OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. – METAKOGNICE PSY258 PSYCHOLOGIE JEDNOOBOROVÉ DENNÍ STUDIUM Fakulta sociálních studií MU 2013 OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. - METAKOGNICE Určeno pro: bakalářské studium psychologie - jednooborové, doporučeno pro 2. ročník studia Garant předmětu: Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz) Konzultace: viz osobní vizitka garanta v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530), průběžně e-mailem nebo osobně po předchozí domluvě e-mailem Vyučující: Mgr. Miroslav Filip, Ph.D. (mirek_filip(zavináč)hotmail.com) Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. (jezek(zavináč)fss.muni.cz) Mgr. Michaela Porubanová (misel99(zavináč)mail.muni.cz) Mgr. Milan Růžička (ruzickam(zavináč)mail.muni.cz) Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz) Mgr. Michal Vavrečka, Ph.D. (vavrecka(zavináč)fel.cvut.cz) Charakteristika předmětu Kurz navazuje na kurzy PSY105 Obecná psychologie I - Psychologie kognitivních procesů a PSY106 Obecná psychologie II. - Psychologie emocí a motivace. Cílem je prohloubit znalosti ve vybraných tématech obecné psychologie, zejména těch, která umožní studentům integrovat poznatky obou předcházejících předmětů a rozvíjet schopnost reflexe vlastního poznávání světa z různých hledisek: z hlediska role smyslů, myšlení, řeči, emocí a zprostředkující role paměti. Těžiště kursu je v rozvíjení témat z kognitivní psychologie, každé téma však bude prezentováno jako integrující oblast kognitivních a emočních (motivačních) procesů. Kurz je koncipován jako soubor přednášek a interaktivních hodin (dále seminářů), které jsou v každém z témat zastoupeny ve stejném poměru. Vyučující kladou podobný důraz jak na poznatky – znalosti tak dovednosti a vlastní zkušenost ve vztahu k tématu. Způsob prezentace a použité úkoly mají podněcovat studenty ke kritickým úvahám nad tématy. Doporučení k zápisu předmětu, studiu a bezproblémovému zvládnutí zkoušky Kurz předpokládá znalost témat zahrnutých v předmětech Psychologie kognitivních procesů a Psychologie emocí a motivace, proto (ačkoliv zde není uvedena formální prerekvizita) doporučujeme jeho absolvování až po zvládnutí uvedených dvou kurzů. Zároveň je koncepce tohoto kurzu odlišná od obou kurzů. Jde o soubor šesti vybraných – různorodých a relativně samostatných - témat, která jsou vyučována různými vyučujícími. Pro probíraná témata je také charakteristická vyšší míra abstrakce. Kromě studia uvedených zdrojů je k bezproblémovému zvládnutí předmětu žádoucí i aktivní interakce s vyučujícími. Proto důrazně doporučujeme absolvování nejen povinných seminářů ale i všech přednášek. Vyučující předmětu jsou připraveni zodpovědět věcné otázky ke svému tématu, případně způsobu studia tématu – viz kontakty výše. Požadavky k zápočtu a zkoušce Pro získání kreditů je třeba získat zápočet a úspěšně absolvovat zkoušku. Zápočet, tj. možnost přistoupit ke zkoušce, student/-ka získá za: 1. vypracování dvou písemných prací (viz „Požadavky k písemné práci“, bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“) 2. aktivní účast na seminářích (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“) 3. podíl na vytváření databáze testových otázek v e-learningovém systému ELF (http://www.phil.muni.cz/elf - předmět PSY258) Podrobné informace k tomuto úkolu, termíny odevzdání a podmínky náhrad za nesplnění některé části úkolu budou zveřejněny tamtéž. Pozn.: Termíny uvedené v systému ELF jsou závazné a jsou nedílnou součástí tohoto syllabu. Doporučujeme také ve vlastním zájmu min. jednou týdně sledovat diskuse v diskusních fórech předmětu v ISu a systému Elf. Témata prezentovaná ve cvičeních a diskusích v systému ELF mohou být součástí závěrečné zkoušky. Všechny povinné úkoly musí být splněny nejpozději 7 dní před plánovaným termínem zkoušky (popř. termínem, na který je student/-ka přihlášen/a). Zkouška má podobu písemného testu (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“). Obsahové požadavky k písemné práci Témata písemných prací (student/-ka si ze čtyř navržených témat vybere dvě libovolná a postupně je odevzdá ve dvou stanovených termínech – viz oddíl „Harmonogram“ níže): Cílem těchto prací je nácvik a rozvíjení dovednosti a) reflexe a sebereflexe, b) postižení procesuální stránky psychických dějů, nejen „statických“jevů, c) aplikovat získané poznatky v reálném životě, d) vhodně integrovat poznatky psychologie kognitivních procesů, psychologie emocí a motivace, psychologie osobnosti a popř. i sociální psychologie Práce bude vycházet z vlastních postřehů reálných chyb v daných procesech. Student/-ka si vybere jednu nebo více situací z reálného života (inspirací mohou být vlastní nebo zprostředkované osobní zkušenosti, zprávy, reportáže, dokumenty a rozhovory v médiích, reálné společenské události ale i filmy, seriály, realityshow, literární příběhy, reklamy, diskuse na internetu, politické diskuse, procesy výběru politických reprezentantů, reklamní a mediální kampaně… atd. které věrně znázorňují chyby ve výše zmíněných procesech. Je možné využít i lidových přísloví a rčení, případně odraz vybraných chyb ve veřejných diskuzích o důležitých rozhodnutích, v mediálních prezentacích určitých témat atd.) a použije ji/je k dokumentaci chyb, k nimž typicky dochází nebo může dojít v průběhu vybraného procesu. V případě výběru jedné konkrétní situace bude očekávána detailnější a komplexnější odborná analýza, v případě více situací pak bude akcentován systematický postup. Práce jako celek tedy může sloužit jako osobitý, kreativní odborný výklad o chybách v rámci procesů s citacemi odborných zdrojů a důslednou dokumentací chyb pomocí odkazů na reálné zkušenosti (záznamy v médiích, dílech apod. viz výše). Výhodou bude vždy ověřitelnost odkazů, případně jejich přímá prezentace, tam, kde je to možné (např. odkaz na videozáznam na internetu, kopie časopiseckého rozhovoru v příloze apod.). Odborný esej (forma viz např. http://goo.gl/LOD2z) na téma: „Jakých chyb se dopouštíme v procesu…“ a) …usuzování, popř. řešení problémů b) …rozhodování c) …hledání odpovědi na otázku d) …utváření subjektivních interních (mentálních) kategorií, vodítek (o něž se opíráme při poznávání sebe i světa, řešení problémů, intrapsychických i sociálních konfliktů apod.) Kritéria hodnocení: 1. Obsahová úroveň (počet nalezených chyb, příp. hloubka zpracování tématu na zvolené úrovni) 2. Systematičnost zpracování, formální provedení 3. Propojení oblastí kognitivní psychologie s jinými (zejména psychologie emocí a motivace) 4. Vlastní vklad do tématu, osobitost, kreativita zpracování 5. Odborné zpracování, literatura Způsob odevzdání a formální náležitosti písemných prací Minimální počet znaků každé z prací: 5400 (= 3 normostrany) Písemné práce budou přijaty v elektronické podobě v příslušných „odevzdávárnách“ předmětu v Informačním systému MU. Jako titulní stranu práce doporučujeme použít vzor na webu katedry: (http://psych.fss.muni.cz/phprs/storage/titulni_strana.doc). Pokud student/-ka vytvoří vlastní titulní stranu, vždy na ní budou uvedeny minimálně tyto údaje: celé jméno, identifikační číslo - UČO, název a kód předmětu, datum odevzdání. Termíny odevzdání jsou uvedeny v oddílu „Harmonogram“ níže. Práce výjimečně odevzdané po tomto termínu budou přijaty s podmínkou srážky 3 bodů za každý den zpoždění. Práce odevzdané v termínu budou mít při vyhodnocování přednost před pracemi odevzdanými se zpožděním (a bodovou ztrátou). V případě, že některá z prací nesplňuje některou z podmínek zadání, má student právo na opravu práce do termínu stanoveného vyučujícím. Od bodového hodnocení opravené práce budou odečteny 3 body (jako kompenzace časového zvýhodnění při zpracování a zvýhodnění dodatečnými konzultacemi oproti ostatním studentům). Práce budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY258, tj. text práce se nesmí shodovat s textem nebo nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním práce student/-ka stvrzuje, že je výhradním autorem/kou textu, respektuje řádné způsoby citace a bere na vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy pro odhalování plagiátů. Příklady prací budou zveřejněny v systému ELF. Průběžný test Student/-ka má přibližně v polovině semestru možnost získat zvláštní bodové hodnocení (bonus 3 body) za úspěšné zvládnutí průběžného znalostního testu. Absolvování testu je nepovinné. Forma, podmínky a termín budou upřesněny po domluvě. Mentální reprezentace A. Přednáška MR - definice, východiska, obsah a struktura, různá pojetí, polarity: externí vs interní, „analogový“ vs. „digitální“ princip, imaginativní vs. propoziční reprezentace, princip podobnosti, dimenzionalita, mapování; druhy, vlastnosti a formy MR; MR v paměti a vědomé mysli; mentální stavy; řády MR; nejdůležitější výzkumy, modely, přístupy; hledisko procesu a obsahu reprezentace; teorie mysli; „ikonofilové“ a „ikonofobové“ B. Seminář Práce na téma interních subjektivně významných dimenzí podle Kellyho konceptu. Videozáznam přednášky na téma „limity a chyby v usuzování“ jako inspirace k písemným pracím. Literatura: strany č. počet stran Eysenck, W.E. (2008). Kognitivní psychologie. Praha, Academia. 297-341 44 Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha, Portál. 172 1 Hoskovec J., Nakonečný M., Sedláková M. (2002): Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha, Karolinum. 113-126 13 Sedláková, M. (2004): Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha, Grada Publishing. 43-100 57 Heslo „Mental Representation“ ve Standfordské encyklopedii filosofie dostupné na adrese: http://www.seop.leeds.ac.uk/entries/mental-representation/ Experience and Theory as Determinants of Attitudes toward Mental Representation: The Case of Knight Dunlap and the Vanishing Images of J.B. Watson.Nigel J.T. Thomas University of Leeds, U.K., The American Journal of Psychology [1989, vol.102] dostupné jako draft na adrese http://cogprints.org/3750/01/dun-wat-cp.htm 395-412 17 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium podle osnovy prezentace z přednášky. 2. Při studiu literatury doporučuje začít pasáží (44 stránek) v knize Kognitivní psychologie, pokračovat přehledem (1 stránka) v knize Moderní psychologie, získané poznatky následně prohloubit terminologicky náročnějšími zdroji od autorky M.Sedlákové (celkem 70 stran) a navázat anglicky psanými zdroji. Inteligence A. Přednáška Inteligence a její měření v historickém kontextu Vývojové teorie (J. Piaget, L. S. Vygotskij) Faktorové teorie inteligence (Spearman: g-faktor, Thurstone: primární mentální schopnosti, Guilford: struktura intelektu, Cattel: fluidní a krystalická inteligence, Carrollův hierarchický model) Alternativní přístupy (kontextualismus, Gardnerova teorie multidimenzionální inteligence, Sternbergova triarchická teorie) Další koncepce (vč. kritické reflexe) Implicitní teorie inteligence B. Seminář (uvedení do problematiky) - měření inteligence v psychologické praxi (IST, Woodcock Johnson IE, Wechslerovy testy, Ravenovy progresivní matrice) - implicitní teorie inteligence: diskuse, konfrontace s výzkumy Sternberga, Ruisela a Plhákové Literatura základní: strany č. počet stran Ruisel, I. (2000): Základy inteligence. Praha, Portál. 13-53 79-104 149-162 78 Sternberg, R.J. (2002): Kognitivní psychologie. Praha, Portál. (základní + rozšiřující znalosti k tématu inteligence) 501-527 (527-543) 26 (44) Literatura rozšiřující: strany č. počet stran Gardner, H. (1999): Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí. Praha, Portál. (co a k čemu je inteligence) 89-99 10 Goleman, D. (1997): Emoční inteligence. Praha, Columbus. 