Populační politika Mgr. Blanka Plasová Osnova 1. Vymezení pojmů - populační politika, demografická reprodukce, demografie 2. Charakteristiky demografického vývoje - historie, tzv. 1. a 2. demografický přechod, problém stárnutí společnosti 3. Reprodukce - faktory ovlivňující reprodukční chování, teorie reprodukce, rodinné chování v ČR, reprodukční práva žen a mužů, 4. Pro-populační politika - předpoklady, cíle, nástroje, vývoj a kontext ČR, legitimita a dilemata 5. Postoje české veřejnosti k populační politice Otázky ■ Do jaké míry lze populační politikou ovlivňovat reprodukční chování obyvatel? ■ Je legitimní ze strany státu „diktovat" rodinám kdy a kolik chtějí/mají mít dětí? 1. Vymezení pojmů Populační politika ■ Zaměřuje se na ovlivnění demografické reprodukce/ demografického vývoje. ■ „Populační politika může být definována jako záměrně konstruované nebo modifikované institucionální uspořádání nebo specifický program, jimž vlády ovlivňují, přímo či nepřímo, demografický vývoj" [Demeny, 2003: 1]. ■ Užší a širší vymezení populační politiky ■ Pro-natalitní vs. anti-nanatalitní (tzv. malthusiánská) politika Demografická reprodukce a demografie ■ Demografická reprodukce je předmětem studia demografie jako vědy (respektive předmětem zkoumání demografie je poznávání pravidelností a podmínek reprodukce lidských populací). ■ Biologický proces, který se od vitální reprodukce ostatních živých populací liší tím, že probíhá ve společenských podmínkách, které ho významným způsobem modifikují. ■ Společenské podmínky však nemění základní biologické hranice, ve kterých se realizuje (věk jedinců z hlediska fertility ženy, omezený počet dětí při jednom porodu daný příslušností člověka k savcům, minimálni a maximální věk plodivosti muže atd.) 2. Charakteristiky demografického vývoje Stručný demografický vývoj ■ Od konce 17. století - důraz na svobodu a individualitu, rozvoj lidských práva, rozvoj poznatků v oblasti medicíny, vyšší dodržování hygieny -významný růst počtu obyvatelstva ■ Od konce 18.století dochází k počátkům postupného poklesu úrovně plodnosti a současnému snižování úmrtnosti = tzv. 1. demografický přechod ■ Od 60.-70. let 20. století (post-moderní společnost) dochází v některých evropských zemích k dalšímu významnému snížení růstu populace = tzv. 2. demografický přechod Model 1. a 2. demografickeho pf echodu (Van de Kaa, 1999) 45 35 25 15 5 -5 -15 ..£::+:::4t:::4:::3.. Natural Growth Rate Beginning First Transition Beginning Second Transition Time Problém stárnutí společnosti ■ Zvyšování průměrného věku, nevyrovnaný poměr mezi jednotlivými věkovými kohortami ■ Je to problém nebo ne? (přirozený jev doprovázející 2.demografický přechod vs. krizové rodinné chování, EU vs. svět) ■ Možné důsledky (pro ekonomický růst, pro systém sociálního státu, důchodovou politiku, financování zdravotnického systému atd.) ■ Možná řešení: ■ Explicitní pro-populační politika ■ Vytváření podmínek přátelských rodině ■ Migrační politika 3. Reprodukce Faktory determinující reprodukci společnosti ■ Velká rozmanitost faktorů, které se navzájem prolínají: Racionální kalkul - ekonomický přínos (náklady na výchovu dětí, náklady příležitosti vs. redukce nejistot) Emocionální motivy/hodnoty, osobní aspirace, preference Genetická predispozice, biologické pudy Vliv/proměny hodnot a kulturních norem Vnější podmínky vytvářené sociálním systémem/politikami ■ Současné teorie pro vysvětlení trendů v plodnosti (preferenční teorie, teorie konfliktních preferencí) Rodinné chování v ČR po 1989 ■ Diferenciace rodinného chování (rodinné hodnoty v konkurenci s hodnotami a odlišnými životními styly) ■ Snížení intenzity sňatečnosti, odklad prvního sňatku, růst počtu nesezdaných soužití (X většina mladých lidí manželství plánuje zejména v případě těhotenství) ■ Růst rozvodovosti, ale snížení rozvodovosti v prvních 4 letech manželství ■ Pokles počtu interrupcí (zhruba na třetinu) ■ Plynulé zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte ■ Pokles