OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. – METAKOGNICE
PSY258
PSYCHOLOGIE
JEDNOOBOROVÉ DENNÍ STUDIUM
Fakulta sociálních studií MU
Jarní semestr 2011
OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. - METAKOGNICE
Určeno pro:
bakalářské studium psychologie - jednooborové, doporučeno pro 2. ročník studia
Garant předmětu:
Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz)
Konzultace: viz osobní vizitka garanta v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530), průběžně emailem
nebo osobně po předchozí domluvě e-mailem
Vyučující:
Doc. PhDr. Lubomír Kostroň, CSc. (l.kostron(zavináč)seznam.cz)
Mgr. Miroslav Filip (mirek_filip(zavináč)hotmail.com)
Mgr. Stanislav Ježek (jezek(zavináč)fss.muni.cz)
Mgr. Martin Krajča (martin.krajca(zavináč)gmail.com)
Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz)
Mgr. Michal Vavrečka (vavrecka(zavináč)fel.cvut.cz)
Charakteristika předmětu
Kurz navazuje na kurzy PSY105 Obecná psychologie I - Psychologie kognitivních procesů a PSY106
Obecná psychologie II. - Psychologie emocí a motivace. Cílem je prohloubit znalosti ve vybraných
tématech obecné psychologie, zejména těch, která umožní studentům integrovat poznatky obou
předcházejících předmětů a rozvíjet schopnost reflexe vlastního poznávání světa z různých hledisek:
z hlediska role smyslů, myšlení, řeči, emocí a zprostředkující role paměti.
Těžiště kursu je v rozvíjení témat z kognitivní psychologie, každé téma však bude prezentováno
jako integrující oblast kognitivních a emočních (motivačních) procesů.
Kurz je koncipován jako soubor přednášek a interaktivních hodin (dále seminářů), které jsou
v každém z témat zastoupeny ve stejném poměru. Vyučující kladou podobný důraz jak na poznatky –
znalosti tak dovednosti a vlastní zkušenost ve vztahu k tématu. Způsob prezentace a použité úkoly
mají podněcovat studenty ke kritickým úvahám nad tématy.
Doporučení k zápisu předmětu, studiu a bezproblémovému zvládnutí zkoušky
Kurz předpokládá znalost témat zahrnutých v předmětech Psychologie kognitivních procesů a
Psychologie emocí a motivace, proto (ačkoliv zde není uvedena formální prerekvizita) doporučujeme
jeho absolvování až po zvládnutí uvedených dvou kurzů.
Zároveň je koncepce tohoto kurzu odlišná od obou kurzů. Jde o soubor šesti vybraných –
různorodých a relativně samostatných - témat, která jsou vyučována různými vyučujícími. Pro
probíraná témata je také charakteristická vyšší míra abstrakce. Kromě studia uvedených zdrojů je
k bezproblémovému zvládnutí předmětu žádoucí i aktivní interakce s vyučujícími. Proto důrazně
doporučujeme absolvování nejen povinných seminářů ale i všech přednášek.
Vyučující předmětu jsou připraveni zodpovědět věcné otázky ke svému tématu, případně způsobu
studia tématu – viz kontakty výše.
Požadavky k zápočtu a zkoušce
Pro získání kreditů je třeba získat zápočet a úspěšně absolvovat zkoušku.
Zápočet, tj. možnost přistoupit ke zkoušce, student/ka získá za:
1. vypracování dvou písemných prací (viz „Požadavky k písemné práci“, bodově hodnoceno
– viz „Bodový systém hodnocení“)
2. aktivní účast na seminářích (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“)
3. podíl na vytváření databáze testových otázek v e-learningovém systému ELF
(http://www.phil.muni.cz/elf - předmět PSY258) Podrobné informace k tomuto úkolu, termíny
odevzdání a podmínky náhrad za nesplnění některé části úkolu budou zveřejněny tamtéž.
Pozn.: Termíny uvedené v systému ELF jsou závazné a jsou nedílnou součástí tohoto syllabu.
Doporučujeme také ve vlastním zájmu min. jednou týdně sledovat diskuse v diskusních fórech
předmětu v ISu a systému Elf. Témata prezentovaná ve cvičeních a diskusích v systému ELF mohou
být součástí závěrečné zkoušky.
Všechny povinné úkoly musí být splněny nejpozději 7 dní před plánovaným termínem zkoušky (popř.
termínem, na který je student/ka přihlášen/a).