12-38 26 Gould, S.J. (1997): Jak neměřit člověka. Praha, Nakladatelství Lidové noviny. (k doplnění teorií inteligence kapitola 4, pro porozumění knize Gausova křivka) 357-368 11 Haas, A. (1999). Morální inteligence. Praha, Columbus. celá publikace 151 Piaget, J. (1999): Psychologie inteligence. Praha, Portál. (Kapitola 5 - Vytváření myšlení, názor a operace) 114-145 31 Plháková, A. (1999): Přístupy ke studiu inteligence. Olomouc, Filozofická fakulta Univerzity Palackého. (doplnění základních vědomostí, srovnání mužů a žen) 31-95 119-132 95 Zohar, D., Marshall, I. (2003): Spirituální inteligence. Praha, Mladá fronta. celá publikace 277 Internet – rozšiřující texty: http://www.itc2010hk.com/ a http://www.intestcom.org/ - inspirace k mezinárodnímu pojetí testů rozumových schopností a měření inteligence http://www.indiana.edu/~intell/bellcurve.shtml#part1 – komentář ke kontroverzní studii srovnání průměrného IQ mezi různými skupinami (ras, kultur a povolání) http://www.danielgoleman.info/ - Golemanův web o emoční inteligenci (+ „green inteligence“ aj.) Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující očekává účast na přednášce a semináři, studium podle osnovy v ISu. 2. Pro přípravu na přednášku doporučujeme text R. J. Sternberga, na seminář potom texty J.Burešové a A.Plhákové vložené v ISu. 3. Kromě studia základní literatury nezbytné pro porozumění tématu je vhodné i rozšíření v uvedených oblastech – viz poznámky vyučujícího v závorkách u jednotlivých zdrojů. Přirozené a umělé myšlení A. Přednáška Rozdíl mezi přirozeným a umělým myšlením z pohledu filosofie. Aplikace psychologických teorií do oblasti umělé inteligence. Reprezentace znalostí v umělých systémech. Vtělená kognitivní věda. Robotické aplikace. Limity využití umělých systémů. Porovnání lidských schopností a výkonu umělých systémů v konkrétních oblastech. Diskuse nad možným vysvětlením rozdílů. B. Seminář Ukázky současných projektů v oblasti kognitivních systémů. Testování programů na komunikaci v přirozeném jazyce Facade - ukázka počítačové hry demonstrující možnosti umělé inteligence v oblasti komunikace v přirozeném jazyce. Demonstrace metod strojového učení na vlastních experimentech. Literatura: strany č. počet stran Mařík, O. (Ed.). (1993). Umělá Inteligence (1). Praha: Academia. 15-22 7 Mařík, O. (Ed.). (2001). Umělá Inteligence (3). Praha: Academia. 28-37 9 Sternberg, R. J. (1996). Kognitivní psychologie. Praha: Portál. 527-537 10 Thagard, P. (2001). Úvod do kognitivní vědy. Praha: Portál. 17-30 13 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium prezentace z přednášky. 2. Při studiu literatury doporučuje začít obecným přehledem (10 doporučených stránek v knize Kognitivní psychologie), pokračovat filosofickými východisky (9 stránek v knize Umělá inteligence 3), představením oboru umělé inteligence (Umělá inteligence 1) a přípravu ukončit studiem krátkého Úvodu do kognitivní vědy. Kognitivní teorie procesu odpovědi na otázku A. Přednáška: Cílem přednášky bude seznámit studenty: 1. s aktuálními kognitivními aspekty teorie procesu odpovídání na otázku (v dotazníku, rozhovoru). Modely: a) Canellův procesuální model jako zástupce high-track/low-track modelů b) 4-fázový model „porozumění-vybavení-posouzení-odpověď“ (Tourangeau, Rips, Rasinski, 2000). 2. s kognitivními procesy a heuristikami, které hrají roli v jednotlivých fázích procesu odpovídání, a také s očekávatelnými zkresleními v odpovědích a) porozumění: obsah, intence, pragmatika: Griceho konverzační maxima b) vybavení: chyby vybavování z dlouhodobé paměti (Schacter, 2001), specifika vybavování paměťových obsahů relevantních pro postoje a hodnoty c) posouzení: zpracování vybaveného materiálu - frekvence, pravděpodobnosti, postoje a hodnoty (Fischhoff, 1991), emoce (Robinson, Clore, 2002) d) odpověď: editace a formátování odpovědi, odpovídání na citlivé otázky 3. se shrnutím low-track strategií - způsobů, jimiž si respondenti zjednodušují odpovídání, a jimi způsobených zkreslení v odpovědích. B. Seminář Cílem semináře bude demonstrovat některé z efektů odpověďových heuristik replikací drobných studií Schwartze a Tourangeaua. Studenti náhodně rozdělení na dvě skupiny vyplní různé verze speciálně sestrojeného