BLOK 1: epistemologie METODY VÝZKUMU GENDEROVÉ PROBLEMATIKY 1. 3. 2013 Základní otázky metodologie vědy Ontologie: Co je realita? Zabýváme se otázkami týkajícími se povahy toho, co existuje a co můžeme zkoumat. Je realita jediná a objektivní, existující nezávisle na našem vnímání? Nebo je realita modifikována našim apriorním porozuměním a předpoklady? Dříve měla hlavní slovo v této problematice filozofie. Panuje přesvědčení, že ontologie se mění tak, jak se mění způsob poznání věcí. Epistemologie: Jak můžeme poznat svět? Epistemologie je oblastí filozofie, zabývající se teorií poznání. Většinou vychází z individuálního pojetí. Získávám své poznání pomocí smyslů, nebo je dáno strukturou mého myšlení? Mohu uplatnit intuici a osobní zkušenost? Základní epistemologické přístupy představuje empirismus a idealismus resp. racionalismus. Empiristé věří, že poznání pochází z naší přímé zkušenosti světa. Racionalisté a idealisté argumentují, že poznání je dáno apriorními kategoriemi našeho myšlení.V současnosti nabývá na významu „decentrování" role osobnosti a příklon k sociálním formám epistemologie. Axiologie: Jaká je role hodnot a etiky? Axiologie se věnuje otázkám osobních hodnot, morálky a etiky výzkumníka. Na čí straně má stát výzkumník? Může ignorovat otázky morálky? Rétorika: Jaký je jazyk vědy? Jak psát o výzkumu? Je např. psaní ve třetí osobě nebo v první osobě množného čísla vhodnější než v první osobě jednotného čísla? Metoda: Jak zvolit vhodný proces k získáni validnich poznatků? Jak má vypadat logika výzkumu, abychom získali validní závěry? Jaké jsou vhodné metody získání dat a jejich analýzy? Základní otázky metodologie vědy: Převzato z Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. s. 35 Základy moderní epistemologie POZITIVISMUS A. Comte (1798 – 1857) Omezení metafyziky, věda je popisem faktů Vzorem pro všechny vědy jsou přírodovědecké metody Východiskem je empirismus (senzualismus) NEOPOZITIVISMUS (1. polovina 20. stol.) Spojení empirismu/pozitivismu s výsledky moderní logiky a studia základů matematiky Tzv. vídeňský kruh (Carnap, Feigl, Frank) + (Wittgenstein, Popper) Důsledné antimetafyzické stanovisko Obrat k jazyku – věty jež mají smysl jsou verifikovatelné Jednotný jazyk vědy – jazyk fyziky metoda falzifikace – K. R. Popper třístupňové schéma: problém -> pokusy o řešení -> eliminace čtyřstupňové schéma: 1.starší problém 2.pokusné tvoření teorií 3.eliminační pokusy 4.nové problémy 5. Obrat od verifikace k falzifikaci možnost falzifikace je kritériem teorií použitelných v empirické vědě systematické snahy o falzifikaci odlišují vědu od zdravého rozumu Paradigma, Kuhn, T.Struktura vědeckých revolucí 1970 •referenční rámec •hrají zásadní roli ve vědě i v každodennosti (naše názory a pocity jsou odvislé od paradigmatu, do kterého jsme byli socializování) •paradigma jako přijímané příklady vědecké praxe, zahrnují zákony, teorii, aplikace a instrumentaci •Věda, je to co za vědu považují vědci v daném oboru. •Paradigma omezuje množinu řešení a postupů, které jsou ve vědě dovoleny •Normální věda - výzkum zakotvený v jednom či více minulých vědeckých výdobytcích, které určitá komunita přijímá jako základ pro budoucí praxi. Normální věda je praxe, kdy skupina vědců přijímá shodné paradigma • •V sociálních vědách na rozdíl od přírodních jde zřídkakdy o totální vyvrácení paradigmatu – spíše otázka využitelnosti tři otázky, které pomáhají definovat paradigma •Ontologická – jaká je podstata reality •Epistemologická – jaká je povaha poznání a vztahů mezi tím, kdo poznává