Porada tří Bytostí I 123 i KAPIDTLA JEDENÁCTÁ - PORADA TŘÍ BYTOSTÍ -_ ~ Jednoho dne v roce 1958 vstoupil John naposledy do nádrže v Národních ústavech zdraví, nasadil si masku a ponořil se do vody. S konečnou platností si uvědomil, že ve vládní instituci nemůže nadále provádět výzkum, jemuž se chce věnovat. Jak se dalo čekat, lidé zodpovědní za výzkum v Národním ústavu duševního zdraví začali vyžadovat kontrolu nad prací v izolační nádrži. A lidé zodpovědní za výzkum mozku v Národním ústavu neurologických chorob a slepoty začínali řídit práci na mozku. Během tohoto pobytu v nádrži měl v úmyslu projít vše, co se za posledních pět let naučil, pokud šlo o výzkum mozku a mysli a podporu tohoto výzkumu. John se vznášel ve vodě a postupně uvolňoval všechny svaly v těle, což byl víceméně obvyklý postup. Poté uvolnil svoji mysl a oprostil se od zbytků každodenní činnosti. Najednou se ocitl ve zcela novém prostoru, v nové realitě. Své lidské tělo nechal být. Přestal vnímat svoji lidskou mysl. Stal se jediným bodem vědomí v prázdném, nekonečném prostoru vyplněném světlem. Z dálky se k němu pomalu přiblížily dvě entity, dvě Bytosti. Nastala třístranná výměna čistých myšlenek, významů a pocitů beze slov. Později tuto zkušenost zapsal, jako by se během ní používala slova, jako by s ním obě Bytosti hovořily anglicky, jako by se stal Třetí Bytostí. Setkání tří Bytostí se konalo v nezměrném prostoru, v nekonečné soustavě prostorů kdesi poblíž třetí planety malé sluneční soustavy, které vévodila hvězda typu G. Organizaci, kterou zastupovali, vědec později nazval Úřad pro řízení náhod na Zemi (Earth Coincidence Control Office - ECCO). Hovoří První Bytost: „Sešly jsme se v tomto styčném bodě časoprostoru, abychom přehlédly vývoj jistého prostředku, který řídíme na planetě Zemi. Nachází se v dalším přechodovém stadiu svého výcviku. Potřebujeme posoudit, co vykonal, co si myslí a jaké jsou jeho motivace. Musíme určit, jaká může být budoucnost jeho poslání v rámci povolené rychlosti vývoje, umožněné lidem na této planetě." Druhá Bytost: „Ty, První Bytost, a já, Druhá Bytost, řídíme koordinaci náhod tohoto agenta na Zemi. Považovala jsem za důležité, abychom toto vše jasně formulovaly ve prospěch Třetí Bytosti, která je zodpovědná za onoho lidského agenta. Je důležité, aby právě teď nepřekročil nejvyšší povolenou rychlost vývoje. Uvědomujeme si však, že mezi lidmi existuje jistý nesoulad, že v jistých oblastech postupuje jejich vývoj příliš rychle a v jiných se naopak ubírá nazpět. Sešly jsme se, abychom se ujistily, že ho Třetí Bytost řídí tak, aby se pohyboval v jistých jasně vymezených mezích a vyvaroval se katastrof, které zažili někteří z dalších našich agentů na zmíněné planetě. Vyslechněme si zprávu Bytosti, která je zodpovědná za tento prostředek." Třetí Bytost: „Právě teď se můj agent nachází v obtížné situaci. Potřebuji se poradit, abych věděla, jakým směrem se má nadále ubírat. Prostředek, který obývá, je právě ve stavu hlubokého transu a je ochoten přiblížit nám příčiny svého dilematu. Jak obě dobře víte, věnoval spoustu času, úsilí a vzdělání tomu, aby si vytvořil životní příběh. Všechny tři jsme dobře obeznámeny s poněkud náročnými kroky, které musel učinit ve ! 