AUTOEVALUACE
KVALITA A EFEKTIVITA VÝUKY
Seminář PSY411

Co je to (auto)evaluace
¨Proces získání podkladů pro rozhodnutí na úrovni školy
¨Zjištění kvality práce školy
¤označení míry (úrovně) nejakého stavu (např. „kvalita výuky angličtiny ve škole XY je
vysoká/nízká“)
¤vyjádření stavu, který je optimální, žádoucí, ideální, tedy a priori pozitivní (např. „je potřeba
klást důraz na kvalitu výuky“)
¨školský zákon – povinnost zveřejňovat výsledky autoevaluace ve výroční zprávě

Druhy evaluace
¨Z hlediska hodnotitele
¤Externí (ČŠI… Kalibro, SCIO)
¤Interní (autoevaluace – vychází z potřeb školy a je specifická
¨Z hlediska účelu
¤Sumativní (závěrečné, celkové hodnocení)
¤Formativní (průběžné)
¨Z hlediska interperetace
¤Normativní (relace k ostatním – např. žebříčky škol)
¤Kriteriální (relace k předem stanovenému kritériu – např. počet bodů)
¤
¨V současnosti je kladen důraz důraz na evaluaci interní, formativní a kriteriální (autoevaluace ;)

Autoevaluace ve škole
¤Různé úrovně obecnosti, se kterými jste se už setkali
nAutoregulace ( např. styl učení, akademické aspirace…)
nAutoevaluace učitele (např. klima třídy)
nAutoevaluace skupiny předmětů
n
nAutoevaluace školy (např. klima školy)

Jak se pozná dobrá škola?



¨Řada možných kriterií
¨Postihující výsledky - např.:
¤Prospěch
¤Procento přijatých na vyšší stupeň školy
¤(…)
¨Potihující proces
¤Kvalita
¤Efektivita

Model kvality školy
1.gif


Model operacinalizace kvality
2.gif


Operacionalizace kvality
(legenda k předchozímu obrázku)
¨(1) Vztah mezi vstupy a výstupy
¤Např. testy znalostí na začátku a na konci výuky
¨(2) Vztah mezi procesy a výstupy
¤Nejčastější v ped. výzkumu; Procesy jsou efektivní (účinné), pokud vedou k požadovaným výsledkům
(formulovaným podle cílů).
¨(3) Vztah mezi zásadami a procesy
¤Kvality procesu je definována jako soulad se zásadami (alternativní školy)
¨(4) Vztah mezi cíli a výstupy
¤v případě výuky prioritní zájem učitelů. Předpokládá důslednou operacionalizaci cílu tak, aby
dříve, než budou realizovány procesy, bylo známo, jak bude vyhodnoceno jejich dosažení (úroveň
výstupu) – srv. ECTS na MU
¨(5) Vztah mezi cíli, výstupy a procesy – jedná se o sjednocení variant (2) a (4).
¨(6) Vztah mezi skutečnými a dosažitelnými výstupy
¤Dosud spíše nerealizováno (málo údajů). Benchmarking.

Kdo má autoevaluaci ve škole dělat?
¨Někdo mimo školu, nechceme se s tím zabývat
¤Autoevaluace „na klíč“ – řada firem, obchodníci s deštěm, skvělý byznis
nhttp://www.barvyskoly.cz/
nhttp://www.scio.cz/skoly/mapa/info.asp
¨Školní psycholog, nebo někdo ze školního poradenského centra
¨Tým pracovníků školy, koordinátor autoevaluace superviduje procesy; školní psycholog spolupracuje

Stav autoevaluace na ZŠ a SŠ v ČR
¨Závažnými zjištěními TZI ČŠI:
1.„školy zpravidla nevyhodnocují výsledky vzhledem ke vzdělávacím programům, tedy neanalyzují
efektivitu vzdělávacích strategií vzhledem ke stanoveným cílům;
2.jen v menší míře se autoevaluační zjištění promítají do konkrétních opatření, do stanovování
cílů, volby strategií, plánování rozvoje či podpory efektivních přístupů ve vyučování“ (ČŠI ČR
2005).

Vyhláška č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního
hodnocení školy
¨Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou:
a)podmínky ke vzdělávání,
b)průběh vzdělávání,
c)podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů
a dalších osob na vzdělávání,
d)výsledky vzdělávání žáků a studentů,
e)řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
f)úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb ČŠI



Výhody autoevaluce
¨Citlivost na specifika konkrétní školy (v porovnání s obecnými nástroji).
¨Hodnotiteli jsou sami aktéři – zpětná vazba je důvěryhodnější.
¨Tlačí ke komunikaci o škole (rozvíjí potenciál ke spolupráci – mezi učiteli, žáky, rodiči i
zřizovatelem).
¨Tlačí k formulování východisek i záměrů (co, kdy a proč).
¨„Deprivatizace“ učitelského povolání (výuková aktivita a její výsledky může být objektem debaty;
výsledky jsou veřejné)

Literatura
¨Průcha, J. Pedagogická evaluace. Brno, MU CDVU, 1996.
¨Starý, K. Autoevaluace školy. Praha, Národní ústav odborného vzdělávání 2005. 20 s. Studijní text
autoevaluace školy vytvořený pro systémový projekt PILOT S - autoevaluace škol vzhledem k zavádění
ŠVP. Dostupný z www:
http://www.nuov.cz/uploads/Publikace/Zajistovani_kvality_OV/Autoevaluace_skoly.pdf
¨Starý, K., Chvál, M. Kvalita a efektivita výuky: metodologické prístupy. In Janíková M. - Vlčková,
K. a kol. Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody. Brno: Paido 2009.
¨VAŠŤATKOVÁ, J. Autoevaluace a benchmarking ve škole. Olomouc: Hanex, 2010. 117 s. ISBN
978-80-7409-029-5.
¨LAZAROVÁ, B. - MAREŠ, J. Školní psycholog a procesy autoevaluace ve škole. In Valihorová, M.,
Kaliská, L.. Zdravá škola. 1. vyd. Banská Bystrica : UMB, 2010. s. 120-126. ISBN 978-80-557-0111-0.
¨
¨Nástroje dostupné zdarma pro autoevaluaci:
¨http://www.nuov.cz/ae/
¤http://www.nuov.cz/ae/literatura
¤