ATRAKTIVITA A DŮVĚRYHODNOST Popularizační sdělení Statistická analýza dat, PSY117 Babora Sichová 414757 Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Ovlivňuje naše rozhodování na základě „prvního dojmu“, to jak vypadáme? Do reklam, časopisů, filmů a seriálů jsou většinou obsazováni přitažliví lidé. Mnohé předchozí studie ukazují, že fyzická atraktivita ovlivňuje společenský kontakt. Často se ve filmech setkáváme se skutečností, že pozitivní role hrají herci vysoce atraktivní a naopak do negativních jsou obsazování ti méně atraktivní. Výzkum Lenky Šrámkové „Atraktivita a důvěryhodnost“, se zabývá[r1] , jaký vztah existuje mezi atraktivitou a důvěryhodností. V tomto výzkumu dělí atraktivitu na fyzickou a osobní. Fyzická atraktivita je ovlivněná dobou a kulturními vlivy. Fyzicky atraktivnější lidé podle autorky mají pozitivnější zpětnou vazbu a jsou více společensky vyhledávaní. Jak zjistil předchozí výzkum Stephana a Langloise, uvědomění si vlastní fyzické atraktivity je spojeno také s lepším sebehodnocením a sebedůvěrou. Osobní atraktivita je někdy zaměňována s pojmy, jako charakter nebo šarm a ve společenském kontaktu je považována za důležitější, než atraktivita fyzická. Patří sem především vlastnosti, jako ochota, otevřenost a veselost. Hlavním cílem výzkumu Lenky Šrámkové bylo zjistit, jak těsný je vztah mezi atraktivitou a důvěryhodností člověka podle fotografií. Celý tento výzkum je podklad pro další budoucí výzkum této autorky. Nejdříve autorka položila 50 lidem otázku, podle které definovala dvanáct nejčastěji opakovatelných kategorií vzhledu lidí. Součástí této typologie byl také popis, jak by člověk v každé kategorii měl vypadat. Podle těchto výsledků výzkumnice vybrala 12 mužů a 12 žen, tak, aby měla pro každou kategorii jednoho zástupce. Všech 24 lidí bylo vyfotografováno stejným způsobem. Jako příklad jednoho z typů bychom mohli uvést typ romantický, který je definován jako světlý, plavý, jemný, femininní, blond a modrooký. Tyto fotografie byly předloženy 100 účastníkům, což byli budoucí policisté z Vyšší policejní školy ministerstva vnitra v Brně ve věku od 20 do 35 let. Výběr budoucích policistů výzkumnice zdůvodňuje tím, že jsou ve svém povolání často vystaveni rozhodování na základě „prvního dojmu“ (Šrámková, 2011, str. 9.). Účastníci měli za úkol uspořádat muže (poté ženy) od nejatraktivnější po méně atraktivní (viz. obrázek 1 a 2). Poté stejné fotografie řadili podle toho, jak moc důvěryhodně na ně působí. Obr. 1. Seřazení mužů podle atraktivity " Obr. 2. Seřazení žen podle atraktivity " Podle výsledků tohoto seřazování, byl vypočten vztah mezi atraktivitou a důvěryhodností jako docela těsný [r2] (korelace u mužů = 0,5 a u žen = 0,7). I když v obou případech se objevily extrémy. Muž, který byl celkově druhý nejatraktivnější, skončil 11. v důvěryhodnosti. Žena, která byla považována za nejatraktivnější, skončila v pořadí důvěryhodnosti až devátá. Tato skutečnost se dá vysvětlit zajímavým faktem a to takovým, že tento muž a tato žena patří do stejného typu („Typ frajer“). Autorka proto uvádí také těsnost vztahu s vynecháním těchto dvou extrémů. Tím pádem vztah mezi atraktivitou a důvěryhodností vyšel o dost silnější (korelace u mužů = 0,8 a u žen = 0,9). Sama autorka je si vědoma, že výsledky mohou zkreslit rozdílné osobní názory na atraktivitu a důvěryhodnost. V tomto ohledu je toto téma těžko měřitelné. Také použití fotografií je omezující. Jak jsou nám lidé sympatičtí, určujeme také pomocí držení těla, vystupování, výrazu a celkové dojmu. Tyto výsledky nás mohou přimět k zamyšlení, jsou opravdu policisté ve svém rozhodování ovlivnění tím, jak vypadáme? A pokud tomu tak je, vypadá to v praxi tak, že k atraktivním lidem jsou policisté shovívavější? Zdroj: Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. Elektronický časopis ČMPS. 5 (2-3), 9-23. Staženo z: https://is.muni.cz/auth/el/1423/jaro2013/PSY117/39725643/Sramkova_2011.pdf. Bohužel ani přepracování nemohu přijmout – práce stále obsahuje statistiku, ale naopak stále neobsahuje její vysvětlení (např. přes pořadí, vysvětlení toho, co tento zjištěný vztah mezi proměnnými znamená v praxi, jak si to má čtenář představit v onom výzkumu). ________________________________ [r1]…se zabývá TÍM, jaký… [r2]Stále si stojím za tím, že bych se této formulaci vyhnula… stále ale vůbec neuvádíte, co ta korelace v praxi znamenala??? Dále uvádíte jen extrémy (výjimky z pořadí)