Environmentální výchova
JS 2014/15
PhDr. Jan Činčera, Ph.D., Mgr. et Mgr. Michal Medek
Cíle:
Kurz seznamuje studenty s teorií i praxí environmentální výchovy. Studenti se seznámí
s vývojem oboru v zahraničí i v České republice a s jednotlivými proudy, které s ním souvisí.
Získají přehled o zakotvení EV ve formální, neformální i informální výchově a vzdělávání a o
různých typech organizací, které se EV u nás i ve světě zabývají. Budou diskutovat vybrané
teoretické otázky EV. Porovnají různé strategie pro dosahování jednotlivých cílových oblastí EV
pro různé věkové skupiny. Naučí se vytvářet jednoduché programy EV.
Výstupy:
Studenti
 Diskutují silné a slabé stránky jednotlivých přístupů a strategií EV;
 Vyhodnocují silné a slabé stránky navštívených programů EV
 Charakterizují vybrané organizace zabývající se EV a jejich programovou nabídku.
Návaznosti:
 Evaluace programů
 Interpretace přírodního a kulturního dědictví
 Kurz environmentální výchovy (letní škola)
Související:
 Environmentální komunikace
 Ekopsychologie
Obsah:
1. Vzájemné seznámení skupiny a vývoj environmentální výchovy – 25. únor
Činčera
Cíl: studenti v reflexi a v následné online debatě komentují vybrané články klíčové pro
vývoj environmentální výchovy a hodnotí je z hlediska vlastního přístupu k oboru.
EV ve světě:
Předchůdci environmentální výchovy a vznik environmentální výchovy v 70. letech 20.
století. Problémy nebo konflikty, společnost nebo příroda? „Hungerfordova reforma“ a
alternativní proudy: Steve van Matre a Joseph Cornell. Akční kompetence jako nový
přístup v 90. letech (severský přístup). Vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Sociální učení a
emancipační přístup v environmentální výchově na počátku 21. století. Návrat k přírodě
jako novodobá alternativa: výchova k ekogramotnosti, místně zakotvené učení.
Doporučená literatura:
Hungerford, H.R., & Volk, T.L. (1990). Changing human behavior through environmental education.
The Journal of Environmental Education, 21, 3, 8-21.
Chawla, L. (1999). Life Paths Into Effective Environmental Education. The Journal of Environmental
Education, 31 (1), 15-26.
Jensen, B.B. & Schnack, K. (2006). The action competence approach in environmental education.
Environmental Education Research, 12 (3), 163-178.
Máchal, A. (2011) Vývoj vzdělávání o životním prostředí od 50. let 20. století po současnost in
Máchal, A, Nováčková, H., Sobotová, L et al Úvod do environmentální výchovy a globálního
rozvojového vzdělávání. Brno: Lipka.
Matre, S. (1999). Earth Education .. a new beginning. Greenville: The Institute for Earth Education.
Rickinson, M. (2001). Learners and Learning in Environmental Education. A critical review of
evidence. Environmental Education Research, 7, 3, 207-320.
Wals, A., Geerling-eijff, F., Hubeek, F., van der Kroon, S. & Vader, J. (2008). All mixed up?
Instrumental and emancipator learning toward a more sustainable world: considerations for EE
policymakers. Applied Environmental Education and Communication, 7, 55-65.
2. Věková specifika cílových skupin environmentální výchovy – 11. března
Medek
Cíle: studenti aplikují poznatky vývojové psychologie na programy environmentální
výchovy. Seznámí se se směry EV zaměřené na děti předškolního věku.
Obsah:
1. zopakování dění na výjezdu + klíčové texty
2. základní poznatky vývojové psychologie (VP)
3. aplikace poznatků VP na programy EV – práce s textem
4. EV pro předškolní věk:
a. ukázka VP pro MŠ – Dráček freoňáček + diskuse
b. poselství E. Strejčkové (videoprojekce) – nesmělé začátky oboru
c. LMŠ – ukázky, ideové základy + zahraniční výzkumy + současná situace v ČR
d. otázky a odpovědi (V. Uzel – vedoucí LMŠ Dobroděj)
Případové studie:
 Lesní školky
 Ozónový program
Doporučená literatura:
Cornell, J. (1998) Sharing Nature with Children. Nevada City, CA: DAWN Publications.
Filer, J. (2008) Healthy, Active and Outside!: Running an Outdoors Programme in the Early Years.
London: Routledge.
Knight, S. (2009) Forest Schools & Outdoor Learning in the Early Years. London: Sage.
Krajhanzl, J. (2011) Děti a příroda: období dětského vývoje z hlediska environmentální výchovy.
Dostupné online z <http://www.vztahkprirode.cz/soubory/evyvoj.pdf>
Langmeier, J.; Krejčířová, D. (1998) Vývojová psychologie. Praha : Grada.
Strejčková, E. (1998) Děti pro pětihory. Praha: Toulcův dvůr.
Strejčková, E. et al. (2005) Výzkum odcizování člověka přírodě: Závěrečná zpráva. Projekt VaV.
Praha: MŽP, Národní program výzkumu : Krajina a sídla budoucnosti.Vágnerová, M. (2000)
Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří. Praha : Portál.
3. Cíle environmentální výchovy a strategie k jejich naplňování 1– 25. března
Činčera
Cíl: Studenti porovnají doporučení pro programy určené k rozvíjení zvolených cílových
oblastí environmentální výchovy s navštívenými programy středisek ekologické výchovy.
Teorie proenvironmentálního chování, cíle environmentální výchovy, doporučené
očekávané výstupy Rámcového vzdělávacího programu ZV. Vztah k přírodě,
environmentální senzitivita.
