MVZ453 Výzkum konfliktů
Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D.


}Návrh výzkumu a jeho funkce
}Příprava návrhu výzkumu
}Teorie, metody a literatura v návrhu výzkumu
}Psaní návrhu výzkumu
}Užitečné odkazy
}

}Návrh výzkumu pojednává:
}
◦o čem je navrhovaný výzkum
◦čeho chce dosáhnout
◦jakým způsobem toho chce dosáhnout
◦proč je to významné
◦
}Můžeme jej chápat jako:
}
◦fázi výzkumného procesu
◦proces plánování, navrhování a zaměřování výzkumu
◦produkt určený k prezentaci
◦plán výzkumu
◦
}Návrh à výzkum (dělicí čára ale ne vždy jasná)
}
}Návrh jako základ pro zbytek výzkumu

}Dva kontexty: návrh závěrečné práce na univerzitě + návrh výzkumného grantu
}
}Posouzení návrhu:
}
◦Je navrhovaný výzkum proveditelný?
◦Stojí za to výzkum provést?
◦Může předkladatel takový výzkum provádět?
◦Bude výsledkem úspěšná práce odpovídající požadovanému titulu?
◦
}à návrh musí obsahovat dostatek informací, musí být jasný, srozumitelný a přesvědčit o pečlivé
přípravě

}3 funkce návrhu výzkumu:
}
◦Komunikace
–vysvětlení záměrů výzkumníka; primární zdroj pro hodnotitele; důležité pro kvalitu reakce na
návrh, průběh konzultací a pravděpodobnost schválení
–
◦Smlouva
–pomyslný závazek mezi studentem a vedoucím práce, katedrou či fakultou; změny musí být odůvodněné
(X rozdíl mezi strukturovaným a rozvíjejícím se výzkumem)
–
◦Plán
–plán činností při provádění výzkumu; anticipace možných problémů jako pojistka proti budoucím
chybám; srovnání plánovaných pozorování s výsledky

}Tvorba návrhu neuspořádaná (cyklický proces) X hotový návrh úhledný, dobře strukturovaný a snadný
ke čtení
}
}Obecný rámec pro přípravu: otázky CO, JAK a PROČ
}
}Několik úrovní konceptů a otázek:
}
◦výzkumná oblast
◦výzkumné téma
◦obecné výzkumné otázky
◦specifické výzkumné otázky
◦otázky při sběru dat
◦
}à hierarchie, různá úroveň obecnosti a abstrakce, logická propojenost, vnitřní konzistence
}

}Výzkumná oblast: nejobecnější, jedno nebo pár slov
}
}Výzkumné téma: konkrétnější, část výzkumné oblasti, v rámci 1 oblasti – mnoho témat, určující pro
výběr relevantní literatury
}
◦Jaké téma si vybrat? (viz LŠ Jak na výzkum v sociálních vědách)
◦
–Jaký kurs vás bavil během studia?
–Čím se zabýváte mimo školu?
–Jaké jsou vaše kariérní cíle?
–Konzultujte (vyučující, lidé z praxe).
–
}

}Obecné výzkumné otázky (VO): odvozené z výzk. tématu; obsáhlejší, abstraktnější, nelze je obvykle
přímo zodpovědět; 1 téma à více obecných VO
}
}Specifické VO: přímočařejší, detailnější, konkrétnější, odkazují na potřebná data; 1 obecná VO �
více specifických VO
}
}Empirické kritérium – je jasné, jaká data musíme získat k zodpovězení otázky?
}
}Jakou si vybrat otázku? (viz LŠ Jak na výzkum v sociálních vědách)
}
◦Otázku, která vás osobně zajímá, abyste byli ochotni investovat čas do jejího řešení.
◦Otázku, která zajímá také jiné lidi v rámci vaší disciplíny, aby vaši práci vůbec někdo chtěl
číst.
◦Otázku, která bude dobře časově a prostorově specifikována, aby se dala „řešit“.
◦Otázku, která má i jiné charakteristiky než jen to, že je málo prozkoumaná.
◦Otázku, která má i jiné charakteristiky než jen to, že je právě „v módě“.
}

}Otázky při sběru dat: nejspecifičtější; pomáhají nám získat data potřebná k zodpovězení VO; viz
např. dotazníkové šetření
}
}Příklad:
}
◦Výzkumná oblast: peacekeeping (udržování míru)
◦
◦Výzkumné téma: participace na udržování míru; další možná: úspěšnost udržování míru; regionalizace
/ privatizace udržování míru
◦
◦Obecná VO: Proč státy participují v operacích na udržení míru?
◦
◦Specifické VO: Jaký vliv na participaci států v operacích na udržení míru mají hodnoty a normy,
jako je hájení mezinárodního míru a bezpečnosti? Jaký vliv na participaci států v operacích na
udržení míru mají vlastní zájmy států?
}

