seminární práce 1 Statistická analýza dat, PSY117 Tereza Vacová 392236, psychologie-sociologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 1.5.2012 Fakulta sociálních studií MU, 2011/2012 Pro svou seminární práci jsem si vybrala článek z časopisu Psychologie dnes. Ten je z části věnován výzkumu, který byl proveden pěti odborníky z Univerzity v Michiganu. Výzkum Boxera, Huesmanna, Bushman, O´Brienové a Moceriho (2009) se věnoval vztahu mezi agresivitou mladistvých a tím, co vídají ve svých oblíbených seriálech, filmech či videohrách. Jak ve výzkumné zprávě několikrát upozorňují, vliv médií na agresivitu mladistvých bývá velmi často přehlížen, přestože evidentně existuje, což potvrdil i tento výzkum.[sj1] Výzkumu se zúčastnilo 820 mladých a na rozdíl od předchozích výzkumů na toto téma, jejichž participanti byli hlavně neproblémové děti, zde byli kromě nich (430) i mladiství delikventi (390). Výsledky ale do dvou skupin děleny nejsou. Kromě těchto mladých byli vyzpovídáni i jejich rodiče/opatrovníci a učitelé. (Boxer et al., 2009) Boxer et al. (2009) pro svou výzkumnou zprávu připravili tabulku zachycující korelaci mezi agresí mladých a hlavními výzkumnými proměnnými (násilí v médiích[sj2] ) i klasickými aspekty ovlivňující agresi mladistvých. Já z výsledků vyberu jen to nejpodstatnější. Korelace mezi sledovanými pořady ve věku zhruba osmi let a násilným, případně obecně agresivním chováním byla 0,22, potažmo 0,21. Korelace mezi těmito chováními a agresí ve sledovaných médiích v nynějším věku byla v obou případech 0,25. Ve statistické řeči jsou tyto korelace považované často za velmi slabý vztah, ale chtěla bych podotknout, že tyto korelace byly někdy jen o pár setin menší než ty u aspektů, které jsou uznávané jako agresi podněcující. Tyto výsledky tedy můžeme brát jako podporu tvrzení, že násilí v médiích je jedním z důvodů [sj3] agrese mladistvých. Pro sbírání dat využili Boxer et al. (2009) již dříve vytvořených testů a jejich odpovědi [sj4] zanášeli na x-bodovou škálu. Míra agrese oblíbených seriálů/filmů/videoher (posouzena několika odborníky zvlášť) byla taktéž přenesena na pětibodovou škálu (0 = žádné viditelné násilí či mírně viditelné násilí… 4 = vysoce viditelné násilí). Výsledné hodnoty ze všech sad otázek pak byly převedeny na skóry pro jednotlivé aspekty a každé dvojici byla vypočítána korelace. Toto bylo zachyceno v přehledné tabulce 1. Následovala ještě druhá tabulka zachycující analýzu regrese. Tentokrát už nebyly aspekty posuzovány jednotlivě, ale byly uspořádány do tří skupin – rizika násilí v médiích, ostatní rizika (aspekty oficiálně uznávané za agresivitu ovlivňující) a totální rizika (součet obou skupin). (Boxer et al., 2009) Kromě výše zmíněných testů a statistik zahrnuli Boxer et al. (2009) do výzkumné zprávy samozřejmě i jednodušší momentové statistiky jako je průměr a směrodatná odchylka, které sloužily k popisu vybraného vzorku. Co se týče srovnání článku a výzkumné zprávy, chci na začátek podotknout jednu důležitou věc. Velmi jsem ocenila jasné označení zdroje v článku. Autorka textu zmínila nejenom název výzkumné zprávy, ale dokonce i autory, časopis i rok, ve kterém zpráva vyšla. To bylo pro mě velmi milým překvapením, protože takto označený zdroj už byl pak poměrně snadno dohledatelný. Článek je psán pedagožkou Janou Rozsypalovou (2011) a zachycuje mj. její myšlenky na dané téma, takže výzkumnou zprávu zmiňuje jen v části textu. Přesto postihla velikost vzorku, na kterém byl výzkum prováděn i jeho rozdělení na dvě části. Píše o délce a způsobech sbírání dat a velmi dobře popisuje i důvody výzkumu, o kterých jsem se já sama krátce zmínila výše, a závěry tohoto výzkumu, které nijak zvlášť nezveličuje. To, co vynechává, jsou naopak podrobnější popisy vzorku pomocí průměru a následné směrodatné odchylky či alespoň korelace hlavních výzkumných hodnot. Přestože si myslím, že tyto věci pro její článek tak důležité nebyly, alespoň korelaci zahrnout mohla[sj5] . Zároveň ale beru na vědomí fakt, že tyto statistiky by běžným čtenářům nic moc neřekly, protože spousta z nich ani neví, co přesně znamenají, a text, který má být především vyjádřením názoru a upozorněním na jistý důležitý a přesto přehlížený aspekt, by se stal pro takové čtenáře mnohem komplikovanější. Řekla bych, že právě z tohoto důvodu tyto statistiky autorka nezmínila. Význam sdělení se kvůli tomu nijak nezměnil. Přesto pamatovala i na vzdělanější čtenáře a alespoň pro ně připsala data pro identifikování původního článku, aby si v případě zájmu mohli podrobnosti dohledat. Jedinou informací, kterou Rozsypalová (2011) zjednodušila, byla ta o věkovém průměru participantů. Ten byl podle ní 16 let, kdežto ve výzkumné zprávě to bylo 16,83 u středoškoláků a 15,55 pro delikventy. Toto je ovšem pouhá drobnost. Větší škoda je to, že nepadla ani zmínka o tom, že výzkum nebyl longitudinální a některé informace, které participanti udávali, mohly být kvůli retrospektivě zkresleny. Celkově si ale myslím, že článek výzkumnou zprávu zachycuje poměrně věrně a je zjednodušen pouze natolik, aby mu rozuměli i čtenáři, kteří by se ve výzkumné zprávě nevyznali. Seznam literatury: Boxer, P., Huesmann, L.R., Bushman, B.R., O´Brien, M., Moceri, D. (2009). The Role of Violent Media Preference in Cumulative Developmental Risk for Violence and General Aggression. Journal of youth and adolescence, 38(3), 417-428. Rozsypalová, J. (2011). Nepodceňujme násilí v médiích!. Psychologie dnes, 17(4).[1] Na to, že se PD snaží tvářit jako psychologický populár, je to bída. Zaměnit korelaci a kauzalitu! Na to jste jí skočit neměla. Ale chybama se člověk učí, snad na to budete dávat v budoucnu pozor. Jako úvaha to kulhá, ale přijímám to. SJ 10b ________________________________ [1] Omlouvám se, nepoznačila jsem si číslo stránky, na které byl článek otištěn. Pro případ, že by si někdo chtěl článek přečíst, je k nalezení i na tomto odkazu: http://www.rodina.cz/clanek8317.htm. ________________________________ [sj1]Přehlížen? Vždyť je na to hromada výzkumu! S tím púotvrzením vlivu bych byl zatraceně opatrný. [sj2]Opravdu bylo proměnnou „násilí v médiích“? Nebo to byly sledované pořady? Nebo něco jiného? [sj3]Korelace není kauzalita. Tisíckrát zopakováno, stále málo. [sj4]odpovědi testů? [sj5]Proč?