ZUR 521 Umění a média OBSAH: ZUR 521 Umění a média. 1 Název předmětu: Umění a média. 1 Kód předmětu: ZUR521. 1 Garant: prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. 1 Rozsah předmětu: jeden semestr / 13 setkání 1 Semestr: JS 2012. 1 Zařazení předmětu: volitelný. 1 Způsob ukončení:zápočet se uděluje na základě účasti, vyhodnocení aktivit účastníků kurzu, zejména posouzení jejich písemných prací 1 Náplň předmětu: 1 Požadavky na studenta: 1 Přehled probírané látky (sylabus): 1 Základní literatura. 9 Doporučená Literatura: 9 !Zadání písemného úkolu č. 1. 10 !Zadání písemného úkolu č. 2. 11 !Zadání písemného úkolu č. 3. 12 --------------------------------------------------------------------------------------------------- --------- Název předmětu: Umění a média Kód předmětu: ZUR521 Garant: prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Rozsah předmětu: jeden semestr / 13 setkání Semestr: JS 2012 Zařazení předmětu: volitelný Způsob ukončení:zápočet se uděluje na základě účasti, vyhodnocení aktivit účastníků kurzu, zejména posouzení jejich písemných prací Náplň předmětu: Kurz poskytuje informace jednak o vlivu masových médií a masové komunikace na umění jako na informačně a epistemologicky nasycený produkt lidského komunikativního jednání, jednak o tom, jak umění, jeho prostředky a postupy, ovlivňuje masová média a masovou komunikaci. Potřebné znalosti a vědomosti získávají účastníci kurzu z přednášek, studiem předepsané literatury a rovněž si je osvojují při interpretací uměleckých produktů, v pracovních diskusích nad zadanými tématy a při přípravě a prezentaci ústních sdělení a referátů a v průběhu zpracovávání zadaných písemných úkolů. Důležitou formou výuky jsou diskusní fóra, jejichž posláním je zhodnotit úroveň referátů a písemných prací. Požadavky na studenta: 80% účast v kurzu. Aktivita. Vypracování písemných úkolů. Přehled probírané látky (sylabus): · Komunikačně pragmatický přístup ke kultuře - k sociálně kulturní realitě Z měny v paradigmatickém systému vědy signalizoval anthropological, linguistic, communication, pragmatic, social construction, massmedia a visual turn. Komunikativní jednání člověka a komunit jako producent kultury. Základní druhy lidského komunikativního jednání: mentální jednání, mezilidská komunikace a sociální jednání a jejich formy. Člověk a komunity jako komunikační a paměťové médium. Sociální konstrukce reality (P. I. Berger, Th. Luckmann). · Technologie (činnosti a návody) jako konstrukční základ reprodukčních systémů kultury - technologický determinismus (M. McLuhan). McLuhanovo široké pojetí médií jako extenze (fyzických, smyslových, paměťových, intelektuálních potencí) člověka. * A/ Extenze lidských pohybových potencí - dopravní média (prostředky - vehicles): boty, sněžnice, lyže, potápěčské ploutve, koš, batoh, berle, kolečkové křeslo, kočárek, trakař, kůň, koňský povoz, kočár, loď, balón, auto, vlak, letadlo, lanovka, vlak v metru (dopravní sítě: lodní, silniční, podzemní, letové). * B/ Extenze lidských smyslů - recepční média (brýle, dalekohled, mikroskop, naslouchátka) a měřící a orientační přístroje (teploměr, alkoholoměr, hlásič požárů, kompas, navigátor). * C/ Extenze lidské paměti - vznik externích paměťových médií (písemný záznam, kniha, akustický a audiovizuální záznam, internetové databáze; interní x externí paměť). * D/ Extenze myšlení - počítadlo, logaritmické pravítko, kalkulátor, computerové programy. * E/ Extenze biologicky daných komunikačních potencí lidského těla (dopis, telegraf, telefon, mobil, e-mail, skype). · Produkční, distribuční, konzumační a komunikační systémy jako