}
}Pokuste se sestavit vlastní hierarchii konceptů v rámci oblasti, která Vás zajímá. Soustřeďte se
na výzkumnou oblast, téma, obecné a specifické VO.
images

}Otázka zahrnutí hypotéz
}
}hypotéza = „tvrzení založené na teorii o vztahu, který očekáváme zpozorovat“ (Kellstedt – Whitten)
}
◦nulová hypotéza – co očekáváme zpozorovat, pokud by naše teorie byla nesprávná
◦
}Punch: hypotézy se mají používat, pokud je to vhodné, a nikoli automaticky či z povinnosti; test:
}
◦Mohu pro každou specifickou otázku předem navrhnout predikci, co očekávám?
◦
◦Vychází základ predikce z nějaké teorie?
◦
à pokud ano, hypotézy zahrneme, jinak zůstaneme u VO
◦
}Creswell: hypotézy používáme jen v kvanti výzkumu, v kvali výzkumu se uplatňují jen VO

}Příklady hypotéz (+ typické slovní vazby):
}
}The longer a UN peacekeeping mission is deployed, the more successful it is in civil conflict
management. (N)
}
}UN peacekeeping success in civil conflict management varies with the type of the mission. (N)
}
}UN peacekeeping is more successful in civil conflict management when UN members demonstrate
consistent commitment to resolving the conflict. (Y)
}
}UN peacekeeping is less successful in civil conflict management when conflict is “ethnic”. (N)
}
}There is no significant relationship between the level of enforcement capabilities of the mission
and its outcome. (Y)

}Širší přístup – perspektiva výzkumu, filozofická pozice, paradigma, metateorie, světonázor
}
}Paradigma = způsob pohledu na svět, názor, jak se má dělat věda; např. pozitivismus,
postpozitivismus, kritická teorie a konstruktivismus
}
}Metateorie = vyjádření představ o koncepci vědy (co je vědecky možné a co ne); např. kritický
racionalismus, kritická teorie, fenomenologie nebo hermeneutika
}
}Stojí na pozadí našeho výzkumu (vliv na předpoklady, ze kterých vycházíme, na to, který systém
názorů přijmeme/odmítneme, jaké otázky budeme formulovat, jaké metody zvolíme)
}
}Od žádné/minimální po velkou roli

}Funkcí teorie je něco popsat nebo vysvětlit
}
◦popisná studie – sběr, organizování a shrnování informací, zjednodušení komplikovaných věcí;
otázka CO
◦
◦vysvětlující studie – vysvětlování popisné informace, zdůvodnění určitých kroků (otázka JAK a
PROČ)
◦
◦popis má omezenější cíl než vysvětlení X bez popisu nemůžeme nic vysvětlit
◦
}Hlavní role pro vysvětlující teorii:
}
◦testování/verifikace teorie – práce: teorie à hypotézy à test
◦
◦vytváření teorie – otázky à data à teorie
◦
}+ interpretativní tradice výzkumu – aplikace teorie (teoreticky vedená analýza událostí či
fenoménů, cílem je porozumění, interpretace)

}Metody = otázka JAK (přichází až po otázce CO)
}
}Kvantitativní, kvalitativní data nebo obojí? à kvali, kvanti metody nebo kombinace
}
}Standardizované srovnání, určení dimenze, kvantifikace vztahů mezi proměnnými, popis variability �
kvanti data a metody
}
}Podrobnější studium fenoménu nebo situace, zaměření na interpretace a/nebo procesy à kvali data a
metody
}
}V návrhu výzkumu nutno formulovat, do jaké míry budeme používat kvanti data a metody, kvali data a
metody nebo kombinovat oba typy dat a metod

}Dále si zvolíme výzkumnou strategii
}
◦Kvanti: experiment, kvaziexperiment, korelační šetření atd.
◦
◦Kvali: případová studie, diskursivní analýza, analýza metafor, etnografie, biografie, zakotvená
teorie atd.
◦
}Metody sběru dat
}
◦Nástroje pro sběr kvanti dat: dotazníky, standardizované měřicí instrumenty, ad hoc hodnotící
škály, pozorovací formuláře
◦
◦Nástroje pro sběr kvali dat: sám výzkumník, dotazníky s otevřenými otázkami, formuláře pro kvali
interview, deníky, zápisníky, audiovizuální materiály
◦
}Metody analýzy dat
}
◦Kvanti: statistika
◦
◦Kvali: celá řada metod
◦