a tím, co má být poznáno •Metodologická – jak má poznávající postupovat,aby získal požadované poznání a porozumění Problém kauzality Jádrem vědy je hledání příčin a důsledků – snaha o manipulaci, předpovědi dva aspekty problému v sociálních vědách - -Těžko definovatelné přirozené systémy – problém epistemologický - -Zkoumané jednotky jsou nadány vůlí – problém ontologický - Srov. Sociální nepokoje vs. výbuch sopky vztah sociálních a přírodních věd Problém sociálního jednání Zkoumané jednotky samy interpretují své chování Vedle příčin a důsledků lze hovořit o důvodech a účelech – jednání je vědomé Srov. Výběr partnera vs. párování hmyzu Srov. – Weber / Durkheim vztah sociálních a přírodních věd Problém interference Jednotky zkoumání vnímají výzkum, jsou náchylné k ovlivnění Srov. Rozhovor, dotazník, pozorování, experiment Problém jazyka Jazyk vědy se prolíná a vychází často z jazyka každodennosti Pojmy vědy mají význam také v diskursu každodennosti, jsou užity a reinterpretovány Srov. Plazma, neuron, teplota, svítivost… vs. stereotyp, jednání, kapitál, racionalita vztah sociálních a přírodních věd Problém dualit •Subjekt – objekt •Výzkumník jako subjekt – zkoumaná osoba objekt – reprodukce hierarchie •Racionalita – emocionalita •Reprodukce patriarchálních způsobů organizace výzkumu • •- Oproti dualitám vnímání jako kontinuum, výzkum jako proces • Feministický empirismus •Vychází z liberálního feminismu •Důsledná aplikace metodologií, které existují -Zohledňovat kontext výzkumu -Reflektovat zkreslení při vytváření výzkumného problému -Reflektovat povahu metod, jež jsou androcentrické • Standpoint feminism •Standpoint = hledisko, stanovisko, úhel pohledu • •Různá hlediska podle pozice v sociálním systému (Hegel/Marx) • •Mocenská struktura utváří hlediska privilegovaných a utlačovaných. • •Privilegovaná skupina však dominuje ve sféře vykládání světa, proto pohled utlačovaných částečně zahrnuje i pohled privilegované skupiny. Specifickou část jejich pohledu odhalí lépe člen skupiny. • •Neexistuje univerzální pravda – všechno vědění je strukturováno pozicí v sociálním systému a mocí. Postmoderní feminismy •Obecně postmoderní vlivy v metodologii (i jinde) s feministickými do jisté míry splývají. • •Širší skupina přístupů, pro něž je společné: • •Východiskem zkoumání je hlas menšin •Samozřejmostí je vyjednávání mezi stanovisky •Pozornost je věnována dynamice moci a vědění •Výzkum je angažovaný, politický • • •kritika pozitivismu, nereflexe pozičnosti •pozitivisté mají za to, že jestliže zvolíme optimální nástroj měření a použijeme ho vhodným způsobem, tak získáme pravdivé poznání • •Místo toho Intersubjektivní realita – schopnost shodnout se na významu pojmů • • (feministická) kritika tradiční vědy (feministická) kritika tradiční vědy •Reformulace výzkumných problémů a otázek •Kritika zaujatosti vědění •zkoumá většinou muže (výsek zkušenosti) a interpretuje jejich zkušenost z mužské perspektivy •(například práce je definována přísně jako placená práce, čímž jsou vyloučeny ženy a jejich domácí práce) •také důraz na nehierarchický přístup k výzkumným subjektům (metoda a technika) •feministická metodologie je ale také předpojatá, protože může být slepá k jiným formám nerovnosti – rasové, věkové, sexuální orientace, západ východ • Rekapitulace – pojmy, které je třeba znát •Epistemologie, metodologie •Paradigma, normální věda •Princip falzifikace •Feministický empirismus •Standpoint epistemology •Postmoderní feminismy • •Koncept, teorie, hypotéza •Kauzalita, pravděpodobnostní kauzalita •