konstrukční osy kultury. Modely komunikačních systémů a sémiotická produkce jako interpretační rastry kultury. Přírodní a kulturní produkty a fenomény jako texty, které lze „číst“ - kterým lze rozumět. · Přírodní a kulturní produkty zajišťují existenci a reprodukci komunit. Kulturní produkty jako texty kultury, jejich funkce a jejich životnost. Atribut textů - smyslová vnímatelnost. · Komunikační média jako nositel mediálních/znakových textů a jako paměťové média. Periférie komunikačních médií jako rozhraní, které umožňuje vnímat znakové texty. · Vývojová stádia a konstrukční úrovně komunikačních technologií (W. Faulstich). Komunikace * A/ pomocí primárních médií (lidé jako média) - gestika, mimika, lokomoce, neartikulované zvuky, zpěv, mluva, * B/ pomocí sekundárních médií (média jako mechanické nástroje) - psaní, tisk, výtvarné techniky (socha, plastika, řezba, rytina, malba) a hudebních nástrojů a technik, * C/ pomocí terciárních médií (chemická a elektronická média - analogová fotografie; telegraf, telefon, gramofon, rozhlas, biograf, magnetofon, televize, video (analogové paměťové nosiče), * D/ pomocí kvartárních médií (digitální a síťová média - PC, netbook /e-mail/, mobil /SMS, MMS/, navigátor). · Atributy komunikačních médií: technologie (produkční postupy a principy - viz dále), životnost (krátkodobá a dlouhodobá), dosah (v prostoru a čase), epistemologie (možnosti vyjádřit a sdělovat obsahy, orientace na určité obsahy a funkce; N. Postman). · Základní klasifikace lidské komunikace (lidských komunikačních systémů): Podle smyslových komunikačních kanálů (lidských smyslů), díky nimž se komunikace uskutečňuje · čichová komunikace · chuťová komunikace · hmatová / haptická / taktilní komunikace · sluchová akustická komunikace · zraková vizuální komunikace · synkretická (multimediální) komunikace (kombinované užití smyslových komunikačních kanálů. Podle komunikačních znaků a kódů, prostřednictvím nichž se informace kódují a dekódují · čichová komunikace · chuťová komunikace · hmatová / haptická / taktilní komunikace · komunikace těla (jazyka těla) · mimická · gestická · proxémická (znaky a kódy spjaté s postoji těla) · lokomoční (znaky a kódy spjaté s pohyby těla) · paralingvistická komunikace (znaky a kódy neartikulovaných zvuků) · jazykové mluvní komunikace (kódy mluveného jazyka) · taneční komunikace · hudební komunikace · obrazově vizuální výtvarná komunikace (výtvarné znaky a kódy sochařské, malířské, grafické, fotografické komunikace a němého filmu), · jazykové literární komunikace (kódy literárního jazyka) · multimediální komunikace · mezilidská interpersonální komunikace = kódy čichové, hmatové, paralingvistické, jazykové mluvní komunikace a komunikace těla · komunikace literárně výtvarná, · hudebně zpěvní · komunikace divadelní · komunikace filmová · komunikace rozhlasová · komunikace televizní · síťová komunikace Podle použitých komunikačních technologií – komunikace / komunikační systém · pantomimická komunikace · mimická (mimické technologie) · gestická (gestické technologie) · postojová a proxémická (postojové a proxémické technologie) · lokomoční (lokomoční technologie) · mluvní komunikace · neartikulovaná mluvní (technologie produkce neartikulovaných zvuků) · jazykově mluvní (fonetika – technologie vzniku řeči) · výtvarná (obrazově vizuální) komunikace (technologie rytí, sochařské, malířské, grafické, technologie výtvarné koláže) · písemná komunikace (psaní jako technologie) · tištěná komunikace (knihtisk a rotační tisk jako technologie) · (klasická) fotografická komunikace (opticko-chemické technologie produkce fotografií), · elektronická