Zkouška má podobu písemného testu (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“).
Obsahové požadavky k písemné práci
Témata písemných prací (student/ka si ze čtyř navržených témat vybere dvě libovolná a
postupně je odevzdá ve dvou stanovených termínech – viz oddíl „Harmonogram“ níže):
Cílem těchto prací je nácvik a rozvíjení dovednosti a) reflexe a sebereflexe, b) postižení procesuální
stránky psychických dějů, nejen „statických“jevů, c) aplikovat získané poznatky v reálném životě, d)
vhodně integrovat poznatky psychologie kognitivních procesů, psychologie emocí a motivace,
psychologie osobnosti a popř. i sociální psychologie
Práce bude vycházet z vlastních postřehů reálných chyb v daných procesech. Student/ka si vybere
jednu nebo více situací z reálného života (inspirací mohou být vlastní nebo zprostředkované osobní
zkušenosti, zprávy, reportáže, dokumenty a rozhovory v médiích, reálné společenské události, ale i
filmy, seriály, reality-show, literární příběhy, reklamy, diskuse na internetu…, které věrně znázorňují
chyby ve výše zmíněných procesech, lidová rčení a případně i odraz vybraných chyb ve veřejných
diskuzích o důležitých rozhodnutích, v mediálních prezentacích určitých témat atd.) a použije ji/je k
dokumentaci chyb, k nimž typicky dochází nebo může dojít v průběhu vybraného procesu.
V případě výběru jedné konkrétní situace bude očekávána detailnější a komplexnější odborná
analýza, v případě více situací pak bude akcentován systematický postup.
Práce jako celek tedy může sloužit jako osobitý, kreativní odborný výklad o chybách v rámci
procesů s citacemi odborných zdrojů a důslednou dokumentací chyb pomocí odkazů na reálné
zkušenosti (záznamy v médiích, dílech apod. viz výše). Výhodou bude vždy ověřitelnost odkazů,
případně jejich přímá prezentace, tam, kde je to možné (např. odkaz na videozáznam na internetu,
kopie časopiseckého rozhovoru v příloze apod.).
Odborný esej (forma viz např. http://goo.gl/LOD2z) na téma:
„Jakých chyb se dopouštíme v procesu…“
a) …usuzování, popř. řešení problémů
b) …rozhodování
c) …hledání odpovědi na otázku
d) …utváření subjektivních interních (mentálních) kategorií, vodítek (o něž se opíráme
při poznávání sebe i světa, řešení problémů, intrapsychických i sociálních konfliktů
apod.)
Kritéria hodnocení:
1. Obsahová úroveň (počet nalezených chyb, příp. hloubka zpracování tématu na
zvolené úrovni)
2. Systematičnost zpracování, formální provedení
3. Propojení oblastí kognitivní psychologie s jinými (zejména psychologie emocí a
motivace)
4. Vlastní vklad do tématu, osobitost, kreativita zpracování
5. Odborné zpracování, literatura
Způsob odevzdání a formální náležitosti písemných prací
Minimální počet znaků každé z prací: 5400 (= 3 normostrany)
Písemné práce budou přijaty v elektronické podobě v příslušných „odevzdávárnách“ předmětu
v Informačním systému MU.
Jako titulní stranu práce doporučujeme použít vzor na webu katedry:
(http://psych.fss.muni.cz/phprs/storage/titulni_strana.doc). Pokud student/ka vytvoří vlastní titulní
stranu, vždy na ní budou uvedeny minimálně tyto údaje: celé jméno, identifikační číslo - UČO, název a
kód předmětu, datum odevzdání.
Termíny odevzdání jsou uvedeny v oddílu „Harmonogram“ níže.
Práce výjimečně odevzdané po tomto termínu budou přijaty s podmínkou srážky 3 bodů
za každý den zpoždění.
Práce odevzdané v termínu budou mít při vyhodnocování přednost před pracemi
odevzdanými se zpožděním (a bodovou ztrátou).
V případě, že některá z prací nesplňuje některou z podmínek zadání, má student právo na
opravu práce do termínu stanoveného vyučujícím. Od bodového hodnocení opravené práce budou
odečteny 3 body (jako kompenzace časového zvýhodnění při zpracování a zvýhodnění dodatečnými
konzultacemi oproti ostatním studentům).
