vyšetreniam ... následne: Taliansko, Francúzsko, Belgicko, Kórea za 52 % - 48 % proti Korporačná prosperita alebo zmiernenie chudoby? ž Rast banky v oblasti IFC a MIGA na úkor IBRD Podpora korporácii: Coca-Cola plantáže, Kyrgyzstan a Azerbaidžan Exxon-Mobil, Chevron and Petronas ropné konštrukcie, Čad a Kamerun Zlaté doly Indonézia, Papua Nová Guinea, ohavné dopady na ŽP ... Camino Real hotel – plážová oblasť Ixtapa (Mexico) ... 2 hotely, Inter-Continental, Zambia ... Marriott hotel, Miraflores (Lima) ... $ 343 mil. ... Holandský pivovar, okolie Moskvy, Bukurešti ... $ 29 mil. ... Expand Citibank, Turecko a Dom. Rep. … $ 75 mil. ... Expand ING a ABN Ampro groups, Turecko a Ekvádor…$ 64mil. ... španielská banka, Uruguay a Peru… $ 64,1 mil. ... Lloyd´s Bank of London, filiálka Argentína … $ 13,9 mil. 48 % poskytnutých záväzkov MIGA – Pomoc chudobe a ŽP ??? MEXICO životná úroveň v ´80 než 1996 1997 – garancia 4,7 miliardy v cudzích priamych investíciách 4 000 pracovných miest ? ? ? 1 pracovné miesto = $ 1.175,000 Takto vytvárať pracovné miesta pre najchudobnejších z chudobných – stratégia bankrotu Jeden z názorov B. Rich: „Financovanie súkromného sektoru je zatláčaním banky od chudoby, uskutočňovania environmentálnej a sociálnej politiky. A to je ešte horšie, ako požičiavanie peňazí vládam“ podporuje: - spol. Kumtor – ťažná spoločnosť 3 jedovaté úniky v období 2 rokov (1 prípad: 2 tony Kyanidu do rieky Barksoon – jediný zdroj pitnej vody a zavlažovania v danej oblasti) - Priehrada PANGUE – rieka Bio-Bio na jej stavbu podala NGO´s sťažnosť „nezávislej“ Inšpekcii SB INŠPEKCIA SB – nemá právomoc kontroly projektov súkr. sektora Peniaze sa rozdeľujú a ľudia zomierajú... Podiel 5 najchudobnejších krajín na globálnom príjme klesol z 2,3 % na 1,4 % za posledných 30 rokov... V 33 krajinách klesla predpokladaná dĺžka života... V čom je teda chyba, keď pomer úspechu projektov sa zvýšil zo 64 % na 72 %? ... hodnotenie ich aplikácie Ešte percentá ... ž Úspešný výstup V celkovom hodnotení má udržanie výsledkov po dobe zavádzania projektu hodnotu 5 zo 100 percent. ž Udržateľnosť: SOC. SEKTOR 1994-97 25 % 1998-99 20 % ZDRAVIE A VÝŽIVA 1994-97 55 % 1998-99 50 % ENVIRONM. SEKTOR 1994-97 55 % 1998-99 50% Bruce Rich radí... „... nebyť všetkým pre všetkých, ale vybrať si priority...“ Korupčný škandál – Paul Wolfowitz ž 11 prezident SB a Shahy Rize *architekt US vojnovej stratégie v Iraku* ž Kariérny postup S.R.: - Oddelenie pre blízky Východ /SB/, $ 60 000 ročne - Ministerstvo zahraničných vecí /USA/, $ 194 000 ročne - Fundation for the Future /medzinárodná/, neuvedený plat ***** no stále ju platila aj Svetová banka***** "Veľmi oceňujem fakt, že sa Svetová banka ujala vedenia úlohy vykoreniť chudobu v afrických krajinách a vám, Paul Wolfowitz, ďakujem za vedenie Svetovej banky“ /Bush/ "chce Wolfowitzovi poslať signál, že jeho rezignácia na funkciu by bola vítaným krokom pre posilnenie protikorupčnej politiky banky, ktorá by ju mohla poškodiť, ak by zostal vo funkcii“ /Parlament EÚ/