počtu narozených dětí i odvozených měr a ukazatelů porodnosti a plodnosti Průměrný věk matek v ČR 30,0 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 # ^ ď # # 4ř / ^ ^ ^ ^ # # ^ / ^ / Prům ěrný věk prvorodiček Celkový prům ěrný věk m atek Reprodukční práva žen a mužů ■ Reprodukční zdraví žen a mužu: právo na přístup ke zdravotním službám (pre-, peri- a post-natální péče o matku, také asistovaná reprodukce) ■ Reprodukční rozhodování: zda, kdy a kolik dětí mít, právo na informace a prostředky, které jsou duležité pro toto rozhodování (včetně výchovy k zodpovědnému rodičovství, sexuální výchovy, propagace antikoncepce, svoboda rozhodování v otázce interrupcí) ■ Sexuální a reprodukční bezpečí, včetně ochrany před sexuálním násilím a práva na soukromí (i boj proti HIV/AIDS) Kde je problematika reprodukčních práv obsažena? ■ Dokumenty přijaté na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji v Káhiře (1994) ■ 4. konference o ženách v Pekingu (1995) ■ Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) klade na reprodukční práva stěžejní důraz, když říká, že role ženy v plození dětí by neměla být základem pro diskriminaci. ■ Listina základních práv Evropské unie (např. právo na tělesnou a duševní integritu, právo na soukromý a rodinný život, svoboda projevu a právo na informace, právo na přístup ke zdravotním službám). ■ Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod 4. Pro-populační politika Předpoklady úspěšnosti pro-populační politiky Rabušic (2002) : 1. Populační vedy mají takové znalosti, které umožňují vysvětlit a do jisté míry i predikovat populační zmenu a její socioekonomické důsledky. 2. Nízká porodnost má jasné negativní účinky na úroveň blah obytu země a jejích obyvatel. 3. V populaci existuje touha mít více dětí než jedno. 4. Tato touha by mohla být realizována, kdyby neexistovaly vnější ekonomické a sociální bariéry. 5. Aktivní populační politika může prostřednictvím dobrovolných rozhodnutí zvýšit porodnost. Cíle pro-populační politiky ■ Zachování stávajícího počtu obyvatel ■ Zvýšení počtu obyvatel ■ Udržení přijatelné věkové struktury populace ■ Vytvoření prorodinného klimatu Možné způsoby zvýšení fertility Rabušic 2001: 1. Donutit lid i, aby rodili, i když nechtějí 2. Zajistit, aby se u obyvatel zvýšila touha po větším počtu dětí 3. Odstranit překážky, které by mohly bránit plození a výchově většího počtu dětí Nástroje ■ Zajištění rodinného příjmu ■ Snižování nákladů, nákladů (výhodné úvěry, slevy) ■ Zvyšování příjmů (daňové úlevy, dávky) ■ Vytvoření populačního klimatu ■ Podmínky pro snadnější skloubení práce a rodiny ■ Nástroje pro širší sociální změnu podporující rodičovství (bezplatná prenatální péče, těhotenské poradny, následná kojenecká péče, které snižují kojeneckou a novorozeneckou úmrtnost, podpora vážnosti rodiny - morální ocenění rodičovství, dostupnost úřadů, obchodů pro rodiče s kočárky, dopravní obslužnost, dětské koutky atd.) Vývoj populační politiky ■ 2O. - 40. léta - snahy o zvýšení populace (explicitní pronatalitní politika, zejména nacistické režimy - omezily přístup k antikoncepci a interrupcím) ■ 60. - 70. léta - poválečný baby-boom (stále výrazné pronatalitní politiky) ■ 70. - 80. léta - komunistické země pokračují v tomto směru X od západní Evropy (strach z populační exploze) ■ 90. léta - rUzné směry, ale spíše implicitní pro-populační opatření (kromě např. Francie) Vývoj populační politiky po 1989 ■ Převládla představa, že populační politika ztratila své opodstatnění ■ Spíše adaptační opatření ■ Následoval v ČR prudký pokles plodnosti (1993) ■ Místo adaptačních opatření znovu v popředí některé opatření pro-natalitní opatření (ovšem pouze pro rodiny s nízkým příjmem) ■ Po 1998 - vyslovena potřeba ucelenější koncepce podpory rodiny (spíše však implicitní pronatalitní politika, zaměření spíše na zlepšování podmínek) Trendy v současné populační politice Kocourková 2002: 1. Populační politika ztratila svůj explicitní charakter 2. Důraz je kladen na