R. E. H. & Česká republika I. n Názory na zelené v České republice n Aktivistické anti- n /Václav Klaus, Ivan Brezina/ n Akademické anti- n /Veronika Bílková/ n Akademičtí zastánci n /Adam Fagan/ n Samotní R.E.H. n /Jakub Patočka/ R. E. H. & Česká republika II. n Jaké máme potenciální R.E.H v ČR? n Hnutí spojená s bojem za práva zvířat n /ALF, Animal S.O.S., Svoboda zvířat, Realita.tv a další/ n Hnutí spojená s bojem za ochranu životního prostředí n /Hnutí Duha, české Greenpeace, Děti Země, Arnika/ n Hnutí kombinující ochranu životního prostředí, boj za práva zvířat a proti dalším (sociálním) nesrovnalostem n /Nesehnutí/ n Programově radikální hnutí n /EF!/ R. E. H. & Česká republika III. n Která z právě uvedených hnutí jsou nejvýraznějšími adepty na radikální ekologistické hnutí? n Vylučovací metoda: n Netvoří hnutí a nevyvíjela nikdy větší aktivitu: EF! n Nikdy, nebo pouze velmi krátkou dobu radikální: Děti Země, Arnika n Není ekologistické – tzn. kombinuje environmentální postoj s již existující ideologií: Animal S.O.S., ALF, Svoboda zvířat, Realita.tv n Bylo a je ovlivňováno ze zahraničí – není to čistě české R.E.H.: Greenpeace R. E. H. & Česká republika IV. n Jako nejvážnější kandidáti zůstávají: Hnutí Duha a Nesehnutí n Začneme u Hnutí Duha – proč? n Na rozdíl od Nesehnutí existuje po celou dobu existence svobodné české společnosti n Počtem členů, počtem sympatizantů i rozpočtem jedno z největších E. H. u nás R. E. H. & Česká republika V. n Hnutí Duha n /jaké bylo a jaké je, splňuje charakteristiku agresivního dogmatismu, splňuje charakteristiku radikálního zeleného hnutí/ n Způsob odpovědi n A. Přiblížení historie hnutí n B. Přiblížení pohledu vlastních členů hnutí n C. Analýza textů hnutí n D. Doplňková analýza Hnutí Duha I. – trocha historie n Historie Hnutí Duha n A) Počátek – 1990-1991 n B) Období hledání struktury hnutí a strategie, období silné, lež nedogmatické radikality – 1991-1992. n C) Období aktivistické zralosti, kdy se sice zvyšuje počet placených zaměstnanců i rozpočet hnutí, ale přesto výrazně neklesá počet přímých akcí – 1993-1999. n D) Období profesionalizace, ve kterém se hnutí konformizuje, klesá radikalita i míra aktivizmu, klesá počet přímých akcí – 2000-2004. n E) Období „agenturizace“, ve kterém se proces profesionalizace završuje, a ve kterém se z původních radikálních hnutí stávají vlivové agentury s profesionálním zázemím a velmi nízkou mírou aktivizmu 2005-současnost. Hnutí Duha II. – trocha historie n Počátek (listopad 1989) – Jakub Patočka, Petr Pěta, Jan Beránek n Co předcházelo (ČSOP a pokus o vytvoření pobočky Dětí Země) n První akce: plakáty, happening, protest proti letišti. n Registrace – září 1990. n Období přímých akcí bez kampaní a zázemí – 1990-1991. Hnutí Duha III. – trocha historie n Období hledání struktury hnutí a strategie, období silné, lež nedogmatické radikality (1991-1992). n Vznik programů (energie, ozón, pralesy) n Nárůst počtu členů a poboček (od roku 1992 více než 50 aktivních členů, objevují se pobočky v Praze, Českých Budějovicích, Olomouci, Broumovsku) n První velké akce: demonstrace proti skladu vyhořelého jaderného paliva v Rouchovanech (1992), blokáda firmy Colorlak. n Tvorba vnitřní struktury a informačních kanálů. RADA. n První protizákonné akce – billboardový