komunikace · telegrafická (technologie produkce a distribuce telegrafických textů) · analogová telefonní (analogová technologie produkce a příjmu telefonních hovorů) · filmová (technologie filmové produkce a projekce) · gramofonová (technologie gramofonové produkce a projekce) · magnetofonová (technologie magnetofonové produkce a projekce) · videová (technologie video-produkce a projekce) · analogová rozhlasová (analogová technologie rozhlasové produkce a rozhlasového vysílání a příjmu) · analogová televizní (technologie televizní produkce a televizního vysílání a příjmu) · digitální komunikace · digitální mimosíťová komunikace (umožňuje – prostřednictvím např. PC, notebooků, přehrávačů, herních automatů, digitálních nahrávačů, fotoaparátů, kamer a jejich sofwarových programů – audiální, vizuální anebo audiovizuální komunikaci mezi komunikujícím subjektem a databázemi paměťových nosičů obsahujícími mediální texty – hard disk, diskety, CD ROMy, DVD, flash disky...) · digitálních síťová komunikace (umožňuje komunikaci: orientační – GPS; interpersonální – mobilní rozhovory, SMS, MMS, e-mail, skype; skupinovou – chaty, blogy, flash mobs, facebook; masovou – on-line knihy, on-lineová periodika, rozhlasové a televizní vysílání, televizní vysílání; globální – Wikipedia) Podle druhu komunikačních médií, které nesou znakové a mediální texty · komunikace (řeč) lidského těla (komunikačním médiem je tělo) · haptická (haptika: dotýkání) · gestická (gestika - spadá do kineziky) · mimická (posunky) · postojová (posturologie: postoje těla; proxemika: postoje v závislosti na prostoru/komunikačních zónách) · lokomoční/kinezická (pohyby těla) · tělová akustická - artikulovaná pomocí těla, event. těla a jiných předmětných objektů (periférií komunikačního média je lidské tělo, znakovým textem jsou zvuky: dýchání, smrkání, mlaskání, kručení, pšouk, pleskání, klepání, dupání) · akustická nejazyková - artikulovaná pomocí hlasivek (periférií komunikačního média jsou hlasivky, znakovým textem jsou nejazykové zvuky: smích, pláč, kašlání) · mluvní (periférií komunikačního média jsou hlasivky, znakovým textem je promluva) · zpěvní (periférií komunikačního média jsou hlasivky, znakovým textem je zpěv) · komunikace výtvarných médií, které tvoří: · sochařská komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou opracované anorganické a anorganické přírodní materiály – kosti, parohy, kly, dřevo, hlína a plastické materiály, kámen, kov) · nástěnná výtvarná komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou stěny jeskyň, zdi staveb) · keramická komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou keramické nádoby) · malířská komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou dřevěné desky, malířské plátno, karton) · fotografická komunikace (komunikačním a paměťovým médiem je klasická fotografie) · komunikace literárních médií, které tvoří: · komunikace prostřednictvím hliněných destiček (komunikačním a paměťovým médiem hliněné destičky) · svitková komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou papyrové a pergamonové svitky) · nápisová komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou stěny, zdi, dřevěné, kovové, keramické tabulky) · listová komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou jednotlivé listy papír) · knižní komunikace (komunikačním a paměťovým médiem je psaná nebo tištěná kniha) · dopisní komunikace (komunikačním a paměťovým médiem je dopis v papírové obálce) · pohlednicová komunikace (komunikačním a paměťovým médiem je pohlednice) · telegrafická komunikace (komunikačním médiem je elektromagnetický signál