124 i Porada tří Bytostí Porada tří Bytostí I i as | své lidské podobě. Mnohokrát se mnou ztratil spojení, potlačil vědomí o mně a musel být veden prostřednictvím nevědomé mysli. Jindy o mně věděl naopak příliš, takže vědomí o mně musel potlačit, aby byl schopen fungovat ve společnosti jako přijatelná lidská bytost. Občas se nejvíce trápil tím, že z něj ostatní lidé udělali v různých oblastech činnosti nežádoucí osobu. Prodělal proces zvaný psychoanalýza. Pomocí psychoanalýzy se lidé učí, jak zůstat lidmi a zároveň si uchovat dostatečnou nezávislost na tomto stavu, aby si dokázali být vědomi naší existence. Psychoanalýza kromě toho poskytuje lidským agentům rozumná vysvětlení a základní předpoklady, podle nichž lidé žijí. Pomáhá jim vytvářet vlastní životní příběhy, aby neodhalili naši existenci nebo náš vliv. Umožňuje jim vytvořit si vlastní minulost a pochopit ji z hlediska současné lidské společnosti. V oblasti vědomí sebe sama, jeho vědomí o mně a svém hlubším já začíná náš agent poznávat nás i náš vliv na něj. Během výzkumu mozku objevil rozdíl mezi malými mozky (opice) a velkými mozky (člověk a delfín). Uvědomil si, že k tomu, aby se mohl věnovat výzkumu mozku a mysli, musí pracovat v instituci, kterou bude řídit sám do té míry, do jaké je to v současné lidské realitě možné. Chápe, že lidská společnost na něj působí způsobem, který umožňuje provádět výzkum v určitých oblastech, a v jiných nikoliv. Uvědomuje si, že laboratorní práci v izolační nádrži je obtížné podporovat. Zjistil, že práci na mozku je možné podporovat otevřeně, zatímco práci s nádrží musí tajit. Pokud práci s nádrží vykonával o samotě, nemusel se ohlížet na to, jakým směrem se ubírá. Začíná si uvědomovat politické a společenské souvislosti svého konání. Je si vědom toho, že jeho poslání dokonale prozkoumat mozek pomocí tisíců elektrod a zpětné vazby mezi vlastním mozkem a jeho zaznamenanou činností přináší výsledky, které za současného vývojového stupně lidského rodu nemůže zveřejnit. Jeho psychoanalytik ho naučil pohlížet mnohem se věnoval zdokonalování elektrod, aby je mohl bezpečně použít na vlastním mozku. Při pokusech na opicích a delfínech zjistil, že se nejedná o zcela bezpečný postup. Elektrody poškozovaly mozek do té míry, že si nepřál podobné pokusy provádět na sobě ani na jiných lidech. Po svém působení ve vládní instituci nakonec dospěl k závěru, že mu izolační nádrž poskytuje více informací ve více rozměrech, než by dokázali pochopit lidé, kteří mají moc. V současné době hodlá zanechat studia elektrod, neboť příliš poškozují mozek. Chce se věnovat metodám, které by nepoužívaly mozkové elektrody a nepoškozovaly jeho vlastní mozek ani mozky opic nebo delfínů. Práce s delfíny ho přesvědčila o tom, že jsou prakticky stejně inteligentní, eticky založení a citliví jako lidé. Uvědomuje si, že první manželský svazek uzavřel s osobou, s níž nemůže sdílet žádné důležité věci. Chce se nechat rozvést a doufá, že se mu podaří najít dyadického partnera, který s ním bude sdílet jeho cíle a poslání." Druhá Bytost: „Jaká jsou jeho základní přesvědčení o existenci Třetí Bytosti a o nás?" Třetí Bytost: „Váhá mezi dvěma systémy přesvědčení. V prvním případě věří, že mysl je jakýsi software mozku, že mozek se vyvinul na planetě Zemi z předchůdců Člověka a vytvořil lidské vědomí. V druhém případě věří v nás. Toto přesvědčení je narušeno dětskou vírou v duši. Musí ještě získat čistý, celistvý pohled na mysl jako entitu, která není obsažena v mozku. Musí opustit názor, že mozek obsahuje mysl, a přístup k nám pomocí prostředků, které nejsou na planetě Zemi dosud známy. Když pobývá v izolační nádrži dostatečně dlouhou dobu, druhý systém nabývá převahy. Když je v laboratoři nebo se zabývá podporou pro svůj výzkum, získává převahu systém prosazující představu o mysli obsažené v mozku." Druhá Bytost: „Navrhuji, abychom