banditismus. Hnutí Duha IV. – trocha historie n Období aktivistické zralosti n (1993-1999) n Další nárůst počtu členů a významu organizace n Kampaň Libkovice, kampaň Temelín (tzv. tábory u Temelína), kampaň Lesy (1995), Program Poslední generace n V roce 1995 končí protizákonné aktivity organizace. n Strach o uchování základních myšlenek organizace + konzervatizmus některých členů vedení vede k vytvoření nevolené, hierarchické struktury hnutí a k omezení demokratické vazby členů k vedení hnutí. n Proti sobě stojí: silná různorodost členů (od hlubinných ekologů, přes křesťany až po anarchisty) a snaha uchovat jednotu hnutí. n První spory o charakter organizace – 1993. n Rok 1997 – rozpad hnutí, respektive odchod většiny členů Brněnské pobočky Hnutí Duha a vznik Nesehnutí. n Hnutí Duha zůstává silnou, ale nedemokratickou organizací. n Vrchol aktivistické síly organizace – 1996-1998. Hnutí Duha V. – trocha historie n Období profesionalizace a výrazného poklesu radikality (2000-2004) n V některých kampaních (lesy) pokračuje i aktivistický přístup, je to ovšem výjimka. n Dochází k zásadním personálním změnám – rok 2002 odchází Jan Beránek z pozice vedoucího Centra Hnutí Duha a v roce 2003 odchází jak Jakub Patočka, tak Jan Beránek z Rady Hnutí Duha. n Krátká éra Marty Čápkové jako ředitelky Hnutí Duha v roce 2003 a nástup Martina Andera na pozici ředitele Hnutí Duha 31. března 2003. n Květen 2003 – zavedení demokratických principů do Rady Hnutí Duha. n Postupný odklon od přímých akcí – provázání Hnutí Duha se Stranou Zelených (pouze dočasné). Hnutí Duha VI. – trocha historie n Období „agenturizace“ (2005-současnost) n Prudký nárůst počtu zaměstnanců (spolu s předchozím obdobím) n Takřka neexistují tzv. přímé akce n Spolupráce se státní správou na přípravě zákonů a intenzivní lobbying n Konformizace prezentovaných východisek organizace – důraz na zlepšování konkrétních věcí odklon od kritiky systému Hnutí Duha I. – pohled členů n Výzkum 38 členů Hnutí Duha – jejich pohled na vývoj organizace z hlediska 11 kritérií: n A. Aktivismus n 1989-1999 /-0,6/, 2000-2008 /-1,1/ n B. Profesionalizace n 1989-1999 /1,2/, 2000-2008 /1,4/ n C. Aktivity 1. – přímé akce n 1989-1999 /-0,45/, 2000-2008 /-1,35/ n D. Aktivity 2. – lobbying, vzdělávání, odborné n 1989-1999 /1,2/, 2000-2008 /0,8/ n E. Aktivity 3. – účetnictví, byrokratické aktivity n 1989-1999 /1/, 2000-2008 /1/ Hnutí Duha II. – pohled členů n F. Finanční síla organizace n 1989-1999 /1,6/, 2000-2008 /1,3/ n G. Radikalita organizace n 1989-1999 /-0,8/, 2000-2008 /-0,6/ n H. Míra demokratičností organizace n 1989-1999 /-0,4/, 2000-2008 /1/ n I. Vztah organizace ke státní moci n 1989-1999 /0,9/, 2000-2008 /1,3/ Hnutí Duha III. – pohled členů n Co to znamená: n Hnutí je profesionalizované, finančně silnější, umírněné, ale neaktivistické, bez radikálního zápalu i myšlenek n Některým lidem v hnutí toto vadí, ovšem jsou z hlediska radikálnosti bezradní Hnutí Duha I. – zrcadlo textů n Výzkum porovnával tři kritéria (pejorativnost, jistotná modalita, voluntativní modalita) v textech Hnutí Duha, Nesehnutí, hnutí Národní odpor – a následně pro zajímavost i u Václava Klause. n Co to je pejorativnost n Co to je jistotná modalita n Co to je voluntativní modalita Hnutí Duha II. – zrcadlo textů n Výsledky: