DĚJINY PSYCHOLOGIE
PSY761
PSYCHOLOGIE
KOMBINOVANÉ STUDIUM
Fakulta sociálních studií MU
2013
PSY761 - DĚJINY PSYCHOLOGIE
Určeno pro:
bakalářské kombinované studium psychologie - doporučeno pro 1. ročník studia
Garant předmětu:
prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, PhD.
Kontaktní osoba:
Mgr. Miroslav Šipula
Konzultace: viz osobní vizitka kontaktní osoby v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530), průběžně emailem
nebo osobně po předchozí domluvě e-mailem
Vyučující:
prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, PhD.
prof. PhDr. Jaroslav Hroch, CSc.
Mgr. Lukáš Blinka
Mgr. Jana Koutná Kostínková
Mgr. Bc. Kateřina Novotná
Mgr. Tomáš Řiháček, PhD.
Mgr. Miroslav Šipula
Mgr. Jan Širůček, PhD.
Realizace: v jarním semestru, 3 konzultace (viz Harmonogram)
1. Charakteristika předmětu
Cílem kurzu je uvést studenta/-ku do problematiky dějin oboru psychologie, seznámit ho/ji s nejvýznamnějšími
osobnostmi oboru, psychologickými koncepty, konstrukty, zákonitostmi a principy. Důraz je kladen na studium
primárních pramenů a kritický přístup při užití sekundárních zdrojů. Průběžné úkoly kurzu vedou studenty
k aktivní práci se zdroji a hledání souvislostí nejen v časové linii. Cílem kurzu je představit myšlenky v
jednotlivých etapách vývoje oboru a nejvýznamnějších školách jako stále aktuální a z více různých hledisek
užitečné.
2. Podmínky k absolvování předmětu
Přístup ke zkoušce je podmíněn vypracováním šesti písemných prací, které mají zajistit orientaci studenta/-ky
v tématu. Úkoly jsou bodově hodnoceny a výsledný součet bodů přispívá k výsledné známce z předmětu.
Pro přístup ke zkoušce je nutné dosáhnout požadovaného minima součtu bodů (viz Bodové hodnocení výkonu).
Zkouška má podobu písemného testu.
3. Formální náležitosti písemných prací
Úkoly budou odevzdány do příslušné složky odevzdávány předmětu v ISu. V názvu souboru bude příjmení,
jméno a označení úkolu, tedy např.: „Novák_Jan_B“.
Každý písemný úkol má svého garanta, který práce hodnotí sám nebo garantuje hodnocení pověřenými
osobami. V případě potřeby (např. při vypracovávání úkolu ve větším předstihu) může upřesňující informace
ke každému úkolu poskytnout jeho garant (viz Harmonogram a Bodové hodnocení výkonu).
Termíny úkolů jsou závazné, v případě nesplnění úkolu v zadaném termínu o jeho přijetí, případné formě
náhrady a sankcích rozhoduje garant úkolu.
Úkoly boudou ohodnoceny zpravidla do 14 dnů.
Práce budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY761, tj. text práce se nesmí shodovat s textem nebo
nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním práce student/-ka stvrzuje, že je
výhradním autorem/-kou textu, respektuje řádné způsoby citace, bere na vědomí, že práce bude uložena
v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy pro odhalování plagiátů.
HARMONOGRAM
Vyučující Datum
1.
Konzultace I.
Jak (se) učit dějiny psychologie?
Konzultace úkolů A, B a C
Konzultace úkolu A+ B
Zbyněk Vybíral
Konzultace úkolu C
Lukáš Blinka
23. 2.
(sudý t.)
Termín pro úkoly A a B
Garant úkolu:
Zbyněk Vybíral
9.3.
(sudý t.)
Termín pro úkol C
Garant úkolu:
Lukáš Blinka
23.3.
(sudý t.)
3.
Konzultace II.
Gestalt psychologie
Miroslav Šipula
23. 3.
(sudý t.)
Termín pro úkol D
Garant úkolu:
Tomáš Řiháček
6. 4.
(sudý t.)
Termín pro úkol E
Garant úkolu:
Kateřina Novotná
20. 4.
(sudý t.)
6.