Práce budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY258, tj. text práce se nesmí shodovat
s textem nebo nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním práce
student/ka stvrzuje, že je výhradním autorem/kou textu, respektuje řádné způsoby citace a bere na
vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena
systémy pro odhalování plagiátů.
Příklady prací budou zveřejněny v systému ELF.
Průběžný test
Student/ka má přibližně v polovině semestru možnost získat zvláštní bodové hodnocení
(bonus 3 body) za úspěšné zvládnutí průběžného znalostního testu. Absolvování testu je
nepovinné. Forma, podmínky a termín budou upřesněny po domluvě.
Mentální reprezentace
A. Přednáška
MR - definice, východiska, obsah a struktura, různá pojetí, polarity: externí vs interní, „analogový“ vs.
„digitální“ princip, imaginativní vs. propoziční reprezentace, princip podobnosti, dimenzionalita,
mapování; druhy, vlastnosti a formy MR; MR v paměti a vědomé mysli; mentální stavy; řády MR;
nejdůležitější výzkumy, modely, přístupy; hledisko procesu a obsahu reprezentace; teorie mysli;
„ikonofilové“ a „ikonofobové“
B. Seminář
Práce na téma interních subjektivně významných dimenzí podle Kellyho konceptu. Videozáznam
přednášky na téma „limity a chyby v usuzování“ jako inspirace k písemným pracím.
Literatura: strany č.
počet
stran
Eysenck, W.E. (2008). Kognitivní psychologie. Praha, Academia. 297-341 44
Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha, Portál. 172 1
Hoskovec J., Nakonečný M., Sedláková M. (2002): Psychologie XX. století: některé
významné směry a školy. Praha, Karolinum.
113-126 13
Sedláková, M. (2004): Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha, Grada
Publishing.
43-100 57
Heslo „Mental Representation“ ve Standfordské encyklopedii filosofie dostupné na adrese:
http://www.seop.leeds.ac.uk/entries/mental-representation/
Experience and Theory as Determinants of Attitudes toward Mental Representation:
The Case of Knight Dunlap and the Vanishing Images of J.B. Watson.Nigel J.T.
Thomas University of Leeds, U.K., The American Journal of Psychology
[1989, vol.102]
dostupné jako draft na adrese http://cogprints.org/3750/01/dun-wat-cp.htm
395-412 17
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium podle osnovy prezentace z přednášky.
2. Při studiu literatury doporučuje začít pasáží (44 stránek) v knize Kognitivní psychologie,
pokračovat přehledem (1 stránka) v knize Moderní psychologie, získané poznatky následně
prohloubit terminologicky náročnějšími zdroji od autorky M.Sedlákové (celkem 70 stran) a
navázat anglicky psanými zdroji.
Inteligence
A. Přednáška
inteligence a její měření v historickém kontextu
faktorové teorie inteligence (Spearman: g-faktor, Thurstone: primární mentální schopnosti, Guilford:
struktura intelektu, Cattel: fluidní a krystalická inteligence, Carrollův hierarchický model)
alternativní přístupy (kontextualismus, Gardnerova teorie multidimenzionální inteligence, Sternbergova
triarchická teorie)
další koncepce (vč. kritické reflexe): praktická, sociální, emoční, morální a spirituální inteligence
praktické problémy měření inteligence v současné psychologické praxi
B. Seminář (uvedení do problematiky)
 implicitní teorie inteligence: diskuse, konfrontace s výzkumy Sternberga, Ruisela a Plhákové
 možné vlivy kultury a prostředí, společnosti na inteligenci, historický kontext pojmu inteligence –
diskuze
 cvičení na vypracování měření inteligence mimo kontext Evropy - Amerického kulturního prostředí
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Ruisel, I. (2000): Základy inteligence. Praha, Portál.
13-53
79-104
149-162
78
Sternberg, R.J. (2002): Kognitivní psychologie. Praha, Portál.
(základní + rozšiřující znalosti k tématu inteligence)
501-527 26
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Gardner, H. (1999): Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí. Praha,
Portál. (co a k čemu je inteligence)
89-99 10
Goleman, D. (1997): Emoční inteligence. Praha, Columbus. 12-38 26
Gould, S.J. (1997): Jak neměřit člověka. Praha, Nakladatelství Lidové noviny.
(k doplnění teorií inteligence kapitola 4, pro porozumění knize Gausova křivka)
357-368 11
Haas, A. (1999). Morální inteligence. Praha, Columbus.
celá
publikace
151
Piaget, J. (1999): Psychologie inteligence. Praha, Portál.
