Otázky k tématu 1 – proměnné a datová matice 1. Které z následujících charakteristik lze mezi studenty přihlášenými do PSY117 považovat za proměnné? Lišila by se odpověď, kdyby se k nim přidali ještě frekventanti kurzu PSY717 (studenti kombinovaného studia)? a) socioekonomický status (index vypočítaný ze vzdělání a aktuálního povolání rodičů, 1-10) b) verbální fluence (počet slov začínajících na F vyslovených za 1 minutu) c) rychlost psaní na klávesnici (průměrný počet úhozů za minutu) d) oblíbené jídlo (odpověď na otázku „Co si v restauraci nejčastěji objednáváte?“) e) národnost f) hudební talent (výsledek v testu schopnosti rozeznávat intervaly) g) asertivita (sebeposouzení dotazníkovou škálou asertivity – 10 otázek) h) rok narození i) náboženské vyznání (členství v církvi či pociťovaná sounáležitost s církví) j) věk k) členství v politické straně (odpověď na otázku „Jste členem nějaké politické strany?“) l) povolání (odpověď na otázku „Jaké je vaše současné povolání?“) m) pohlaví (tak, jak ho dnes klasifikuje Facebook) n) lateralita (měřená Matějčkovou zkouškou laterality) 2. Které proměnné z otázky 1 zde měříme na nominální škále? 3. Které proměnné z otázky 1 zde měříme na intervalové, nikoli však poměrové škále? 4. Které proměnné z otázky 1 zde měříme na poměrové škále? 5. Které čtyři proměnné z otázky 1 měříme na škále, která je určitě pořadová, ale intervalová nejspíš není? 6. Je možné transformovat měření na intervalové nebo poměrové škále na škálu ordinální (na pořadí)? 7. Jaká úroveň měření je třeba k tomu, abychom mohli říci: „Tato hodnota je o 25% vyšší než tato hodnota.“? 8. Jestliže jsou jednotlivci měřeni na intervalové škále, na jaké škále jsou měřeny rozdíly skórů mezi jednotlivci? 9. Je „počet knih v katalogu knihovny“ proměnnou diskrétní? Na jaké škále je tato proměnná? 10. V jedné učebnici jsem nalezl příklad dat z jednoho experimentu. Šlo o to, zda se na testových skórech (pretest, posttest) projeví různý přístup učitele v experimentální a kontrolní skupině (např. třídě). V následující dvoudílné tabulce jsou data prezentována přehledně, nejde však o datovou matici. Uspořádejte data do datové matice. 11. Pepa je žákem základní školy v Horních Kotěhůrkách, avšak narozdíl od svých spolužáků je neobvykle zvídavý. Aby se o spolužácích více dozvěděl, zjistil si o nich několik informací a zapsal si je do tabulky: Věk Vesnice Váha Barva očí Známka z chování Oblíbená zmrzlina Kterou rukou píše Arnošt 12 Horní K. 52,9 modrá 1 vanilková pravou Béďa 9 Dolní K. 40 hnědá 2 vanilková levou Cyril 10 Oulehlice 47,3 modrá 1 vanilková pravou Denča 12 Horní K. 45,5 modrá 1 vanilková pravou Ema 11 Horní K. 51 hnědá 1 vanilková pravou Filip 7 Horní K. 38 modrá 1 vanilková levou Gustav 13 Oulehlice 54,8 modrá 3 vanilková pravou Hynek 10 Dolní K. 49 hnědá 1 vanilková pravou Ivan 9 Oulehlice 42,5 modrá 1 vanilková pravou Jenda 10 Horní K. 49 hnědá 2 vanilková levou 11.1 Které ze zjištěných informací (věk, vesnice, váha, barva očí, známka z chování, oblíbená zmrzlina a lateralita) můžeme považovat za proměnné? A jakým pojmem nazveme ty, které nejsou proměnné? Co je odlišuje? 