Konzultace III.
Konzultace úkolu F
Konzultace úkolu E
Jan Širůček
27. 4.
(lichý t.)
Termín pro úkol F
Garant úkolu:
Jan Širůček
11. 5.
(lichý t.)
TÉMATA PŘEDNÁŠEK
1. Jak (se) učit dějiny psychologie
Přínosy významných osobností, základní psychologické koncepty, konstrukty,
zákonitosti a principy
Etapy v dějinách psychologie
Učení chronologické (od teorie pudů až po…; od vzniku psychologických laboratoří až po…); poznatkové
(liniové) orientování se v dějinách. Psychologie v roce 1899 podle Guida Villy. Porovnávání sekundárních zdrojů
s primárními. Důležitost studia originálních textů. Kolik toho víme z historie? Příklady: dotazníkové měření
osobnostních rysů a kritika tohoto měření.
Konstituování vědecké psychologie v Evropě a v USA.
Osobnosti psychologie 20. století. Žebříček: „The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century“. Více o
vybraných osobnostech: W. Wundt, W. James, S. Freud, C. G. Jung, James McKeen Cattell, G. Allport, Harry
Harlow, R. Zajonc a další (viz přednáška)
Literatura: strany č.
počet
stran
Lilienfeld, Scott, Lynn, S.J., Ruscio, J., Beyerstein, B. (2011). 50 největších mýtů
populární psychologie. Praha: Euromedia – Knižní klub
Závazně k četbě: Úvod a kapitoly 2, 3, 5, 7 a 23.
12-32
37-46
49-54
62-65
133-139
43
Vybrané základní koncepty:
Dva velké „objevy“ v rané psychologii (objevy nebo konstrukty?) na prahu vědecké psychologie: potvrzení
existence podprahového vědomí a akceptování existence nevědomí. Další konceptuální zaměření psychologie:
Teorie motivace. Motivace a percepce. Teorie osobnostních rysů a typů osobnosti. Předsudky. Kognitivní
disonance. Sociální facilitace. Koncepty s tendencí k proměně v dogma. (A naopak.) Příklady: Erikson (stádia),
Holmes a Rahe (stresující události). Příklad self-fulfilling prophecy: vzájemné ovlivňování mezi sociálními
vědami.
Z propedeutiky vědeckého uvažování v psychologii: odmítání jediné vysvětlující příčiny – klam kauzality.
2. Hlubinná psychologie I.
Představení základních teorií a jmen spojených s hlubinnou či dynamickou psychologií.
„Klasici“. Rozpracování a překročení jejich teorií následovníky.
a) stručně kulturně-společenský substrát konce 19. století, který vedl ke vzniku hlubinných směrů –
např. vliv J. M. Charcota, Pierra Janeta a Eugena Bleulera; Sigmund Freud – život, pansexuální teorie;
vyklad snu, vtipu, kulturních fenoménů; ego teorie; teorie vývoje ega; terapie; C. G. Jung – život;
teorie komplexů; kolektivní nevědomí; osobnostní typy; archetypy; imaginace, výklad snů, terapie;
b) Freudovi současníci, následovníci a odpůrci – např. Alfred Adler, Sándor Ferenczi, Otto Rank;
Literatura: strany č.
počet
stran
S. Freud. (1999): Přednášky k úvodu do psychoanalýzy. Psychoanalytické nakl.
J.Kocourek.
244-256
271-286
27
C.G. Jung. (2000): Výbor z díla I. Nakl. Tomáše Janečka.
63-73
241-258
27
A. Stevens (1996): Jung. Praha: Argo. Celá kniha 176
A. Storr (1996): Freud. Praha: Argo. Celá kniha 157
3. Hlubinná psychologie II.
(Post)psychoanalýza zejména ve spojitosti s obrannými mechanismy, ego psychologií (Anna Freud, Margaret
Mahler), přístupem a školou Melanie Klein, teorií objektních vztahů (Donald Winnicott);
Interpersonální psychoanalýza
Francouzský, respektive strukturou jazyka ovlivněný přístup – např. Jacques Lacan, James Hillman;
Vliv revidované psychoanalýzy na vývojovou psychologii (Erik Erikson, Michael Fordham, John Bowlby)
Literatura: strany č.
počet
stran
S.A. Mitchell (1999): Freud a po Freudovi: dějiny moderního psychoanalytického
myšlení. Praha : Triton.