krátkého dotazníku. Rozdíly demonstrujících vliv heuristik budou předmětem následné diskuze s prvky kognitivního interview (dle možností). Literatura základní: strany č. počet stran Tourangeau, R., Rips, L. J., Rasinski (2000). The psychology of survey response. Cambridge: Cambridge University Press. (1 výtisk v knihovně, 1 k dispozici ke krátkodobému zapůjčení u vyučujícího, použitá publikace na Amazonu v době tvorby syllabu v hodnotě cca 16 liber) Kapitoly: 1-6, 8-9 273 Fischhoff, B. (1991). Value elicitation: Is there anything in there? American psychologist, 46, 8 835-847 13 Schacter, D. L. (1999). The seven sins of memory. Insights from psychology and cognitive neuroscience. American psychologist, 54,3, 182-203. Vyšlo také v knižní podobě česky: Schacter, D. L. (2003). Sedm hříchů paměti. Jak si pamatujeme a zapomínáme. Praha: Paseka. 182-203 21 Literatura rozšiřující: strany č. počet stran Schwartz, N. (1999). Self-reports: How the questions shape the answers. American psychologist, 54 93-105 13 Sudman, S., Bradburn, N. B., Schwartz, N. (1996). Thinking about answers. The application of cognitive processes to survey methodology. San Francisco: Jossey-Bass. celá publikace 304 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující předpokládá účast na přednášce i semináři. 2. Vyučující výrazně nedoporučuje studium z výukových prezentací. 3. Základem je studium učebnice (Tourangeau, Rips, Rasinski). Pro úspěšné studium je třeba si znalosti uspořádat do vlastní struktury. Lze nabídnout dvoudimenzionální konceptuální strukturu: Jednu dimenzi tvoří teorie, jak reprezentujeme základní konstrukty, na které se obvykle dotazujeme (fakta, data/trvání, četnosti, postoje, hodnoty (Fischhoff)), a jaký charakter tedy mohou mít informace, které si o nich vybavujeme. Tyto znalosti je třeba dát do souvislosti s teoriemi procesu odpovídání na otázky, resp. s jejich jednotlivými fázemi - porozumění, vybavení (Schacter), posouzení, odpověď. Psychosémantika A. Přednáška Termíny význam a sémantika s v psychologii objevují v nejrůznějších oblastech, teoriích a kontextech. Cílem přednášky a semináře je přehledně rozebrat relevantní klíčové teorie a ukázat, k čemu může být dobré v psychologii uvažovat o kategorii významu. Osnova: význam jako prostředek k výkladu jednání; různé směry, pojmy a teorie jako teorie psychologického významu (mentální reprezentace, psychologický konstruktivizmus, fenomenologická psychologie, narativní psychologie,…) psychologický význam a teorie mentálních pojmů, kognitivní úspornost a informativnost, sémantický znak/atribut; pojmy jako konglomeráty definujících atributů a jako konglomeráty charakteristických atributů, prototypy, organizace pojmů v sémantické paměti sémantický atomizmus (např. E. Roschová, G. Miller, D. Medin) reprezentační teorie mysli, syntakticko-mechanické paradigma (např. J. Fodor) sémantický holizmus (např. G. Kelly) – osobní konstrukty a konstrukční systémy zkušenostní (experiential) paradigma, embodiment, metafora (např. G. Lakoff). B. Seminář Příklady „psychosémantického“ přístupu ve výkladu jednání a jeho aplikace; vysvětlení symptomů schizofrenie (bludy, poruchy myšlení) na základě strategií konstruování významů: vystupňovaný dogmatizmus versus vystupňovaný empirizmus; aplikace v psychoterapii Literatura základní: strany č. počet stran Eysenck, M.W., & Keane, M. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia. 342-358 16 Literatura rozšiřující: strany č. počet stran Kelly, G. A. (1977). The psychology of the unknown. In D. Bannister (Ed.), New Perspectives in Personal Construct Theory (s. 1-19). London, New York, San Francisco: Academic Press. 1-19 18 Heller, J. (1994). Semantic structures. In D. Albert (Ed.), Knowledge structures, Berlin: Springer-Verlag. (dohledatelné na http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.123.5807&rep=rep1&type=pdf ) 117-150 33 Medin, D.L., & Smith, E.E. (1984). Concepts and concept formation. Annual Review of Psychology, 35. 113-138 25 Lakoff, G. (1988). Cognitive semantics. In Eco, U., Santambrogio, M., Violi, P.: Meaning and mental representation. Bloomington and Indianapolis, Indiana University Press. 119-154 35 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Základní literatura (Kognitivní psychologie, 16 stran) poslouží pro orientaci v bodech a) až c). 2. Další z pojmů, témat a autorů v osnově - body d) až f) - se nachází v řadě speciálních publikací (některé viz rozšiřující literatura). Protože neexistuje žádná práce kratšího rozsahu, která by je představila a srovnávala, je doporučena účast na přednášce. Některé prameny z rozšiřující literatury budou k zapůjčení u přednášejícího, pro přípravu k testu však postačí základní literatura a poznámky z přednášky. Usuzování a rozhodování v běžném životě: současné teorie a přístupy A. Téma k samostudiu: Problém usuzování a řešení problémů v běžném životě jedince. Kognitivní neuropsychologie usuzování, teorie rozhodování, chyby v procesu rozhodování. Racionální teorie rozhodování vs. „embodied“ teorie, např. Damasiova teorie somatických markerů. Haidtova torie morálního usuzování. B. Samostatná práce: Samostatná práce podle osnovy uvedenév ISu. Analýza současného výzkumu rozhodování. Videopřednášky. Paradox výběru (“choice overload problem”/ paradox of choice) nejen ve spotřebitelském chování. Damasiova teorie somatických markerů a její souvislost s usuzováním a rozhodováním. Literatura: strany č. počet stran Eysenck,M. , & Keane, M. (2010) Cognitive Psychology, pp. 531-535. 531-535 6 Bechara, A., Damasio, A., Tranel., D., & Damasio, A.T. (1997). Deciding Advantageously Before Knowing the Advantageous Strategy. Science, 275, 1293-1295. 1293-1295 3 Wheatley, T., & Haidt, J. (2005). Hypnotically induced disgust makes moral judgments more severe. Psychological Science, 16, 780-784. 780-784 16 Schnall, S., Haidt, J., Clore, G., & Jordan, A. (2008). Disgust as embodied moral judgment. Personality and Social Psychology Bulletin, 34, 1096-1109. 1096-1109 14 Seminář - Video 1: http://www.ted.com/talks/sheena_iyengar_choosing_what_to_choose.html Seminář - Video 2: Paradox of choice by Barry Schwartz http://www.ted.com/talks/barry_schwartz_on_the_paradox_of_choice.html 2 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Pro základní porozumění tématu vyučující doporučuje studium prezentace v ISu a část knihy Eysencka a Keana (str. 531-535 – dostupné v ISu). 2. Základem samostudia by měly být informace uvedené v prezentacích v ISu. Pro studium je důležité i pochopení obsahu článků a videozáznamů uvedených výše a prezentovaných v ISu. Bodový systém hodnocení: maximální počet bodů minimální počet bodů zkouška 36 18 písemná práce č. 1 10 5 písemná práce č. 2 10 5 účast na seminářích 9 3 celkem 65 31 bonus za průběžný test (nepovinný) 3 Poznámka Bodování účasti na seminářích: 9 bodů - účast na všech seminářích, 6 bodů - absence na jednom semináři, 3 body - absence na dvou seminářích. Při neúčasti vyšší než dvě absence student nezískává minimální počet bodů, tj. nesplnil podmínky předmětu. Celkové hodnocení: A 65 – 60 B 59 – 55 C 54 – 48 D 47 – 40 E 39 – 31 F nesplnění minimálního počtu bodů v některém z požadavků Harmonogram Přednáška středa, sudé t. 14:00 - 15.30 Přednáška14.00- 15.30 +seminářsk.A 16:00-17.30 středa,sudét. Seminářsk.B 16:00-17.30 středa,lichét. Vyučující 1 Mentální reprezentace 20. 2. 27. 2. Mgr. Miroslav Šipula 3 Inteligence 6. 3. 13. 3. Mgr. Milan Růžička Písemná práce č.1. 19. 3. 2 Přirozené a umělé myšlení 20. 3. 27. 3. Mgr. Michal Vavrečka, Ph.D. 4 Kognitivní teorie procesu odpovědi na otázku 3. 4. 10. 4. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Písemná práce č.2. 16. 4. 5 Psychosémantika 17. 4. 24. 4. Mgr. Miroslav Filip, Ph.D. Státní svátky 1.5. a 8.5. 6 Usuzování a rozhodování v běžném životě: současné teorie a přístupy bez přednášky a cvičení – domácí samostudium - Mgr. Michaela Porubanová