seminární práce statistická analýza dat (PSY717) Adéla Kozáková 407156, PSY - GEN Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD., Mgr. Jan Širůček, PhDr. Lucia Gálová, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2015 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 STEM (Středisko empirických výzkumů) provedlo v březnu roku 2015 výzkum na téma vztah občanů České republiky k cizincům. Reprezentativní vzorek obyvatel ČR tvořilo 1089 respondentů starších osmnácti let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Výzkum se zaměřoval na to, jak jsou Češi tolerantní k cizincům a výzkum tvořily čtyři názory, se kterými mohli respondenti určitě souhlasit, spíše souhlasit, spíše nesouhlasit a určitě nesouhlasit: 1) „Každý člověk žijící v české republice by měl mít právo získat občanství bez ohledu na svoji národnost a etnický původ.“, 2) „Každá etnická skupina nebo menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků.“, 3) „Česká veřejnost přistupuje k cizím státním příslušníkům s pobytem v ČR bez předsudků a zaujatosti.“, 4) „Cizí státní příslušníci s pobytem v ČR představují příliš velké bezpečnostní riziko.“ (STEM, 2015). Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že česká společnost je historicky nejméně tolerantní k cizincům. 73 % respondentů nesouhlasí s tím, aby měli všichni lidé žijící v ČR právo na občanství (zde byl zaznamenán největší nárůst oproti minulým rokům), a 69 % nesouhlasí s tím, aby měly menšiny možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. Slabá většina respondentů (53 %) si však myslí, že česká společnost přistupuje k cizincům bez předsudků – v loňském roce si to myslelo méně lidí. 67 % respondentů potom pociťuje z cizinců příliš velké bezpečnostní riziko (STEM, 2015). Ve zprávě výzkumu jsou výsledky ještě rozlišeny podle věkových skupin respondentů. Zajímavé bylo zjištění, že „tolerance k volnosti etnických menšin žít podle vlastních tradic a zvyků se nejvýrazněji snížila mezi lidmi ve věku 30 až 44 let a mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním“ (STEM, 2015, s. 2). Aktuálně je tedy tato skupina obyvatel k cizincům přibližně stejně vstřícná jako ostatní skupiny – tedy ne příliš vstřícná (STEM, 2015). Středisko empirických výzkumů vysvětluje pokles tolerance (vzorku společnosti obecně) teroristickým útokem na pařížskou redakci Charlie Hebdo (STEM, 2015). V dubnu 2015 o tomto výzkumu vydal zprávu/článek internetový zpravodajský server Novinky.cz. Autor či autorka tohoto článku velmi věrně vystihuje či popisuje [SJ1] výsledky výzkumu[SJ2] , které podporuje nově vytvořenými tabulkami a grafy na základě dat z výzkumu. Článek v podstatě pouze shrnuje výsledky výzkumu a to často doslovně přepsanými frázemi z výzkumné zprávy – často bez uvedení citace. Autor či autorka tedy do článku nepřináší nic nového a ani žádné komentáře. I vysvětlení snížení tolerance uvádí stejné jako ve výzkumu – tedy již zmíněný teroristický útok. Tím, že se autor či autorka článku vyhnul/a vlastní interpretaci článku, zamezil automaticky i jakémukoliv zkreslení, které by mohla taková vlastní interpretace přinést. Na druhou stranu jsem měla po přečtení výzkumné zprávy i článku z Novinek pocit, že autor či autorka článku výzkumnou zprávu pouze opisuje, což však je již jiný problém než statistický[SJ3] . STEM navíc o několik dní později po zveřejnění tohoto výzkumu uveřejnil další výzkum, který se také zaměřoval na vnímání cizinců Čechy, ale rozebíral zároveň vztah k různým národnostem. Kdyby tedy autor či autorka spojil/a tyto dva výzkumy dohromady, vznikl by mnohem ucelenější pohled na celou problematiku. Článek nicméně zcela správně a komplexně shrnuje výzkumnou zprávu. Vyhýbá se hodnotícím frázím, které by mohly ovlivnit názor čtenářů na tuto problematiku, článek je tedy zcela objektivní. Jediný údaj, který autor či autorka neuvádí, je počet respondentů. Tento údaj by nemusel být nutně uveden, nicméně by bylo vhodné uvést, že uvedená procenta a čísla se vztahují pouze k malému počtu lidí. Není jistota, že vzorek byl vybrán tak, aby byl skutečně reprezentativní a proto by měl autor či autorka na tento fakt ve článku upozornit a nepředpokládat, že je většina čtenářů tak inteligentní, že si tuto skutečnost domyslí a bude nad čísly uvažovat kriticky. Navíc vzorek zhruba tisíce respondentů nám rozhodně neudává názor celé společnosti, což by měl článek reflektovat[SJ4] . POUŽITÁ LITERATURA Středisko empirických výzkumů. 2015. Tolerance českých občanů k cizincům. Trendy 3/2015. Staženo z: http://www.stem.cz/clanek/3046 INTERNETOVÝ ČLÁNEK Novinky.cz. 22. 04. 2015. Tolerance Čechů vůči cizincům je nejnižší v historii. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/367684-tolerance-cechu-vuci-cizincum-je-nejnizsi-v-historii.html K prezentaci statistik jste se nedostala. Pouze konstatujete, že jsou převzaty. To není „zamyšlení“. Práci nepřijímám. SJ ________________________________ [SJ1]Vystihuje nebo popisuje? [SJ2]On to není moc výzkum, ale průzkum veřejného mínění. Jedním z mnoha problémů s tímto podnikem je to, že publikované výsledky nikdy neprošly recenzním řízením – v podstatě si může STEM psát, co chce. [SJ3]Zatím jste se ke statistice nedostala. [SJ4]Úvaha o vzorku je záležitostí metodologie. O statistickém uvažování by svědčilo, kdybyste uvažovala o výběrové chybě spojené s takto velikým vzorkem, popř. o tom, jak můžeme o této chybě uvažovat, když víme, že ten vzorek není vybrán náhodně. Nemusela byste rovnou přijít s odpověďmi, ale postěžování si na to, že chyba odhadu těch relativních četností, by bylo rozhodně na místě.