(Kapitola 5 - Vytváření myšlení, názor a operace)
114-145 31
Plháková, A. (1999): Přístupy ke studiu inteligence. Olomouc, Filozofická fakulta
Univerzity Palackého.
(doplnění základních vědomostí, srovnání mužů a žen)
31-95
119-132
95
Zohar, D., Marshall, I. (2003): Spirituální inteligence. Praha, Mladá fronta.
celá
publikace
277
Internet – rozšiřující texty:
http://www.itc2010hk.com/ a http://www.intestcom.org/ - inspirace k mezinárodnímu pojetí testů
rozumových schopností a měření inteligence
http://www.indiana.edu/~intell/bellcurve.shtml#part1 – komentář ke kontroverzní studii srovnání
průměrného IQ mezi různými skupinami (ras, kultur a povolání)
http://www.danielgoleman.info/ - Golemanův web o emoční inteligenci (+ „green inteligence“ aj.)
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce, studium podle osnovy prezentace z přednášky a
materiálů, které budou zveřejněny v ISu.
2. Kromě studia základní literatury nezbytné pro porozumění tématu je vhodné i rozšíření
v uvedených oblastech – viz poznámky vyučujícího v závorkách u jednotlivých zdrojů.
Přirozené a umělé myšlení
A. Přednáška
Rozdíl mezi přirozeným a umělým myšlením z pohledu filosofie. Aplikace psychologických teorií do
oblasti umělé inteligence. Reprezentace znalostí v umělých systémech. Vtělená kognitivní věda.
Robotické aplikace. Limity využití umělých systémů. Porovnání lidských schopností a výkonu umělých
systémů v konkrétních oblastech. Diskuse nad možným vysvětlením rozdílů.
B. Seminář
Ukázky současných projektů v oblasti kognitivních systémů.
Testování programů na komunikaci v přirozeném jazyce Facade - ukázka počítačové hry demonstrující
možnosti umělé inteligence v oblasti komunikace v přirozeném jazyce.
Demonstrace metod strojového učení na vlastních experimentech.
Literatura: strany č.
počet
stran
Mařík, O. (Ed.). (1993). Umělá Inteligence (1). Praha: Academia. 15-22 7
Mařík, O. (Ed.). (2001). Umělá Inteligence (3). Praha: Academia. 28-37 9
Sternberg, R. J. (1996). Kognitivní psychologie. Praha: Portál. 527-537 10
Thagard, P. (2001). Úvod do kognitivní vědy. Praha: Portál. 17-30 13
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium prezentace z přednášky.
2. Při studiu literatury doporučuje začít obecným přehledem (10 doporučených stránek v knize
Kognitivní psychologie), pokračovat filosofickými východisky (9 stránek v knize Umělá
inteligence 3), představením oboru umělé inteligence (Umělá inteligence 1) a přípravu ukončit
studiem krátkého Úvodu do kognitivní vědy.
Kognitivní teorie procesu odpovědi na otázku
A. Přednáška:
Cílem přednášky bude seznámit studenty:
1. s aktuálními kognitivními aspekty teorie procesu odpovídání na otázku (v dotazníku, rozhovoru).
Modely:
a) Canellův procesuální model jako zástupce high-track/low-track modelů
b) 4-fázový model „porozumění-vybavení-posouzení-odpověď“ (Tourangeau, Rips, Rasinski, 2000).
2. s kognitivními procesy a heuristikami, které hrají roli v jednotlivých fázích procesu odpovídání, a
také s očekávatelnými zkresleními v odpovědích, která z použití daných heuristik plynou.
a) porozumění: obsah, intence, Griceho konverzační maxima (Sudman, Bradburn, Schwartz, 1996),
kontextuální vlivy (pořadí)
b) vybavení: chyby vybavování z dlouhodobé paměti (Schacter, 2001), specifika vybavování
časových údajů a paměťových obsahů relevantních pro postoje a hodnoty
c) posouzení: zpracování vybaveného materiálu - fakta, frekvence, pravděpodobnosti, časové údaje,
postoje a hodnoty (Fischhoff, 1991)
d) odpověď: editace a formátování odpovědi, odpovídání na citlivé otázky
3. se shrnutím low-track strategií - způsobů, jimiž si respondenti zjednodušují odpovídání, a jimi
způsobených zkreslení v odpovědích.