transformovaný do jazykových vizuálních znaků - morseovy abecedy na papírovém pásku jako paměťovém médiu) · síťová literární komunikace (SMS, e-mail, chaty, facebook, MMS) · komunikace výtvarně literárních médií, které tvoří: · obrazově knižní komunikace (komunikačním a paměťovým médiem je psaná nebo tištěná kniha doprovázená ilustracemi) · plakátová komunikace (komunikačním a paměťovým médiem je plakát) · bildboardová komunikace (komunikačním a paměťovým médiem je billboard) · novinová a časopisecká komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou tištěná periodika), · obalová komunikace (komunikačním a paměťovým médiem jsou obaly zboží) · síťová komunikace (GPS, webové stránky, informační portály) · analogová telefonní komunikace (komunikačním médiem je telefon, elektromagnetický signál je transformovaný do akustických znaků řeči) · gramofonová komunikace (komunikačním médiem gramofon, paměťovým médiem je gramofonová deska) · magnetofonová komunikace (komunikačním médiem magnetofon, paměťovým médiem je magnetofonová páska) · analogová rozhlasová komunikace (komunikačním médiem je analogové rozhlasové vysílání) · digitální rozhlasová komunikace (komunikačním médiem je digitální rozhlasové vysílání) · akustická síťová komunikace (komunikačním médiem je mobil, skype PC) · zvuková filmová komunikace (komunikačním médiem je filmový pás) · videová komunikace (médiem jsou VHS) · komunikace prostřednictvím digitálních audiovizuálních paměťových médií (médiem jsou CD ROMy, DVD) · analogová televizní komunikace (médiem je analogové televizní vysílání) · digitální televizní komunikace (médiem je digitální televizní vysílání) · audiovizuální síťová komunikace (médiem jsou ozvučené animace a audiovizuální nahrávky a telekomunikace vytvořená pomocí digitálních technologií,) Podle počtu komunikujících subjektů a vztahů mezi nimi · intrakomunikace (komunikace jednotlivce se sebou samým v rámci mentálního jednání) · orientační komunikace (komunikace jednotlivce se svým životním prostředím) · (personální) interkomunikace (komunikace mezi dvěma subjekty) · skupinová komunikace (interaktivní komunikace pro tři anebo omezené množství dalších aktivních účastníků - např. v rámci rodiny, seminární výuky, narozeninové oslavy) · meziskupinová komunikace (interaktivní mezi skupinami - např. mezi rodinami, příslušníky odlišných náboženských vyznání či stoupenci odlišných politických názorů, fanoušky odlišných sportovních klubů) · institucionální komunikace (komunikace pro uzavřenou komunitu v rámci instituce, např. v rámci školy, církevní organizace, firmy, státní správy, armády; jde o komunikaci mezi vedením instituce, jejími složkami a členy; je jednosměrná i interaktivní, viz např. úkoly, příkazy, usnesení, zprávy, opatření, hodnocení, hlášení, výkazy činností, dotazy, rozhodnutí, odvolání) · veřejná komunikace (komunikace určená pro veřejnost, na kterou může veřejné publikum reagovat a jejíž součástí diskuse je jednosměrná a zčásti interaktivní - např. kázání, veřejné přednášky, veřejná vystoupení jako součást volební agitace, zasedání parlamentu) · masová komunikace · síťová komunikace Podle technologické vyspělosti médií Komunikace pomocí · I/ primárních médií (lidské tělo a jeho mluvidla jako médium) · II/ sekundárních médií (jazykových literárních, tzn. psaných, tištěných, a vizuálních obrazových médií) · III/ terciálních médií (elektronických médií) · IV/ kvartálních médií (digitální médií) (viz Werner Faulstich) Podle posloupnosti a návaznosti dominantních komunikačních technologií pokrývajících stádia vývoje lidské kultury · Komunikace pomocí I/ znamení