43-163
220-230
130
4. Celostní a tvarová psychologie
Počátky celostní a tvarové psychologie. Předchůdci (Ch. von Ehrenfels), zakladatelé (Wertheimer, Koffka,
Köhler) a další významní představitelé (např. Lewin, Arnheim). Neogestaltisté (Goldstein, Festinger). Odkaz
celostní a tvarové psychologie v dnešní psychologii a psychoterapii.
5. Vývoj psychologie v rámci filosofie
Hérakleitovo pojetí duše. Rozdíl mezi pojetím idejí jako hypostazovaných jsoucen u Platóna a psychologickým
pojetím idejí v britském empirismu (J. Locke, G. Berkeley). Vlivy hermeneutického filosofického myšlení na
formování vědecké psychologie (F.D.E. Schleiermacher, W. Dilthey). Schleiermacherovo pojetí psychologické
intepretace. Předjímání pojmu prožitek u F. D. E. Schleiermachera. Schleiermacherovy termíny: akt života, akt
pospolitého bytí, vlastní cit, původní niternost, divinace. Význam Diltheyova pojetí prožitku: útvary smyslu
můžeme převést na základní jednotky daností ve vědomí. Podněty pro odmítnutí atomismu v psychologii.
Diltheyova koncepce popisné a rozčleňující psychologie: nejde o kauzální vysvětlování psychických jevů, nýbrž o
porozumění neopakovatelným individuálním souvislostem psychického života. Diltheyova filosofie života a
koncepce vnitřní zkušenosti: obdobné momenty s filosofií W. Jamese a E. Husserla a H.G. Gadamera. William
James: jeho pojetí vztahu vědomí a myšlení. Jamesova teorie okrajů, lemů (fringes) psychických zážitků, její vliv
na Husserlovu koncepci horizontu jako gnoseologické a dějinné kategorie. Jamesovy pojmy proud vědomí
(„stream of consciousness“), proud myšlení („stream of thought“), podprahové vědomí („subliminal
consciousness“) a podvědomé já („subconscious self“). Jamesova koncepce spojitosti vědomí a nevědomí. W.
James jako zakladatel psychologie náboženství. Podněty W. Jamese pro psychologické myšlení C. G. Junga.
Literatura: strany č.
počet
stran
Anderson, H. (2009): Konverzace, jazyk a jejich možnosti. Postmoderní přístup k
terapii. Brno: NC Publishing.
44-54
96-113
19
Dilthey, W.: 1. text: Zážitok a poézia. 2. text: Dodatky z rukopisov. In: Dilthey, W.
(1980): Život a dejinné vedomie. Bratislava: Pravda.
177-196
215-224
28
Gadamer, H.G. (2010): Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky. Praha:
Triáda.
170-181
197-216
30
6. Měření člověka
Smyslem přednášky je jednak přiblížit racionále měření v psychologii a současně popsat a vysvětlit negativní
důsledky jeho zneužití.
Historická linie měření v psychologii počínaje od Galtona, předpoklad měřitelnosti a jeho důsledky pro vývoj
oboru; selhání diferenciální psychologie v měření inteligence; problém reifikace. Důsledky pro metodologickou
orientaci mainstreamu v psychologii.
7. Co z dějin psychologie zůstává přítomno i v současné psychologii? V jaké podobě?
Návraty k historii na principu „revisited“
Příklady dohledávání: Mehrabianova čísla o dojmu z komunikace; „sex differences“ v přátelských vztazích mezi
muži a ženami. Aschovo zkoumání konformity ve skupině: dnešní pohled na proměnné, které ovlivnily výsledky.
„Internet paradox“ a „Internet paradox revisited“ aj. – Studiem dějin psychologie korigujeme nepřesná a
tradovaná tvrzení.
Literatura: strany č.
počet
stran
Lilienfeld, Scott, Lynn, S.J., Ruscion, J., Beyerstein, B. (2011): 50 největších mýtů
populární psychologie. Praha: Euromedia – Knižní klub.