mu zařídily důkladnější vzdělání. Potřebuje proniknout hlouběji do své mysli, zvlášť ! *1 S6 1 Porada tří Bytostí Třetí Bytost: „V tomto ohledu dělá pokroky. Chystá se postavit vlastní laboratoř na opuštěném místě na Panenských ostrovech v Karibském moři, kde se chce věnovat výzkumu s nedotčenými delfíny." První Bytost: „Až odejde z vládní instituce a usadí se na Panenských ostrovech, měly bychom řídit náhody tak, aby podporovaly výzkum delfínů. O Bytostech zvaných delfíni se toho musí ještě hodně naučit. Musíme také řídit náhody s ohledem na jeho hledání partnerky, s níž by mohl vytvořit dvojici. V této oblasti má stále co dohánět, i když to nebude zcela bezbolestné. Nemá dosud pochopení pro ženskou mysl mezi lidmi na této planetě. Příliš mnoho ze sebe přenáší na ostatní a neuvědomuje si, že existují dva lidské světy, mužský a ženský. Neuvědomuje si také, že v lidské společenské realitě existuje mnoho substruktur vztahu mezi mužem a ženou. Ve svém prvním manželství stál víceméně stranou. Musí se naučit, jak negativně útočit, aby nalezl parametry rovnováhy v oblasti dvojčlenných vztahů." Druhá Bytost: „Je zřejmé, že musí být řízeny náhody, které by mu pomohly pokračovat v práci s izolační nádrží za příznivějších podmínek. Měly bychom také zařídit, aby v nádrži použil LSD-25." Třetí Bytost: „Musíme nadále tajit svou existenci v jeho mysli — pokud si nás bude v současné fázi svého výcviku příliš vědom, nebude schopen fungovat v lidských realitách. Navrhuji, abychom jeho vědomí o nás dočasně přerušily, dokud nebude lépe připraven přijmout naši existenci." První Bytost: „Ukončeme naši schůzku s tím, že se sejdeme někdy v budoucnosti ve věci našeho spojení s tímto agentem." KAPITOLA OVASSSÁCTÁ SIMULACE A ZKUŠENOST John se pomalu vrátil do svého těla plovoucího v nádrži, do nádrže, do lidské reality. Jeho nadšení se vytratilo a vzpomínka na poradu tří Bytostí rychle vyprchala. Jakmile si uvědomil, že se stále nachází ve vládním zařízení, už se nedokázal vrátit v myšlenkách zpátky. Rozhodl se, že odejde z vládní instituce, aby se mohl svobodněji věnovat tomu, co měl v plánu. Postupně se prosadilo vědomí jeho lidského poslání a on se stal opět vědcem. Navrátila se také jeho obranná skepse. „To byla jistě další z mých »imaginárních« simulací reality," řekl si. Napadlo ho, že by si měl všechno rychle zapsat, než to opět zcela pohltí lidská konvenční realita. Jakmile se vysprchoval a opět si oblékl lidský oděv, usadil se v pracovně a přemýšlel, co všechno ze svého zážitku by měl popsat. Jak by na zprávu o jeho zážitku reagovali posluchači? Uvažoval nad svými simulacemi vlastního projevu na veřejnosti, konvenční reality a „pravé vědy". Zvážil reakci konvenční reality jiných lidí, která by mohla nepříznivě ovlivnit vydání knihy obsahující takovou zprávu. Uvědomil si, že kniha musí být napsána z velice úzkého pohledu, aby mohla vyjít a aby si ji ! i as i Simulace a zkušenost Simulace a zkušenost koupilo, přečetlo a pochopilo dostatečné množství lidí a on tak splnil nezbytné požadavky svého poslání. Zatímco seděl v pracovně, objevil se první šedivý náznak svítání. Když přemýšlel, co má psát, vyšlo slunce a ozářilo mu záda. Vnímal své tělo, realitu pracovny, realitu sepisování toho, co se mu přihodilo. Jeho biopočítač začal vytvářet námitky proti tomu, aby něco takového zapsal. Byl to jenom sen, představa, science-fiction? Promyslel řadu alternativ, každou z nich zvážil a rozhodl se popsat vnitřní realitu jako skutečnost s ohledem na to, co mohl zveřejnit. Poté znovu posoudil