Obecná (územní) ochrana v ČR
Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění, dále jen zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách.
Významný krajinný prvek (VKP)
Významný krajinný prvek (VKP)
VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách:
• VKP ze zákona. Jsou za ně prohlášeny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.
•VKP registrované. Registrovaným VKP se může stát jiná část krajiny, zejména mokřad, stepní trávník, remíz, mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv nebo i cenná plocha porostů v sídelním útvaru, kterou může být i historická zahrada nebo park (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění).
Významný krajinný prvek (VKP): OCHRANA
VKP je chráněn před poškozováním a ničením (§ 4, odst. 2 zákona). Při jeho využívání nesmí být narušena jeho obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemku, odvodňování pozemku, úpravy vodních toku a nádrží a těžba nerostů. »
Významný krajinný prvek (VKP)
•VKP registrované. Registrovaným VKP se může stát jiná část krajiny...
Na území Moravskoslezského kraje to k 31.12.2002 bylo 2105 lokalit.
Zápis v seznamu (registru) VKP musí obsahovat (1) soupis
katastrálních území s výčtem dotčených parcel (s
uvedením jejich vlastníků i nájemců), (2) stručnou charakteristiku
VKP, (3) doklad o oznámení, projednání či zrušení registrace a (4) zákres do mapy (ve vhodném měřítku,
1:5.000 a větším). Rozhodnutí o registraci.
Probíhá ve správním řízení, jehož účastníky jsou vlastníci dotčených pozemků. Rozhodnutí se oznamuje též nájemcům dotčených pozemků, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci...
Významný krajinný prvek (VKP)
VKP ze zákona. Jsou za ně prohlášeny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. vs. „evidované"
Významný krajinný prvek (VKP)
Ústřední databáze?
Zatímco zvláště chráněné části krajiny jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, žádný funkční a úplný ústřední seznam VKP v současnosti neexistuje. Centrální evidence VKP ve formě dobře přístupné geodatabáze by přitom nepochybně prospěla i obecnému povědomí o VKP v naší krajině.
Záměr vytvořit centrálni evidenci registrovaných a evidovaných významných krajinných prvků je realizován na Úseku ekologie krajiny a lesa Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) v Brně.
Bližši intormace a kontakt naleznete na internetových stránkách AOPK ČR (http^V-v^v.nature.cz).
Obecná (územní) ochrana v ČR
2. Krajinný ráz: v zákoně 114/92 Sb. §12 definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
Odborné a znalecké posudky z hlediska krajinného rázu na rozsáhlejší záměry v krajině: liniové stavby, větrné
elektrárny, věže, obory, průmyslové zóny apod.
Obecná (územní) ochrana v ČR
2 Krajinný ráz:
•Zásahy do krajinného rázu se v současnosti obvykle posuzují dle metodik:
Bukáček, R., Matějka, P. a kol., 1997: Hodnocení krajinného rázu (metodika zpracování). Správa CHKO ČR, Praha.
•Míchal, I. a kol., 1999: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve státní správě. Metodické doporučení AOPK ČR
•Vorel, I. a kol., 2003: Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. Nakladatelství Naděžda Sklenic ková, Praha.
Obecná (územní) ochrana v ČR
3. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je
vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability (§3 Zák. č. 114/1992 Sb.). Cílem zabezpečování ÚSES je:
•uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny
•zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části
krajiny a jejich prostorové oddělení
•podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny
•uchování významných krajinných fenoménů
Obecná (územní) ochrana v ČR
4. Přírodní park byl poprvé definován v zákoně 114/1992 Sb., a to ve stejném paragrafu jako krajinný ráz (§12), k jehož ochraně má mimo jiné sloužit:
(3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Území, v němž jsou soustředěny významné estetické a přírodní hodnoty. Přírodní park vymezuje zákon 114/92 Sb. velmi volně, což umožňuje využití této kategorie pro ochranu a usměrňování využívání částí krajiny, které nemají parametry velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území ??
Přírodní park zřizuje krajský úřad vyhláškou, ve které omezuje činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození či dokonce zničení dochovalého stavu území.
Přírodní park
M
Přechodně chráněná plocha
5. Přechodně chráněná plocha je v zákoně uvedena v části Obecná ochrana přírody a krajiny, ale jejím cílem je - obdobně jako u ostatních ZCHÚ - rovněž ochrana cenných přírodních složek. Lze ji využívat pro případy okamžité potřeby chránit určitý přírodní objekt nebo jev, o jehož další existenci, tendenci vývoje nebo hodnotě nejsou k
dispozici dostatečné informace.
•Jejím prostřednictvím lze kupř. stabilizovat podmínky prostředí při zahnízdění ohroženého ptačího druhu či chránit před devastací nepředvídaný soustředěný výskyt jedinců vzácného druhu rostliny nebo živočicha, o němž momentálně není známo, zda je pouze dočasný či trvalý.
•Dočasnou ochranu je možné tímto způsobem zajistit i na plochách, kde je žádoucí uchovat stávající přírodní poměry pro krátkodobější studijní či výzkumné účely.
Vyhlášení přechodně chráněné plochy přísluší obcím s rozšířenou působností a provádí se rozhodnutím, které obsahuje zdůvodnění a účel ochrany, omezení činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit, a časové období, během něhož tato ochrana platí.
Přechodně chráněná plocha
Obecná (územní) ochrana v ČR
6. Jeskyně : (nejsou-li součástí zvláště chráněných území) zajišťuje ochranu a péči o jeskyně, anorganické složky krasu a jiné podzemní prostory v zájmu ochrany přírody.
Obecná (územní) ochrana v ČR
7. Dřevina rostoucí mimo les:
(nejsou-li zvláště chráněny jako památné stromy)
Dřevina rostoucí mimo les je keř nebo strom rostoucí samostatně nebo ve skupinách mimo plochy určené k plnění funkce lesa.
Dřeviny jsou chráněny (dle § 7 zákona 114/1992) před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních předpisů. Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování, je povinností vlastníků.
Ke kácení dřevin rostoucích mimo les je zpravidla nezbytné povolení orgánu
Obecná (územní) ochrana v ČR
8. obecně chráněné druhy rostlin a živočichu paleontologické nálezy