Doporučená literatura:
Činčera, J. (2013). Environmentální výchova: efektivní strategie. Praha: BEZK, Agentura KONIKLEC,
Masarykova univerzita Brno.
Ham, S. H. (1992). Environmental interpretation : a practical guide for people with big ideas and
small budgets. Colorado: Fulcrum Publishing.
Pastorová, M. a kol. (2011). Doporučené očekávané výstupy. Metodická podpora pro výuku
průřezových témat na základních školách. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. Dostupné na
http://www.vuppraha.cz/nova-publikace-divize-vup-%E2%80%93-doporucene-ocekavane-
vystupy-pro-zakladni-skoly
4. Seznámení s environmentální výchovou. 8.-9. duben
Činčera, Medek
Cíl: studenti reflektují své zkušenosti s environmentální výchovou, hodnotí, co je zaujalo,
co odpovídá jejich konceptu a co nikoliv. Seznámí se s historií environmentální výchovy
Obsah: Dvoudenní pobyt ve středisku Kaprálův mlýn. Příklady a ukázky aktivit a
krátkých programů spojených s vybranými přístupy EV, spojených s krátkým
vysvětlujícím kontextem a reflexí.
 Prožitková pedagogika a hry na seznámení a spolupráci skupiny (Činčera)
 Diskuse o vybraných článcích (studenti, volitelné)
 Výchova o Zemi a Procházky po Zemi jako aktivita na rozvíjení vztahu k přírodě
(Činčera)
 Globální výchova a simulační hra (Činčera)
 Ekotechnologie – výukový program (Medek)
 Poznej a chraň + Místně zakotvené učení – exkurze údolím Říčky (Medek)
 Globální a rozvojové vzdělávání – simulační hra Fair-trade (Medek)
 Řemesla – pečení chleba či jiné rukodělky – (lektora domluví Medek)
Případové studie:
 Ekotechnologie
5. Cíle environmentální výchovy a strategie k jejich naplňování - 21. dubna
Činčera
Cíl: Studenti reflektují základní postupy pro tvorbu programů environmentální výchovy
a aplikují je v hodnocení navštívených programů středisek ekologické výchovy.
Činčera
Vztah k místu, ekologické zákonitosti, badatelské dovednosti, environmentální problémy
a konflikty, akční kompetence: jaké jsou předpokládané vstupní kompetence žáků, jaké
strategie pravděpodobně fungují a ilustrační příklady ověřených programů.
Přehled základních principů pro stavbu programu environmentální výchovy.
Případové studie:
 Strážci Země
 Kořeny
Doporučená literatura:
Činčera, J. (2013). Environmentální výchova: efektivní strategie. Praha: BEZK, Agentura
KONIKLEC, Masarykova univerzita Brno.
Činčera, J. (2007). Práce s hrou. Pro profesionály. Praha: GRADA.
Matre, S. (1979). Sunship Earth. An Earth Education Program Getting to Know Your Place in Space.
Martinsville: American Camping Association.
6. Environmentální výchova v České republice – 6. května
Medek
Cíl: Studenti se orientují v zakotvení EV ve formálním vzdělávání a v široké nabídce EV
v oblasti neformálního vzdělávání. Mají přehled o klíčových metodických dokumentech,
které mohou využít při vlastních násleších.
Obsah:
1. zakotvení EV ve formálním vzdělání - PT, MOV (stručně)
2. Cíle EVVO dle MŽP
3. Programy EV organizacích dětí a mládeže
4. SEV, DDM aj. – účastníci NSSEV
5. SSEV Pavučina a její metodické materiály pro programy EV
6. Školní projekty EV
7. Ekologické poradenství, dobrovolné nástroje komerční sféry jako příležitost pro
EV,environmentální interpretace – základní tematizace
Případové studie:
 činnosti vybraných SEV – práce s výročními zprávami
 ukázka EVP Motýlí den – rozbor a diskuse (= příprava na hodnocení programů)
 Putovní tábor do Karpat (Ekoklub Kvíčala)
 Ekoškola
Doporučená literatura:
Činčera, J. (2013). Střediska ekologické výchovy mezi teorií a praxí. Praha: BEZK, Agentura Koniklec a
Masarykova univerzita.
Máchal, A. (2000). Praktická ekologická výchova. Brno: Rezekvítek.
7. Prezentace hodnocených programů – 13. května
Cíl: studenti prezentují programy středisek ekologické výchovy, které navštívili
v průběhu semestru. Hodnotí jejich silné a slabé stránky.
Medek, Činčera
Hodnocení studentů
Hodnocení probíhá na základě bodového systému. K úspěšnému absolvování předmětu je nutné
získat alespoň jeden bod u každé položky povinné části kurzu. Týmově získané body se
započítávají každému členu týmu.
Pravidla pro získávání bodů
Povinná část kurzu:
Samostatně získávané body:
 Účast na outdoorovém semináři: 7 bodů
 Účast na každé přednášce: 1 bod
 Aktivní účast v online diskusi: 0-10 bodů
 Hodnocení navštíveného programu: 0-15 bodů
Týmově získávané body
 Prezentace navštíveného programu 0-3 body
Volitelná část kurzu:
 Recenze cizojazyčné monografie: 5-10 bodů (podle typu publikace a kvality)
 Prezentace vybraného článku 3 body
 Průběžná kritická reflexe kurzu 0-5 bodů
Hodnocení
A 40 bodů a více
B 35-39 bodů
C 30-34 bodů
D 25-29 bodů
E 20-24 bodů
F méně než 20 bodů