a signálů, II/ mluveného jazyka, III/ psaní, IV/ knihtisku, V/ periodického tisku, VI/ elektronických médií a VII/ digitálních sítí · Komunikace je vždy multimediální, v rámci konkrétní komunikace se vždy současně uplatňuje větší množství znakových systémů a komunikačních médií, technologií a systémů. Extrémním případem multimediální komunikace (multimediálního komunikátu) je divadelní komunikace (divadlo / divadelní představení jako komunikační médium). · Mediální produkty (komunikáty) a mediované obsahy. Komunikáty jako výsledek komunikačních aktivit uskutečňujících se prostřednictvím komunikačních médií nesoucích znakové texty. Komunikáty jako nástroj konstrukce a jako forma interpretace sociálně kulturní reality. Funkce znaků, znakových textů a komunikátů - referenční (informační), emotivní (expresivní), poetická (výrazová), konativní (apelativní a manipulativní), fatická (kontaktová), metajazyková funkce (R. Jakobson). Životnost komunikátů (krátkodobá a dlouhodobá). · Jazykové komunikáty. Jazykové komunikáty: texty mluvní a literární (nesou je odlišná média), soukromé a veřejné (odlišný typ adresáta), administrativně správní, náboženské, filozofické, vědecké, technologicko-produkční, umělecké, legislativní, politické, žurnalistické (odlišné funkce; odlišné diskurzy). Nejazykové komunikáty: gesticko-mimické, lokomoční, akustické nejazykové, hudební, výtvarné obrazově vizuální komunikáty (statické ikonické, kinetické ikonické). Multimediální komunikáty. · Komunikáty spadající do oblasti umění (slovesné, literární, dramatické, hudební, taneční, výtvarné, filmové…; architektonické - na hranici komunikátů, protože architektonická díla plní primárně jiné funkce než komunikační). · Interpersonální a masová komunikace a epistemologie komunikačních médií a umění. Na příkladu dopisu (soukromá korespondence) a pohlednice (na pomezí soukromé a veřejné korespondence). Otevřený dopis jako žurnalistický žánr (veřejná korespondence). Abelard a Heloisa: Dopisy utrpení a lásky (česky 2003; milostné vzplanutí 1118-1119, latinská korespondence vznikla kolem r. 1128: http://www.sacred-texts.com/chr/aah/aah02.htm ). J. W. Goethe: Utrpení mladého Werthera (německy 1774), M. Kundera: Monology (1957, přepracováno 1964). F. Lyotard: Postmoderno vysvětlované dětem (francouzsky 1986, česky 1994). · Komunikace a kulturní transfer jako nástroje přenosu informací, hodnot, norem, příběhů a mýtů, které se podílejí na budování sociální a společenské identity a kulturní integrace. Darwinistický koncept vývoje živočišných druhů - principy adaptace a mutace. Neodarwinistický koncept vývoje (R. Dawkins) a memetický koncept kultury (S. Blackmoreová) - geny a memy. · Sociálně kulturní časoprostor, hierarchie kulturních oblastí. Kultura, kulturní oblasti, subkultury a kontrakultury. · Nadčasové opozitní subkultury uplatňující se ve vývojových údobích (epochách) kulturních oblastí, včetně anticko-křesťanské kulturní oblasti: · každodenní a reprezentativní (sváteční) kultura, · vysoká a nízká kultura, · centrální a regionální kultura, · sakrální (náboženská) a profánní (světská) kultura, · dominantní a marginalizovaná kultura, · majoritní a minoritní kultura, · tradiční a novátorská kultura, · komerční a nekomerční kultura · mainstreemová a alternativní. · Anticko-křesťanská/euroamerická kulturní oblast a její centristické tendence - integrační a identifikační principy a hodnoty: · logocentrismus (dominance rozumu), · senzocentrismus (dominance smyslů), · lingvocentrismus (dominance jazyka jako základního atributu komunit/komunikačního média), · falocentrismus (dominance mužů nad