Část 9 – Mýty o duševních chorobách.
202-223 21
PÍSEMNÉ ÚKOLY
Způsob odevzdání: viz Formální náležitosti písemných prací v úvodu sylabu a jejich specifikace níže.
Dva písemné úkoly (A a B) odevzdávané v jednom termínu
Úkol A (max. 5 bodů)
Rozsah: 1800 až 2700 znaků vč. mezer (kromě zdrojů)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
Vyberte si osobnost podle žebříčku „The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century“ (nebo podle
seznamu R. Harrého) a z díla vybraného psychologa vyberte jeden z konceptů, který vnesl do psychologie.
Tento koncept představte. Strukturujte následujícím způsobem:
1. Originální název konceptu, event. obměny názvu; 2. kdy a kde byl poprvé zmíněn / publikován / pojednán; 3.
Vaše vysvětlení konceptu s event. odvoláním se na originální definici / charakteristiku; 4. volnější část: „příběh
tohoto konceptu“- kdo na koncept navázal, kdo se ho chopil, jestli a jak se od té doby pozměnil apod. 5. Uveďte
zdroje, z nichž jste čerpali, mezi nimi minimálně 1 práci (=primární zdroj), kde jste dohledali původní pojetí
konceptu a z níž jste citovali.
Povinná literatura pro splnění úkolu: strany č.
počet
stran
Článek „The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century“ – viz Studijní
materiály. Dále individuální práce s odbornou literaturou (nejlépe jak s primární,
tak se sekundární a terciární).
- individuální
Úkol B (max. 6 bodů)
Rozsah: 45 až 60 řádků (max. 2 „normostrany“= 3600 znaků)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
Vyberte si jeden článek (můžete ze Seznamu ve Studijních materiálech i dle vlastního výběru) a odevzdejte
seminární práci, která bude mít podobu:
a) shrnutí primárního textu - 15 ř.
b) dvou ukázek ze sekundární literatury, které zmiňují stejné téma na 15 až 20 ř.
c) Vašeho komentáře (zhodnocení), zda/nakolik v prezentaci tématu došlo/nedošlo v sekundární
literatuře k posunu – 15 až 25 ř.
Literatura pro splnění úkolu – příklad vhodného textu: strany č.
počet
stran
Festinger, Leon & Carlsmith, James M. (1959). Cognitive consequences of forced
compliance. Journal of Abnormal and Social Psychology, 58. [Famous empirical
confirmation of Cognitive Dissonance theory, in which subjects reported liking boring
tasks more if they were paid less.] Článek je dostupný na:
http://psychclassics.yorku.ca/author.htm
203-210 7
Další texty jsou k dispozici v Učebních materiálech předmětu v ISu. Můžete si vybrat
také jiný text (jiné téma) dle vlastního výběru (např. z http://psychclassics.yorku.ca).
- Úkol
C (max. 6 bodů)
Rozsah: min. 3000 znaků
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
Úkolem je napsat 3 srovnání mezi klasickou psychoanalýzou (zde zahrňte i egopsychologii) na jedné straně a
teorií objektních vztahů (Kleiniánskou tradicí) na straně druhé.
V prvním srovnání popište zásadní rozdíl mezi těmito směry. Ve druhém srovnání popište (pro vás) zajímavý
rozdíl mezi těmito směry. Ve třetím srovnání popište takový názorový rozdíl mezi výše zmíněnými směry, ve
kterém bude zjevné, na kterou stranu se stavíte (myšleno v tom konkrétním rozdílu, nevztahujte to na celou
školu).
Každé srovnání bude mít minimálně 1000 znaků (celkově tedy minimálně 3000 znaků). Argumenty opřete o
nastudovanou literaturu – doporučuje se jiná, než povinná pro přednášky (vhodné by mohly být články např. v
Revue Psychoanalytická Psychoterapie či další zdroje. Nezapomeňte správně citovat, práce postavené na
internetových zdrojích typu „wikipedia“ nebudou přijaty, stejně jako práce bez patřičných citací.
