Jednopřípadová studie MVZ453 Výzkum konfliktů Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D. 3.4.2013 Obsah lÚvod l lVýznamní autoři/díla l lVývoj případové studie l lDefinice základních pojmů l lTypy případových studií l lCíle/funkce případových studii l lFormulování konceptů l lSpecifikace a operacionalizace proměnných l lVýběr případu l Úvod ljedna z nejčastějších kvali metod l ldetailní studium jednoho případu l lsbíráme velké množství dat od jednoho případu (X kvanti) l lzachycení složitosti případu, popis vztahů v jejich celistvosti l ldůkladným prozkoumáním jednoho případu lépe porozumíme jiným podobným případům l lhodnota závisí na tom, jak dobře je zaostřená Významní autoři/díla Vývoj případové studie lkořeny v historických vědách l lnyní různá odvětví vědy (společenské vědy, pedagogika, právo, lékařství, informatika) l lpodíl na rozšíření – americká chicagská škola (kvali) l lpronikání pozitivismu (= rozmach kvanti) à kritika PS: není schopna poskytnout jasné nástroje k verifikaci výsledků výzkumu a hromadit teoreticky relevantní poznání l lod 80. let zájem obnoven (rovnost kvali a kvanti) l lpolitologie a MV: podíl PS – 14 % článků (X ne vše skutečná PS) Definice základních pojmů lPřípad l l„prostorově ohraničený fenomén (jednotka) pozorovaný v jednom časovém bodě nebo v jednom časovém období“ (Gerring 2007) l l„ohraničený fenomén, který je příkladem třídy podobných fenoménů vytvářejících populaci“ (Rohlfing 2010) l lvždy musí být případem něčeho l What is this a case of? = definující otázka PS l luzavřenost, jasné hranice, vnitřní logika fungování, specifická podstata l lideální jak časové, tak tematické ohraničení l lPříklady případů: l lgenocida ve Rwandě r. 1994 coby případ afrického etnického konfliktu l lSomálsko od počátku 90. let do současnosti coby případ zhrouceného státu l lzásah NATO v Kosovu r. 1999 coby případ humanitární intervence (?) l lNěmecko se svou zahraniční politikou po 2. s. v. coby případ civilní mocnosti l lVaše příklady? images lPřípadová studie l l= detailní analýza případu l lcílem poskytnout hluboké porozumění nebo příčinné vysvětlení případu l lzohledňuje celkový kontext fenoménu l lposkytuje komplexní obrázek (Kořan 2008) l l= „intenzivní studie jednoho případu, kde je účelem studie – přinejmenším částečně – objasnit širší třídu případů (populaci)“ (Gerring 2007) Typy případových studií l1) Jedinečná PS l lsociální svět nelze teoreticky abstraktně zachytit (ontologie) l lcílem hluboké porozumění případu a jeho důkladné prozkoumání l ldůraz na jedinečnost případu l l„vnitřní“ (intrinsic) – Stake 1995, „konfigurativně-idiografická“ – Eckstein 1975 l linterpretativní porozumění – stejná vědecká hodnota jako teoretické/příčinné vysvětlení (epistemologie) l lX Gerring: nejedná se o PS (nepracuje s případem širší třídy fenoménů) à označení „single-outcome study“ lKterý z následujících příkladů je studií pouze „jednoho výsledku“? l 1) 1)What explains the relatively weak American welfare state? 2) 2)What explains welfare state development within the OECD? 3) 3)What explains variation in U.S. welfare spending over time? 4) 4)What explains variation in U.S. welfare spending across states? l l l→ více o jedinečné PS viz Gerring 2007: 187-210 images l2) Disciplinovaná interpretativní PS l ljinak též případová studie vedená teorií (Levy), disciplinovaná konfigurativní studie (Eckstein; Verba; George – Bennett), interpretativní případová studie (Lijphart) či vysvětlující případová studie l lna pomezí mezi jedinečnou a instrumentální PS l lcílem popis, vysvětlení, interpretace a/nebo porozumění případu, nikoli teoretická generalizace l l lteorie jako vodítko pro identifikování hlavních procesů a proměnných l lvyužití existující teorie, která dosud na daný fenomén nebyla aplikována l lpříspěvek k testování teorie (návrhy na vylepšení teorie) l lproblém selektivního rekonstruování události l l3) Instrumentální PS l lpřípad slouží jako nástroj pro práci s teorií l lmnohé společné znaky s jedinečnou PS l lhodnota spočívá v přínosu pro obecnější, teoretické poznání l lsledování jiného cíle, než „jen“ poznání daného fenoménu l lmainstreamový přístup – viz dále lDělení podle cílů (Levy 2008): l 1) 1)idiografická: cílem popsat, vysvětlit nebo interpretovat určitý případ, bez nároků na generalizaci; induktivní (ateoretická) nebo vedená teorií 2) 2)vytvářející hypotézy: cílem vyvinout obecnější teoretické předpoklady (zobecnitelné závěry) 3) 3)testující hypotézy: cílem testovat teorie (často zpochybňováno) 4) 4)tzv. plausibility probes (zjištění pravděpodobnosti): cílem zpřesnit hypotézu nebo teorii, zlepšit operacionalizaci proměnných, zjistit vhodnost případu jako nástroje pro testování teorie („pilotní studie“) l l→ další příklady dělení případových studií viz Hendl 2008: 102-103; Lijphart 1971: 691; Eckstein 1975: 96-123 Cíle/funkce případových studií ljedinečná PS – vnitřní cíl: porozumění danému případu l linstrumentální PS – i vnější cíle: tvorba, hodnocení/testování, příp. modifikace teorie l lPS jistější v posuzování toho, zda a jak proměnné ovlivnily výsledek, než toho, do jaké míry jej ovlivnily l lRohlfing 2010 Formulování konceptů lkoncept = něco, o co se zajímáme l lněco velkého a obecného (válka) lněco specifického (mírový proces následující po konfliktu) l lGoertz 2006: 3 úrovně konceptů: l 1)základní koncept (background concept) = obecný fenomén, o který se zajímáme 2)systematizovaný koncept (systematized concept) = definice základního konceptu 3)operacionalizace konceptu = určení hodnot, kterých můžou nabývat proměnné (= uděláme koncept použitelným pro empirický výzkum) l lpodobně Adcock – Collier 2001: 4 úrovně konceptů l l → více o vytváření konceptů viz Goertz 2006; Adcock – Collier 2001 lAdcock – Collier 2001: 531 lPříklad formulování konceptu: l l1. úroveň – „participace v operacích na udržení míru“ l l2. úroveň – „participací rozumíme zapojení vojenských/civilních jednotek přispívajících států do dané operace na udržení míru“ l l3. úroveň – koncept (participaci) operacionalizujeme jako „počet vyslaných vojenských/civilních jednotek do operace na udržení míru“ l l4. úroveň – hodnoty pro konkrétní případ/y (např. počet českých vojáků v operaci na udržení míru v Gruzii) l lVaše příklady? l l l images Specifikace a operacionalizace proměnných lúzká souvislost s koncepty l lnezávislá proměnná (X) = příčina (faktor, determinant, vysvětlující proměnná) l lzávislá proměnná (Y) = důsledek (výsledek, vysvětlovaná proměnná) l l+ zprostředkující a kontrolní proměnné l lproměnné specifikovány na základě teorie (+ expertíza vědce) l lpři širokém definování proměnných à problémy s určením hodnot (= operacionalizací) l lkvali i kvanti hodnoty l lZkuste si specifikovat a operacionalizovat své proměnné l(X a Y). images lVztahy mezi proměnnými: l l příčinné efekty l l l l l l l příčinné mechanismy lpříčinné efekty lv zájmu kvanti vědců lurčení vlivu jednotlivých proměnných l lpříčinné mechanismy lv zájmu kvali vědců (vedle p. efektů) lintervenující propojení mezi nezávislou a závislou proměnnou lobr.: kroky 1 až 10 mezi X a Y (logická návaznost) lpůsobí pouze uvnitř určitého kontextu lne vždy můžeme procesy bezprostředně pozorovat à můžeme je nedokonale odvodit a hypoteticky předpokládat na základě dat l lpříčinné efekty můžeme zjistit i bez znalosti příčinných mechanismů X příčinné mechanismy bez znalosti efektů identifikovat nelze l lrozbor/sledování procesu (process tracing) – technika k zachycení příčinného mechanismu l l→ více o sledování procesu viz George – Bennett 2005: 205-232; Checkel 2008: 114-127 Výběr případů ldalší krok v tvorbě PS l ljedna z největších nástrah PS, vliv na kvalitu a platnost výzkumu l ljedinečná PS – výběr na základě jedinečnosti případu l linstrumentální PS – výběr specifickými metodami z populace případů à spočívá na analýze populace (nutná její znalost) l lGerring à 9 technik výběru případů: typický, rozmanitý, extrémní, vymykající se, vlivný, klíčový (= nejpravděpodobnější a nejméně pravděpodobný), tzv. pathway, nejpodobnější a nejodlišnější případ (Gerring 2007: 89-90) Techniques of case-selection Definition Uses 1. Typical Cases (one or more) are typical examples of some cross-case relationship. Hypothesis testing 2. Diverse Cases (two or more) illuminate the full range of variation on X1, Y, or X1/Y. Hypothesis generating or hypothesis testing 3. Extreme Cases (one or more) exemplify extreme or unusual values on X1 or Y. Hypothesis generating 4. Deviant Cases (one or more) deviate from some cross-case relationship. Hypothesis generating 5. Influential Cases (one or more) with influential configurations of the independent variables. Hypothesis testing 6. Crucial Cases (one or more) are most- or least likely to exhibit a given outcome. Hypothesis testing 7. Pathway Cases (one or more) where X1, and not X2, is likely to