ženami), · antropocentrismus (dominance člověka na planetě Země /vše, co zde je, je určeno k upokojení potřeb člověka/), · teocentrismus (dominance boha či bohů na lidským světem), · druhocentrismus (nadřazenost člověka nad jinými živočišnými druhy), · etnocentrismus (dominance rasy), · teritoriální centrismy (dominance oblasti) - např. evropocentrismus (dominance Evropanů a evropské civilizace), · státocentrismus (dominance státního útvaru) - např. USA-centrismus · nacionalismus (dominance národa) - např. čechocentrismus · Vývojová dynamika – konstrukční opozitní principy kultury a umění, uplatňující při produkci a v konstrukci kulturních produktů: * teocentrismus (polyteismus, monoteismus) x antropocentrismus; * racionalismus x iracionalismus, mysticismus nebo spiritualismus; * racionalismus x senzualismus; * senzualismus x iracionalismus, mysticismus nebo spiritualismus; * objektivismus x subjektivismus; * řád/harmonie x chaos/disharmonie; * fundamentalismus a intolerance x pluralismus a tolerance; * kolektivismus x individualismus, * tradicionalismus x modernismus; * symbolické zobrazování x mimetické (realistické) zobrazování, * abstraktnost výrazu (abstraktivismus - geometrický, organický) x konkrétnost výrazu (iluzionismus, „konkretismus“, hyperrealismus), * primitivismus (obsahu či formy) x kultivovanost (obsahu či formy), * obsahovost (důraz na význam) x formalismus (důraz na výraz), * emocionálnost a expresivita (citová vypjatost/angažovanost) x dokumentárnost (emocionální odstup/nezaujatost). · Estetika. Estetické a mimoestetické funkce. Estetická hodnota a norma (J. Mukařovský). · Umělecké dílo jako zboží a mediální produkt. Ekonomická hodnota umění. Knižní, filmový a hudební průmysl. · Specifika umělecké komunikace. Subjekty/aktéři, fáze a produkty umělecké komunikace. FÁZE PRODUKCE: (zadavatel-) autor/autorský tým - umělecké dílo (= znakový text ukrytý do komunikačního média) - FÁZE DISTRIBUCE: distributor a distribuční a komunikační kanál - FÁZE KONZUMACE: recipient-konzument (publikum) - FÁZE INTERPRETACE: konzument-interpret - interpretace uměleckého díla (sémiotický trasfer) - znakový text (estetický soud; kulturní transfer) ukrytý do komunikačního média - FÁZE DISTRIBUCE: distribuční a komunikační kanál - FÁZE KONZUMACE: recipient-konzument (publikum) - FÁZE INTERPRETACE: konzument-interpret... · Umělecký transfer: recitace, překlad, nápodoba (plagiát), kopie, převyprávění, adaptace, parodie, podvrh. · Vysoké a nízké umění. Tradiční a moderní (avantgardní) umění. Masová a populární kultura/umění. Kulturní průmysl (frankfurtská škola). Vliv masových médií na umění. Medializace umění. Globální, etnická a alternativní kultura. · Dramaturgie umělecké produkce v soukromých a veřejnoprávních mediích (knižní nakladatelství, periodický tisk, rozhlas a televize). · Možnosti uplatnění umění v síťových médiích. Základní literatura * Debicki, Jacek - Favre, Jean-François - Grünewald, Dietrich - Pimentel, Antonio Filipe: Dějiny umění. Malířství. Sochařství. Architektura. Praha : Argo, 1998. * Chatelet, Albert – Groslier, Bernard Philippe: Světové dějiny umění. Praha: Cesty, 1996, s. 505–560. * McQuail, Denis: Teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999, s.118–144 (Masová komunikace a kultura). * Pavelka, Jiří: Kultura, média a literatura. Brno: Středoevropské vydavatelství a nakladatelství Regiony, 2004. * Pavelka, Jiří. O poznání, hodnotách a konceptu postmodernismu: Několik poznámek ke změnám paradigmatu euroamerické kultury v letech 1930–1995. Bulletin Moravské galerie v Brně 55, 1999, s. 168–173. * Pavelka, Jiří. O umění, pluralitě