Úkol D (max. 6 bodů)
Rozsah: 2 „normostrany“ (3600 znaků)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
1. Porovnejte původní Wertheimerův text s tím, jak Gestalt psychologickou školu charakterizuje A. Plháková.
Vezměte přitom v úvahu odlišný historický kontext, pozici autora a cíl sdělení.
2. Uveďte alespoň 5 příkladů, které ilustrují holistický princip zastávaný Gestalt psychologií. Neomezujte se
přitom na oblast percepce.
3. Zkuste najít alespoň jeden konkrétní příklad, který je v rozporu s východisky této teorie.
Povinná literatura pro splnění úkolu: strany č.
počet
stran
Primární pramen:
Wertheimer, M. (1924). Gestalt theory. Dostupné v ISu a ve dvou částech na:
http://www.gestalttheory.net/archive/wert1.html
http://www.gestalttheory.net/archive/wert2.html
- 15
Sekundární pramen:
Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
Kapitola Gestalt (tvarová) psychologie.
23 1
Úkol E (max. 6 bodů)
Rozsah: 2 „normostrany“ (3600 znaků)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
Úkol koncipujte jako esej - to znamená, že neočekáváme výpisky ze čteného. Vyjádřete svůj názor, zaujměte
stanovisko, sdělte své postřehy, možné kritické výzvy k danému tématu, vlastní pochopení čteného textu.
Citujte jen výjimečně, pokud se však rozhodnete citace využít, pak je uvádějte pečlivě, věnujte pozornost tomu,
zda parafrázujete nebo uvádíte přímou citaci. Na konci textu uveďte všechnu literaturu, ze které jste čerpali.
Vaše esej má mít úvod, závěr (dbejte na vyzdvihnutí témat, která Vás podnítila k diskuzi) a členění textu má
dodržovat stylistické principy.
Esej je úvaha na dané téma, držte se tedy tohoto zadání a spíše klaďte otázky a hledejte na ně případné
odpovědi. Tato kritéria se budou brát v úvahu při hodnocení práce.
Povinná literatura pro splnění úkolu: strany č.
počet
stran
Anderson, H. (2009): Konverzace, jazyk a jejich možnosti. Postmoderní přístup k
terapii. Brno: NC Publishing. – naskenované kapitoly viz studijní materiály.
23-54
44-54
96-113
60
Gadamer, H.G. (2010): Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky. Praha:
Triáda.
170-181
197-216
30
Úkol F (max. 6 bodů)
Rozsah: max. 3 „normostrany“ (5400 znaků)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
Prostudujte povinnou literaturu k úkolu F (oba dva texty), doplňte dle potřeby další odborné zdroje (ne
učebnice a popularizační materiály) a diskutujte přístupy k měření rozumových schopností, které reprezentují.
Dodržte maximální rozsah 3 normostran, do srovnání uvádějte pouze podstatná fakta. Text musí obsahovat
kritickou, autorskou diskusi. Pokud bude pouze kompilátem, nebude přijat.
Povinná literatura pro splnění úkolu: strany č.
počet
stran
Piaget, Jean; Inhelderová, Bärbel, Psychologie dítěte (2010). Praha: Portál. celá kniha 144
Edwin G. Boring. "Intelligence as the Tests Test It." New Republic 36 (1923): 35-37
Dostupné na http://www.brocku.ca/MeadProject/sup/Boring_1923.html
- 7
LITERATURA A ZDROJE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU:
Povinná literatura:
Hunt, Morton (2000). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
Lilienfeld, Scott, Lynn, S.J., Ruscio, J., Beyerstein, B. (2011). 50 největších mýtů populární psychologie.
Praha: Euromedia – Knižní klub.
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Grada Publishing.
Prezentace vyučujících.
Literatura rozšiřující:
Z. Vybíral doporučuje:
Leahey, Thomas Hardy (2004). A History of Psychology. Main Currents in Psychological Thought. London:
Pearson Educational International. (6. vydání)
Harré, R. (2006). Key Thinkers in Psychology. SAGE.
Soudková, M. (2009). Významné postavy americké psychologie. Brno: Doplněk.
Schwartz, J. (2003). Dějiny psychoanalýzy. Praha: Triton.
Bowlby, J. (2010). Vazba. Praha: Portál.