svoji teorii mysli obsažené či neobsazené v mozku. Mysl obsažená v mozku je výsledkem vývojového procesu na této planetě. Náležité atomy se nashromáždily v této části vesmíru v náležité vzdálenosti od Slunce a za náležité teploty. Následkem spojení atomů v planetu, v atmosféru a vodu vznikly na povrchu této planety moře a oceány. Bouře nad oceány vyvolaly blesk, který pronikl atmosférou a vytvořil sloučeniny dusíku, které se snesly do oceánu; sloučením s uhlíkem z oxidu uhličitého se atomy spojily v dlouhé řetězce peptidů a posléze proteinů. Peptidy a proteiny vytvořily drobné kuličky zvláštní stavby. Tyto kuličky se vznášely v lůně prvotního moře. Kuličky se spojily, splynuly jedna s druhou a utvořily novou strukturu. Nová struktura se stala prvotními viry; viry se spojily v první baktérie. Baktérie získaly další vrstvy a staly se prvními buňkami prvoka. Prvoci se spojili v kolonie a vytvořily první houby a první korál. Vývoj pokračoval další miliony let a jeho výsledkem byli červi, hvězdice, pláštěnci. V těchto organismech se vytvořily nové buňky, určené k vedení nervových impulsů. Prototyp nervového systému se začal vyvíjet u medúz, červů, hvězdic a pláštěnců. Vyvinula se ryba, nervový systém se přesunul směrem k hlavě nových organismů. Receptory vzdálenosti, oči, a orgány umístěné podél postranní čáry se začaly přesouvat dopředu ve směru pohybu. Vyvinuly se dvoidvšné rvbv, wlezlv na břeh a rozhlíželv se nn novém území V moři se vyvinuli obojživelníci, vylezli na souš a přizpůsobili se životu ve vodě a na souši. Z obojživelníků se vyvinuli plazi. Někteří plazi se vrátili do moře a pomalu ale jistě se vyvinuli v obrovské formy, z nichž později vznikli první delfíni a velryby. Nervový systém velryb se časem vyvinul do velikosti nervového systému lidí, kteří přišli o padesát milionů let později. Z plazů na pevnině se vyvinuli první suchozemští savci. Savci vylezli na stromy a vyvíjeli se. Jejich mozek se stále zvětšoval a nakonec se vyvinuli v opice, lidoopy, v lidský druh prvotní formy. Prvotní lidé se dále vyvíjeli a jejich mozek se stále zvětšoval. Nervové systémy delfínů a velryb v moři se mezitím vyvinuly natolik, že se už před třiceti miliony let rovnaly svou velikostí nervovému systému současného člověka. Každý z velkých vyvinutých živočichů včetně člověka měl mozek schopný činit nová rozhodnutí, ubírat se novým směrem a vykonávat novou kontrolu nad okolím a sebou samým. Mysl obsažená v mozku, jak ji známe dnes, se vyvinula do své současné složité podoby. Jakmile si Člověk uvědomil vlastní vědomí, když si začal být vědom vlastního mozku, když pochopil, že je závislý na ostatních lidech, když budoval, tvořil a žil v lidské konvenční realitě, ztratil kontakt se svou planetou. Vyvinul si vznešené představy, v nichž byl nejvyšším druhem. Vymyslel si své vlastní stvoření a vývoj oddělený od vývoje planety a jiných tvorů, kteří se vyvinuli v průběhu evolučního procesu. Člověk si vytvořil zvláštní původ. O svém vědomí hovořil jako o „duši". Duše byla božskou částí Boha, kterého si stvořil ve své vlastní mysli obsažené v mozku. Měl za to, že jeho mysl je částí Universální Mysli, neobsazené v žádném mozku. Svoji vnější realitu zaplnil simulacemi činnosti myslí větších, než byla jeho. Tyto mysli uctíval. Tvořil církve. Psal knihy. Psal boží příručky, zvané bible, korán, sútry, védy, upanišady. Různí muži a ženy odcházeli do ústraní, do pousteven, do odlehlých cel, jeskyní a na pouště, kde zakoušeli skutečnosti, které nazvvali dnrhrwní Mvsli nKsawnó íoii^V, mmmA <"*