11.2 Při zvažování, na jaké škále budeme měřit barvu očí, nám mohou pomoci následující otázky. Které z nich mají smysl? a) Má Béďa stejnou barvu očí jako Denča? b) Má Béďa větší barvu očí než Denča? c) O kolik má Béďa větší barvu očí než Denča? d) Kolikrát má Béďa větší barvu očí než Denča? To asi nebylo obtížné. Na jaké škále tedy budeme měřit barvu očí? (Pro připomenutí, na výběr máme nominální, ordinální, intervalová a poměrová.) 11.3 Na jaké škále pravděpodobně budeme měřit věk? (Můžete si úlohu usnadnit zvážením smyslu otázek podobných minulým čtyřem.) 11.4 Kterou z proměnných můžeme měřit na ordinální škále, ale už ne na intervalové? 11.5 Na jaké škále budeme měřit váhu? Bylo by možno ji měřit na úrovni ordinální? 11.6 Kterou z proměnných měřených na nominální škále označíme jako dichotomickou? 11.7 A kterou z proměnných měřených na nominální škále označíme jako polytomickou? 11.8 Které z proměnných jsou spojité? 11.9 Povedlo se Pepovi zapsat data do datové matice? Jak vypadá datová matice? Jak by mohl Pepa svoji tabulku dále upravit? 12.1 V rámci dotazníkového šetření, jehož cílem je prozkoumat genderové rozdíly v používání přístrojů, jsme nasbírali mj. šest následujících dotazníků - od tří mužů a od tří žen. Vytvořte z nasbíraných dotazníků datovou matici a vepište ji do nalinkovaného prostoru pod dotazníky.. 12.2 Jak by vypadala datová matice, kdyby dotazníky byly jiné, následovně: 12.3 Proměnné „používání auta“, „používání televize“ a „používání digestoře“ z úlohy 12.1 jsou… (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojité i) neparametrické b) ordinální f) diskrétní j) pořadové c) intervalové g) kardinální k) latentní d) poměrové h) kategorické l) dichotomické 12.4 Proměnná „nejčastěji používané zařízení“ z úlohy 12.2 je… (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojitá i) neparametrická b) ordinální f) diskrétní j) pořadová c) intervalová g) kardinální k) latentní d) poměrová h) kategorická l) dichotomická 12.5 Proměnná „pohlaví (gender)“ z úlohy 12.2 je… (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojitá i) neparametrická b) ordinální f) diskrétní j) pořadová c) intervalová g) kardinální k) latentní d) poměrová h) kategorická l) dichotomická 16.1 V rámci dalšího dotazníkového šetření jsme nasbírali mj. 6 následujících dotazníků. Pochází od 3 respondentů, kteří je vyplňovali před a po shlédnutí filmu o autonehodách. Vytvořte z nasbíraných dotazníků datovou matici. 16.2 Jakého typu je proměnná „minimální výše pokuty“ z příkladu 16.1. Počítejme s větším množstvím respondentů a s tím, že většina udá použitelnou odpověď. (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojitá i) neparametrická b) ordinální f) diskrétní j) pořadová c) intervalová g) kardinální k) latentní d) poměrová h) kategorická l) dichotomická 16.3 Jakého typu je proměnná „shlédnutí filmu“ z příkladu 16.1... (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojitá i) neparametrická b) ordinální f) diskrétní j) pořadová c) intervalová g) kardinální k) latentní d) poměrová h) kategorická l) dichotomická 18. Ondra je v určité dovednosti dvakrát lepší než Jindra. Na jaké minimální úrovni měření musíme tuto dovednost měřit, abychom to o Ondrovi mohli říct? 19. Petr se v opakovaném testu zlepšil o šest bodů, Pavel o pět. Na jaké minimální úrovni měření musí být proměnná výsledek testu, abychom o Petrovi mohli říct, že se zlepšil víc než Pavel? 21. Je počet sexuálních partnerů za život diskrétní proměnnou? Na jaké úrovni měření je tato proměnná?