}Nutno objasnit vztah mezi navrhovanou studií a literaturou
}
◦Kde je navrhovaná studie ve shodě s relevantní literaturou/kde se s ní rozchází? Jak navrhovaný
výzkum přispěje k předchozímu výzkumu nebo jak ho překoná?
◦
}à studie může zaplnit mezeru v literatuře nebo být zaměřena na potvrzení, zpochybnění či vyvrácení
dosavadních výsledků
}
}Přehled literatury: dokazuje zvládnutí tématu; více než jen shrnutí literatury – syntéza,
argumentace (teze-antiteze); kritický, strukturovaný; ukazuje stav znalostí v oboru, trendy, spory,
mezery
}
}Chyby: rozsáhlé citování dlouhých textů, přílišné spoléhání na sekundární zdroje, opomíjení
prakticky zaměřené literatury, psát o všem přečteném a poznaném

}= návrh jako výsledný produkt; prezentován jako argument; zdůvodnění, vnitřní konzistence,
propojení vnitřních částí, návaznost, systematičnost
}
}Struktura:
}
}Název – jasně odrážet obsah, nebýt zavádějící
}
}Abstrakt – krátký souhrn všech podstatných součástí návrhu výzkumu/studie (zejm. o čem studie je a
čeho chce dosáhnout)
}
}Výzkumná oblast, téma a určení účelu studie – uvedení do problematiky, poutavost, zasazení do
kontextu, od obecnějších aspektů ke specifickým
}
}Teorie – role teorie (testování, vytváření, aplikace); při testování odvodíme hypotézy

}Literatura – identifikace relevantní lit., uvedení vztahu mezi studií a lit., vysvětlení směru,
kterým se studie vydá
}
}Metody – kvali, kvanti nebo kombinace; popíšeme podrobnosti použité metody; + sběr a analýza dat
}
}Význam studie – zdůvodnění, důležitost, příspěvek, předpokládané dopady a výsledky studie; tři
oblasti přínosu: znalosti v disciplíně, politické rozhodování a praxe
}
}Omezení a vymezení – omezující podmínky a určení hranic a limitů studie
}
}Etické otázky – anonymita a důvěrnost dat, používání výsledků, informovaný souhlas, konflikt
zájmů, vlastnictví dat atd.
}
}Seznam literatury použité v návrhu
}
}Přílohy – dotazníky, informovaný souhlas, plán interview, příklad z pilotní studie atd.

}Przeworski, Adam – Salomon, Frank (1995): The Art of Writing Proposals: Some Candid Suggestions
for Applicants to Social Science Research Council Competitions, SSRC
(http://www.ssrc.org/workspace/images/crm/new_publication_3/%7B7a9cb4f4-815f-de11-bd80-001cc477ec70
%7D.pdf).
}
}Masters Abstracts International
(http://www.proquest.com/en-US/catalogs/databases/detail/mai_citations.shtml)
}
}Dissertation Completion Strategies (http://completeyourdissertation.com/)
}
}Academic Writing:
}
◦Harvard University, The Writing Center (http://isites.harvard.edu/icb/icb.do?keyword=k33202)
◦
◦Yale University, Writing Center of the Yale Graduate School of Arts and Sciences
(http://www.yale.edu/graduateschool/writing/index.html)
◦
◦Bailey, Stephen (2006): Academic writing: a handbook for international students, London:
Routledge.
◦
◦Craswell, Gail (2005): Writing for Academic Success: A Postgraduate Guide, London: Sage.
◦
◦Becker, Howard S. - Richards, Pamela (2007): Writing for Social Scientists: How to Start and
Finish Your Thesis, Book, or Article, Chicago: University of Chicago Press.
}

}Císař, Ondřej – Vráblíková, Kateřina (2009): Přednášky z letní školy Jak na výzkum v sociálních
vědách, FSS MU, Brno.
}Creswell, J. W. (2009): Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches,
London: Sage.
}Kellstedt, Paul M. – Whitten, Guy D. (2009): The Fundamentals of Political Science Research,
Cambridge: Cambridge University Press.
}Punch, K. (2008): Úspěšný návrh výzkumu, Praha: Portál.
}Pushkina, D. (2006): A Recipe for Success? Ingredients of a Successful Peacekeping Mission,
International Peacekeeping, Vol 13, No 2, pp. 133-149.
}