B. Seminář
Cílem semináře bude demonstrovat některé z efektů odpověďových heuristik replikací drobných studií
Schwartze a Tourangeaua. Studenti náhodně rozdělení na dvě skupiny vyplní různé verze speciálně
sestrojeného krátkého dotazníku. Rozdíly demonstrujících vliv heuristik budou předmětem následné
diskuze s prvky kognitivního interview (dle možností).
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Tourangeau, R., Rips, L. J., Rasinski (2000). The psychology of survey response.
Cambridge: Cambridge University Press.
(1 výtisk v knihovně, 1 k dispozici ke krátkodobému zapůjčení u vyučujícího,
použitá publikace na Amazonu v době tvorby syllabu v hodnotě cca 16 liber)
Kapitoly:
1-6,
8, 9, 11
273
Fischhoff, B. (1991). Value elicitation: Is there anything in there? American
psychologist, 46, 8
835-847 13
Schacter, D. L. (1999). The seven sins of memory. Insights from psychology and
cognitive neuroscience. American psychologist, 54,3, 182-203.
Vyšlo také v knižní podobě česky: Schacter, D. L. (2003). Sedm hříchů paměti.
Jak si pamatujeme a zapomínáme. Praha: Paseka.
182-203 21
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Schwartz, N. (1999). Self-reports: How the questions shape the answers.
American psychologist, 54
93-105 13
Sudman, S., Bradburn, N. B., Schwartz, N. (1996). Thinking about answers. The
application of cognitive processes to survey methodology. San Francisco: Jossey-
Bass.
celá
publikace
304
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující předpokládá účast na přednášce i semináři.
2. Vyučující výrazně nedoporučuje studium z výukových prezentací.
3. Základem je studium učebnice (Tourangeau, Rips, Rasinski). Pro úspěšné studium je třeba si
znalosti uspořádat do vlastní struktury. Lze nabídnout dvoudimenzionální konceptuální
strukturu: Jednu dimenzi tvoří teorie, jak reprezentujeme základní konstrukty, na které se
obvykle dotazujeme (fakta, data/trvání, četnosti, postoje, hodnoty (Fischhoff)), a jaký charakter
tedy mohou mít informace, které si o nich vybavujeme. Tyto znalosti je třeba dát do souvislosti
s teoriemi procesu odpovídání na otázky, resp. s jejich jednotlivými fázemi - porozumění,
vybavení (Schacter), posouzení, odpověď.
Úloha zpětnovazebních informací v usuzování a rozhodování
A. Přednáška:
Usuzování a řešení problémů (typologie problémů), varianty čočkových modelů procesu usuzování
(kognitivní konflikt a konflikt zájmů), druhy a působení zpětných vazeb v rámci teorie kognitivního
kontinua.
B. Seminář:
Analýza usuzování a řešení kognitivního konfliktu programem POLICY.
Literatura: strany č.
počet
stran
Kostroň L. (1997), Psychologie vytváření úsudků, Masarykova univerzita, ISBN 80-
210-1646-9
Publikace je dostupná i na stránce http://www.kostron.cz , složka „Učební texty“
(jméno: „student“, heslo: „bibs2“), kap. 2.2, kap. 3.2.1
19-21
35-39
47-55
14
Učební text č. 6 tamtéž. celý text 15
Učební text č. 7 tamtéž. celý text 21
Učební text č. 49, kap. 4 a 5 tamtéž. celý text 13
Kostroň L. (2011), Psychologie architektury, Grada., oddíl „Čočkový model vnímání
a kognitivní kontinuum“ + oddíl „Analýza úsudků programem POLICY“
27-37
40-42
12
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce, kde budou uvedeny informace o citovaných autorech a
jejich teoriích (vč. inspirace ke zkoušce).
2. Studium literatury: základem je publikace Psychologie architektury, pasáž o „čočkovém modelu
vnímání a kognitivním kontinuu“ (10 stránek), ilustrativní pro cvičení je "analýza úsudků
programem POLICY" (2 stránky).
3. Doplnění je dále možné internetovým zdrojem www.kostron.cz, jak je uvedeno v syllabu
předmětu.
Psychosémantika
A. Přednáška
Termíny význam a sémantika s v psychologii objevují v nejrůznějších oblastech, teoriích a kontextech.
Cílem přednášky a semináře je přehledně rozebrat relevantní klíčové teorie a ukázat, k čemu může být
dobré v psychologii uvažovat o kategorii významu.