a Internetu. Bulletin Moravské galerie v Brně 56, 2000, s. 28–29. ISSN 80-7027-091-8. * Pavelka, Jiří: Předpoklady literárního dorozumívání. Brno: Masarykova univerzita, 1998. * Pavelka, Jiří. Umění a masová média. Universitas 37, 2004, č. 2, s. 50–53. * Pavelka, Jiří – Pospíšil, Ivo: Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown, 1993. * Postman, Neil: Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 1999. * Ritzer, George: Mcdonaldizace společnosti. Praha: Academia, 1996. * Zuska, Vlastimil: Estetika: Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha: Triton, 2001. Doporučená literatura: · Arendtová, H.: Krize kultury. Praha: Mladá fronta, 1994. * Cairncross, Frances: Konec vzdálenosti. Brno: Computer Press, 1999. * Daly, Steven – Wice, Nathaniel: Alt.culure: Encyklopedie alternativní kultury. Brno: BOOKS, 1999. · Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Praha: Odeon, 1995. * Gombrich, Ernst Hans: Příběh umění. Praha: Odeon, 1992. * Graham, Gordon: Filosofie umění. Brno: Barrister & Principal, 1997, s. 11–88. * Hauser, Arnold: The Social History of Art. London - New York: Routledge, 1999. * Henckmann, Wolfhart – Lotter, Konrad: Estetický slovník. Praha: Svoboda, 1995. * Chvatík, Květoslav: Strukturální estetika: Řád věcí a člověka. Praha: Victoria Publishing, 1994. * McLuhan, Marshall: Jak rozumět médiím: extenze člověka (Understanding media: The Extension of Man.) Praha: Odeon, 1991. * Reifová, Irena, a kol.: Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. Doporučená četba (přečtěte si alespoň jednu z uvedených knih) * Epos o Gilgamešovi. Praha : Československý spisovatel, 1976. (Orig. Ša nagba imuru, doslova Toho, jenž vše zře, asi 2000 př. n. l.; přel. a předmluva Lubor Matouš.) * Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1979. * Homér: Odyssea (poč. 7. stol. př. n. l.; kterékoli vydání včetně: Homér: Odysseova dobrodružství. Praha: Československý spisovatel, 1968). * Korán. Odeon, Praha, 1991. (Orig. Al Qur?án, vznik kolem 650; přel. Ivan Hrbek). * Lao-C´ o Tao a ctnosti. Praha: Odeon, 1971. (Orig. Tao te ťing, 4.-3. stol. př. n. l.; přel. Berta Krebsová.) * Tibetská kniha mrtvých. Praha: Vyšehrad, 1995. (Orig. Zab-čhos ži-khro dgongs-pa rang-grol; přel. Josef Kolmaš.) * Upanišady. Praha : Am Inspirace, 1996. (Text obsahuje dvanáct „upanišad“, přel. Petr Kadula.) * Žába, Zbyněk: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha : Svoboda, 1968. (Text obsahuje ukázky staroegyptské literární tvorby, jejíž počátky se datují do konce 4. tisíciletí př. n. l.) !Zadání písemného úkolu č. 1 Název: Specifika umělecké komunikace Žánr: Referát v podobě výčtového rejstříku. Cíl: Shromáždit a uspořádat názory jednotlivých odborníků na specifika umělecké komunikace. Písemná práce tvoří podklad pro diskusi na téma specifika umělecké komunikace. Postup práce: Referát vznikne na základě rešerše odborné literatury z námětového okruhu Specifika u mělecké komunikace. Všechny citace je třeba zdrojově ukotvit! Na závěr práce umístit SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY! : Rozsah: cca 2-4 strany formátu A4. * Odeslat v elektronické podobě: viz datum uvedené v Odevzdavárnách 3 Titulní strana práce: Umění a média JS/PS 20?? Datum odevzdání práce: 00.00. 