Classics in the History of Psychology
An internet resource developed by Christopher D. Green, York University, Toronto, Canada
Viz: http://psychclassics.yorku.ca/author.htm
Z historických primárních textů - například:
Hierarchy of Needs: A Theory of Human Motivation by Abraham Maslow
http://www.all-about-psychology.com/support-files/a-theory-of-human-motivation.pdf
Dostupná jako e-book - viz: http://www.all-about-psychology.com/psychology-ebook.html
L. Blinka doporučuje:
Hugo Široký (2001) Meze a obzory psychoanalýzy. Praha: Triton
John Kerr (1999) Nebezpečná metoda. Praha: Prostor
T. Řiháček doporučuje:
(Literatura je dostupná v MZK nebo ve fakultních knihovnách FSS a FF.)
Koffka, K. (1955/2001). Principles of Gestalt Psychology. London: Routledge.
Lewin, K. (c1935). A Dynamic Theory of Personality: Selected Papers. New York: McGraw-Hill Book
Company.
Lewin, K. (1951). Field Theory in Social Science: Selected Theoretical Papers. New York: Harper Torchbook.
Lewin, K. (1966). Principles of Topological Psychology. New York: McGraw-Hill Book Company.
Wertheimer, M. (1945). Productive Thinking. New York: Harper & Brothers.
J. Hroch doporučuje:
Hillman, J.: Sny a podsvětí. Nový pohled na sny, rozšiřující klasické teorie S. Freuda a C. G. Junga. Praha:
Portál, 1999.
Hroch, J., Konečná, M., Hlouch, L.: Proměny hermeneutického myšlení. Brno: Centrum pro demokracii a
kulturu, 2010, zvláště s. 188 – 194, 207 – 213, 245 – 269, 359 – 368.
Hroch, J, Šíp, R., Madzia, R., Funda, O.: Pragmatismus a dekonstrukce v anglo-americké filozofii. Brno:
Paido, 2010, zvláště s. 63 – 111.
James, W.: Pragmatismus. Nové jméno pro staré způsoby myšlení. Brno: Centrum pro demokracii a kulturu,
2003.
Kratochvíl, Z.: Délský potápěč k Hérakleitově Řeči. Praha: Herrmann a synové, 2006.
Višňovský, E., Mihina, F. (eds.): Pragmatizmus. Bratislava: Iris, 1998.
J. Širůček doporučuje:
Gould, S. J. (1998) Jak neměřit člověka. Pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence. Praha:
Lidové noviny.
Inhelderová, B. & Piaget, J. (2007) Psychologie dítěte. Praha: Portál.
Piaget, J. (1998) Psychologie inteligence. Praha: Portál.
BODOVÉ HODNOCENÍ VÝKONU V PŘEDMĚTU:
Úkol / Test
Min. počet
bodů
Max. počet
bodů
Texty prací hodnotí:
Hodnocení garantuje
(= kontaktní osoba úkolu):
Úkol A 0 5
J.Černý, J.K. Kostínková,
Z.Šilhanová
Zbyněk Vybíral
Úkol B 0 6 Z.Kuchárová, M.Čevelíček Zbyněk Vybíral
Úkol C 0 6 garant úkolu
popř.
Z. Lakoštíková
M. Součková
Lukáš Blinka
Úkol D 0 6 Tomáš Řiháček
Úkol E 0 6 Kateřina Novotná
Úkol F 0 6
garant úkolu, R.Plchová,
H.Cígler
Jan Širůček
Pís. úkoly celkem 21 35
Test 22 45
Celkem 43 80
Pozn.: K přístupu ke zkoušce je nutné získat alespoň min. počet bodů za písemné úkoly.
CELKOVÉ HODNOCENÍ:
Hodnocení úkolů: Hodnocení testu:
A 33 – 35 A 41 – 45
B 30 – 32 B 36 – 40
C 27 – 29 C 31 – 35
D 24 – 26 D 26 – 30
E 21 – 23 E 22 – 25
F 0 – 20 F 0 – 21
Výsledná známka je stanovena jako průměr.
Hodnocení „F“ v úkolech je důvodem k opakování předmětu. Hodnocení „F“ v testu znamená nutnost opravné
zkoušky.