Osnova:
význam jako prostředek k výkladu jednání; různé směry, pojmy a teorie jako teorie psychologického
významu (mentální reprezentace, psychologický konstruktivizmus, fenomenologická psychologie,
narativní psychologie,…)
psychologický význam a teorie mentálních pojmů, kognitivní úspornost a informativnost, sémantický
znak/atribut; pojmy jako konglomeráty definujících atributů a jako konglomeráty charakteristických
atributů, prototypy, organizace pojmů v sémantické paměti
sémantický atomizmus (např. E. Roschová, G. Miller, D. Medin)
reprezentační teorie mysli, syntakticko-mechanické paradigma (např. J. Fodor)
sémantický holizmus (např. G. Kelly) – osobní konstrukty a konstrukční systémy
zkušenostní (experiential) paradigma, embodiment, metafora (např. G. Lakoff).
B. Seminář
Příklady „psychosémantického“ přístupu ve výkladu jednání a jeho aplikace; vysvětlení symptomů
schizofrenie (bludy, poruchy myšlení) na základě strategií konstruování významů: vystupňovaný
dogmatizmus versus vystupňovaný empirizmus; aplikace v psychoterapii
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Eysenck, M.W., & Keane, M. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia. 342-358 16
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Kelly, G. A. (1977). The psychology of the unknown. In D. Bannister (Ed.), New
Perspectives in Personal Construct Theory (s. 1-19). London, New York, San
Francisco: Academic Press.
1-19 18
Heller, J. (1994). Semantic structures. In D. Albert (Ed.), Knowledge structures,
Berlin: Springer-Verlag.
(dohledatelné na
http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.123.5807&rep=rep1&ty
pe=pdf )
117-150 33
Medin, D.L., & Smith, E.E. (1984). Concepts and concept formation. Annual Review
of Psychology, 35.
113-138 25
Lakoff, G. (1988). Cognitive semantics. In Eco, U., Santambrogio, M., Violi, P.:
Meaning and mental representation. Bloomington and Indianapolis, Indiana
University Press.
119-154 35
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Základní literatura (Kognitivní psychologie, 16 stran) poslouží pro orientaci v bodech a) až c).
2. Další z pojmů, témat a autorů v osnově - body d) až f) - se nachází v řadě speciálních publikací
(některé viz rozšiřující literatura). Protože neexistuje žádná práce kratšího rozsahu, která by je
představila a srovnávala, je doporučena účast na přednášce. Některé prameny z rozšiřující
literatury budou k zapůjčení u přednášejícího, pro přípravu k testu však postačí základní
literatura a poznámky z přednášky.
Bodový systém hodnocení:
maximální počet bodů minimální počet bodů
zkouška 36 18
písemná práce č. 1 10 5
písemná práce č. 2 10 5
účast na seminářích 9 3
celkem 65 31
bonus za průběžný test (nepovinný) 3
Poznámka
Bodování účasti na seminářích:
9 bodů - účast na všech seminářích, 6 bodů - absence na jednom semináři, 3 body - absence na dvou
seminářích. Při neúčasti vyšší než dvě absence student nezískává minimální počet bodů, tj. nesplnil
podmínky předmětu.
Celkové hodnocení:
A 65 – 60
B 59 – 55
C 54 – 48
D 47 – 40
E 39 – 31
F nesplnění minimálního počtu bodů v některém z požadavků
Harmonogram
Přednáška
středa, sudé t.
14:00 - 15.30
Přednáškaa
seminářsk.A
středa,sudét.
16:00-17.30
Seminářsk.B
středa,lichét.
16:00-17.30
Vyučující
1 Mentální reprezentace 23. 2. 2. 3. Mgr. Miroslav Šipula
2 Inteligence 9. 3. 16. 3. Mgr. Martin Krajča
Písemná práce č.1. 22. 3.
3 Přirozené a umělé myšlení 23. 3. 30. 3. Mgr. Michal Vavrečka, Ph.D.
4
Kognitivní teorie procesu odpovědi
na otázku
6. 4. 13. 4. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.
Písemná práce č.2. 19. 4.
5
Úloha zpětnovazebních informací
v usuzování a rozhodování
20. 4. 27. 4.
doc. PhDr. Lubomír Kostroň,
M.A., CSc.
6 Psychosémantika 4. 5. 11. 5. Mgr. Miroslav Filip, Ph.D