20?? FSS Pořadové číslo práce: 1/2... PŘÍJMENÍ: ??? Verze práce: základní/opravná Křestní jméno: ??? e-mail: ??? Studentské číslo: ??? Stupeň studia: magisterský Imatrikulační ročník: 200? Typ studia: denní/kombinovaný Fakulta/Studijní program/obor: Název práce: Hodnocení práce: !Zadání písemného úkolu č. 2 Název: Ukotvení uměleckého díla v sociálně kulturním časoprostoru Žánr: rastrový výkladový rejstřík Téma a cíl: identifikace sociálně kulturních atributů kteréhokoli, studentem zvoleného reprezentativního uměleckého díla Doporučená struktura práce: Identifikace časoprostorových a sociálně kulturních atributů (reprezentativního) uměleckého díla: Název uměleckého díla Autor/ři uměleckého díla Čas vzniku uměleckého díla • Datace vzniku uměleckého díla • Kulturní epocha, vývojové období Prostor vzniku uměleckého díla • Kulturní oblast • Kulturní region • Místo Sociálně kulturní status uměleckého díla • Subkultura, do níž dílo vstupuje a kterou dílo reprezentuje • Kulturní a slohový proud či směr, které dílo reprezentuje • Zadavatel/Donátor/Provozovatel/Producent/Vydavatel/Majitel uměleckého díla • Publikum, kterému bylo umělecké dílo určeno, a způsob, jakým toto publikum dílo přijalo Deskripce díla • Původní komunikační médium – médium, které neslo/nese nejstarší, originální verzi uměleckého díla • Prostřednictvím kterého média (kdy a kde) se student ukotvující dílo seznámil s uměleckým dílem • Oblast/druh umění, do níž dílo spadá • Formát • Žánr • Konstrukční centristické a opozitní kulturní principy, na nichž je dílo vystaveno • Subkulturální atributy, které dílo vykazuje • Námět - začlenit do intertextuálního kontextu (návaznost na jiná díla) • Cíl/poslání/smysl díla SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY : Rozsah: cca 2-4 normostrany * Odeslat elektronicky: viz datum uvedené v Odevzdavárnách !Zadání písemného úkolu č. 3 Název: Vliv masových médií na uměleckou tvorbu Žánr: případová studie Téma a cíl: na příkladu adaptace klasické látky zpracované v tradičním uměleckém (literárním, dramatickém, hudebním) díle a určené pro masová média (rozhlas, film, televize) ukázat, jak masová komunikace a její zákonitosti ovlivňuje způsob zpracování a „nový“ obsah adaptovaného díla Doporučená struktura práce: 1. Titulní strana práce 2. Obsah 3. Úvod (zdůvodnění výběru tématu, hypotézy a cíl práce) 4. Vymezení adaptace 5. Analýza výchozího díla 6. Analýza adaptovaného díla 7. Závěr (shrnutí: na konkrétním příkladu demonstrovat, jak masová média ovlivňují uměleckou tvorbu) 8. Seznam použité literatury : Rozsah: cca 7-12 normostran * Odeslat elektronicky i v tištěné podobě: viz datum uvedené v Odevzdavárnách 3 Titulní strana práce: viz výše Roviny masové komunikace 1. společensko-politický kontext producenta = kontext, ve kterém produkt vzniká 2. společensko-politický kontext konzumenta = kontext, ve kterém je produkt konzumován 3. společensko-politický kontext interpreta = kontext, ve kterém je produkt analyzován 4. mediální trh, který je k dispozici/kterému je produkt určen/na kterém se produkt uplatňuje 5. subjekt/organizace (spolu)financující mediální produkt = charakteristiky včetně postavení na trhu, mediální politiky 6. produkční organizace = organizace, která mediální produkt vyrábí, charakteristiky včetně postavení na trhu, mediální politiky 7. produkční systém = výroba mediálního produktu: preprodukce (mediální projekt), produkce (postprodukce), distribuce, konzumace 8. tvůrci a producenti mediálního produktu = realizační tým 9. subjekt/organizace distribuující a prodávající mediální produkt = subjekt/organizace, která mediální produkt (kupuje,) prodává a distribuuje = charakteristiky včetně postavení na trhu, mediální politiky 10. mediální produkt = mediální text (struktura, mediované obsahy) ukrytý v komunikačním médiu, typ média; funkce médií 11. mediální publikum = konzumenti a jeho charakteristiky 12. účinky na publikum = působení mediálního obsahu na chování publika