Komunikování statistiky v médiích Statistická analýza dat (PSY 717) Hana Mičulková (430713) 430713, PSY – GEN kombinované studium Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2015 Mgr. Jan Širůček PhDr. Lucia Gálová, Ph.D. Fakulta sociálních studií MU, 2014/15 Úvod Pro svou práci jsem si vybrala článek z internetového zpravodajství Novinky.cz s názvem „Schůzka s neznámou osobou z internetu? Každé druhé dítě by na ni vyrazilo“ ze dne 27. června 2013. Výzkum byl realizovaný Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společností Seznam.cz (Novinky.cz, 2013). Obsah, metodika a statistické metody výzkumu Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit výskyt rizikového chování u českých dětí spojeného s informačními a komunikačními technologiemi (internetem a mobilními telefony). Výzkum se zabýval kyberšikanou, kybergroomingem, sextingem a sdílením osobních údajů (Szotkowski, Kopecký & Krejčí, 2013). Jednalo se o kvantitativní výzkum uskutečněný pomocí dotazníku, u kterého již v minulosti byly ověřeny jeho vlastnosti, jako jsou validita a reliabilita. Dotazník obsahoval celkem 71 položek, které reflektovaly stanovené cíle. Ve výzkumné zprávě jsou nejčastěji používány ke grafickému zobrazení odpovědí sloupcové diagramy, ale také se tam objevují tabulky, kontingenční tabulky a koláčové diagramy. Data naměřená ve výzkumu byla převážně na nominální a ordinální úrovni. Na problémy byly hledány odpovědi skrze základní deskriptivní statistiky, jako jsou míry ústřední tendence, výpočet směrodatných odchylek, výpočet procent, atd. (Szotkowski, Kopecký & Krejčí, 2013). Statistické údaje v článku vs. ve výzkumné zprávě Pro přehlednost uvádím v následující tabulce srovnání mezi výzkumnou zprávou a článkem. V tabulce jsou srovnány pouze informace, které v článku byly zmíněny. Samotný výzkum této problematiky byl velmi obsáhlý, takže takto stavěný informativní článek nemůže podat stejnou výpovědní hodnotu jako výzkumná zpráva, přesto by čtenáře neměl přivádět v mylné závěry. Tabulka 1: Rozdílnost článku a výzkumné zprávy výzkumu Předmět nesrovnalostí Informace v článku Novinky.cz Informace ve výzkumné zprávě Problém Možné důsledky Výzkumný vzorek Do studie se zapojilo přes 21 000 dětí ve věku od 11 do 17 let. Dotázaných celkem 21 372, respondenti rozděleni do dvou výzkumných kategorií podle věku 11-14 let a 15-17 let. Celkově 55% dívky a 45% chlapci. - Poslední věta v článku na serveru Novinky.cz. - Hodně zobecněná informace. - Tento údaj by se rozhodně měl nacházet na začátku článku a ne na konci, aby čtenáři hned od začátku měli představu o velikosti vzorku a ne zpětně o tom nějak přemýšleli. Nejčastější druhy kyberšikany … že mezi nejčastější druhy kyberšikany patří verbální útoky (33%), obtěžování za pomoci prozvánění (24%) a vyhrožování či zastrašování (17%). …oběti se nejčastěji potýkají s verbálními útoky (33%) a se snahou útočníka prolomit jejich elektronický účet (33%)… - Chybějící informace o jednom z nejčastějších druhů kyberšikany – prolomení elektronických účtů. - Čtenář se nedozví, že tento druh kyberšikany existuje a že je stejně častý jako verbální útoky. Což může způsobit mylné závěry, že největší problémy jsou s verbálními útoky na internetu. Děti jako autoři kyberšikany Každý desátý mladistvý se uchyluje k verbálním útokům a 6% respondentů uvedlo, že obtěžuje prozváněním. Průnik na účet (22%), verbální útoky (11%), obtěžování prozváněním 6%. - Opomenutý údaj s největším procentuálním zastoupením – průnik na účet (22%). - Čtenář získá mylně dojem, že největší problematika spočívá pouze ve verbálních útocích. Informování lidí v okolí o případné schůzce s neznámým člověkem z internetu …, že o případné schůzce by děti řekly kamarádům (59%), sourozencům nebo rodičům (41%). Ochota dítěte svěřit se: kamarádům nebo sourozencům pod 18 let (59%), rodičům (41%), nikomu (15%). - Sourozenci zařazeni špatně do skupiny rodičů. - Opomenutí toho, že 15% dětí by se nesvěřilo nikomu. - Díky špatnému zařazení sourozenců bude čtenář mylně informován o (ne)důležitosti sourozenců ve svěřování. - Chybějící informaci pokládám za důležitou, protože právě ty děti, které se nesvěří nikomu, jsou v největším ohrožení. Díky opomenutí to také působí pozitivně, jako by se všechny děti někomu vždy svěřili. Závěr Celkově bych shrnutí výzkumné zprávy v článku hodnotila jako ne moc povedené, protože ačkoliv se jedná o celkem krátký článek, tak hned v několika bodech je nepřesný, čímž způsobuje jeho špatné pochopení. Čtenář si tak může udělat zcela mylný názor na danou problematiku. Dále mi v článku také chybí, jedna z důležitých informací a to, že 33% dětí při komunikaci na internetu říká vždy pravdu, což lze považovat za rizikový faktor pro kyberšikanu. Další podstatný údaj, který v článku není, je, že podle výzkumu 49% dětí skutečně šlo na osobní schůzku s neznámou osobou z internetu. V článku je pouze informace, že 55% dotázaných by se na schůzku vydalo i přesto, že 76% dětí ji považuje za nebezpečnou. Přičemž dopad na čtenáře shledávám zcela odlišný u informace, že by polovina dětí šla na schůzku anebo u toho, že polovina dětí již skutečně na takové schůzce byla. Na druhou stranu zmíněné nepřesnosti článku a chyby v něm bych hodnotila spíše jako opomenutí a „lajdáctví“, než schválně vygenerované chyby za účelem dezinformace čtenáře. Zdroje Novinky.cz (2013). Schůzka s neznámou osobou z internetu? Každé druhé dítě by na ni vyrazilo. Novinky.cz. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/306210-schuzka-s-neznamou-osobou-z-internetu-kazde-druhe-dite-b y-na-ni-vyrazilo.html. Szotkowski, R., Kopecký, K. & Krejčí, V. (2013). Nebezpečí internetové komunikace IV. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.