Popularizační sdělení – atraktivita a důvěryhodnost



                                 Statistická analýza dat (PSY117)



                                         Kateřina Synková


                                              408498

                                               PSSO















Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.                         Datum odevzdání: 1. 5. 2013






                              Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013

Na každého stejným metrem[A1] ? Aneb věříme atraktivním lidem více?

Tímto tématem se ve své studii zabývala Lenka Šrámková z katedry psychologie na filozofické fakultě
Univerzity Palackého v Olomouci. Prostřednictvím svého výzkumu se snažila objevit[A2]  souvislost
mezi přitažlivostí jedince a naší důvěrou vůči němu.

Ačkoli nás od mala učí, že krása není všechno, vzhled zasahuje do mnoha sfér našeho sociálního
života. Tuto skutečnost skvěle dokazuje již experiment Dionové z roku 1972[A3] , kdy lidé měli
soudit přestupek sedmiletého dítěte a odhadovat jeho chování v budoucnu. U hezké milé tvářičky
s ostrostí verdiktu šetřili, navíc se domnívali, že by se nevhodné chování nemuselo opakovat. U
přitažlivých dětí navíc klesá pravděpodobnost, že budou považovány za antisociální typy.

Také přetrvává zájem vědců rozlousknout všeobecnou [A4] definici lidské přitažlivosti. Zahrnují do
ní např. různé tělesné poměry, symetrii obličeje, soubor povahových rysů a dokonce i povolání nebo
nabyté jmění. Nakonec ale vždy rozhodne subjektivní vkus, v našem případě se jednalo o preference
vybrané stovky mužů, budoucích policistů. S touto profesí se váže zvýšené riziko ovlivnitelnosti
policistova rozhodnutí přitažlivostí osoby, se kterou jedná.

Respondenti se zhostili úkolu roztřídit a seřadit 12 mužských a 12 ženských portrétů podle
vlastních měřítek přitažlivosti a také podle toho, jak by jim byli ochotni důvěřovat a spolehnout
se na ně. Průměrný věk respondentů se pohyboval okolo 25 let, ve stejném rozmezí najdeme i osoby na
fotografiích. Hodnocené osoby zvěčnili ve své každodennosti, nikdo nebyl krášlen speciálně pro tuto
výzkumnou příležitost, což přispívá ke spravedlivým podmínkám. Po seřazení se vypočítaly průměrné
pozice portrétů jak na žebříčku atraktivity, tak na škále důvěryhodnosti. V návaznosti na blízkost
pořadí [A5] jednotlivých fotografií v obou aspektech autorka usuzuje, že existuje významný vztah
[A6] mezi atraktivitou a důvěryhodností. Obzvláště po vyloučení odchylujících se výjimek.

S ohledem na poněkud laboratorní provedení [A7] výzkumu se výsledky obtížně aplikují do běžného
života. Lidé, se kterými se dostáváme do interakce, nesoudíme pouze podle fotografií. Dále
přetrvává výše uvedený problém, a to že studie manipuluje s obtížně vyložitelnými subjektivními
pojmy. Nicméně se autorka výzkumu bude snažit v navazujícím experimentu více poodkrýt souvislosti
mezi verdikty policistů a přitažlivostí „pachatele“. Stávající zjištění nahrávají k potvrzení této
domněnky a podbarvují stereotyp, že se „hezkým lidem žije snáze“.


Prosím ještě trochu vylepšit o tu prezentaci vybrané statistiky, jinak pěkné…
________________________________

 [A1]Takové pěkně popularizační ;)

 [A2]Možná bych zvolila jinou formulaci než objevit…

 [A3]Fajn. Že přidáváte další výzkum… i když je to ze samotné studie… mohlo by to tu nějak zaznít

 [A4]Tohohle už se ale náš výzkum jaksi netýkal… už druhá odbočka od našeho tématu

 [A5] pěkný pokus o pořadové vysvětlení korelace, chválím

 [A6]Ano, ale chybí mi tu někde ta statistika, kterou jste měli prezentovat… nebo jaké byly ty
rozdíly??

 [A7]V čem myslíte??