have caused a positive outcome. Hypothesis testing 8. Most-similar Cases (two or more) are similar on specified variables other than X1 and/or Y. Hypothesis generating or hypothesis testing 9. Most-different Cases (two or more) are different on specified variables other than X1 and Y. Hypothesis generating or hypothesis testing lnejužívanější techniky výběru případů: l lklíčový, nejpravděpodobnější a nejméně pravděpodobný případ à testování teorie l lvymykající se a extrémní případ à vytváření teorie l lklíčový případ l lco nejvíce odpovídá předpokladům existující teorie l lpokud ve všech směrech odpovídal testované teorii a její předpovědi o procesu a výsledku byly chybné, pak je zřejmě chybná i sama teorie l lv praxi těžké najít teorii dostatečně specifickou k určení klíčového případu à nejpravděpodobnější a nejméně pravděpodobný případ (Eckstein) lpřípad, který je nejméně pravděpodobný pro testovanou teorii, ale nejvíce pravděpodobný pro ostatní teorie l l= nejlepší možný důkaz pro posílení teorie l lteorie prošla tzv. nejtvrdším možným empirickým testem l lpřípad, který vypadá jako nejpravděpodobnější pro testovanou teorii, ale ukáže se platný i pro alternativní teorie l l= zpochybnění teorie l lteorie neprošla tzv. jednoduchým testem lvymykající se případ l lvykazuje překvapující hodnotu jeho proměnné l ldeviantní = anomální, nenormální lčasto produktem testování teorie l lextrémní případ l lvykazuje extrémní hodnotu závislé nebo nezávislé proměnné l l l→ více o výběru případů viz Gerring 2007: 86-150; Seawright – Gerring 2008 Přiřaďte typ případu k jednotlivým příkladům: l1) město, které co nejvíce reprezentuje současný americký způsob života l2) USA jako centrální země v systému globálního vládnutí l3) malý stát, který i přes svou velikost hraje ústřední roli v systému globálního vládnutí l4) země, která má buď mnohem lepší (např. Botswana) / mnohem horší (např. VB) ekonomický vývoj vzhledem k určitým očekáváním l5) etnicky nejhomogennější / nejheterogennější společnost ve studii o etnických konfliktech l l la) extrémní případ l lb) vymykající se případ (deviantní) l lc) typický případ l ld) nejméně pravděpodobný případ l le) nejvíce pravděpodobný případ l images Řešení: 1c, 2e, 3d, 4b, 5a Zdroje lAdcock, Robert – Collier, David (2001): Measurement Validity: A Shared Standard for Qualitative and Quantitative Research, American Political Science Review, roč. 95, č. 3, s. 529-546. lCheckel, Jeffrey T. (2008): Process Tracing, in: Klotz, A., Prakash, D.: Qualitative Methods in International Relations: A Pluralist Guide, NY, Palgrave Macmillan, s. 114-127. lCollier, David – Mahoney, James (1996): Insights and Pitfalls: Selection Bias in Qualitative Research, World Politics, roč. 49, č. 1, s. 56-91. lEckstein, H. (1975): Case Studies and Theory in political science, in: Greenstein, F. – Polsby, N. (eds.): Handbook of Political Science, Reading, Addison-Wesley, s. 79-138. lGerring, John (2007): Case Study Research. Principles and Practices, Cambridge, Cambridge University Press. lGoertz, Gary (2006): Social Science Concepts: A User's Guide. Princeton: Princeton University Press, s. 27-53. lHendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace, Praha, Portál. lKing, Gary – Keohane, Robert O. – Verba, Sidney (1994): Designing Social Inquiry: Scientific Inference in Qualitative Research, Princeton, Princeton University Press. lKořan, Michal (2008): Jednopřípadová studie, in: Drulák, P.: Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii, Praha, Portál, s. 29-61. lLevy, Jack S. (2008): Case Studies: Types, Designs, and Logics of Inference, Conflict Management and Peace Science, roč. 25, č. 1, s. 1-18. lLieberson, Stanley (1991): Small Ns and Big Conclusions: An Examination of the Reasoning in Comparative Studies Based on a Small Number of Cases, Social Forces, roč. 70, č. 2, s. 307-320. lLijphart, Arend (1971): Comparative Politics and the Comparative Method, American Political Science Review, roč. 65, č. 3, s. 682-693. lRagin, Charles (2000): Fuzzy-Set Social Science, Chicago, University of Chicago Press. lRohlfing, Ingo (2010): Přednášky z kurzu Methodologies of Case Studies, ECPR Summer School on Methods and Techniques, 2.-14.8.2010, Lublaň. lSeawright, Jason – Gerring, John (2008): Case-Selection Techniques in Case Study Research: A Menu of Qualitative and Quantitative Options, Political Research Quarterly, roč. 61, č. 2, s. 294-308.