tzv. adaptační opatření 3. Přechod od koncepce „welfare state" ktzv. „care-giving society", 4. Úvahy, jak ocenit skutečnost, že rodiny produkují „lidský kapitál" Argumenty PRO ■ Negativní ekonomický dopad nízké porodnosti (zejména na ekonomický růst) ■ Zmírňování důsledků stárnutí společnosti (udržením rovnováhy mezi ekonomicky aktivním a ne-aktivním obyvatelstvem) ■ Negativní dopad nízké porodnosti na sociální systém ■ Poptávka ze strany veřejnosti ■ Přijmutí celospolečenskou spoluzodpovědnosti za výchovu dětí - vytváření vhodných podmínek pro rodiny Argumenty PROTI ■ Sociální inženýrství, zasahování státu do individuálních, soukromých rozhodnutí, narušení osobní svobody ■ Pro-populační politika je pouze jedna z mnoha proměnných zasahujících do reprodukčního chování ■ Pochyby o dlouhodobých účincích na reprodukční chování (udržitelnost a možné rozkolísání společnosti) ■ Vysoká nákladnost opatření, „návykovost" opatření ■ Byrokratizace systému ■ Negativní/pozitivní dopady nízké/vysoké porodnosti na ekonomiku nejsou prokázány ■ Není nutné zvyšovat porodnost, současný demografický vývoj je přirozený 5. Veřejné mínění Veřejné mínění a opatření populační politiky I. Tabulka 1: Souhlas se zaváděním či uplatňováním propopulačních opatření (v %) opatření rozhodně pro spíše pro spíše proti rozhodně proti neví 2006 2004 prodloužení mateřské dovolené s pobíráním 69 % platil snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi 30 34 42 53 14 6 3 11 72/17 87/7 81/12 91/5 zvýšení počtu jeslí 13 35 25 9 18 48/34 41/39 zvýšení počtu mateřských školek 19 47 14 3 17 66/17 55/26 podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazku pro rodiče s malými 39 51 4 0 6 90/4 92/4 zvýšení porodného pří narození dítěte 23 37 22 9 9 60/31 85/9 společné zdanění manželů 32 41 6 2 19 73/8 73/7 zvýšení přídavků na děti 32 44 13 3 8 75/16 89/7 provozování družiny u každé základní školy 28 50 6 2 14 78/8 82/8 novomanželské půjčky 46 41 5 1 7 87/6 91/5 Veřejné mínění a opatření populační politiky II. I Tabulka 2: Opatření, která by měla být prioritou vlády I 11/2004 U/2006 snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi 39 47 podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče 37 42 novomanželské půjčky 33 41 prodloužení mateřské dovolené s pobíráním 69 % platu 46 40 zvýšení přídavků na děti 45 35 společné zdanění manželů 21 28 zvýšení porodného při narození dítěte 26 15 provozování družiny u každé základní školy 10 11 zvýšení počtu mateřských školek 3 11 zvýšení počtu jeslí 3 5 žádné 3 1 neví 13 5 bez odpovědi_16_19 celkem % 300 300 Pozn.: Procenta ve sloupci. Vzhledem k tomu, že každý respondent mohl uvést až tři položky, činí součet všech možných odpovědí 300 %. Použité zdroje ■ Centrum pro výzkum veřejného mínění: „Jaké by měly být priority v populační politice?" Sociologický ústav AV ČR. Výzkum „Naše společnost 2006". ■ Demeny, D.: Population Policy: A Concise Summary. 2003. Policy Research Division Working Paper No. 173, Population Council. ■ Gender Studies: Reprodukční práva žen a mužU. Zpravodaj, prosinec 2006. ■ Kocourková, J.; Kučera, M.; Loužek, M.; Rabušic, L.(2002). „Propopulační politika - ano či ne?". Ekonomika, právo, politika č. 21/2002. Praha: CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku. ■ Pakosta, P. 2004: Nástroje populační politiky a populační politika. Diplomová práce. MU: Brno. ■ Pavlík, Z. ?: Dilemata populační politiky. [citováno on-line, 15.2. 2008] rhttp://fse.uiep.cz/~pavlik/texty/diíemata populacni politiky.doc] ■ Paloncyová, J., 2002: Změny české rodiny: mladá generace a demografický vývoj, Praha: VUPSV. ■ Rabušic, L. 2001: Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: SLON. ■ Sirovátka, T. 2006: „Rodina a reprodukce versus zaměstnání a role sociální politiky". In Sirovátka, Tomáš et al. Rodina, zaměstnání a sociální politika. Boskovice: Albert, str. 77-112. ■ Srb, V.: Populační vývoj a populační politika České republiky. Demografie, 44/3, 2002, s. 198-201, Praha.